INZERCE

Úvod Blog Strana 59

Desítky problémů. Povodně zasáhly dálnice, ale hlavně silnice nižších tříd

Tereza Čapková
-
0
Desítky problémů. Povodně zasáhly dálnice, ale hlavně silnice nižších tříd

Nepříznivé počasí a záplavy působí problémy jak na železnici, tak i na silnicích. Neprůjezdné jsou nejen některé úseky dálnic, ale hlavně komunikace druhých a třetích tříd, které jsou v nejvíce postižených regionech Moravskoslezského a Olomouckého kraje úplně zavřené. Podle Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) jde o desítky případů, situace se navíc mění.

Od okolního světa je odříznuté Jesenicko. Kvůli sesuvu půdy se řidiči nedostanou ani do Malé Úpy v Krkonoších. Zaplavené nebo podemleté nejsou jen silnice, ale i železniční tratě.

Neprůjezdná je od rána dálnice D1 v Bohumíně na Karvinsku. Už v noci se D1 uzavřela v Ostravě, kde voda ve Svinově zaplavila pás ve směru na Prahu, zavřený zůstává kvůli výpadku technologií klimkovický tunel. Kvůli zaplavení vodou silničáři ráno uzavřeli část dálnice D55 ve Zlínském kraji. Od soboty řidiči neprojedou ani po dálnici D56 z Ostravy do Frýdku-Místku.

Nedostupné je kvůli podemletým a zaplaveným silnicím Jesenicko. V noci na dnešek rozvodněná řeka Bělá strhla hlavní silnici I/44 od Jeseníku do České Vsi a dál přes Písečnou na Mikulovice. Kromě podemletých silnic situaci v regionu komplikují i popadané stromy. Neprůjezdné jsou i silnice na Opavsku. Podle údajů z ŘSD jde třeba o komunikaci mezi Krnovem a obcí Krásné Loučky nebo Krnovem a Dolním Benešovem.

V Moravskoslezském kraji dnes navíc nejezdí téměř nikde ani vlaky. Ostravsko sčítá škody, které budou na železnici činit stovky milionů korun. Dopravci vyzývají, aby lidé necestovali.

Povodeň přerušila ze soboty na neděli například provoz na železničním koridoru mezi Olomoucí a Ostravou. Kvůli očekávanému zaplavení a zhoršenému povětrnost trati zastavila Správa železnic do odvolání provoz mezi Studénkou a Jistebníkem na Novojičínsku. Vlaky z Prahy končí v Olomouci, vlaky z Polska v Bohumíně. Kvůli extrémnímu počasí nejezdí vlaky zhruba na několika desítkách tratí.

Problémy nejsou jen na severní Moravě. Řeka Velička zaplavila také silnice na Hodonínsku. Uzavřená je silnice druhé třídy 252 od křižovatky na Pec pod Sněžkou po státní hranici s Polskem.

(čtk, teč)

Ničivé důsledky povodní jsou způsobeny také bezbřehou tolerancí aktivistů, upozornil exministr Drobil

Tereza Čapková
-
0
Ničivé důsledky povodní jsou způsobeny také bezbřehou tolerancí aktivistů, upozornil exministr Drobil

Českou republiku zasáhly v plné síle povodně, velmi špatná situace je na řadě míst v zemi, extrémní stav je například v Opavě, kde v některých částech města probíhá evakuace, kterou pro tisíce obyvatel nařídil tamní magistrát. Podle exministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS) má na současné situaci ve městě podíl i to, že ještě není vybudovaná přehrada Nové Heřminovy. Proč stále není? Protože ji může podle Drobila zablokovat či zdržovat každá malá obec a také různí aktivisté. Upozorňuje na škodlivost bezbřehého práva na samosprávu a demokracii bez odpovědnosti.

V neděli ráno velká voda zasáhla největší opavské sídliště Kateřinky. Na svém facebookovém profilu zmiňujete, že současná situace v Opavě je i důsledkem neexistence přehrady Nové Heřminovy. Co by v aktuální situaci změnila?

Zadržela by podstatnou část vody z Jeseníků. Pokud se podíváte na profil Opavy a zejména Krnova, tak jde v podstatě o údolí. Znamená to, že v momentě, kdy to tam z Jeseníků všechno steče, jde o srážky, které jsou v současnosti, tak v podstatě nemáte na cestě do Opavy žádné dílo, které by je zadrželo. Pouze koryta dvou řek. Neříkám, že s přehradou by dnes v Krnově nebo v Opavě nebyl žádný problém, ale troufnu si říct, že by byl dramaticky menší, než nyní.

Územní rozhodnutí pro umístění stavby Vodního díla Nové Heřminovy na řece Opavě bylo vydáno v červnu 2022, v čem je problém?

Řeší se to už patnáct nebo dvacet let i přesto, že je potřeba tohoto vodního díla evidentní. Každá veřejná stavba v této zemi je předmětem diskuzí všech možných a nemožných orgánů. V tomto případě samozřejmě obcí v okolí a samozřejmě aktivistů. Postavit veřejné dílo je v současnosti čím dál větší problém. Téma se vždy objeví, když nastane nějaký problém, pak to usne a pak zase bezbřehá demokracie a právo na samosprávu zvítězí nad rozumem.

Vizualizace přehrady v Nových Heřminovech. Zdroj: Povodí Odry
Existují i jiná řešení, než přehrada?

Alternativa k přehradě podle mého názoru neexistuje. Samozřejmě všechna ta protipovodňová opatření, poldry, zpevňování a zvyšování břehů pomohou, ale nemají šanci se vypořádat s takovým průběhem povodně, respektive srážek, jaké nastaly nyní. Tomu opravdu pomůže pouze přehrada. A jak jsem řekl, ani přehrada by to zřejmě ze sta procent nevyřešila, ale škody na majetku, zdraví a obecně stresu lidí by byly násobně nižší.

A to se nebavím o tom, co to bude znamenat dál. Nejde jen o Opavu a Krnov. Teď hrozí obrovské nebezpečí, které může nastat v Ostravě, kdy se potká povodňová vlna z Opavy a povodňová vlna z Odry a může to vyřadit Elektrárnu Třebovice. Má to samozřejmě důsledky nejen pro Krnov, Opavu, ale vlastně pro celé to povodí.

Jaké nejčastější výhrady proti stavbě přehrady zaznívají?

Některé obce kvůli stavbě zaniknou, to je první zásadní střet. Druhý je, co bude projekt znamenat pro jejich komfort a obslužnost. Jde o tisíc a jeden validních i nevalidních důvodů, které dokáží vymyslet. Tady ale musí zvítězit veřejný zájem nad šílenstvím, které tady pácháme. Nemá to žádný význam, akorát si z toho někteří politici dělají politikum a mají na tom založenou existenci své politické strany. V Česku je potřeba radikálně snížit počet obcí.

(teč)

Hejtman Bělica: Podporujeme ostravskou lékařskou fakultu dodatečnými platbami

Tereza Čapková
-
0
Hejtman Bělica: Podporujeme ostravskou lékařskou fakultu dodatečnými platbami

Moravskoslezský kraj podporuje Lékařskou fakultu Ostravské univerzity dotacemi na navýšení počtu studentů přijatých do prvního ročníku nad rámec plateb státu za přijaté studenty. Začínajícím lékařům také poskytuje po dobu studia stipendia. I pro příští rok počítá hejtman Josef Bělica (ANO) s programem pro ordinace praktiků, pediatrů a zubařů, aby zajistil zdravotní péči na celém území kraje. Řekl to v rozhovoru o krajském zdravotnictví.

Jaká je dostupnost zdravotní péče v Moravskoslezském kraji? Ostrava má špičkové nemocnice v čele s Fakultní nemocnicí Ostrava. Ale jak je na tom zdravotní péče v odlehlých regionech?

S nedostatkem lékařů vybraných odborností se potýkají všechny okresy Moravskoslezského kraje. Situace je horší v hůře dostupných částech regionu, protože trend poslední doby, kdy se zdravotní péče koncentruje do větších měst, je bohužel patrný i v Moravskoslezském kraji. Máme prioritní zájem na tom, aby byla v kraji budována hustá síť poskytovatelů zdravotních služeb, zejména pak primární péče, s cílem zabezpečit kvalitní a dostupnou zdravotní péči občanům jednotlivých regionů. S ohledem na nedostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu je to ale dlouhodobý a velmi nesnadný úkol, který v prvé řadě vyžaduje celou řadu systémových opatření na centrální úrovni. Ať už se tato opatření týkají vzdělávání lékařů, či nastavení jejich kompetencí v rámci výkonu jejich lékařské praxe.

Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou to zdravotní pojišťovny, které jsou povinny zajistit svým pojištěncům poskytování hrazených služeb, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Moravskoslezský kraj dlouhodobě podporuje rozvoj zdravotních služeb v regionu a začínající lékaře v období studia formou stipendií. Od roku 2018 poskytuje také dotaci Ostravské univerzitě na navýšení počtu studentů přijatých do 1. ročníku lékařské fakultu nad rámec příspěvku od státu.

Poskytuje kraj dotace na vznik nových ordinací či jejich vybavení? Jak se vyvíjí programy a podpora lékařů v odlehlých oblastech?

Moravskoslezský kraj má několik let po sobě zaveden dotační program na podporu primární péče. Zároveň podporuje vznik nových ordinací v odlehlých oblastech regionu formou individuálních dotací. Spolupracuje na tom s jednotlivými obcemi.

Vidíte jako jedno z řešení i větší zapojení ukrajinských zdravotníků do péče?

Samozřejmě musíme trvat na prokazatelném lékařském vzdělání, které musí mít stejný standard, jako to naše. Za této podmínky ano. A nejen ukrajinských, ale obecně zahraničních zdravotníků, kteří prokáží adekvátní vzdělání, odpovídající legislativním podmínkám České republiky.

Jak to vypadá s lékárnami? Má váš kraj programy i na podporu dostupnosti tohoto druhu zdravotní péče?

Síť nemocničních i soukromých lékáren je v Moravskoslezském kraji dostatečná. Programy na zvýšení dostupnosti této péče proto nejsou nutné. Navíc Moravskoslezský kraj drží pohotovostní službu ve svých lékárnách o víkendech a státních svátcích, kdy jsou soukromé lékárny zavřeny.

Jak vnímáte návrh Jihočeského zastupitelstva na zavedení takzvaného sdíleného vedoucího lékárníka? Věříte, že by to pomohlo zlepšení dostupnosti lékárenské péče?

Zastupitelstvo Jihočeského kraje využilo své zákonodárné iniciativy a navrhlo úpravu zákona o léčivech. Jejím jádrem má být zavedení možnosti, aby více lékáren mohlo sdílet vedoucího lékárníka. Zastupitelé věří, že by to umožnilo efektivnější využití farmaceutů a zlepšilo dostupnost lékárenské péče i v méně osídlených oblastech.

Obecně se lze přiklonit k názoru České lékárnické komory v tom, že řešení nedostupnosti jakékoli péče by nemělo spočívat v rozvolňování podmínek a požadavků na kvalitu poskytování takové péče, a v tomto případě i vedení lékárny, ale spíše v systémových změnách s dlouhodobou perspektivou. Zkušenost se sdílenými místy managementu nemocnic v Moravskoslezském kraji se v minulosti neosvědčila.

Jak daleko jsou krajské nemocnice s rámcovými dohodami s VZP na dalších pět let? Bude se měnit struktura poskytované zdravotní péče krajskými nemocnicemi?

Aktuálně jsme ve fázi dojednávání podoby struktury poskytované péče v dalších letech. Trend je omezení počtu akutních lůžek a rozšíření takzvané jednodenní péče. Jednou z našich priorit je totiž v různých oborech posílit výkony v šetrnějším jednodenním režimu tak, aby se do 24 hodin mohli pacienti vrátit na rekonvalescenci do domácího prostředí. Zároveň pečlivě zvažujeme kde a v jakých oborech posílíme jednodenní péči, aby akutní lůžková péče byla stále dostupná.

Jak podporuje kraj modernizaci a investice v krajských nemocnicích?

