Některé záměry české vlády v oblasti energetiky Evropské komisi zrovna nevoní. Podle zjištění Ekonomického deníku nechce Komise uvolnit peníze třeba na financování přípravy stavby horkovodu z Dukovan do Brna a náhradu ruského paliva v dukovanských reaktorech. Výhrady má také k návrhu české vlády financovat z unijních grantů odkup podzemních zásobníků plynu od koncernu RWE.
Výše zmíněné informace lze nalézt v materiálu s názvem „Aktualizace Národního plánu obnovy, včetně půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost,“ který vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s úřadem ministra pro evropské záležitosti a který má Ekonomický deník k dispozici. Návrh je nyní ve fázi připomínkového řízení a v nejbližších týdnech jej má projednat vláda.
O co tu jde? Evropská unie nabízí členským zemím finanční podporu ve formě grantů a půjček v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Původní program odstartovaný v době koronavirové krize dále EU rozšířila po ruském útoku na Ukrajinu. Například v květnu loňského roku přišla Evropská komise se strategií REPowerEU, zaměřenou na snížení závislosti zemí EU na fosilních palivech – zejména těch z Ruska. Současně s tím „přisypala“ další miliardy eur, o které se teď hraje.
Většina návrhů z české strany prošla bez námitek, konkrétně třeba:
- 8 mld. Kč na stavbu nového plynovodního propojení ČR a Polska – tzv. projekt STORK 2 (více o něm v textu zde).
- 6,4 mld. Kč finanční podpory pro distribuční energetické sítě
- 5 mld. Kč na přípravu dlouhodobých investičních projektů v oblasti využívání a skladování geotermální energie
- 4 mld. Kč navýšení dotací pro podniky na pořízení fotovoltaických elektráren a výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu (vzhledem k vysokému zájmu firem se původní alokace ve výši 5 miliard korun ukazuje jako nedostatečná)
- 1 mld. Kč na vytvoření Elektroenergetického datového centra (jeho fungování souvisí mimo jiné s očekávaným rozvojem komunitní energetiky)
Specifický je případ posílení kapacity ropovodu TAL s italského Terstu, zahrnující též intenzifikaci navazujícího potrubí IKL z Bavorska do Kralup nad Vltavou. Dodatečné dodávky ropy v rozsahu 4 milionů tun umožní náhradu ruské ropy, které dnes pokrývá zhruba polovinu spotřeby v českých rafineriích. Ministerstvo průmyslu chtělo na tento projekt vyčlenit 2,9 miliardy korun z unijních grantů, avšak naráží na částečně nesouhlasné stanovisko Evropské komise.
Odpor k záměrům v jaderné energetice
Další projekty už narazily na jasný nesouhlas Evropské komise. Jmenovitě jde o:
- 7,5 mld. Kč na odkoupení podzemních zásobníků plynu na českém území. Pravděpodobně jde o zásobníky v majetku firmy RWE Gas Storage, kterou se koncern RWE snaží prodat. Podle Komise je nutné prokázat, že stejných cílů není možné dosáhnout regulatorními prostředky.
- 541 mil. Kč na přípravu projektu výstavby horkovodního potrubí z Elektrárny Dukovany do Brna (více o projektu v textu zde)
- 400 mil. Kč na program vývoje souborů jaderného paliva pro Elektrárnu Dukovany s cílem ukončit odběr ruských palivových souborů
- 55 mil. Kč na zajištění náhrady ruského paliva pro výzkumné reaktory, které provozují ČVUT a ÚJV Řež
Jak Ekonomický deník informoval, o navýšení prostředků na dotace na počátku března jednal Výbor pro Národní plán obnovy (NPO). Dodatečné financování dosahuje výše 208 miliard korun, což v sobě zahrnuje navýšení původní alokace NPO o 14 miliard korun, 16 miliard na projekty RePowerEU a zbývajících 178 miliard korun má tvořit půjčka. Záměr financovat z NPO projekty velkých energetických společností již tehdy kritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Centrum pro dopravu a energetiku.
Kde se vzal Národní plán obnovy
Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) představila Evropská komise v květnu 2020. Jedná se o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a podpořit ekologickou a digitální transformaci ekonomiky. RRF nabízí mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur, z toho 312,5 miliardy formou dotací a 360 miliard v podobě půjček.
V České republice měla dotační podpora v rámci Národního plánu obnovy podle původního plánu z roku 2021 dosáhnout 200 miliard korun. Z toho 172 miliard mělo pocházet z grantů Evropské unie a 28 miliard korun z národních zdrojů. O čerpání evropských peněz formou zvýhodněných půjček původně česká vláda zájem neměla, názor změnila až loni.
David Tramba
