Úterý, 13. dubna, 2021

Pandemie nahrává cyklodopravě. Pro dvě a půl miliardy na nové cyklostezky si chtějí hejtmani sáhnout do Národního plánu obnovy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Z balíku peněz Národního plánu obnovy, který má pomoci znovu nastartovat unijní ekonomiku po pandemii koronaviru, požadují hejtmani a města peníze na podporu cyklodopravy. Ta se podle nich v době pandemie nevídaně rozvíjí a tento trend očekávají i do budoucna. O přerozdělení peněz má v nejbližší době rozhodnout vláda.

Česká republika z Národního plánu obnovy přerozdělí celkem 172 miliard korun. Peníze bude možné využít mezi roky 2021 a 2023. Hejtmani a města se prostřednictvím Asociace krajů ČR společně obrátili na ministra Karla Havlíčka. Na podporu cyklodopravy jej žádají o vyčlenění nejméně 2,5 miliardy korun.

Dopis ministrovi

Řada zemí směřuje peníze z fondu právě na efektivní a udržitelnou cyklodopravu, která zažila během pandemie rekordní vzestup. Podle zástupců krajů a obcí tak nastává ideální šance, jak podpořit výstavbu infrastruktury. Regionům by mohla pomoci v rozvoji moderní nízkoemisní či zcela bezemisní mobility. Evropské peníze mají podpořit investice do ekologické a digitální transformace, a pomoci tak zotavit se z následků pandemie.

„Během posledních pěti let se do cyklodopravy investovalo 2,66 miliardy korun. Ať už z rozpočtu státu, krajů, nebo prostřednictvím fondů Evropské unie. To ročně představovalo v průměru 532 milionů,“ říká předseda spolku Partnerství pro městskou mobilitu a jihlavský radní pro dopravu Jaroslav Vymazal a dodává: „Pokud bychom ale měli realizovat všechny plánované projekty, znamenalo by to ročně částku převyšující 2,3 miliardy.“

Cyklodoprava ve městě. Foto: Pixabay

Jihlava

V Jihlavě cyklodopravu intenzivně podporují už od roku 2006, kdy vypracovali Cyklogenerel. Díky jeho zaktualizované podobě město zrealizovalo řadu cyklistických opatření. „Vybudovali jsme třeba dvacet tři kilometrů cyklostezek. Dále také cyklopruhy v hlavním dopravním prostoru či cyklo-obousměrky,“ vypočítává Jaroslav Vymazal.

Město má na každý rok připraveno několik projektů a ve hře jsou další. Aktuálně zvýšený počet cyklistů vidí jak pouhým okem, tak díky sčítačům. Ty jsou v Jihlavě umístěny na deseti místech. Půjčovnu kol v krajském městě provozují České dráhy, samotné město pak zvažuje zřízení vlastní půjčovny i bikesharing. Pro stále větší počet cyklistů ale i chodců chce město rozvíjet potřebnou infrastrukturu. Aktuálně tak vytváří různé koridory ve formě lávek přes řeku či mění design ulic.

Hradec Králové

Hradec Králové je „cyklistické město“, a tak jsou cyklopruhy nedílnou součástí jeho komunikací. Podpora ze strany magistrátu směřuje nejen na rozvoj nových stezek, ale také na úpravy těch stávajících.

„Nyní upravujeme cyklistický uzel v prostoru před zimním stadionem. V loňském roce jsme také podpořili alternativní způsob veřejné dopravy – sdílení kol. Po městě je několik stanovišť, kde si mohou lidé kola vypůjčit. Jedno z nich je také na magistrátu města,“ uvádí primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek.

Pandemie s veřejnou dopravou v Hradci Králové stejně jako jinde „zamávala“. V této souvislosti ale s nárůstem cyklistů ve městě nedošlo: „Příjmy dopravního podniku klesly o přibližně třicet procent. Zároveň si ale nemyslím, že by došlo k enormnímu nárůstu cyklistické dopravy. Cyklistika je v Hradci běžnou součástí městského života. Navíc, tento způsob dopravy je vzhledem k rozložení důležitých bodů ve městě velmi efektivní. Myslím si, že její intenzita se pohybuje na přibližně stejné úrovni,“ dodává primátor.

