INZERCE

Úvod Blog Strana 48

Zpackanou digitalizaci stavebního řízení má dočasně zachránit návrat do minulosti. Úřady to vítají

Lukáš Karbulka
-
0
Zpackanou digitalizaci stavebního řízení má dočasně zachránit návrat do minulosti. Úřady to vítají

Nelichotivý vývoj Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) zlomil ministrovi pro místní rozvoj Ivanovi Bartošovi (Piráti) vaz. Stavební úřady oslovené Ekonomickým deníkem tak nyní očekávají návrat k původním systémům a lepší komunikaci s ministerstvem pro místní rozvoj. Doufají také v rychlou nápravu digitální podoby, jež téměř tři měsíce od spuštění stále nefunguje.

Návrat do doby před digitalizací. Stavební úřady budou moci pro stavební řízení v nejbližších týdnech opět využívat původní programy. Ve středu to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který po návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) na odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) dostal digitalizaci stavebního řízení na starost. Potřebná legislativní úprava by se podle něj měla načíst při projednávání zákona o obnovitelných zdrojích energie.

Úředníci takovou změnu vítají. „Za návrat k informačním systémům, ve kterých jsme doposud pracovali, jsme volali od prvopočátku, kdy jsme se s Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) seznámili. Bylo nám jasné, že ve stavu, ve kterém byl od 1. července zaveden, nemůže smysluplně fungovat,“ řekl pro Ekonomický deník vedoucí jihlavského stavebního úřadu Michal Jarco. Ten k odchodu Bartoše dodal, že jakýkoliv realistický přístup ke zpackané digitalizaci, bude lepší než ten dosavadní.

Jakýkoliv realistický přístup k zpackané digitalizaci stavebního řízení, který nebude nesmyslně tvrdit, že je vše v pořádku a jde pouze o drobné nedostatky, které doprovázejí zavádění každého nového systému, bude lepší než ten dosavadní.

Jiní však upozorňují, že tato změna je dočasná a zároveň je potřeba konečně zprovoznit již téměř tři měsíce nefunkční digitální podobu stavebního řízení. „Z dlouhodobého hlediska je potřeba opravit celý integrovaný systém stavebního řízení a zrevidovat stavební zákon z pohledu zjednodušení postupů či například sjednocení způsobu kontroly staveb,“ uvedl mluvčí MČ Praha 7 Martin Vokuš. Právě v červenci zavedený Informační systém stavebního řízení budou moci úředníci využívat současně s původními programy.

Digitalizace měsíc téměř beze změn

Nový systém, ve kterém má úředník elektronicky vyřídit žádost o stavební povolení, však stále příliš nefunguje. „Situace je stále špatná. Digitální podoba stavebního řízení se za poslední měsíc nijak zásadně nezměnila. Jednalo se spíše o kosmetické úpravy,“ informoval Jan Holický, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Ten dále uvedl, že zejména řízení ohledně větších staveb nešlo v systému ani dokončit.

Úředníci tak byli nuceni dělat část procesu nezákonně. „To probíhalo tak, že si úředník vyhotovil dokumentaci ve starém systému a ty pak vložil do nového portálu. A to z toho důvodu, že v novém systému to nešlo, anebo to byl zdlouhavý proces,“ vysvětlil Holický, podle kterého byl takový postup v jistých situacích nutný. „Z mé zkušenosti například u školky. A to proto, aby se stihlo kolaudační řízení do konce letních prázdnin. Je to cesta, která je podle nového zákona nesprávná, ale je to pořád lepší, než nedělat nic,“ dodal.

Špatné zkušenosti s programem potvrzují i další stavební úřady. „V přílohách žádostí nelze otevřít projektové dokumentace. Spoustu času zabere vypisování údajů například o žadateli, zástupci, sousedech či účastnících. Informace o osobách uvedených v katastru nemovitostí nelze přímo přidat načtením z registru, vše se ručně přepisuje, včetně adres,“ vyjmenoval Miroslav Šimek, vedoucí libereckého stavebního úřadu.

Stále hrozí ale i další nepříjemnosti. „Nefunkční ISSŘ zvyšuje riziko například chybovosti a nedodržení zákonných lhůt. To zvyšuje možné průtahy pro stavebníky, ale i riziko nesprávného úředního postupu. V takových případech hrozí úřadům i zaměstnancům dokonce pokuty,“ napsal v srpnu premiéru Fialovi šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ten také dodal, že řada úředníků hovoří o stávce, či uvažuje o podání výpovědi.

Ještě před odvoláním ministra Bartoše resort pro místní rozvoj usiloval o vytvoření takzvaného bypassu. „Jedná se legislativní opatření, které stanoví, že část úkonů ve stavebním řízení je možné provádět mimo nový informační systém,“ informoval minulý týden Ekonomický deník mluvčí ministerstva Petr Waleczko s tím, že měla být legislativa připravena na podzim.

Nutné další milionové investice

To, že Informační systém stavebního řízení není funkční potvrdil i Kupka. Přesvědčila ho o tom i analýza vypracovaná zástupci čtyř ministerstev představená minulý týden na jednání vlády. Podle té by systém mohl být v přijatelném stavu za zhruba 12 až 18 měsíců. A to po zapojení přibližně 50 lidí a zvýšení sumy na vypracování o 200 až 300 milionů korun. Do odhadu přitom není započítaná doba na další soutěže, které mohou trvat minimálně šest měsíců. Stát navíc podle některých odborníků kvůli zpoždění staveb mohl přijít o milionové až miliardové příjmy.

Nápravu programu má od tohoto pondělí společnost Servodata a.s., která nahradila původního dodavatele InQool. Důvodem bylo květnové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad totiž resortu nařídil do 23. září ukončit smlouvu se společností InQool, jež systém vytvořila. Podle ÚOHS nebyla zakázka dostatečně transparentně zadána. Ministerstvo tak vypsalo minitendr s tím, že jeho vítěz pak za dokončení programu obdrží maximálně 23,9 milionu korun včetně DPH.

Vysoutěžená firma však některé překvapila, protože si jako subdodavatele vybrala právě společnost InQool. To by však mělo být v souladu se zákonem. „Pokud to není uvedeno ve smlouvě, pak je tento postup naprosto v pořádku a vysoutěžená firma si může vybrat za subdodavatele koho chce,“ potvrdil Igor Pieš, právník z advokátní kanceláře Kastner & Pieš, který se mimo jiné zabývá posouzením správnosti veřejných zakázek. Samotnou zakázkou se nyní nezabývá ani ÚOHS, informoval jeho mluvčí Martin Švanda.

Přesto však tato spolupráce firem stavební úřady příliš netěší. „Je trošku s podivem, že na systému bude dělat ten samý dodavatel, který program zatím nedodal ve funkčním stavu,“ podotkl Jan Holický.

Hotový systém pro stavební řízení letos v létě nabídla společnost VITA software, která měla na starosti systémy stavebního řízení do letošního červencového přijetí novely stavebního zákona. Firma již poslala řadě stavebních úřadů e-mail s tím, že má systém připravený a stačí jen, aby Bartošův resort jejich žádost schválil a oba systémy propojil a stavební úřady by měly na výběr ze dvou systémů. O to však ministerstvo dříve nestálo. Jedním z důvodů bylo, že pokud by si úřad vybral systém od firmy VITA software, musel by si za něj platit.

Doposud resort pro místní rozvoj zaplatil za informační systémy digitalizace stavebního řízení zhruba 80 milionů korun. Celková částka by v horizontu až tří let měla po započtení výdajů na hardwarové vybavení činit 650 milionů korun. Konečná částka by však po přičtení Kupkových plánovaných investic do programu mohla vzrůst ještě o 300 milionů.

Lukáš Karbulka

Vysoký počet železničních nehod v čele se střety na přejezdech, projeté návěsti, Drážní úřad hodnotil rok 2023

Tereza Čapková
-
0
Vysoký počet železničních nehod v čele se střety na přejezdech, projeté návěsti, Drážní úřad hodnotil rok 2023

Klesající počet licencí strojvedoucích, mírně stoupající počet dopravců nebo vysoký počet železničních nehod v čele se střety na přejezdech. Drážní úřad vydal výroční zprávu o bezpečnosti na českých železnicích za loňský rok. Zabývá se v ní i případy projetých návěstí zakazujících jízdu, jejich počet podle údajů provozovatelů drah a dopravců meziročně klesl o 44 na 132 případů.

Drážní úřad informoval, že důvodem projetí návěsti bylo podle statistik Správy železnic v 16 případech nerespektování odjezdového návěstidla, ve 26 případech nerespektování návěsti při rozjezdu po zastavení vlaku a projíždění, ve 37 případech nedobrzdění a v 50 případech nerespektování návěsti při posunu.

Ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář poznamenal, že každý z těchto případů může znamenat ohrožení pro ostatní účastníky drážní dopravy. „Proto nechceme zodpovědnost ponechávat jen na strojvedoucích, a proto je prioritou sektoru zavádění systému evropského zabezpečovače ETCS, který je schopen včas zasáhnout a vlak zastavit ještě před návěstí stůj,“ zmínil.

Počet osob usmrcených při vážných nehodách se podle Koláře v loňském roce vyšplhal na číslo třicet, což je o osm více, než v roce 2022, ale zároveň o pět méně, než v roce 2021.

Počty nehod na železnici s vážnými následky. Zdroj: Výroční zpráva, Drážní úřad

Poslední vážný případ, kdy strojvedoucí projel návěstidlo v poloze „stůj“, se stal 18. září v pražské Libni na trati mezi stanicí Vysočany a hlavním nádražím. Osobní vlak narazil do stojící soupravy. Dechová zkouška u jednoho ze strojvedoucích byla pozitivní, strojvedoucí z druhého vlaku byl v zácviku. Zraněno bylo pětadvacet lidí. Další tragický případ se stal letos 5. června v Pardubicích. Mezinárodní expres RegioJetu mířící z Prahy do ukrajinského Čopu se srazil s nákladním vlakem společnosti ČD Cargo. Při čelní srážce zemřeli čtyři lidé, 27 dalších skončilo v nemocnici.

Snížit počet lidských pochybení má na železnici podle ministerstva dopravy, Správy železnic i Drážního úřadu zmiňované zavedení systému jednotného evropského zabezpečovače. Podle Drážního úřadu se od října roku 2023 pravidelně schází expertní pracovní skupina ETCS pod vedením Drážního úřadu a ministra dopravy. Jak uvedl Kolář v úvodním slovu výroční zprávy, hlavními důvody vzniku pracovní skupiny bylo blížící se zavedení výhradního provozu ETCS od ledna 2025, nízká spolehlivost testovacího provozu ETCS na trati Olomouc – Uničov a nekomunikace v rámci sektoru. „Díky velkému zapojení všech jejích členů se daří eliminovat nedostatky systému,“ informoval Drážní úřad.

Nebezpečné přejezdy

Pracovníci úřadu vykonali v roce 2023 celkem 1083 státních dozorů, což je nárůst oproti roku 2022 o 18,75 procenta. Výkon státního dozoru byl s ohledem na přetrvávající růst střetů silničních a drážních vozidel na železničních přejezdech zaměřen také na ně. „Státní dozor byl proveden u 225 železničních přejezdů na celostátních a regionálních dráhách. V oblasti železničních přejezdů byl výkon státního dozoru zaměřen zejména na zajištění rozhledových poměrů,“ uvádí ve zprávě Drážní úřad.

Graf nedovolených jízd za návěstidla zakazujících jízdu. Zdroj: Výroční zpráva, Drážní úřad

Zpráva konstatuje, že z analýzy dat vyplývá, že vina za střetnutí drážních vozidel s účastníky silničního provozu na železničních přejezdech je téměř vždy na straně řidičů silničních vozidel. V této kategorii je evidováno celkem 148 mimořádných událostí. „Porovnáním s předchozím rokem se jedná o snížení počtu o tři případy. Z celkového počtu 35 usmrcených osob jich 17 jednalo v sebevražedném úmyslu,“ zmiňuje zpráva.

Zpráva uvádí také počet vystavených licencí strojvedoucího. Od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 bylo vydáno 430 licencí strojvedoucího v prvním vydání, 51 licencí ve formě duplikátu, 157 průkazů způsobilosti k řízení drážního vozidla na vlečce a 125 průkazů způsobilosti k řízení lanové dráhy, a to včetně změn a duplikátů.

V roce 2023 meziročně poklesl podle výroční zprávy počet vykonaných zkoušek k získání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na vlečce. Uskutečnilo se 31 zkoušek pro 75 lidí s úspěšností 79 procent. Nižší byl i počet zkoušek k získání licence strojvedoucího. V roce 2023 se uskutečnilo 74 zkoušek pro 425 lidí s úspěšností 87 procent.

Drážní úřad řešil i osvědčení pro dopravce, v loňském roce evidoval zvýšení počet žádostí. Celkem bylo podáno podle výroční zprávy 54 žádostí o vydání nového osvědčení. Současně byla aktualizována tři osvědčení dopravce a ve dvou případech se vedla přípravná komunikace.

Vydaná výroční zpráva vychází z údajů dopravců a provozovatelů celostátních a regionálních drah i Drážního úřadu. Předkládána je vždy k 30. září Evropské železniční agentuře (ERA), která shromažďuje veškeré výroční zprávy od národních bezpečnostních úřadů členských zemí Evropské unie a využívá je k analýzám bezpečnosti a dalšímu plánování v evropském železničním prostoru.

(teč)

Agentura navrhla opatření k zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny na zimu

Jan Hrbáček
-
0
Agentura navrhla opatření k zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny na zimu

Mezinárodní energetická agentura navrhla 10 opatření k zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny před nadcházející zimou. Země, svíraná ruskou agresí, přišla o značnou část svých energetických zdrojů. Energetická infrastruktura země je po výrazné eskalaci ruských útoků od letošního jara na elektrárny, teplárny, přenosové sítě a další je pod obrovským tlakem.

Vzhledem k tomu, že ukrajinská energetická infrastruktura je před životně důležitou zimní topnou sezónou pod obrovským tlakem, nová zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) nastínila okamžité kroky, které by země a její partneři měli podniknout, jakmile teploty začnou klesat.

„Situace na Ukrajině je dnes jedním z nejpalčivějších problémů energetické bezpečnosti na světě. Ukrajinský energetický systém přežil poslední dvě zimy díky odolnosti, odvaze a vynalézavosti svého lidu a silné solidaritě mezinárodních partnerů. Letošní zima však bude zatím zdaleka nejtěžší zkouškou. Opatření uvedená v této zprávě, pokud budou provedena rychle a účinně, by mohla mít zásadní význam,“ dodal. „A nasměrovali by Ukrajinu na cestu k odolnější a udržitelnější energetické budoucnosti – té, kterou si její obyvatelé zaslouží,“ varoval výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Skoková změna intenzity ruských útoků na ukrajinský energetický sektor vytvořila s blížící se zimou vážná rizika, uvedla IAE, což vyžaduje rychlou akci a další podporu, aby Ukrajinci měli v nadcházejících měsících spolehlivý přístup k elektřině a vytápění.

Zpráva s názvem Energetická bezpečnost Ukrajiny a nadcházející zima navrhuje 10 okamžitých opatření, která mohou Ukrajina a její partneři podniknout k řešení naléhavých zranitelností země v oblasti energetické bezpečnosti a posílení dlouhodobé energetické odolnosti.

Ukrajinský energetický systém nyní od ruské invaze v únoru 2022 zatím vydržel dvě po sobě jdoucí zimy, upozornila IAE. Po výrazné eskalaci útoků od jara 2024 na elektrárny, teplárny, přenosové sítě a další však je energetická infrastruktura země pod obrovským tlakem.

Ještě před bezprecedentní vlnou útoků na konci srpna nebyly více než dvě třetiny předválečné ukrajinské kapacity výroby energie k dispozici, protože byla zničena, poškozena nebo okupována, uvedla IAE.

Během léta se postupné výpadky proudu a další neplánovaná přerušení dodávek stala normou, což mělo dominový efekt na všechny aspekty každodenního života, včetně dodávek vody.

Zpráva stanoví 10 klíčových energetických opatření, která mohou Ukrajina a její mezinárodní partneři přijmout, aby se s těmito riziky vypořádali a zároveň snížili budoucí zranitelnost. Patří mezi ně posílení fyzické a kybernetické bezpečnosti kritické energetické infrastruktury, urychlení dodávek zařízení a náhradních dílů pro opravy, urychlení decentralizace dodávek energie, investice do energetické účinnosti a zvýšení kapacity pro dovoz elektřiny a plynu z Evropské unie.

Nadcházející zima by podle zprávy mohla být kritická i pro sousední Moldavsko.

I když země nepodléhá stejným fyzickým rizikům ruského ostřelování, získává většinu své elektřiny z elektrárny v odtrženém, Ruskem podporovaném regionu Podněstří. Dodávky plynu do této elektrárny se mají přesunout na novou základnu a novou trasu, jakmile v lednu vyprší platnost tranzitních opatření přes Ukrajinu.

(nik)

Klimatická prohra. Za každou ušetřenou tunu emisí v Evropě vypustí asijské země dvě jiné

David Tramba
-
0
Klimatická prohra. Za každou ušetřenou tunu emisí v Evropě vypustí asijské země dvě jiné

Objem emisí skleníkových plynů ve světě loni vzrostl na nové historické maximum – 40,4 miliardy tun. Ekologicky uvědomělé země sice během posledních pěti let dokázaly emise snížit o 1,6 miliardy tun, avšak jiné, hlavně asijské státy v čele s Čínou a Indií vypustily do ovzduší o 3 miliardy tun oxidu uhličitého navíc. Vyplývá to z čísel, které uvedl koncern BP ve své poslední statistické ročence o globálním energetickém trhu.

Uvedený objem emisí zahrnuje nejen samotné emise oxidu uhličitého ze spotřebovaných fosilních paliv, ale také emise ze spalování přebytečného plynu a z průmyslových procesů. Do svého výpočtu BP zahrnuje také emise metanu, kterou jsou příslušným vzorcem přepočteny na ekvivalent emisí oxidu uhličitého. Výsledné hodnoty tak dobře zohledňují to, jak se různé státy podílejí na globální změně klimatu.

Lídrem ve snižování emisí jsou země Evropské unie, které mezi lety 2018 a 2023 srazily objem emisí skleníkových plynů o 538 milionů tun na 2,656 miliardy tun. Na globálních emisích se tak podílejí už jen drobným podílem ve výši 6,6 procenta. Trend poklesu lze sledovat ve všech zemích EU včetně České republiky, která vykázala za sledovaných pět let snížení o 22 milionů tun na necelých 88 milionů tun. Velmi výrazný pád emisí se odehrál v zemích EU loni, což souviselo s růstem výroby z obnovitelných zdrojů a omezováním provozu uhelných bloků.

Kdo nejvíc snižuje emise

zeměemise 2023 (mil. t)pokles oproti r. 2018
USA5130,1-448,9
Japonsko1038,6-166,9
Německo589,4-159,3
Ukrajina131,4-98,3
Jižní Korea594,2-89,7
Británie338,5-71,2
Francie262,9-54,7
Polsko299,1-53,9
Španělsko254,9-46,3
Kanada599,4-44,5
Nizozemsko156,5-42,1
zdroj: statistická ročenka BP 2024

Nesnaží se pouze Evropa. Poměrně výrazný pokles emisí skleníkových plynů se odehrává také ve Spojených státech amerických, které v energetice postupně přecházejí od uhlí k zemnímu plynu a solární a větné energii. Objem emisí klesá také v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Dopady válečného konfliktu s Ruskem stojí za výrazným poklesem emisí na Ukrajině. Na dlouhém seznamu zemí, které emise snižují, najdeme trochu překvapivě také Thajsko či Jihoafrickou republiku.

Žádným překvapením naopak není to, že růst globálních emisí skleníkových plynů táhne hlavně Čína. Ta jich loni do ovzduší vypustila přes 12,6 miliardy tun, což odpovídá více než 31 procentům celosvětových emisí. Zatímco ještě loni to vypadalo, že se čínské emise stabilizují na úrovni okolo 12 miliard tun, loni se odehrál další skok o téměř 6 procent. Některé rostoucí asijské ekonomiky přitom navyšují emise ještě rychleji – Indie meziročně o 9 procent, Filipíny o 8 a Vietnam o téměř 13 procent.

Kde emise CO2 nejvíc rostou

zeměemise 2023 (mil. t)růst oproti r. 2018
Čína12 603,51747,0
Indie3 121,5504,3
Indonésie864,5195,9
Írán937,077,0
Vietnam372,468,8
Malajsie321,945,5
Rusko2 176,1 39,9
Spojené arabské emiráty340,839,6
Brazílie525,027,0
Kazachstán308,725,1
zdroj: statistická ročenka BP 2024

Trend rostoucích emisí lze pozorovat hlavně v asijských zemích, ale také v celé Latinské Americe a ve většině Afriky. Seznam ekologicky nezodpovědných zemí doplňuje Rusko, které se celkově chová podle rčení „po nás potopa“. Rusové loni vypustili do ovzduší 2,176 miliardy tun skleníkových plynů, tedy skoro stejně jako třikrát lidnatější Evropská unie. Objem ruských emisí setrvale roste od ekonomické krize v roce 1998. Výrazný skok lze pozorovat také u postsovětských zemí ve Střední Asii.

David Tramba

Za vítěze senátních voleb se považuje jak vládní koalice, tak hnutí ANO

David Tramba
-
0
Za vítěze senátních voleb se považuje jak vládní koalice, tak hnutí ANO

Kdo je vítěz druhého kola senátních voleb? Na tom se politické strany neshodnou. Za vítěze se prohlašuje hnutí ANO, které vyhrálo v osmi obvodech, což je o sedm více než před šesti lety. Na druhou stranu kandidáti vládní koalice zvítězili v 15 z celkových 27 volebních obvodů. Zajímavostí může být, že kandidát STAN vyhrál v šesti obvodech, zatímco kandidát ODS jen v pěti.

ODS z voleb vychází jako poražená strana. Před šesti lety byla mimořádně úspěšná, když získala senátní křeslo v deseti obvodech. Tentokrát je to už jen polovina. ODS ztratila hlavně obvody v západních, severních a východních Čechách. Naopak po řadě neúspěchů opět uspěla v Praze, konkrétně v obvodu Praha 8 jasně zvítězila Vladimíra Ludková (ODS) se ziskem 67,5 procenta hlasů.

V některých obvodech to vypadalo, že nejde o střet pravice a levice, případně vládní koalice versus opozice, ale o střet liberálních a konzervativních kandidátů. Takové střety vesměs skončily vítězstvím konzervativce. Značnou pozornost vyvolalo druhé kolo senátních voleb v Praze 2, kde se střetl současný senátor a občanský aktivista Marek Hilšer se známým egyptologem Miroslavem Bártou, podporovaným hnutím STAN a TOP 09. Bárta zde vyhrál se ziskem 54,5 procenta hlasů při nízké, pouze 15procentní volební účasti.

V západních a severních Čechách, podobně jako na severní a střední Moravě, tentokrát uspělo hnutí ANO. Například na Opavsku dokázalo porazit současného senátora Herberta Paveru (TOP 09), výrazně se ziskem 63,7 procenta hlasů zde vyhrál primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Překvapivě se sčítání hlasů vyvinulo na Šumpersku, kde reprezentanta hnutí ANO Miroslava Adámka porazil nezávislý kandidát Stanislav Balík.

Na Břeclavsku byl zvolen do horní komory předseda strany Přísaha Róbert Šlachta, který v druhém kole porazil zcela nevýrazného poslance za hnutí ANO Miloslava Janulíka. „Bývalý neúspěšný policajt Róbert Šlachta se stal senátorem. Je to jediný velký úspěch, kterého v politice zatím dosáhl,“ komentoval výsledek známý investigativní novinář Jaroslav Kmenta a dodal: „O tom, že by měl Šlachta kandidovat do Senátu, jsem psal poprvé už v lednu 2020. Tehdy to Šlachta popřel a označil mé informace za lživé.“

Senátní volby v září 2024: získané mandáty

navrhující stranavyhrané obvody 2024vyhrané obvody 2018změna
ANO81+7
STAN65+1
ODS510-5
TOP 0921+1
KDU-ČSL22–
ČSSD11–
Senátor 2111–
Piráti01-1
Přísaha10+1
nezávislí kandidáti15-4
zdroj: ČSÚ – volby.cz

Jak na výsledek voleb reagovali ve vysílání zpravodajské stanice ČT24 lídři hlavních stran? „Mám velkou radost, poprvé jsme vyhráli senátní volby,“ uvedl šéf ANO Andrej Babiš. Předpokládá tak, že by hnutí mohlo mít nárok na místopředsedu Senátu. V této souvislosti zmínil Janu Mračkovou Vildumetzovou, která v obvodu Sokolov zvítězila již v prvním kole.

Podle premiéra Petra Fialy vládní koalice v senátních volbách porazila hnutí ANO. „Cíl, který jsme měli, byl jasný – ubránit Senát jako klíčovou pojistku demokracie před levicovými populisty. To se podařilo, když se podívám na výsledky kandidátů, patnáct ku devíti ve prospěch vládních stran,“ řekl premiér.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) k tomu dodal, že strany vládní koalice budou mít v Senátu 59 senátorů, takže neočekává, že by se kultura a organizace práce v něm změnila. „Těším se, že bude práce nadále velmi korektní,“ dodal. Senát má 81 členů, po dvou letech se volí jedna třetina celkového počtu senátorů. Mandát zvoleného poslance je šestiletý.

Spokojenost dali najevo zástupci hnutí STAN i TOP 09. Oběma se podařilo uspět o trochu lépe než ve volbách před šesti lety. Naopak zklamání zavládlo v řadách lidovců, kteří bývali v senátních volbách tradičně úspěšní. Tentokrát získali jen dva mandáty. Předseda lidovců a ministr práce Marian Jurečka podle ČT24 zvažuje, zda bude znovu kandidovat na šéfa strany.

(dtr, red)

Po boku Itálie. Chceme odložit zákaz spalovacích motorů, přezkum musí začít hned, říká Kupka

Tereza Čapková
-
0
Po boku Itálie. Chceme odložit zákaz spalovacích motorů, přezkum musí začít hned, říká Kupka

Ministerstvo dopravy v čele s ministrem Martinem Kupkou (ODS) chce, aby se přezkum dopadů zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory uskutečnil dříve, než v původně plánovaném termínu v roce 2026, který stanovila Evropská unie. Odložení zákazu spalovacích motorů má podle Kupky zajistit evropskému automobilovému průmyslu udržení konkurenceschopnosti, zachování pracovních míst a zajištění dostupnosti dopravy. „Požadujeme, aby revize tohoto zákazu proběhla již v roce 2025,“ uvedl ministr.

Evropská unie v roce 2023 přijala v návaznosti na klimatické cíle nařízení, aby osobní automobily a lehké dodávky od roku 2035 splňovaly nulové emise oxidu uhličitého, fakticky tak zakazuje spalovací motory. Zároveň, ale naplánovala revizi na rok 2026, aby posoudila vývoj alternativních pohonů. Právní předpisy obsahují také výjimku pro automobily na e-paliva, uvedla agentura Reuters.

Kupka chce o posunu přezkumu jednat s novou Evropskou komisí. „Zároveň připravujeme poziční dokument, pro který bychom chtěli získat koalici podobně smýšlejících států, tak jak tomu bylo v případě revize normy Euro 7,“ dodal Kupka.

Podle českého ministra dopravy musí být cílem udržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a zároveň zabránit tvorbě bariér, které by znemožnily nákup nových cenově dostupných automobilů. „Máme ambici být lídry snah o změnu nastavení evropských plánů týkajících se spalovacích motorů,“ konstatoval český ministr dopravy.

Ministr na svém facebookovém profilu uvedl, že výrobci automobilů nedokáží plnit ani stanovené limity oxidu uhličitého pro příští rok. Hrozí podle něj propouštění a uzavírání továren. O přehodnocení limitů oxidu uhličitého u osobních vozidel v minulém týdnu v Berlíně jednal s německým ministrem dopravy Volkerem Wissingem, a to v návaznosti na dopis Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA), ve kterém se zmiňuje právě nemožnost splnění stanovených limitů oxidu uhličitého pro rok 2025.

Zároveň je ministerstvo dopravy podle informací úřadu v kontaktu se sdružením českého autoprůmyslu ohledně dalších společných kroků. „Cesta vede přes další intenzivní vyjednávání a získání dostatečně široké podpory podobně smýšlejících států,“ zmínil ministr.

Resort dopravy také oznámil, že tak navazuje na své dosavadní aktivity i aktuální iniciativu italské premiérky Georgie Meloniové. Návrh na posunutí plánované revizi Evropské unie týkající se zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035 chtěla Itálie podle Reuters v minulém týdnu předložit na schůzce ministrů průmyslu EU.

Italská premiérka nazvala podle zpravodajské agentury vyřazení spalovacích motorů jako „sebedestruktivní“ rozhodnutí a uvedla, že evropskému automobilovému průmyslu způsobuje příliš velké škody. „Opatření EU měla urychlit elektrifikaci tohoto odvětví, ale několik výrobců automobilů nedávno začalo omezovat své plány na zavádění elektrických vozidel kvůli nízké poptávce,“ uvedla agentura Reuters.

(teč)

Globální banky cílí k podpoře expanze jaderné energetiky

Jan Hrbáček
-
0
Globální banky cílí k podpoře expanze jaderné energetiky

Skupina čtrnácti globálních finančních institucí vyjádřila svou podporu výzvě k akci na ztrojnásobení kapacity jaderné energie do roku 2050. Na Klimatickém týdnu v New Yorku skupina 14 finančních institucí v pondělí vyjádřila své uznání toho, že globální civilní projekty jaderné energie hrají důležitou roli při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, informoval portál World Nuclear News.

V prosinci loňského roku vyzvalo 198 signatářských zemí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP28) v Dubaji k urychlení zavádění nízkoemisních energetických technologií, včetně jaderné energie, pro hlubokou a rychlou dekarbonizaci, zejména v odvětvích, která je obtížné snížit, jako je průmysl. Kromě toho se 25 zemí na konferenci COP28 zavázalo, že budou usilovat o ztrojnásobení globální kapacity jaderné energetiky tak, aby do roku 2050 dosáhla čisté nuly.

„Na Klimatickém týdnu v New Yorku skupina čtrnácti finančních institucí z kraje tohoto týdne vyjádřila své uznání toho, že globální civilní projekty jaderné energie hrají důležitou roli při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Dále vyjádřili podporu dlouhodobým cílům růstu výroby jaderné energie a rozšíření širšího jaderného průmyslu s cílem urychlit výrobu čistých elektronů na podporu energetické transformace,“ uvedl portál World Nuclear News.

Mezi tyto instituce patří: Abu Dhabi Commercial Bank, Ares Management, Bank of America, Barclays, BNP Paribas, Brookfield, Citi, Credit Agricole CIB, Goldman Sachs, Guggenheim Securities LLC, Morgan Stanley, Rothschild & Co, Segra Capital Management a Societe Generale.

„Kapitálové trhy a financování mohou hrát klíčovou roli v rozvoji a růstu projektů jaderné energetiky po celém světě. Finanční instituce mohou poskytnout zkušenosti, globální přítomnost, služby a řešení na podporu tohoto odvětví,“ informovala World Nuclear Association.

Hlavní poradce amerického prezidenta Joe Bidena pro mezinárodní klimatickou politiku John Podesta při zahájení akce řekl: „Naše společné poslání je jasné – jaderná energie je čistá energie, a pokud máme zajistit obyvatelnou planetu, vybudovat bezpečné a udržitelné dodavatelské řetězce pro čistou energii a posílit prosperitu po celém světě, musíme zajistit, aby jaderná energie plnila svůj díl práce. Vím, že to můžeme uskutečnit – pokud budeme spolupracovat.“

Slovinský premiér Robert Golob podotkl: „Jedinou hádankou, kterou zbývá vyřešit, je finanční stránka, finanční náklady. Finanční trhy se musí přizpůsobit a vyvinout nové finanční nástroje, aby se jaderná energie stala konkurenceschopnou vůči jiným zdrojům energie bez CO2.“

„Je čas podniknout konkrétní kroky k nezbytnému rozšíření jaderné energie,“ uvedla švédská ministryně energetiky, obchodu a průmyslu a místopředsedkyně vlády Ebba Buschová.

„Švédská vláda zkoumá navrhovaný model financování, který zahrnuje vládou kryté půjčky, rozdílové smlouvy (CFD) a mechanismy sdílení rizik. Cílem návrhu je výrazně zlepšit podmínky pro nové jaderné elektrárny ve Švédsku a s tím i udržitelnější budoucnost,“ doplnila Buschová.

Minulý měsíc švédská vládní studie navrhla, aby byla společnostem poskytnuta státní podpora na investice do nové jaderné energetiky na základě postupu podávání žádostí. Nový legislativní akt by měl podle ní upravit podmínky pro získání podpory, podpůrná opatření a co musí žádost obsahovat.

Generální ředitel společnosti Guggenheim Securities James Schaefer řekl: „Nová jaderná energie je čistá a bezpečná, a co je důležitější, osvědčená, protože řada zemí nyní provozuje vysoce pokročilé a komerčně životaschopné štěpné technologie třetí a čtvrté generace. Je nezbytné, abychom urychlili postup plánovaných projektů do závodů v terénu vzhledem k obrovské poptávce po datových centrech a technologiích umělé inteligence. To bude vyžadovat úzkou spolupráci jaderných společností, vlastníků elektráren, datových center a technologických společností spolu s bankami a finančními institucemi.“

„Zahrnutí jaderné energie jako technologie s nulovými emisemi uhlíku vedle obnovitelných zdrojů je zásadní pro splnění světových cílů v oblasti snižování emisí uhlíku a zajištění toho, aby výrobci těžkého průmyslu, jako je Nucor, měli spolehlivé a čisté dodávky elektřiny, aby mohli pokračovat v růstu, prosperitě a poskytování vysoce placených pracovních míst,“ prohlásil viceprezident a generální ředitel pro veřejné záležitosti a vztahy s vládou ve společnosti Nucor Corporation Benjamin Pickett.

„Od loňské konference COP28 v Dubaji jsme byli svědky skokové změny v dynamice v celém jaderném sektoru, která byla podpořena výrazným nárůstem poptávky po čistých elektronech pro datová centra a umělou inteligenci, přičemž celosvětová poptávka po energii jen v tomto sektoru se do roku 2026 zdvojnásobí,“ konstatoval výkonný ředitel a generální ředitel Emirates Nuclear Energy Corporation a předseda Světové jaderné asociace Mohamed Al Hammadi.

„S podporou 14 globálních bank a finančních institucí, které jsme byli svědky na počátku newyorského Klimatického týdne, je jasné, že jaderná energie je nejen považována za klíčový faktor umožňující dekarbonizaci energetického sektoru, ale také zapadá do profilu udržitelného a transformačního financování, zejména proto, že nyní vidíme, že je efektivně dodáváno několik jaderných elektráren.“ poskytuje důvěru trhu a jasný tržní signál, že jaderná energie je osvědčenou, financovatelnou cestou k energetické bezpečnosti a zároveň k nulovým čistým emisím,“ podotkl Al Hammadi.

Minulý týden vydalo deset průmyslových sdružení komuniké během druhé konference Roadmaps to New Nuclear v Paříži, kterou pořádala Agentura pro jadernou energii OECD. Vyzvali všechny členské státy OECD, aby stanovily jasné plány pro zavádění jaderné energie. Mezi osm klíčových oblastí, na které asociace upozornily, patří: zajištění snadného přístupu k národním a mezinárodním mechanismům financování opatření v oblasti klimatu pro rozvoj jaderné energie; zajištění toho, aby mnohostranné finanční instituce zahrnuly jadernou energii do svých investičních portfolií; a objasnění mechanismů financování a obnovy investic pro jaderné projekty a zahrnutí jaderné energie do mechanismů financování čisté energie.

Generální ředitelka Světové jaderné asociace Sama Bilbao y León oznámení vedoucích představitelů globální finanční komunity uvítala.

„Nyní potřebujeme, aby se dnešní závazek promítl do změn v úvěrové politice a lepšího přístupu jaderné energie k mechanismům udržitelného financování. Jaderná energetika nabízí investorům dlouhodobé výnosy a prostředky k řešení naléhavé a rostoucí světové potřeby hojné, cenově dostupné čisté energie 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dnešek byl velkým krokem vpřed. Splnění cíle ztrojnásobení jaderného výkonu bude vyžadovat odhodlání a vynalézavost tvůrců politik, finančních lídrů, jaderného průmyslu a mnoha dalších v koalici ambiciózních,“ uzavřela podle World Nuclear News generální ředitelka Světové jaderné asociace Sama Bilbao y León.

(nik)

Jaderná energie pro Evropu. Švédové, Britové a Poláci udělali krok ke stavbě nových reaktorů

David Tramba
-
0
Jaderná energie pro Evropu. Švédové, Britové a Poláci udělali krok ke stavbě nových reaktorů

Švédsko, Polsko, Británie. To jsou tři příklady zemí, které v posledních dnech pokročily v plánech na výstavbu nových jaderných bloků. Na vzletné řeči o jaderné renesanci je zatím brzy, ale ukazuje se, že jaderná energetika ještě zdaleka není „na odpis“. Česko v tomto ohledu nijak nezaostává, letos už stihlo výběr dodavatele velkých bloků do Dukovan, ale také menšího bloku, který vyroste v areálu temelínské elektrárny.

Švédský premiér Ulf Kristersson dnes v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter uvedl, že výstavba nového jaderného reaktoru začne před příštími parlamentními volbami plánovanými na září 2026. Investorem je státní energetická společnost Vattenfall, která chystá stavbu nejméně dvou menších modulárních reaktorů v jaderné elektrárně Ringhals na jihozápadě země. Vattenfall zatím váhá mezi technologií japonsko-amerického konsorcia GE Hitachi a britského Rolls-Royce.

Švédsko má v současnosti šest reaktorů ve třech jaderných elektrárnách, které vyrábějí asi 30 procent elektřiny. „Rozhodnutí potřebná k vybudování nové jaderné elektrárny byla přijata. A doufejme, že to bude spojeno se skutečným rýčem v zemi. Jsme odhodláni stavět. Pokud chceme uspět v elektrifikaci, musíme zdvojnásobit výrobu elektřiny a jaderná energie je toho nedílnou součástí,“ prohlásil švédský premiér.

Britové dají šanci více technologiím

Dodavatele menších modulárních reaktorů hledá také britská vláda prostřednictví organizace Great British Nuclear. Ta ve čtvrtek oznámila, že v soutěži na výběr dodavatele technologie zbývají čtyři společnosti – GE Hitachi, Holtec, Rolls-Royce SMR a Westinghouse. Ze soutěže naopak vypadl americký NuScale, který dle neoficiálních informací nebyl cenově konkurenceschopný. Navíc se ze soutěže v červenci stáhla francouzská EDF, která pozastavila vývoj vlastního modulárního reaktoru Nuward a své plány v oboru menších reaktorů v současné době přehodnocuje.

GE Hitachi v soutěži nabízí varný reaktor BWRX-300. Holtec a Westinghouse sázejí na osvědčenou technologii tlakovodních reaktorů. Výkon všech tří nabízených reaktorů se pohybuje okolo 300 megawattů. Domácí uchazeč Rolls-Royce SMR nabízí tlakovodní reaktor o výkonu 470 MW, což zhruba odpovídá výkonu starších bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. O žádný „malý“ reaktor se tedy opravdu nejedná.

Vizualizace nového modulárního reaktoru AP300. Foto: Westinghouse (tisk. zpráva)

Předseda GBN Simon Bowen již dříve v podcastu World Nuclear News uvedl, že cílem výběrového řízení je podepsat dohody se dvěma nebo třemi poskytovateli technologií, a to na konci letošního roku. Každá vybraná technologie dostane přidělenou lokalitu, určenou vždy pro více jaderných bloků. Plán britské vlády je, aby závazné investiční rozhodnutí bylo přijato v roce 2029.

Polská vláda hlásí: zdroje jsou

Do třetice lze zmínit oznámení polské vlády o záměru vyčlenit 60 miliard zlotých (350 miliard korun) na financování první jaderné elektrárny v zemi. Vláda pracuje na legislativě, která by jí umožnila vložit finanční prostředky do státního podniku Polskie Elektrownie Jadrowe (PEJ). Ten má na starosti dohled nad stavbou jaderné elektrárny, která má vyrůst v lokalitě Lubiatowo-Kopalino v severním Polsku.

Rozhodnutí polské vlády uvítaly americké společnosti Westinghouse Electric Company a Bechtel, které budou mít výstavbu elektrárny na starosti. Westinghouse dodá technologii, tedy reaktory typu AP1000, Bechtel se postará o stavební práce. Cílem polské vlády je, aby první polský reaktor vstoupil do komerčního provozu v roce 2033. Krátce poté má následovat spuštění dalších dvou bloků typu AP1000 ve stejné lokalitě.

V Česku už je o dodavatelích jasno

Zatímco Švédové a Britové s výběrem technologie modulárního reaktoru ještě váhají, v Česku už je jasno. Skupina ČEZ se dohodla na spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR a bude s ní spolupracovat na vývoji a výstavbě modulárních jaderných reaktorů o výkonu 470 megawattů. Ta by měla zahrnovat i kapitálový vstup ČEZ do britského podniku. Tento záměr v polovině září odsouhlasila česká vláda.

Vizualizace elektrárny s malým modulárním reaktorem z dílny Rolls-Royce. Foto: Rolls-Royce SMR

Ekonomický deník již na počátku srpna informoval, že favoritem je právě Rolls-Royce. Ten získal sympatie díky vstřícnému a férovému přístupu k vyjednávání i díky upřímnému zájmu o spolupráci s českými strojírenskými a technologickými podniky. Velká část klíčových komponentů by se tak mohla vyrábět v českých továrnách.

V červenci padlo také rozhodnutí o výběru dodavatele velkých jaderných bloků o výkonu přes 1000 megawattů. Vláda tehdy potvrdila rozhodnutí Skupiny ČEZ, že dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Ta získá také opci na dva další bloky v Temelíně. Podle slov premiéra Petra Fialy vyhrála KHNP prakticky ve všech posuzovaných kritériích nad konkurenční nabídkou francouzského koncernu EDF.

David Tramba

Soudům ubyde práce. Neuhrazené SMS za jízdné či podcasty by měl řešit ČTÚ

Eva Paseková
-
0
Soudům ubyde práce. Neuhrazené SMS za jízdné či podcasty by měl řešit ČTÚ

Rozhodovat spory o neuhrazených prémiových SMS, pomocí kterých dnes lidé platí i za podcasty, DMS či za jízdné, bude nově Český telekomunikační úřad. Ten dosud rozhodoval spory jen o nezaplacené faktury za volání a SMS. Pokud totiž nyní zákazníci nezaplatí fakturu, kde jsou takové položky, řízení se rozdvojuje a řešení neuhrazených prémiových SMS je v kompetenci soudů.

Příslušná novela se nyní nachází před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Sněmovní hospodářský jednání o návrhu ve čtvrtek přerušil do 4. října. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v současné době rozhoduje pouze spory týkající se dluhů za SMS, volání a data. V průběhu let ale operátoři začali nabízet a zprostředkovávat další služby – třeba mobilní telefon na splátky nebo prodej jízdného či umožňují rychlé dárcovství malých částek tzv. DMS.

Stát má tak s jednou dlužnou fakturou dvojí náklady, kdy probíhá soudní a správní řízení a případně dvě exekuce. Dlužník pak logicky platí také za více řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto hledá úspornější variantu.  „Navrhovaná úprava spočívá v přesunutí části sporů, které v současnosti řeší soudy do působnosti Českého telekomunikačního úřadu. Jedná se o spory ohledně plateb za služby a zboží, které nejsou službami elektronických komunikací, ale jsou poskytovány tak, že to s nimi trvale souvisí. Dojde k zefektivnění systému pro stát, věřitele i dlužníka,“ uvedl ve čtvrtek na jednání sněmovního hospodářského výboru náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák.

Dodal, že se zachová hrazení nákladů, ale systém bude lépe kontrolovatelný. Dále podle něj návrh zákona upravuje problematiku úhrady nákladů za zajištění odposlechu a uchovávání a poskytování takzvaných lokalizačních údajů. Návrhem zákona se doplňuje i sankce za porušení povinností v případě regulace takzvaných mezinárodních volání v rámci Evropské unie.

V minulosti se dokonce zvažovalo, že se agenda sporů o nezaplacené faktury za mobilní služby z ČTÚ přesune zcela na soudy. To se ale nelíbilo mnohým zástupcům justice. Proti se tehdy postavil například současný předseda Ústavního soudu a tehdy předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Ten napsal Ministerstvu spravedlnosti dopise, že by se politici měli spíše zamýšlet nad tím, zda rozhodování specializovanými správními úřady není lepší cesta, která by byla vhodná i pro další obory.

Nyní se tedy debatuje o tom, jak celý proces zjednodušit tím, že se naopak přesune co nejvíce položek na dlužné faktuře po splatnosti na Úřad, tedy nejen volání, SMS a data, ale i položky. Zádrhelem může být to, že už nyní ČTÚ nestíhá spory vyřizovat ve lhůtách. Má na to 90 dní, průměrná délka sporů přitom loni byla 119 dní. Novela proto pro zvlášť složité případy zavádí lhůtu 180 dní.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. Foto: Radek Čepelák

Dualismus veřejného a soukromého práva

Obavy ze změny vyjádřila Legislativní rada vlády ve svém stanovisku. Někteří její zástupci navrhli, aby podobné spory řešil speciální orgán. „Legislativní rada vlády vedla diskuzi nad vhodností příslušnosti správních orgánů k řešení sporů svou povahou soukromoprávní povahy. V širším kontextu dualismu veřejného a soukromého práva v rámci právního řádu a s poukazem na judikaturu zvláštního senátu ve věcech kompetenčních sporů, zřízeného podle § 2 zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů, někteří členové Legislativní rady vlády vyjádřili přesvědčení o potřebě systematické úpravy postavení a působnosti orgánů veřejné moci svého druhu (tzv. nezávislých tribunálů) příslušných k rozhodování vybraných typů sporů soukromoprávní povahy,“ stojí ve stanovisku.

Zpravodaj materiálu, poslanec a člen sněmovního hospodářského výboru Marek Novák (ANO) uvedl, že návrh obsahuje ještě další dvě věci, které se řeší, a to je ustanovení o spoofingu. Jde o podvodné telefonáty, což podle klienty obtěžuje. Dále by mělo být upraveno ustanovení o telemarketingu.

Poslanec a místopředseda hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO), který je zároveň předsedou sněmovního podvýboru pro spotřebitele na sněmovním hospodářském výboru poznamenal, že hlavní obsah návrhu zákona řeší to, po čem se volalo už v roce 2023. „Aby rozšíření sporu o peněžitá plnění, které dnes částečně řeší Český telekomunikační úřad a částečně soud, bylo pokud možno na jednom místě,“ uvedl. Zajímavá je podle něj v návrhu oblast telemarketingu. Upřesnil, že dříve se lidem nemohlo telefonovat pouze v případě, že někdo vyslovil aktivně nesouhlas, dnes je to podle Nachera opačně, je to zakázáno a člověk může pouze aktivně říci, že telefonovat chce. Pak ale existují i individuální souhlasy dané jednotlivým firmám. A návrh to podle něj pouze zpřesňuje. Otázkou tak podle Nachera je, zda má tato změna smysl.

Podle poslance a člena sněmovního hospodářského výboru Vojtěcha Munzara (ODS) nejde v části k telemarketingu o to, aby někdo aktivně volal a obtěžoval občany. Mělo by se pouze docílit toho, aby zákazník, který již využívá nějakou podobnou službu v konkrétní firmě, mohl dostat upřesňující nabídku.

Eva Paseková, Tereza Čapková

Japonský Yanmar může koupit český podnik Tedom, antimonopolní úřad akvizici schválil

David Tramba
-
0
Japonský Yanmar může koupit český podnik Tedom, antimonopolní úřad akvizici schválil

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil ve zjednodušeném řízení spojení soutěžitelů, v jehož důsledku se společnost Yanmar International Europe z japonské strojírenské skupiny Yanmar stane novým vlastníkem českého výrobce kogeneračních jednotek, firmy Tedom. Pod ní spadá také dodavatel energií Tedom Energie a další firmy působící v oboru energetiky.

Jak dále ÚOHS uvedl v tiskové zprávě, Yanmar Holdings má celosvětovou působnost v oblasti výroby motorů, těžkých strojů a zemědělské techniky. Na českém trhu působí především v oblasti dodávek stavební a zemědělské techniky. Úřad zjistil, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto vydal rozhodnutí o povolení spojení. Rozhodnutí již nabylo právní moci.

Firmu Tedom začal budovat její zakladatel Josef Jeleček po roce 1990 od nuly. Dnes se jedná o úspěšnou firemní skupinu s globální působností a tržbami až 8 miliard korun za rok. Kogenerační jednotky s vysokou účinností spalují zemní plyn či bioplyn a vyrábí z něj elektřinu a teplo. Pořizují si je teplárenské firmy, ale také průmyslové podniky, hotely, nákupní centra, akvaparky či nemocnice. Tedom má v nabídce kogenerační jednotky s elektrickým výkonem od 20 kW do 4,5 MW a za dobu své existence jich zákazníkům dodal více než devět a půl tisíce.

Původní zakladatelé své podíly v Tedomu postupně prodali. Brněnský investor Igor Fait, přesněji řečeno jím vedený investiční fond Jet 2, nejprve v roce 2019 odkoupil 55 procent akcií od Josefa Jelečka a Iva Poukara, v polovině roku 2020 dokoupil zbývajících 45 procent od Marka Rosenbauma. Fond Jet 2 přesně dodržel svůj pětiletý investiční horizont; na počátku září oznámil, že Tedom prodává japonskému holdingu Yanmar.

Během posledních pěti let Tedom skokově vyrostl a vstoupil na nové trhy. Koupil také některé své konkurenty. Konkrétně před dvěma dny oznámil, že získal 100procentní podíl v italském výrobci kogeneračních jednotek Intergen. Ten je s více než 450 prodanými jednotkami o celkovém instalovaném výkonu téměř 600 MW jedničkou na italském trhu ve vývoji, výrobě a servisu kogeneračních jednotek.

Více o společnosti Tedom se dočtete ve zprávě, kterou Ekonomický deník vydal před třemi týdny.

(dtr)

1...474849...1 501Strana 48 z 1 501

Vydavatelství:

Online tituly:

redakce ->

[email protected] / Facebook / Twitter

Portál Ekonomický deník využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Články v názorové rubrice nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
Vydavatelem zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice je Media Network s.r.o., Revoluční 1082/8, 11000 Praha 1, IČO: 02186454, zapsaná pod spisovou značkou 216663 C u Měst. soudu v Praze.
Proč se prezentovat s podporou Ekonomického deníku a České justice - Mediakit.