Online služby poskytované Českou poštou se pro uživatele staly noční můrou a vzorem uživatelské nevstřícnosti. Teď si státní firma dělá zálusk na rozvoj internetu.
Celý plán na přiklepnutí celkem šesti ze čtrnácti miliard na rozvoj NGA sítí v Česku České poště, konkrétně jejímu odštěpnému závodu ICT služby vzbudil pozoruhodně živelnou reakci mezi jinak znesvářenými zájemci o celou evropskou dotaci. Podle dohody mezi ministerstvy průmyslu a obchodu a vnitra by zůstalo osm miliard korun na původní záměr budování a rozvoj vysokorychlostních internetových sítí pro domácnosti a podnikatele a zbytek alokace, by měl být využit Ministerstvem vnitra.
„O podrobnostech tohoto rozhodnutí a dalším směřování dlouhodobě připravovaného dotačního programu jsme bohužel nebyli ze stran zainteresovaných ministerstev informováni. Tento obrat je o to více znepokojivý, že po celou dobu odborné diskuze a v rámci veřejných konzultací k dokumentům týkajících se dotací na rozvoj budování vysokorychlostního internetu z OPPIK byl našemu odvětví vždy předkládán model, ve kterém o dotace soutěží se svými projekty podnikatelské subjekty oprávněné k podnikání v oboru elektronických komunikací,“ píše se ve společném stanovisku telekomunikačních firem.
ICT České pošty: Jak se lepí rozpočet
Jak funguje Česká pošta coby dodavatel internetových řešení pro stát si můžeme velmi pěkně popsat třeba na příkladu datových schránek.
Ty Česká pošta provozuje od roku 2008, je to ale jen formální práce. Dodavatelem systému byla od začátku Telefónica Czech Republic. Subdodávkou pro Telefónicu se chlubí další firmy, jako třeba Software602, jehož XML Filler se pro mnoho uživatelů stal ztělesněním uživatelské nevstřícnosti celého řešení datových schránek, jak trefně poznamenal člen Rady ČTÚ Jiří Peterka.
Podobně je tomu i s placením za provoz datových schránek: na vrcholku celé pyramidy je státní rozpočet, který získává peníze od daňových poplatníků. Ze státního rozpočtu, skrze jeho kapitolu všeobecné pokladní správy, dostává za datové schránky zaplaceno Česká pošta. Ta si něco ponechává a ze zbytku platí svého „dodavatele“, kteří si něco ponechají ve vlastní kase a ze zbytku platí své subdodavatele. Výsledkem tohoto letadla byl extrémní nárůst ceny provozu datových schránek, aniž by se jakkoliv zvyšovala kvalita služby. Pro ilustraci: V roce 2009 si Česká pošta na darové schránky řekla o 172 milionů, o rok později už to bylo o osm set milionů víc a v roce 2011 tuto sumu po tvrdé kritice díky zázračným manažerským schopnostem svého vedení snížila na pěkných 926 milionů. A aby byl obrázek úplný, dodejme, že se každoročně z prostředků, které stát prostřednictvím Ministerstva vnitra posílá České poště, ztratí 200 milionů. To je tedy částka, kterou si Česká pošta jen v rozsahu jednoho plnění bere za svou zprostředkovatelskou roli a není důvod domnívat se, že v případě NGA sítí by státní podnik, který není schopen efektivně ani zajistit dopisní služby, postupoval jinak.
Ke „kvalitě“ datových schránek ještě doplňme, že Česká pošta není schopná ani zajistit, aby jejich kapacita byla vyšší než 10 MB – kvůli tomu je celý systém třeba pro podávání daňového přiznání nepoužitelný.
Zachraňte Molocha!
Plán Ministerstva vnitra utrhnout si z evropských peněz na rozvoj internetu šest miliard korun není ničím jiným než pokusem vylepšit hospodaření České pošty. Té mimochodem klesl v minulém roce zisk před zdaněním o pětinu na 241 milionů korun. Důvodem byl pokračující pokles objemu listovních zásilek. Původně přitom čekala ještě nižší profit kolem 200 milionů. Uvedla to v tiskové zprávě.
Počet vnitrostátních listovních zásilek se meziročně snížil o deset procent. Pokles výnosů z tradičních poštovních služeb částečně kompenzovaly tržby z nových obchodních příležitostí, jako je doplňkový prodej nebo finanční služby a služby pro stát, a dále úsporná opatření ve všech kategoriích nákladů. Nejvíce ušetřila na marketingu.
Podle generálního ředitele Martina Elkána bude pro hospodaření pošty v dalším období důležité finální rozhodnutí o úhradě čistých nákladů spojených s poskytováním základních poštovních služeb, které si stát od podniku objednal.
„V současné době nemáme uhrazenou tzv. univerzální službu za rok 2013 a 2014. Pokud by nedošlo k úhradě těchto nákladů, pak by rok 2014 byl pravděpodobně posledním, ve kterém by Česká pošta hospodařila s kladnými čísly,“ uvedl Elkán v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Za rok 2013 pošta požadovala úhradu téměř 1,8 miliardy korun, ČTÚ jí ale přiznal o miliardu méně.
Ke konci minulého roku zaměstnávala Česká pošta 31 742 zaměstnanců, což je meziročně o 650 lidí méně. Osobní náklady dosáhly výše 11,6 miliardy korun a představovaly i v roce 2014 nejvýznamnější nákladovou položku s podílem téměř 62 procent na celkových nákladech podniku. Dalšími významnými nákladovými kategoriemi byly zejména náklady na správu a údržbu budov, náklady na dopravu a náklady na IT a telekomunikace. Naopak ziskovými segmenty České pošty jsou obstaravatelská služba, poštovní poukázky, spolupráce s aliančními partnery nebo výplata starobních důchodů.
Požadavek telekomunikačních společností, aby Ministerstvo vnitra zvážilo svůj plán se jeví jako více než logický. Evropské dotace jsou totiž určeny na jiné účely než je sanování rozpočtů nefunkčních dinosaurů jako je Česká pošta. A pokud ministr vnitra se svým plánem udělat z europeněz kapačku držící naživu polomrtvého molocha nenarazí u vládních partnerů, je jisté, že s ním narazí u evropských orgánů. A v takovém případě hrozí, že Česko o celou dotaci přijde.
Ondřej Fér