V minulých dvou letech hejtmanství financovalo rozvoj zubní péče na území regionu více než 50 miliony korun. Stomatologie samozřejmě není jediným oborem, který Moravskoslezský kraj intenzivně podporuje. Průběžně přispíváme krajským nemocnicím na obnovu či rozšíření přístrojové techniky napříč obory. Letos půjde do této oblasti z krajského rozpočtu přes 100 milionů korun. Celkově na investice do krajem zřizovaných zdravotnických zařízení putovalo z krajských peněz v roce 2021 264 milionů, v roce 2022 417 milionů korun a v roce 2023 615 milionů. Ke konci letošního července bylo zatím čerpáno 368 milionů korun.

Zároveň chystáme projekty spolufinancované z evropských fondů, například rekonstrukce a rozvoj urgentních příjmů. V minulosti jsme realizovali projekty z programu REACT-EU v hodnotě téměř jedna miliarda korun. V rámci projektů financovaných z rozpočtu kraje chystáme další zdokonalení stavebně-technického zázemí krajských zdravotnických zařízení a zajištění jejich špičkového přístrojového vybavení. Zároveň chystáme projekty spolufinancované z fondů Evropské unie.

Od srpna je v platnosti novelizovaný zákoník práce, který nově upravuje systém ohodnocování lékařů za přesčasovou práci. Co to znamená pro chod a rozpočty krajských nemocnic?

Velkou černou díru. Realita je taková, že státní peníze nepokrývají ani polovinu celkových nákladů, které si toto plošné navýšení vyžádá. Přitom vláda přislíbila plné financování od státu. Navíc i tato část celkových nákladů je garantována memorandem ministerstva zdravotnictví, VZP a zástupců odborů jenom na letošní rok a nikdo neví, co bude v následujících letech. Jisté ale je, že o to, co bylo v letošním roce na platech lékařů navýšeno, zdravotníci už nepřijdou.

Kraje mají v kompetenci lékařskou záchrannou službu. Jak jste spokojeni se systémem jejího financování? Je nastaveno správně?

Financování není nastaveno správně, spokojení nejsme. Zdravotní pojišťovny se podílejí na financování zdravotnické záchranné služby zhruba ze třetiny, zbytek musí dokrývat kraj jakožto zřizovatel. A to oproti téměř 100procentnímu financování nemocničních zařízení nebo poskytovatelů primární péče. Přitom systém primární péče je v Česku dlouhodobě v rozkladu, ubývá lékařů, a zdravotnická záchranná služba jejich činnost čím dál tím více supluje, když vyjíždí k pacientům, kteří by primárně měli využívat svého praktického lékaře, ale nemohou, protože ho nemají.

Jak vidíte v kraji nová pravidla pro pohotovosti? Co očekáváte od návrhu ministerstva zdravotnictví?

Stávající systém zajištění lékařské pohotovostní služby (LPS) prostřednictvím kraje je neudržitelný. V minulosti se jasně ukázalo, že zákonná ustanovení o povinnosti podílet se na výzvu kraje na zajištění lékařské pohotovostní služby v praxi nefungují. Moravskoslezský kraj nad rámec hrazených služeb lékařské pohotovostní službyze strany pojišťoven vynakládá nemalé prostředky na odměny lékařů sloužících na pohotovosti a opakovaně vypisuje veřejné zakázky na zajištění pohotovostních služeb pro krajské město Ostravu. Návrh, aby v budoucnu personální pokrytí LPS zajištovaly zdravotní pojišťovny, vítáme. Je ale potřeba ještě dořešit několik zásadních věcí, aby to v praxi skutečně fungovalo, jak například síť LPS, tak motivace lékařů. Jsme připraveni se na tom podílet, zajistit věcně-technické vybavení ordinací.

Jaké zdravotnické školy v kraji fungují?

Kraj zřizuje několik středních zdravotnických škol a vyšších odborných škol. Dále jsou v kraji také soukromé školy tohoto zaměření. Praxe studentů probíhají v našich krajských nemocnicích absolutně bez problémů, naopak studenti jsou vítáni. Zároveň máme stipendijní program zaměřený na studenty středních zdravotnických škol a VOŠ, u kterého aktuálně připravujeme jeho rozšíření a zatraktivnění.

Podporuje kraj vzdělávání lékařů i jinak?

I díky Moravskoslezskému kraji byla v Ostravě zahájena výuka v oboru zubní lékařství. Na vytvoření zázemí pro studenty kraj přispěl 14 milionů korun a bude každoročně přispívat přes tři miliony na provoz katedry zubního lékařství. Svou pozornost zaměřuje kraj i na vzdělávání zdravotních sester, kterým nabízí stipendia. Začínající praktické lékaře podporujeme i dotačními programy na podporu vzdělávání. Na letošní rok byl vyhlášen Dotační program na podporu primární péče.

Cílem je podpořit vznik a vybudování nových ordinací všeobecných praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost a zubních lékařů a zlepšení dostupnosti primární péče obyvatelům Moravskoslezského kraje. Chceme je tak udržet na kde je dostupnost péče omezena. S obdobným programem se počítá i pro příští rok. Nově vznikajícím ordinacím primární péče Moravskoslezský kraj poskytuje také individuální dotace.

Blíží se krajské volby. Co se vám v uplynulém období povedlo a co nepovedlo? Co byste chtěl prosadit, pokud byste znovu ve volbách získal mandát?

Věřím, že lidé úspěchy krajské vlády vidí. Ať už se jedná o přístrojové vybavení nemocnic, zlepšování dopravní obslužnosti, podpora krajského školství a rozvoj bezpečnosti. Co se budoucnosti týče, v našem kraji žiju celý život, s manželkou tu vychovávám tři děti. Proto vím, že zaměřit se na jednu věc nestačí. V sociální oblasti se zasadím o stavbu nových domovů pro seniory, v oblasti zdravotnictví na lepší dostupnost zubní péče a na zkracování čekacích lhůt na specializovaná vyšetření.

V oblasti školství je potřeba ještě více podpořit řemeslné obory, proto prohloubíme spolupráci středních škol a konkrétních podniků. Záměrně mluvím v množném čísle, protože vedení kraje není jen o hejtmanovi, je to o kvalitním týmu odborníků a kompetentních lidí, kteří dělají maximum, aby se u nás žilo co nejlépe.

(teč, fk)

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Vlaky mezi Olomoucí a Ostravou zastavila povodeň. Neprůjezdné jsou dvě desítky tratí

Tereza Čapková
-
0
Vlaky mezi Olomoucí a Ostravou zastavila povodeň. Neprůjezdné jsou dvě desítky tratí

Povodeň přerušila ze soboty na neděli provoz na železničním koridoru mezi Olomoucí a Ostravou. Kvůli očekávanému zaplavení a zhoršenému povětrnost trati zastavila Správa železnic do odvolání provoz mezi Studénkou a Jistebníkem na Novojičínsku. Vlaky z Prahy končí v Olomouci, vlaky z Polska v Bohumíně. Kvůli extrémnímu počasí nejezdí vlaky zhruba na dvou desítkách tratí.

„České dráhy se pokusí operativně zajistit náhradní autobusovou dopravu. Žádáme všechny cestující, aby v případě, že je to možné, odložili svou cestu vlakem, pokud nejsou nezbytně,“ mluvčí Českých drah Filip Medelský.

Zaplavené koleje už přerušily do odvolání provozu i mezi Bohumínem a Dětmarovicemi. Vlaky tam jezdí odklonem přes Havířov. Noční vlaky na Slovensko pojedou přes Valašské Meziříčí. Vlaky, které jedou z Polska přes Českou republiku do Rakouska a zpět, budou zastaveny ve vhodných stanicích, odkud se vrátí zpět.

České dráhy posílily dispečinky i zákaznické call centrum, které je nyní plně vytíženo. V aplikaci Můj vlak a na webu v sekci Omezení provozu eviduje dopravce násobně vyšší návštěvnost proti běžnému stavu.

Drážní hasiči měli během soboty desítky výjezdů. Nejčastěji odstraňují spadlé stromy, čtyřikrát pomáhali u vlaku, který do stromu najel. Museli rovněž evakuovat 22 cestujících, čerpat vodu nebo odstraňovat strom ze střechy drážní budovy, uvedl mluvčí hasičů Správy železnic Martin Kavka.

České dráhy už v pátek oznámily v souvislosti s extrémními srážkami mimořádná opatření. Vracejí jízdné v plné výši, pokud se cestující ten cen rozhodnou svou cestu neuskutečnit.

Opatření platí u vnitrostátních i mezinárodních jízdenek Českých drah zakoupených na pokladnách, v e-shopu nebo mobilní aplikaci Můj vlak. Opatření je platné pro cesty od 13. 9. do 15. 9. a platí výhradně na jízdní doklady zakoupené v tarifu Českých drah.

(čtk, teč)

Přijdou zaměstnanci PKP Cargo o další privilegia? Blíží se mimořádná valná hromada

Jan Hrbáček
-
0
Přijdou zaměstnanci PKP Cargo o další privilegia? Blíží se mimořádná valná hromada

Doposud měli zaměstnanci železniční společnosti PKP Cargo právo mít jednoho zástupce v představenstvu a tři v dozorčí radě. Nyní se navrhuje, aby mohla jmenovat pouze jednoho člena dozorčí rady z řad zaměstnanců. Ti vzhlíží k mimořádné valné hromadě, která bude za necelý měsíc.

Představenstvo PKP Cargo svolalo na 7. října mimořádnou valnou hromadu. Na programu jsou mimo jiné body týkající se změn statutu, včetně jmenování a odvolávání členů orgánů železniční společnosti.

Navrhuje se, aby v představenstvu sedělo maximálně šest lidí namísto pěti jako dříve.

V odůvodnění návrhu usnesení bylo uvedeno, že je nutné posílit kompetence tohoto orgánu vzhledem k rozsahu výzev, kterým dopravce čelí, a také s ohledem na velikost samotné společnosti a kapitálové skupiny. Díky tomu má také představenstvo fungovat efektivněji a profesionálněji než doposud.

Dalším návrhem, o kterém se bude na valné hromadě hlasovat, je, aby v představenstvu nezasedal žádný zástupce zaměstnanců (dosud mohli zaměstnanci jmenovat jednoho ze svých zástupců). Současné vedení PKP Cargo věří, že „taková změna v tomto pro společnost obtížném období posílí kompetence představenstva a v konečném důsledku usnadní přechod společnosti přes těžkosti nadcházejících let“.

Velké změny v dozorčí radě

Nové znění stanov má také za cíl omezit složení dozorčí rady. Dnes má rada osciluje mezi jedenácti až třinácti členy. Návrh usnesení navrhuje, aby to bylo od sedmi do devíti lidí. Kromě toho má být počet zástupců zaměstnanců snížen ze tří na jednoho.

„Podle názoru představenstva by po mnoha letech fungování společnosti jako veřejné obchodní společnosti měli být zaměstnanci v dozorčí radě účastni, ale v omezeném rozsahu – s jedním zástupcem. Jako veřejná společnost podléháme nejvyšší informační přísnosti a transparentnosti, a proto se podíl tří zástupců zaměstnanců v dozorčí radě jeví jako neúměrně velký a nadměrný,“ uvádí se v odůvodnění.

Na programu příští valné hromady jsou také změny v dosavadním složení dozorčí rady PKP Cargo. Kdo může být odvolán a kdo může být do tohoto orgánu jmenován, nebylo zatím specifikováno.

Dozorčí radu PKP Cargo aktuálně tvoří jedenáct lidí. Tři z jejích členů však byli jmenováni do dočasných funkcí v představenstvu společnosti. Marcin Wojewódka je úřadujícím prezidentem PKP Cargo, Monika Starecká je úřadující členkou správní rady pro finance a Paweł Miłek je úřadujícím členem správní rady pro obchodní záležitosti. Mezi dalšími osmi zástupci rady je Władysław Szczepkowski jejím předsedou a Tomasz Pietrek, Jarosław Ślepaczuk a Henryk Grymel jsou zástupci zaměstnanců.

Před několika dny se správní rada PKP Cargo skládala ze čtyř lidí, protože členem tohoto orgánu byl Zenon Kozendra, který byl zástupcem zaměstnanců. Rada jej však na žádost některých odborových svazů odvolala. Jeho odchod požadovalo přes 3,1 tisíce zaměstnanců. Podle jejich názoru Kozendra prokázal mnoho let pasivity v oblasti řádného řízení společnosti a nepodniknutí jakýchkoli kroků při provádění ozdravných programů předložených odbory představenstvu.

(nik)

Sdílení elektřiny Čechy zaujalo. Datové centrum napočítalo 7896 zájemců jen za první měsíc

David Tramba
-
0
Sdílení elektřiny Čechy zaujalo. Datové centrum napočítalo 7896 zájemců jen za první měsíc

Celkem 7896 registrací a více než 13 tisíc vyřízených dotazů zájemců o sdílení. Takové jsou výsledky fungování Elektroenergetického datového centra (EDC) za první měsíc od spuštění příjmu registrací na sdílení elektřiny. Největší zájem je zatím podle tiskové zprávy EDC o sdílení v rámci jednoho domu nebo více nemovitostí se stejným vlastníkem.

„První měsíc přijímání registrací potvrdil, že Češi mají o sdílení elektřiny skutečný zájem. Z téměř osmi tisíc subjektů registrovaných do portálu EDC prošlo během srpna celým procesem až k uzavření smlouvy již více než pět tisíc účastníků. Mezi nimi jsou téměř dva tisíce takzvaných skupin sdílení, dále pak aktivní zákazníci a bytové domy. V případě energetických společenství je administrativní proces náročnější. Nárůst počtu sdílejících v této kategorii proto očekáváme později,“ řekl předseda představenstva EDC Petr Kusý.

První zákazníci již v září sdílejí elektřinu vyrobenou z vlastního zdroje, typicky se jedná o střešní fotovoltaiku. „Samotnému zahájení sdílení předchází proces registrace a uzavření smlouvy s EDC, ověření na straně distributora, případně instalace průběhového elektroměru. Na konci srpna bylo připraveno ke sdílení již více než 1300 subjektů, kteří se zaregistrovali už začátkem měsíce a celým tímto procesem prošli bez většího zdržení,“ zmínil Petr Kusý.

Mezi prvními, kdo sdílení elektřiny v praxi vyzkoušeli, patří jihomoravská obec Brumovice. Jak na sociální síti LinkedIn napsal ředitel organizace Energetická Brumovice Daniel Ullmann, zatím se jedná o malý testovací provoz, kdy je přebytek z jedné fotovoltaiky na rodinném domě dodáván do několika obecních objektů, mezi něž patří čistírna odpadních vod. „EDC to zvládlo, má to ještě spoustu neduhů, ale jede to,“ zdůraznil Ullmann.

Bez chytrého elektroměru to nejde

Nezbytnou podmínkou pro sdílení elektřiny je instalace „chytrého“ elektroměru. Ten zdarma na požádání vyměňují provozovatelé distribučních soustav, tedy společnosti ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce. Z celkových 612 žádostí o nový elektroměr se distributorům v srpnu podařilo výměnu zrealizovat přibližně u dvou třetin z nich. V ostatních případech se technici setkali s překážkami, které jim rychlou instalaci chytrého elektroměru znemožnily.

Jako nejčastější komplikace distributoři uvádějí ponechaný krycí plech v elektroměrovém rozvaděči, jeho nesprávné zapojení nebo nevhodný hlavní jistič a průřezy vodičů. „Je zapotřebí upozornit, že elektroměrové rozvaděče jsou ve vlastnictví majitelů nemovitostí a distributor není oprávněn zasahovat do elektroinstalace cizího majetku. Jejich případnou úpravu musí zajistit odborná instalační firma na základě žádosti majitele,“ uvedl Marian Rusko, předseda Rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností.

Distributoři evidují dalších téměř 2300 účastníků, kterým v následujících týdnech budou instalovat chytré měření. „Prosíme proto všechny, aby si před sjednáním termínu výměny elektroměru ověřili, že splňují technické náležitosti podle takzvaných připojovacích podmínek svého distributora. Ty naleznou na jeho webových stránkách a distributor na ně odkazuje rovněž v rámci e-mailové komunikace ohledně realizace výměny.“

EDC začalo fungovat teprve v letošním roce, navíc v omezeném rozsahu. EDC na začátku srpna spustilo registraci zájemců o sdílení elektřiny mezi aktivními zákazníky, mezi více odběrnými místy stejného vlastníka a v rámci energetických společenství do zákonem stanoveného limitu. V roce 2026 se počítá se zahájením plného provozu, který nabídne další možnosti sdílení elektřiny. Současně rozšíří funkce EDC do dalších oblastí moderní energetiky, jako jsou akumulace, flexibilita nebo agregace.

(dtr)

Omezte dostupnost energetických nápojů dětem, požadují odborníci v Německu

Redakce Redakce Ekonomického deníku
-
0
Omezte dostupnost energetických nápojů dětem, požadují odborníci v Německu

Debata o nastavení věkové hranice pro prodej energetických nápojů neprobíhá pouze v České republice. O stejné věci se dlouhodobě diskutuje také u našich západních sousedů. Debata ovšem v poslední době nabírá na intenzitě. Poslední taková diskuse proběhla na půdě Spolkového sněmu, dolní komoře německého parlamentu. Odborníci během ní připomněli, jak vážné dopady mohou mít energetické nápoje na organismus dětí a mladistvých, informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Německo, podobně jako Česká republika, patří k zemím, kde si energetické nápoje mohou koupit i děti. A podobně jako v Česku, také v Německu začíná nabírat na intenzitě veřejná debata o tom, zda by bylo vhodné nastavit určitý věkový limit, do kterého není možné energetický nápoj prodat dítěti.

Zatím poslední významnější akce na toto téma proběhla v polovině tohoto týdne na půdě dolní komory německého parlamentu, tedy Spolkového sněmu. Experti zde diskutovali se zástupci Výboru pro výživu a zemědělství a většinově se vyslovili pro to, aby zákonodárci určitou věkovou hranici pro dostupnost energy drinků stanovili.

Vysoký tlak, arytmie, kratší spánek

Podkladem pro debatu byl materiál takzvané Občanské rady, jejíž kompetencí je navrhovat zastupitelským orgánům řešení nejrůznějších politických problémů. A jeden z nich se týká právě dostupnosti energetických nápojů.

Experti na půdě Spolkového sněmu zdůraznili, že energetické nápoje v Německu konzumují asi dvě třetiny mladých lidí. Mezi vážné důsledky dlouhodobé konzumace energy drinků patří zvýšení krevní tlak, srdeční arytmie nebo výrazně zkrácená doba spánku. Přitom spánek je pro mladý organismus jedním z klíčových faktorů jeho regenerace.

Tím ale podle odborníků výčet negativních vlivů energy drinků nekončí. Ty se totiž mohou stát jakousi nástupní drogou pro děti a dospívající pro užívání jiných drog v dospělosti. V neposlední řadě experti připomněli určitou souvislost mezi užíváním energetických nápojů a agresivním chováním.

„Energetické nápoje jsou snadno dostupné dětem a mladým lidem. Přitom marketingová prezentace těchto produktů zamlčuje, že představují zdroj zdravotních problémů a komplikací pro dětskou populaci,“ uvedla během diskuse Christina Rempeová, chemička zaměřující se právě na potraviny.

Výrazný vliv influencerů

Rebekka Siegmannová z výzkumné organizace Foodwatch German upozornila, že objem prodejů energetických nápojů se za posledních šest let v Německu téměř zdvojnásobil. „Testovací nákupy prokázaly, že energetický nápoj si bez problémů pořídí i jedenáctileté děti,“ uvedla Siegmanová.

Odborníci také připomněli, že zásadní vliv na poptávku dětí a mládeže po energy drincích mají influenceři. Tedy lidé, kteří se živí tím, že prostřednictvím nejrůznějších internetových kanálů (zpravidla YouTube) umně až nenápadně doporučují svým sledujícím prakticky jakékoliv produkty. A energetické nápoje nejsou výjimkou.

„Věková hranice pro dostupnost energetických nápojů by byla velice žádoucí. Děti a mladí lidé musí být před nebezpečím těchto produktů chráněni,“ shodli se odborníci a tlumočili své doporučení politikům.

Jaká věková hranice by měla být nastavena, pravděpodobně bude ještě předmětem politických debat. Ve zmíněném materiálu Občanské rady jsou skloňovány dvě varianty: šestnáct a osmnáct let.

Od 16 nebo 18 let

„Prosazujeme věkovou hranici pro energetické nápoje s cílem naplnění principu ochrany zdraví nezletilých. Jelikož tyto nápoje mají podobný potenciál poškození zdraví a vzniku závislosti jako u cigaret a alkoholu, dává smysl nastavit zde podobnou hranici jako právě u těchto návykových látek. Tedy 16 let,“ stojí v dokumentu.

Zdůvodnění stanovení věkové hranice ale v textu pokračuje s odkazem na věkovou hranici 18 let. „Přestože se vyšší věková hranice bude obtížněji zdůvodňovat, vývoj lidského mozku pokračuje právě až do 18 let. Věková hranic 18 let proto není zcela vyloučena,“ uvádí dále Občanská rada.

Deník Deutsches Ärzteblatt také oslovil zástupce výrobců energetických nápojů, aby se vyjádřili, jak se k možnému stanovení věkové hranice pro dostupnost těchto nápojů staví. „Zástupci byznysu to odmítli. Energetické nápoje jsou podle nich bezpečné a hrají výrazně menší roli v příjmu kofeinu u mladých lidí. V kofeinu u mladých vévodí káva, čajové a kofeinové nápoje,“ cituje Deutsches Ärzteblatt stanovisko výrobců energy drinků.

Zdeňka Musilová

Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Zkontrolovat léky a mýt si ruce. SZÚ a ministerstvo radí, co při záplavách

Redakce Redakce Ekonomického deníku
-
0
Zkontrolovat léky a mýt si ruce. SZÚ a ministerstvo radí, co při záplavách

Česko se ocitá na pokraji živelní události, při níž hrozí zatopení domů a dalších objektů. Ale ani poté, co voda opadne, nebezpečí zcela nepomine. Na řadu totiž přichází odstraňování škod. Státní zdravotní ústav (SZÚ) proto vydal seznam pokynů a pravidel základní hygieny po záplavách. Zvlášť upozorňuje, že při práci v zatopených prostorách a při jejich úklidu je nutné dodržovat přísná hygienická pravidla, neboť lidé jsou v nich vystaveni zvýšenému riziku přenosu infekčních onemocnění. Záplavová voda může být kontaminována výkaly a dalšími nebezpečnými látkami, které mohou způsobit vážná onemocnění. V případě výskytu příznaků SZÚ radí vyhledat neprodleně lékaře.

Základním pravidlem je časté a důkladné mytí rukou, a to zejména po kontaktu s povrchy, které byly zaplaveny nebo znečištěny bahnem. „Po skončení úklidových prací ruce dezinfikujte přípravkem s virucidní (protivirovou) účinností, postupujte podle doporučení výrobce. Alkoholové přípravky nanášejte na suchou pokožku! Po dezinfekci ruce umyjte pitnou vodou a mýdlem, osušte jednorázovým ubrouskem a ošetřete regeneračním krémem. Pokožku celého těla a vlasy umyjte vodou a šamponem případně s dezinfekčním účinkem,“ píše SZÚ.

Při jakémkoliv úklidu v zatopených prostorách je přitom nutné používat ochranné pomůcky, jako jsou gumové rukavice a pevná nepromokavá obuv. Je rovněž zásadní nepít vodu z neověřených zdrojů, neboť při záplavě mohlo dojít k jejich znečištění. Používat tak lze pouze vodu, jejíž kvalita je ověřena, nebo balenou. Před použitím vlastních studní je nutné jejich důkladné vyčištění a dezinfekce. Pokyny pro sanaci studní Ústav vydal ve zvláštním dokumentu.

Záplava je ráj pro bakterie

Další riziko představují kontaminované potraviny. „Nejezte žádné zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat,“ uvádí dále SZÚ. Všechny ostatní potraviny je třeba nekompromisně zlikvidovat, včetně těch, které byly uchovávány v chlazeném nebo mraženém stavu, pokud byly vystaveny vyšším teplotám.

V případě, že se u lidí objeví příznaky jako bolesti břicha, průjem, zvracení, vyrážka nebo horečka, měli by neprodleně vyhledat lékaře. Onemocnění jako salmonelóza, úplavice, leptospiróza či žloutenka typu A a B jsou v těchto situacích reálnou hrozbou. Je také vhodné ověřit si platnost očkování proti tetanu a případně zvážit další očkování, například proti břišnímu tyfu. „Pokud zjistíte jakoukoliv odchylku od normálního zdravotního stavu (např. zvýšenou teplotu), ihned navštivte lékaře a informujte ho, že jste pracovali v zatopeném prostředí,“ dodává Ústav.

Pozor na plíseň

Seznam doporučení při hrozících záplavách rozšířilo i Ministerstvo zdravotnictví. Občany zejména v postižených oblastech, kterým hrozí, že budou nuceni narychlo opustit své domovy, nabádá, aby si zkontrolovali své léky, zajistili zásobu pitné vody, předcházeli přenosu infekčních onemocnění častým mytím rukou, spoléhali se jen na ověřené informace a nabídli pomoc svým blízkým.

Ústav dále upozorňuje i na následnou likvidaci plísní, které se mohou na zatopených místech v důsledku zvýšené vlhkosti vyskytnout. „Na narostlou plíseň na stěnách je vhodné použít k prvnímu dezinfekčnímu zásahu přípravky s fungicidními (protiplísňovými) účinky. Podle rozsahu plísně je nutné volit vhodný aplikační postup – postřik, omytí, otření včetně různých kombinací těchto postupů, a dezinfekci provádět i opakovaně. Mechanicky odstranit po dezinfekci zbytky plísně (dle individuální situace volit nejvhodnější způsob – škrábání, otlučení na omítku),“ popisuje postup, přičemž varuje před odstraňováním plísně za „sucha“, neboť hrozí rozptýlení zdraví škodlivých výtrusů.

Po odstranění plísně je vhodné na místa aplikovat přípravky k preventivní ochraně proti plísním ve formě nátěrů před malbou i přímo na omítku a zajistit intenzivní proudění vzduchu. „Pokud je likvidace plísní dle uvedených pravidel neúspěšná, Ministerstvo zdravotnictví doporučuje obrátit se na místně a věcně příslušnou krajskou hygienickou stanici nebo specializovanou firmu,“ stojí dále v pokynech.

(fk)

Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Deutsche Bahn chtějí omezit vlakovou dopravu na přetížených trasách

Jan Hrbáček
-
0
Deutsche Bahn chtějí omezit vlakovou dopravu na přetížených trasách

Podle zpráv v německých médiích nový restrukturalizační program společnosti Deutsche Bahn počítá mimo jiné s omezením vlakové dopravy v přetížených železničních uzlech. Na německého státního dopravce se v poslední době valí kritika za kritikou.

Aby byly Deutsche Bahn opět dochvilnější, zřejmě zvažují snížení počtu vlaků v přetížených uzlech. Vyplývá to ze stodestistránkové prezentace pro dozorčí radu o restrukturalizačním programu S3, o které informoval například deník Tagesspiegel.

Kontrolní orgán má o S3 rozhodnout 18. září. Konkrétně podle novin jeden ze slidů oznamuje snížení přetížených uzlů za účelem stabilizace provozu. Znamená to, že ve městech s příliš plnou kolejovou sítí by mělo jezdit o něco méně vlaků, aby se předešlo nahromadění nevypravených vlaků, píší noviny s odvoláním na kruhy dozorčích rad.

To by vyžadovalo změnu předpisů o železniční dopravě. Je to proto, že odpovědná Spolková síťová agentura v současné době požaduje co nejvyšší využití tratí. Pokud Deutsche Bahn zruší vlaky, uvolněné jízdní časy budou přiděleny konkurentům.

Zelení se chtějí držet co nejvíce železniční dopravy šetrné ke klimatu. „Moc nepřemýšlím o rušení celých tratí v dálkové dopravě, aby se snížil počet vlaků v uzlech,“ řekl novinám železniční politik Matthias Gaskel. Místo toho by železnice měla přerušit dálkové tratě náchylné ke zpoždění a rozdělit je mezi několik vlaků. „Kromě toho by více dálkových vlaků mělo zastavovat na menších stanicích, jako je Frankfurt Süd nebo Cologne Messe/Deutz, místo na přetížených hlavních nádražích,“ doplnil.

Na první pohled se zdá poněkud rozporuplné, že železniční podnik chce rozšířit službu „na hlavních hlavních tazích s vysokou poptávkou“ a postupně nabízet půlhodinovou službu, aby se skupina ekonomicky stabilizovala. Mají být také více expresních spojů. Vyplývá to z interního programu Plné fungování železniční dceřiné společnosti DB Fernverkehr, o kterém informuje deník Tagesspiegel.

Na méně lukrativních trasách v regionech chce Deutsche Bahn naopak nabízet přinejlepším „základní službu tam, kde je to ekonomicky životaschopné“. Spoje je třeba pravidelně kontrolovat také z důvodu konkurence Deutschlandticket.

Podle deníku Tagesspiegel se však v dozorčích kruzích pochybuje o tom, že by se obsazenost dálkových vlaků do roku 2027 zvýšila o 13 procent, jak si stanovila železniční rada – i proto, že půlhodinový spoj mezi metropolemi lze zavádět jen velmi pomalu kvůli nedostatečnému rozšiřování tratí.

Staré víno v nových lahvích

Šéf Deutsche Bahn (DB) Richard Lutz před pár dny interně rozeslal nový restrukturalizační program, s nímž by se skupině mělo podařit dostat se z krize.

Má 110 stran, nese název S3 a má se o něm diskutovat 18. září na příštím zasedání dozorčí rady železnic, píše Süddeutsche Zeitung.

Lutz má vysvětlit, jak se má železnice do roku 2027 stát opět ziskovou a přesnou – s hodnotami, které zřejmě pro rok 2024 z větší části sliboval před pěti lety. Samotný list také údajně hovoří o tříletém zpoždění. Už v roce 2019 představila společnost Lutz svou novou strategii skupiny Strong Rail. Její cíl? Vyvést státní podnik z krize.

Podle Süddeutsche Zeitung v S3 Lutz uvádí jako „hlavní příčinu nesplněných cílů“ rozbitou infrastrukturu. Z článku vyplývá, že problémy nejsou jen s kolejnicemi a výhybkami, ale že se firma zřejmě přepočítala, a to zejména personálně. Personální náklady pro rok 2024 ve výši 34,3 miliardy eur jsou výrazně vyšší než původně odhadovaných 28 miliard eur.

Podle zprávy Lutz nyní slibuje „nové atraktivní“ nabídky, jako je více dojíždějících spojení nebo více expresů, chce přepracovat oblastní síť a růst na mezinárodní úrovni. Naproti tomu investice do elektráren mají být pravděpodobně realizovány pouze „v omezené míře“.

Kromě toho chce šéf železnic zkrátit dobu obratu vlaků a ponechat si v rezervě méně vlaků ICE, což jsou opatření, která jsou podle novin interně velmi kontroverzní. Někteří členové dozorčí rady také kritizují ještě před zasedáním za týden a půl: Nový restrukturalizační program je podle Süddeutsche Zeitung „staré víno v nových lahvích“. „Železniční podnik opět slibuje mnohé, je ale otázkou, zda se mu to podaří dodržet i tentokrát,“ dodává německý list.

(nik)

Dálnice pro citlivá data. V Česku vzniká prototyp páteřní optické kvantové sítě

Tereza Čapková
-
0
Dálnice pro citlivá data. V Česku vzniká prototyp páteřní optické kvantové sítě

V České republice postupně vzniká testovací verze optické kvantové sítě, která propojí Prahu, Brno a Ostravu. Jde o páteřní komunikační infrastrukturu, která je ve finální verzi určená pro přesun citlivých dat zařazených do režimů utajení a EU Secret. Jde o informace a materiály, které mají být chráněné před neoprávněným přístupem a jejichž zveřejnění by mohlo poškodit základní zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států. Vybudování prototypu sítě má na starosti konsorcium osmi institucí, které vede CyberSecurity Hub.

Do páteřní optické kvantové sítě by měly být v České republice výhledově zapojeny zejména energetické sítě, zdravotnictví nebo řízení letového provozu a další systémy, které jsou nezbytné pro chod státu. K síti by se postupně měla přidat i ministerstva obrany, vnitra a průmyslu a obchodu. Počítá se s propojením se sítěmi sousedních států a kvantovými satelity EuroQCI.

Projekt přípravy testovací verze kvantové sítě odstartoval letos v květnu, ukončení je naplánováno na rok 2026. Výběrové řízení na její vybudování vyhlásil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 20. října loňského roku a mohli se do něj hlásit jak zájemci z České republiky, tak i ze zahraničí.

Analýza rizik

Aktuálně se podle Jana Boudy ze Cyber Security Hub v projektu řeší například příprava výběrových řízení pro nákup zařízení takzvané Kvantové distribuce klíče (QKD), síťových šifrátorů či dalších zařízení a především technické konzultace v rámci průzkumu trhu.

Dělá se také analýza rizik spojená s výběrem dodavatele, například čínští výrobci zařízení QKD patří podle Boudy mezi špičku, ale současně mohou představovat potenciální riziko pro zařízení určená k zabezpečení kritické komunikace. Evropa ve vývoji podle něj hodně zaspala.

Kvantová síť by měla postupně propojit i jednotlivé státy. Ilustrační snímek. Zdroj: Pixabay

Dochází také k přípravě testovacího kvantového komunikačního okruhu, který má propojit Českou republiku, Polsko, Německo a Rakousko. „Od začátku října, ale termín zatím není znám, by měla začít intenzivní příprava mezinárodního a satelitního připojení,“ konstatoval Bouda.

Součástí projektu je podle Jana Boudy i příprava budoucích expertů, tedy operátorů, kvantové sítě, jejích budoucích uživatelů, ale i politiků, státních úředníků a managementu soukromých i státních firem.

„Bude vybudován testovací a trénovací polygon na ČVUT v Praze, který bude sloužit všem partnerům projektu i dalším subjektům pro testování a porovnávání jednotlivých zařízení a kvantových technologií a také pro praktickou výuku optických aspektů kvantových technologií,“ sdělil Ekonomickému deníku Bouda.

Spolupráce s tajnými službami

Důležitým úkolem projektu je podle něj také testování pokročilosti jednotlivých technologií a stupně jejich integrace do stávajících telekomunikačních technologií, dále potom také jejich využitelnosti v rámci jednotlivých typů komunikace, zejména s důrazem na citlivost přenášených dat.

„V rámci přípravy a testování těchto aspektů projekt úzce spolupracuje s NÚKIBem, tajnými službami, ozbrojenými složkami, státní správou, ale také s kritickými státními a soukromými subjekty, tedy poskytovateli kritické infrastruktury a telekomunikačními společnosti,“ upřesnil Bouda. Doplnil, že klíčovou aktivitou pro budoucí plnou implementaci EuroQCI je mimo jiné spolupráce i s ostatními národními projekty dalších zemí Evropské unie.

Projekt testovací verze optické kvantové sítě je podle tiskové mluvčí NÚKIB Lenky Soukupové financovaný z evropského rámcového programu Digitální Evropa. Podmínkou udělení podpory z programu je zajištění národního kofinancování ve výši 50 procent, které je v případě projektu CZ-QCI realizováno prostřednictvím Národního plánu obnovy v hodnotě 121,6 milionu korun.

Kromě CyberSecurity Hub se na projektu podílí také Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, Cesnet, České vysoké učení technické v Praze, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci či Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně.

Tereza Čapková

1...585960...1 502Strana 59 z 1 502

Vydavatelství:

Online tituly:

redakce ->

[email protected] / Facebook / Twitter

Portál Ekonomický deník využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Články v názorové rubrice nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
Vydavatelem zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice je Media Network s.r.o., Revoluční 1082/8, 11000 Praha 1, IČO: 02186454, zapsaná pod spisovou značkou 216663 C u Měst. soudu v Praze.
Proč se prezentovat s podporou Ekonomického deníku a České justice - Mediakit.