Praha

Loni Praha do rozvoje cyklistické dopravy investovala 170 milionů korun, předloni to bylo 121 milionů korun.

„Městská cyklistika byla dlouho takový otloukánek a pro mnohé okrajový způsob dopravy po městě. Přitom opak je pravdou. Loni jsme měli v Praze 175 tisíc lidí, kteří více než jednou týdně nasedli na kolo. Dalších 88 tisíc lidí na kolo nasedá minimálně jednou měsíčně. Celkem 280 tisíc lidí patří do kategorie „potenciální cyklisté“, kteří mají obavy z ježdění po městě, ale rádi by začali. A to není vůbec málo Pražanů, jak se nám někteří snaží občas namluvit,“ popisuje aktuální situaci pražský náměstek primátora Adam Scheinherr.

Dle jeho slov nouzový stav a covid-19 umocnil trend a počet cyklistů se v některých týdnech často znásobil. Z dat pražského magistrátu vychází, že meziročně si v Praze kolo vyzkoušelo o sto tisíc lidí víc. Pravděpodobně šlo o lidi ze zmíněné kategorie „potenciální cyklisté“.

V Praze si meziročně kolo vyzkoušelo o sto tisíc lidí víc. Foto: Pixabay

Praha nyní doplňuje chybějící úseky koridorů pro cyklisty, sjednocuje povrchy a řeší pohodlné připojení k horním částem nábřeží.

„Z průzkumů mezi cyklisty víme, že jim často chybí místo, kam kolo zamknout a možnost pohodlného přestupu mezi kolem a MHD. Proto do ulic průběžně doplňujeme stovky stojanů. Jsou i u třiatřiceti stanic metra. S Dopravním podnikem hledáme další ideální lokace a cíl je mít u každého vstupu do metra stojan. Na základě nejčastějších cyklistických tras i doporučení Pražanů jsme umístili do ulic Prahy několik cykloopravniček, kde lze seřídit přehazovačku, opravit lankové brzdy, dofouknout duši a dotáhnout nejrůznější šrouby a matice,“ uvádí Adam Scheinherr.

Brno

Cyklodopravu Brno podporuje nejen zřizováním cyklopruhů, ale i dalšími opatřeními, která se dotýkají chodců.

„Podporujeme také chůzi prostřednictvím budování chodníků a bezpečných míst pro přecházení a přechodů pro chodce. Důležitá je v této oblasti i komunikace s veřejností, proto připravujeme komunikační kampaně cílené na udržitelnou mobilitu. V přípravě je i pilotní projekt na využití cargo kol pro zásobování v centru města,“ vypočítává náměstek brněnského primátora Petr Kratochvíl.

Zvýšený zájem o cyklistickou dopravu Brno intenzivně vnímá. Ve městě zahájilo provoz několik společností provozujících sdílení kol, elektrických koloběžek a nově i elektrických skútrů.

Jak je to jinde

Jízda na kole má pozitivní dopad na jednotlivce, firmy, ekonomiku a společnost jako celek. Uvědomuje si to řada evropských států, které ve svých plánech obnovy s cyklodopravou počítají, ať už s využitím evropských zdrojů, nebo z vlastních zdrojů.

Investice do cyklodopravy. Zdroj: Asociace krajů ČR

Ambiciózní plány představilo Spojené království, Itálie či Irsko, které v příštích letech nasměrují deset procent všech financí určených na dopravu přímo na budování cyklostezek.

Slovensko vyčlenilo ve svém plánu obnovy na cyklostezky 100 milionů eur, tedy 2,6 miliardy korun. Zamýšlí budovat kvalitní infrastrukturu, která bude logicky navazovat na veřejnou dopravu, především tu železniční.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter