Výrobce železniční techniky Hitachi Rail spolupracuje s partnery na vývoji systému pro autonomní provoz tramvají. Autonomní tramvajový systém společnosti Hitachi Rail integruje umělou inteligenci s klíčovými inovativními funkcemi určování polohy a detekce překážek.
Ve spolupráci s výzkumným týmem z univerzit ve Florencii, Sieně a Miláně vyvíjí společnost Hitachi Rail nejmodernější řešení pro hromadnou dopravu budoucnosti. Autonomní tramvajový systém společnosti Hitachi Rail integruje umělou inteligenci s klíčovými inovativními funkcemi určování polohy a detekce překážek, oznámila společnost.
Technologie umělé inteligence mají zajistit vysokou úroveň bezpečnosti při provozu tramvají bez řidiče. Používá se algoritmus, který byl podle výrobce vyvinut v letech testování. Pro provoz je nutné pouze minimální použití traťového zařízení.
„Naše řešení využívá umělou inteligenci k vytvoření technologie, která umožňuje tramvajím autonomní jízdu s bezprecedentní přesností a bezpečností,“ řekl ředitel Hitachi Rail GTS Italia Carlo Piacenza. Řešení je navrženo tak, aby pomohlo dále transformovat městskou dopravu a umožnilo cestujícím ve městech po celém světě cestovat plynuleji a udržitelněji.
NGAP je zcela nové řešení, které umožňuje tramvaji lokalizovat se podél trati s přesností menší než 1 metr pomocí pokročilých algoritmů fúze senzorů, které čerpají z měření IMU, radaru a GNSS. To je kombinováno s pokročilým systémem ODT, který integruje radarové, lidarové a kamerové senzory s umělou inteligencí pro detekci, klasifikaci a sledování potenciálních překážek, čímž je zajištěna bezpečnost provozu tramvají, vysvětlil výrobce.
Každá autonomní funkce se připojuje k vysoce výkonným počítačům společnosti Hitachi Rail s certifikací železnice, přičemž vzdálené monitorování 5G v reálném čase je implementováno prostřednictvím cloudových serverů podniku.
Řešení autonomní tramvaje společnosti Hitachi Rail bylo vyvinuto také v rámci organizace Hitachi Rail Global Innovation, která do projektu přinesla klíčové klíčové technologie a podpořila inovace v autonomní dopravě. Tento globální projekt zahrnuje autonomní vlaky pro všechny prostředky železniční dopravy včetně hlavních tratí a metra, které byly vyvinuty v Evropě a Kanadě.
Více než 360 milionů eur z programu Evropské unie Connecting Europe – CEF Transport 2023 získala společnost PKP Polskie Linie Kolejowe na dva důležité železniční projekty. Díky evropské podpoře budou realizovány investice na dalším úseku Rail Baltica a železniční trati Skierniewice – Łuków.
PKP Polskie Linie Kolejowe opět získaly velké peníze z evropských fondů v rámci nástroje Connecting Europe – CEF Transport 2023.
A to na práce na železniční trati E75 (Rail Baltica) na trase Białystok – Osowiec, úsek Białystok – Knyszyn – hodnota spolufinancování je 223 milionů eur; práce na železniční trati č. 12 Skierniewice – Łuków (C-E20), úsek Czachówek Wschodni – Pilawa. Hodnota spolufinancování činí 145 milionů eur.
V rámci prací na trase Białystok – Knyszyn se plánuje modernizace cca 23 kilometrů železniční trati, včetně přidání druhé koleje, čímž se zlepší kapacita této trasy. Součástí investice je také výstavba osmi bezkolizních křižovatek, které zlepší cestování a bezpečnost na mezinárodním koridoru. Dvě stanice budou komplexně modernizovány: Białystok Starosielce a Dobrzyniewo Duże. Současně bude vylepšen standard tří zastávek pro cestující: Białystok Bacieczki, Fasty a Borsukówka. Platformy budou přizpůsobeny potřebám osob se sníženou pohyblivostí.
Práce na železniční trati č. 12 (C-E20) zahrnují komplexní modernizaci cca 32 úseku Czachówek Wschodni – Pilawa, s výjimkou úseku Góra Kalwaria – Kępa Gliniecka (spolufinancováno z CEF Military Mobility).
V rámci investice dojde k přestavbě tří stanic – Czachówek Wschodni, Góra Kalwaria, Osieck a dvou zastávek – Warszówka a Jaźwiny. Cestující získají komfortní podmínky pro cestování a snadnější přístup k železnici – dopravnímu prostředku šetrnému k životnímu prostředí. Nástupiště budou vyšší, což cestujícím usnadní nastupování a vystupování z vlaků. Zařízení budou vybavena novými lavičkami, přístřešky, informacemi pro cestující a přizpůsobena potřebám osob se sníženou pohyblivostí.
Program EU CEF Connecting Europe je jedním z nejdůležitějších zdrojů financování investic do infrastruktury v Evropské unii. Jedná se o investice realizované na železničních tratích, které jsou součástí mezinárodní dopravní sítě TEN-T, zlepšují cestování v aglomeracích a zlepšují podmínky pro nákladní dopravu. Díky projektům se ekologická železnice stává stále atraktivnějším dopravním prostředkem v Polsku a Evropě.
Po měsících sporů s podnikovými radami a německým Odborovým svazem železnic a dopravy (EVG) se dceřiná společnost DB Cargo, která se potýká s problémy, rozhodla pro restrukturalizaci. Novou informací je, že koncepce může zahrnovat snížení počtu pracovních míst o 2 300.
Kromě toho mají být vytvořeny nové obchodní jednotky, které se více zaměří na potřeby zákazníků. Jedná se o segmenty oceli, automobilového průmyslu, chemie a surovin a spotřebního zboží.
„Každá obchodní jednotka funguje jako samostatná společnost, má vlastní zaměstnance, vlastní lokomotivy a vlastní nákladní vozy. A přebírá plnou odpovědnost za kvalitu, efektivitu přepravy a konečný výsledek,“ vyjádřila se k plánům DB Cargo.
O původně plánovaném outsourcingu kombinované dopravy – jako je přeprava kontejnerů z námořních přístavů nebo terminálů – už již nemůže být, kombinovaná doprava zůstane pod vlajkou DB Cargo. Právě outsourcing byl jedním z hlavních sporných bodů mezi zaměstnavateli a podnikovými radami.
Podle společnosti tržní prostředí pro logistiku zůstává náročné. „Budeme na to reagovat a očekáváme další významné úpravy,“ uvedla společnost. Právě proto se hovoří o masivním propuštění, zejména v administrativě.
Podle společnosti generální podniková rada už schválila koncept během dalšího kola jednání. Po měsících sporů bylo dosaženo dohody o budoucnosti skupiny.
„Nebylo pro nás snadné dospět k dohodě. DB Cargo se ocitlo v obtížné ekonomické situaci kvůli špatnému řízení a nedostatku příznivého politického prostředí,“ řekla místopředsedkyně odborového svazu železnic a dopravy (EVG) a dozorčí rady společnosti Cargo Cosima Ingenschayová.
Ta naopak tvrdí, že se neplánuje žádné dramatické propouštění. Podle EVG byl dohodnut sociální plán a program propouštění, takzvaně dobrovolného.
„Bylo to také těžké rozhodnutí, ale v současné situaci přijatelné,“ zdůraznil Ingenschayová.
Kvůli nyní dohodnutým opatřením má nyní představenstvo k dispozici nástroje, jak firmu ozdravit a dostat do dobré kondice.
V krizi už dlouho
DB Cargo zaměstnává 31 000 lidí. Společnost má velké ztráty léta. Jen v prvním pololetí letošního roku činila provozní ztráta před úroky a zdaněním (EBIT) více než 260 milionů eur.
Velká část ztrát vzniká při tzv. single-vagon dopravě. Spočívá ve sběru nákladu přímo od průmyslových zákazníků a spojování vagónů do dlouhých vlaků na seřaďovacích nádražích. Ty se pak v cílové stanici opět oddělí a vagóny se přepravují jednotlivě.
Mnoho odborníků se domnívá, že tuto službu není možné provozovat v plusových číslech. Německá vláda proto podporuje jednovozovou dopravu dotacemi.
Mezitím stále probíhá řízení Evropské komise o státní podpoře. Od začátku roku 2022 úřad zkoumá, zda je přípustná kompenzace ztrát ve společnosti DB Cargo ze strany spolkového železničního koncernu prostřednictvím tzv. dohody o převodu zisku a ztráty. Již nyní je jasné, že Komise tento postup zakáže.
DB Cargo se tak bude muset v budoucnu finančně postavit na vlastní nohy. Je také možné, že Komise v rámci šetření nařídí outsourcing jednotlivých obchodních jednotek nákladní dopravy.
Může Česko už příští rok odstavit všechny uhelné elektrárny, protože chybějící elektřinu zajistí uhelné teplárny, plynové zdroje a dovoz ze zahraničí, jak tvrdí nová studie brněnského neziskového spolku Fakta o klimatu? Spolek Realistická energetika a ekologie (REE) v reakci na zmíněnou studii uvádí, že to možné není. Studie spolku Fakta o klimatu je podle „Realistů“ postavena na nereálných předpokladech a zcela ignoruje některé podmínky nezbytné k bezpečnému provozu elektrizační soustavy.
Scénář předpokládaný autorským týmem spolku Fakta o klimatu, že velké uhelné elektrárny mohou být odstaveny, ale že teplárny na uhlí pojedou dále, by znamenal kolaps teplárenství. Dramaticky by se snížil odběr uhlí, a v důsledku by tak vedl k uzavření všech hnědouhelných lomů v Česku. Autoři si to nejspíš uvědomují, a proto navrhují, aby v provozu zůstala poruchová a značně nespolehlivá elektrárna Ledvice a veškeré teplárny i závodní elektrárny má zásobovat pouze lom Bílina.
Hlavní problém je podle REE ryze technický. Každý kotel spaluje jiné uhlí s jinými vlastnosti a nelze do něj svévolně začít sypat něco jiného. I kdyby to však fungovalo, šlo by o extrémně rizikový systém bez jakékoli zálohy či rezervy. České teplárenství není dimenzované na zajištění elektrických výkonů, jaké požaduje studie. Neposkytuje dostatek potřebných výkonových záloh a hlavně není schopné dodat soustavě dostatečnou kapacitu služeb výkonové rovnováhy, natož bezpečnostních nástrojů typu ostrovní provoz či „start ze tmy“. K těmto účelům přitom není vhodné využít ani zmíněnou Elektrárnu Ledvice.
Kde vezmeme tolik plynu (a plynových elektráren)
Studie dále pracuje s navýšením výroby elektřiny a tepla ze zemního plynu (ať už v podobě transformace uhelných zdrojů, zvýšení využití stávajících zdrojů či výstavbou nových), aniž by řešila otázku kapacity, přepravy a ceny paliva, rezervovaného vztahu EU k perspektivě zemního plynu jako fosilního paliva a nadcházející evropské legislativy omezující úniky metanu. Přitom se lze s ohledem na vše uvedené důvodně domnívat, že plynové zdroje mohou mít v následujících letech ještě horší rentabilitu než ty uhelné.
Nahradit více než 30 milionů těženého uhlí v ČR plynem znamená podle REE dovézt k současné spotřebě kolem 7 miliard m3 dalších až 12 miliard m3 navíc. Odkud, za kolik a jakými cestami? Navíc hrozí přestavba německé plynárenské sítě na vodík, která by ještě více zkomplikovala zásobování zemním plynem ze současného jediného možného směru dodávek – z Německa.
Autoři studie spolku Fakta o klimata slibují levnou elektřinu, ale často zapomínají dodat, že berou v úvahu pouze cenu samotné komodity na velkoobchodních trzích. Náklady na síťové a regulační služby a provozní dotace opomíjejí. Přitom je evidentní, že masivní rozvoj obnovitelných zdrojů už vede kvůli mnohamiliardovým investicím do posílení sítí k dramatickému zdražení těchto regulovaných složek, které perspektivně převýší i deklarované úspory na silové elektřině a stane se dominantní složkou celkové ceny elektřiny.
REE dále upozorňuje na problém v podobě kanibalizace zdrojů, který sledujeme již nyní především u solárních elektráren. Studie to odbývá jednou větou, že „podporu solární energetiky je nutné dobře koordinovat s rozvojem flexibility a akumulace.“ Je přitom evidentní, že v letech 2025 až 2028 v Česku nestihneme vybudovat zařízení s kapacitou, která by umožňovala efektivně využít čím dál významnější výkonové přebytky. Solární investoři tak už dnes spolu s úvěrujícími bankami volají po obnovení provozních dotací, které se Česku vymkly z kontroly v letech 2009 a 2010.
Mylná sázka na dovoz elektřiny v zimě
Jeden z nejproblematičtějších aspektů studie podle REE spočívá v přehnaném optimismu ohledně dostupnosti dodávek levné elektřiny ze zahraničí v kritickém zimním období. S dražší povolenkou jistě může narůst dovoz z Německa a Rakouska, ale pouze za podmínky, že země zrovna budou mít z čeho brát. Praxe ukazuje, že když v Německu nefouká a nesvítí a v Rakousku je málo vody, elektřina putuje spíš opačným směrem. O celkové exportní kondici Německa svědčí i historický deficit, do nějž se země propadá v letošním roce. K začátku října byl již čistý import přes 20 TWh.
V následujících letech počítají autoři studie s mohutnou výstavbou plynových elektráren právě v Německu, ta však již nyní nabírá povážlivé zpoždění. Aukce na výstavbu nových paroplynových zdrojů o výkonu 10 GW byly letos v Německu z důvodů investiční nejistotu a návratnost investic odloženy. Polsko rovněž plánuje, že od roku 2027 bude závislé do dovozu elektřiny. Situace do budoucna je proto v otázce dovozu, zejména v zimním období velmi nejistá a spoléhat na dovozy je riskantní.
Fakta o klimatu podle reakce členů REE pokračují v prosazování ideologického přístupu s jedinou mantrou: dekarbonizací za každou cenu. Ovšem další rozvoj tuzemské energetiky by měl na první místo postavit energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost, nikoli ideologii založenou na slepém vzývání obnovitelných zdrojů, jež reálně mohou ohrozit nejen energetiku, ale celou ekonomiku a stabilitu společnosti.
Ministerstvo dopravy připustilo zpoždění při výstavbě vysokorychlostních železničních tratí (VRT). Jako jednu z příčin jmenuje dlouhá jednání s kraji. Proces má urychlit přechod na projektový způsob řízení. Na včasnost realizace projektu dohlíží v čele vládního výboru pro strategické investice premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to uvedl po čtvrtečním jednání vlády, kterou informoval o aktuálním stavu projektu takzvaných Rychlých spojení.
„Zareagovali jsme na vznikající časovou ztrátu změnou procesů, které můžeme sami ovlivnit. Přešli jsme na projektový způsob řízení. Na včasnou realizaci VRT dohlíží výbor pro strategické investice, který řídí premiér. Jako ministr dopravy dále vedu meziresortní řídící výbor, projektový tým na Správě železnic vede náměstek generálního ředitele (Mojmír Nejezchleb),“ informoval Kupka.
Doplnil, že pro odpovědné manažery Správy železnic nastavilo ministerstvo dopravy také klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), jež zohledňují prioritu, kterou vláda projektu VRT přikládá, Ekonomický deník o tom již informoval.
U významných staveb to podle ministerstva dopravy není jen resort dopravy nebo Správa železnic, které do jednotlivých procesů vstupují, článkem, který významně ovlivňuje délku přípravných etap, jsou také krajská zastupitelstva, která rozhodují o aktualizaci zásad územního rozvoje. Kraje podle ministerstva o VRT rozhodují i několik let.
V různých fázích vyjednávání jsou podle ministerstva VRT na území Prahy, Olomouckého kraje, Vysočiny a Jihomoravského kraje. Stát ale v případě strategicky důležitých infrastrukturních staveb může zamezit neodůvodněným prodlevám a rozhodnout prostřednictvím Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Úřad bude přímo posuzovat dokumentaci pro povolení stavby podle nového stavebního zákona. Územní řízení a rozhodnutí se tím z procesu vyřazuje.
Správa železnic podle ministerstva dopravy zahájila první fázi majetkoprávního vypořádání. Byli informováni vlastníci pozemků, kterých se stavba vysokorychlostních železničních tratí dotkne. V přípravě jsou předběžné archeologické výzkumy, které mají stanovit časovou a finanční náročnost budoucího záchranného archeologického výzkumu.
V procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA je podle ministerstva aktuálně například VRT Moravská brána. Výstavba tohoto úseku je aktuálně naplánovaná na rok 2028, původně měla být podle Správy železnic zahájena v roce 2025. Tříleté zpoždění čeká také VRT Jižní Morava. VRT Polabí, tedy úsek z Běchovic do Poříčan, se podle dřívějších vyjádření Správy železnic také měla začít stavět v příštím roce, podle serveru Zdopravy.cz to ale bude nejdříve v roce 2030.
Vizualizace terminálu vysokorychlostní železniční trati Praha východ. Zdroj: Vrtky.cz
„Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali,“ uvedl Kupka.
Podle Kupky v současné chvíli probíhá projektování tratí, které doprovází bezprecedentní rozsah komunikace s obcemi, kraji, spolky a s občany, jichž se chystaná výstavba vysokorychlostních tratí přímo dotýká. Odhady na výstavbu sítě VRT se podle Kupky v roce 2017 pohybovaly v řádu stovek miliard korun, dnes by se náklady měly blížit bilionu korun.
Tři úseky VRT bude stát financovat prostřednictví takzvané PPP spolupráce se soukromým sektorem. Konkrétně jde o VRT Moravská brána o délce 91 kilometrů s náklady 96 miliard korun, VRT Jižní Morava o délce 39 kilometrů a náklady 23 miliard korun a Rychlá spojení Střední Morava o délce 75 kilometrů a náklady 60 miliard korun. „Novinkou je nové, samostatné oddělení PPP projektů a nás čeká první PPP projekt na železnici,“ řekl Kupka. Dodal, že jde o trať z Prahy na Letiště Václava Havla.
Jak Ekonomický deník už informoval, ministerstvo dopravy a Správa železnic plánují vyhlásit výběrové řízení na koncesionáře ještě před Vánoci letošního roku. Náklady projektu jsou 1,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 27,5 miliardy korun.
Meziroční srovnání množství vydaných stavebních povolení ukazuje, že jejich počet v posledních měsících kvůli problémům se zpackanou digitalizací stavebního řízení klesá. Ekonomickému deníku to potvrdily oslovené stavební úřady, které dále uvedly, že v novém systému vydaly povolení v řádech jednotek, či vůbec. A to navíc tak, že provizorní postupy odporují zákonu.
Jedním z hlavních důvodů poklesu vydaných povolení k realizaci staveb je zpackaná digitalizace stavebního řízení. Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) totiž podle stavebních úřadů ani za čtvrt roku od spuštění neudělal žádný výrazný posun.
Ve zkratce: systém, ve kterém má úředník elektronicky vyřídit žádost o stavební povolení, stále příliš nefunguje. „Situace je stále špatná. Digitální podoba stavebního řízení se za poslední měsíc nijak zásadně nezměnila. Jednalo se spíše o kosmetické úpravy,“ uvedl Jan Holický, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Ten dále uvedl, že zejména řízení ohledně větších staveb nešlo v systému ani dokončit. Úředníci tak podle něj byli nuceni dělat část procesu nezákonně.
„To probíhalo tak, že si úředník vyhotovil dokumentaci ve starém systému a ty pak vložil do nového portálu. A to z toho důvodu, že v novém systému to nešlo, anebo to byl zdlouhavý proces,“ vysvětlil Holický, podle kterého byl takový postup v jistých situacích nutný. „Z mé zkušenosti například u školky. A to proto, aby se stihlo kolaudační řízení do konce letních prázdnin. Je to cesta, která je podle nového zákona nesprávná, ale je to pořád lepší, než nedělat nic,“ dodal. Na rizika povolování staveb v nezákonném režimu upozornili ve středu v Poslanecké sněmovně účastníci kulatého stolu „Odpovědnost státu za škody vzniklé v důsledku nefunkční digitalizace stavebního řízení“.
Špatné zkušenosti s programem potvrzují i další stavební úřady. „V přílohách žádostí nelze otevřít projektové dokumentace. Spoustu času zabere vypisování údajů například o žadateli, zástupci, sousedech či účastnících. Informace o osobách uvedených v katastru nemovitostí nelze přímo přidat načtením z registru, vše se ručně přepisuje, včetně adres,“ vyjmenoval Miroslav Šimek, vedoucí libereckého stavebního úřadu.
Stále hrozí ale i další nepříjemnosti. „Nefunkční ISSŘ zvyšuje riziko například chybovosti a nedodržení zákonných lhůt. To zvyšuje možné průtahy pro stavebníky, ale i riziko nesprávného úředního postupu. V takových případech hrozí úřadům i zaměstnancům dokonce pokuty,“ napsal v srpnu premiéru Petru Fialovi (ODS) šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ten také dodal, že řada úředníků hovoří o stávce, či uvažuje o podání výpovědi.
V novém systému žádná povolení
Velký propad počtu povolení minulý měsíc zaznamenali v Pardubicích. „Loni v září jsme jich vydali 14, letos tři. Stavební řízení bylo vedeno za starého stavebního zákona v původním systému VITA. V novém systému nebylo vydáno žádné stavební povolení,“ uvedla mluvčí magistrátu Ivana Dolanová.
„Náš stavební úřad zatím od digitalizace nevydal žádné povolení v režimu nového zákona. Loni v září vydal obecný stavební úřad cca 13 stavebních povolení, letos devět,“ informoval Ekonomický deník mluvčí Městské části Praha 6 Marek Zeman. Podle něj je patrné, že stavební úřady jsou od přechodu na digitalizaci „paralyzovány“ ve své činnosti.
„To je zapříčiněno především jejich přetížeností v důsledku podání velkého množství žádostí ještě v režimu starého stavebního zákona a dále pak nefunkčností informačního systému stavební správy,“ zdůvodnil. Povolení stavby podle něj činí jen část agendy stavebního úřadu. V režimu nového systému jsou pak aktuálně zpracovávány žádosti o kolaudace staveb.
Odvolaný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Foto: Pirátská strana
Podobná situace je i v městské části Praha 1, kde ještě letos v červenci bylo vydáno více rozhodnutí, než tomu bylo loni. Jednalo se ale o vyřízení žádostí podané starým způsobem. „V novém systému nebylo v tomto období vydáno žádné povolení, ani o žádné povolení nebylo požádáno. V září 2023 bylo vydáno přibližně 16 stavebních povolení. Letos pět, přičemž jen jedno z nich bylo vydáno v novém systému,“ řekla mluvčí Karolína Šnejdarová.
Dočasně pomoci má přechodné období
To vše předcházelo tomu, že premiér Fiala odvolal dosavadního ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Toho tento týden nahradil Petr Kulhánek (za STAN). Nově jmenovaný ministr ubezpečil, že situaci má stabilizovat přechodné období, díky němuž budou moci úředníci využívat souběžně nové i původní systémy. Žádosti se budou podávat v elektronické podobě, k papírovým formulářům se nebude možné vrátit. To vše má zajistit novela stavebního zákona, která se má projednávat ve zrychleném režimu. Novela pak potrvá do té doby, než bude digitalizace stavebního řízení funkční.
To, že Informační systém stavebního řízení momentálně nefunguje, potvrdil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přesvědčila ho o tom i analýza vypracovaná zástupci čtyř ministerstev představená předminulý týden na jednání vlády. Podle té by systém mohl být v přijatelném stavu za zhruba 12 až 18 měsíců. A to po zapojení přibližně 50 lidí a zvýšení sumy na vypracování o 200 až 300 milionů korun. Do odhadu přitom není započítaná doba na další soutěže, které mohou trvat minimálně šest měsíců. Stát navíc podle některých odborníků kvůli zpoždění staveb mohl přijít o milionové až miliardové příjmy. Ministr dále uvedl, že vláda 16. října rozhodne, zda pokračovat ve vývoji digitalizace stavebního řízení, nebo začít od začátku včetně nové soutěže na jejího dodavatele.
Doposud resort pro místní rozvoj zaplatil za informační systémy digitalizace stavebního řízení, které má na starosti společnost Servodata a.s., jež koncem září nahradila původního dodavatele InQool, zhruba 80 milionů korun. Celková částka by v horizontu až tří let měla po započtení výdajů na hardwarové vybavení činit 650 milionů korun. Konečná částka by však po přičtení Kupkových plánovaných investic do programu mohla vzrůst ještě o 300 milionů.
Tendr na údržbu silnic druhé a třetí třídy pro oblast Mnichovo Hradiště, který vyhlásila Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje letos v květnu, se zřejmě nedostane do finále, tedy výběru vítěze. A to kvůli podezření na kartel. Dozorčí rada Krajské správy a údržby silnic doporučila zrušení výběrového řízení a krajští radní rozhodnutí ve čtvrtek vzali na vědomí. Informoval o tom radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN). Okolnosti zakázky poputují podle Boreckého na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Podání nabídek se uzavíralo v září a do výběrového řízení se přihlásilo jediné konsorcium složené z osmi firem. Kromě konsorcia se podle Boreckého nepřihlásil nikdo další. Po zrušení tendru poběží podle radního patnáctidenní lhůta na odvolání. Středočeský kraj má podle něj v záloze připravená i další řešení, buď vypíše několik menších tendrů, anebo je ve hře varianta vybudování vlastních kapacit.
Krajská správa a údržba silnic ke konci března vypověděla dlouhodobé smlouvy s dodavateli, novou soutěží chtěl kraj dosáhnout snížení nákladů a kvalitněji odvedené práce. Podle Boreckého jsou některé smlouvy přes patnáct let staré a díky vypisování dynamických soutěží kraj zjistil, že jsou firmy schopny nabídnout služby o třicet až čtyřicet procent levněji. „Pak je celkem logické, že chcete vypsat nový tendr,“ poznamenal.
O zakázku se podle serveru iRozhlas.cz ale přihlásili původní dodavatelé, se kterými chtělo hejtmanství nevýhodné rámcové smlouvy rozvázat. Nestandardní praktiky kolem kontraktů na opravy silnic už dříve podle serveru odhalilo policejní šetření v rámci kauzy Dozimetr.
Hejtmanka Petra Pecková (STAN) má podezření na kartelovou dohodu. „Ne nadarmo jsme dávali Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podnět k prověření kartelových dohod. Osobně mě mrzí, že se velké firmy na trhu do tendru nepřihlásily, ačkoliv se zúčastnily předběžných tržních konzultací,“ uvedla pro iRozhlas.cz.
Krajská správa a údržba silnic původní tendr v hodnotě 2,64 miliardy korun vypsala na letní i zimní údržbu silnic. Jde například o čištění a opravy vozovek, zábradlí a okolí silnic včetně frézování a vysprávky výtluků, údržbu dopravního značení nebo kosení travních a dřevních porostů okolo silnic. V zimě se pak jedná o zajištění sjízdnosti komunikací, včetně zajišťování posypu vozovek, odstraňování sněhu, zásněžek, kontrolních jízd či dispečerské služby a pohotovosti. Dosavadní smlouvy platí podle ČTK do konce března příštího roku, pokryjí tak ještě nadcházející zimní údržbu.
Nový kontrolor
Radní Středočeského kraje ve čtvrtek také vybrali firmu, která bude pro Krajskou správu a údržbu silnic v letech 2024 až 2028 zajišťovat mimořádné kontroly silnic, zdí a tarasů na všech krajských komunikacích. Zakázku získalo sdružení firem Pontex a Pragoprojekt za 33 milionů korun.
„Dodavatel provede hodnocení tělesa a konstrukcí, navrhne nezbytná opatření pro prodloužení životnosti objektu, vypracuje dopravně-inženýrské opatření na přilehlé silnici včetně jeho projednání, zpracuje návrh na diagnostiku, připraví zjednodušenou projektovou dokumentaci na opravu a další práce,“ uvedl radní pro oblast silniční dopravy Karel Bendl (ODS).
Bendl dodal, že Krajská správa a údržba silnic bude zadávat jednotlivé objednávky podle aktuálních potřeb. Ona sama bude i nadále zajišťovat běžné kontroly staveb, včetně různých diagnostik.
Česká energetika je na prahu nového živelného boomu, za kterým stojí hlavně oportunisté z řad finančních investorů a fondů. Tentokrát nejde o solární elektrárny, ani jiný zdroj zelené energie, ale o poskytování služeb výkonové rovnováhy s pomocí naftových generátorů. V rozumné míře mohou investoři uspět, ale je zde riziko, že těchto zdrojů postaví příliš mnoho a ve výsledku prodělají.
Na živelný růst byznysu s dieselagregáty upozornil člen představenstva ČEPS Pavel Šolc na konferenci Agregace a flexibilita, která se konala včera v Praze. „Podle dostupných informací mají souhlas distributorů k připojení dieselagregáty o výkonu 1000 megawattů, dalších 1000 megawattů je v přípravě,“ upozornil Šolc. Dodal, že vidí pro tyto zdroje na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR) prostor v řádu stovek megawattů, ale pro tisíce megawattů se už využití nenajde.
Podobně se vyjádřil také David Šafář, člen představenstva distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON. „Naftové generátory nejsou ekologickým zdrojem energie a to je důvod, proč je E.ON stavět nebude. Od jiných investorů máme v síti EG.D žádosti na připojení těchto zdrojů o výkonu zhruba 400 megawattů. Připojíme je, ale vyžádá si to dodatečné náklady na posílení sítě,“ řekl David Šafář. Dodatek k ekologické stopě: emise CO2 ze spalování nafty jsou skoro stejné jako v případě spalování uhlí.
Na internetu lze nalézt řadu firem, které nabízejí dodávku a instalaci naftového generátoru vhodného k dodávkám regulační energie pro ČEPS. Jedná se o prostorově nenáročná zařízení v „kontejneru“ s výkonem v řádu stovek kilowattů, maximálně do 2 megawattů. Jedním z nejaktivnějších hráčů na trhu je firma ESKO Generator, která na svém webu zmiňuje hned několik realizovaných zakázek u zákazníků během letošního roku.
Nepočítejte návratnost podle roku 2022
Podobně jako u jiných investic i zde platí, že opatrnost je namístě. V době vrcholu energetické krize, tedy v roce 2022, byla podle zdrojů z trhu návratnost investice do dieselagregátu s dodávkou SVR pouhých osm měsíců. Jenže to platilo v době, kdy se cena elektřiny počítala v řádu stovek eur za megawatthodinu. Dnes už se návratnost pohybuje v řádu let, nikoli měsíců.
Faktem je, že poptávka po SVR poroste spolu se zvyšujícím se výkonem větrných a solárních elektráren a také v souvislosti s odstavováním uhelných elektráren a tepláren. Avšak atraktivní trh s regulační energií přitahuje nové hráče a za pár let na něm může být docela těsno. Na tento trh cílí investoři do velkokapacitních bateriových úložišť, která mají navíc výhodu, že dokážou nerovnováhu na trhu s elektřinou vyrovnávat oběma směry. Přibývají také řešení počítající s vyrovnáváním trhu díky reakci na straně spotřeby elektřiny.
Nabídku SVR navíc v příštích letech zvýší nové plynové teplárny, které budou nahrazovat dožívající uhelné zdroje. Nové podpůrné schéma pro investory, kteří se chtějí pustit do stavby nových plynových tepláren s kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (KVET), představilo ministerstvo průmyslu a obchodu v červnu. V první aukci investorům nabídlo podporu pro zdroje o elektrickém výkonu 1250 megawattů, druhou aukci na dalších 1750 megawattů výkonu vypíše v příštím roce.
Ozdravování veřejných financí pokračuje a má přívlastek mírné. Nestojí ale na pevných základech kvůli některým rizikům, jejichž vliv ještě zvyšuje to, že příští rok je rokem volebním, shrnul pro Ekonomický deník po středečním jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Příjmy i výdaje rozpočtu jsou podle Hampla naplánovány bez jakéhokoli rezervního polštáře. „Jsou to cíle, které možná pro daný rok nejsou dosažitelné,“ podotkl Hampl. „Když máte ve volebním roce něco postavené na hraně, je tu riziko, že tu hranu překonáte,“ dodal. NRR je ze zákona nezávislým posuzovatelem dodržování zákonných pravidel rozpočtové zodpovědnosti. Poslancům rozpočtového výboru vládní návrh státního rozpočtu se schodkem 241 miliard korun ve středu představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda navrhuje státní rozpočet na příští rok s celkovými příjmy 2 086,1 mld. Kč a výdaji 2 327,1 mld. Kč, tedy se schodkem 241 miliardy korun. Tyto základní parametry již schválila PSP v prvním čtení. Ministr financí Zbyněk Stanjura na úvod svého vystoupení v rozpočtovému výboru PSP připomněl, že v srpnu vláda plánovala schodek ve výši 230 miliard korun. V září zvýšila projektovaný deficit o miliardu v položce vysoké školy a dále přidala 10 miliard korun na škody způsobené povodněmi. „Takže deficit mezi srpnem a zářím vzrostl o 11 miliard korun, z toho o 10 bohužel díky přírodní katastrofě,“ uvedl Stanjura.
Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl Foto. Národní rozpočtová rada
NRR: Zlepšování veřejných financí je pomalejší
Předseda NRR Mojmír Hampl šel na schůzi rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny s několika hlavními připomínkami. První byla, že naplnění predikce očekávaného vývoje české ekonomiky v příštím roce, na níž projekce příjmů a výdajů státního rozpočtu stojí, je ohrožena opakovaným zhoršováním ekonomické kondice našeho hlavního obchodního partnera Německa a také geopolitickými nejistotami.
Dále vidí NRR na příjmové straně významné riziko nedosažení plánovaných výnosů z emisních povolenek, neboť počet povolenek k dražbě se pro rok 2025 sníží. „K naplnění příjmů uvedených v návrhu ve státním rozpočtu pro rok 2025 by tak průměrná cena emisní povolenky v roce 2025 musela být zhruba 104 EUR, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické,“ uvádí NRR ve svém stanovisku, publikovaném minulý čtvrtek. Dodává, že předpokládaný příjem může být nadhodnocen o zhruba 10 miliard korun.
Dalším rizikem, které může snížit plánované výdaje o 5 miliard korun, jsou zatíženy příjmy z odvodů organizací s přímým vztahem ke státu. Tedy firem v částečném vlastnictví státu. Příklad – energetická společnost ČEZ. Pokud by zisk vyplacený na dividendách přesáhl běžný zisk, jednalo by se podle NRR velmi pravděpodobně o takzvanou superdividendu, kterou nelze podle evropských pravidel považovat za uznatelnou součást příjmů státního rozpočtu. To ostatně bylo příčinou toho, že poslední takzvaná notifikace (ověření) deficitu českých veřejných financí dopadla tak, že Evropský statistický úřad českému rozpočtu neuznal 29 miliard příjmů od ČEZ a jím uznaný deficit, který kromě jiného vstupuje do mezinárodních srovnání, které sledují také investoři, byl vyšší.
Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku také poukázala na to, že vládní návrh státního rozpočtu na rok 2025 na výdajové straně pracuje s částkou na dotace na obnovitelné zdroje energií, která je již zredukována na 8,5 miliardy korun, aniž by redukce, která vyžaduje změnu legislativy, již proběhla. Podobně podle NRR návrh rozpočtu předbíhá i legislativní úpravy v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na platy nepedagogických pracovníků.
Klopotné zlepšování veřejných financí
Na straně výdajů je podle NRR podhodnocena rozpočtovaná částka na valorizaci důchodů v příštím roce, a to o 5 až 7 miliard korun. Námitky vyslovili rozpočtoví experti také k 10 miliardám, o něž byly navýšeny plánované výdaje rozpočtu 2025 kvůli zářijovým povodním. Mají za to, že by tyto prostředky měly být již v návrhu rozpočtu účelově vázány tak, aby bylo zajištěno jejich výhradní využití na odstraňování následků živelních pohrom. „Nepřiřazením účelovosti hrozí použití těchto prostředků pro krytí jiných (s povodněmi nesouvisejících) výdajů a ohrožení plnění limitu strukturálního salda,“ uvádí NRR ve svém stanovisku.
„Je vidět obecné zlepšování veřejných financí, byť klopotné a ne tak rychlé, jak bychom si představovali. A je vidět, že má svá rizika,“ řekl na úvod debaty s ministrem financí a členy sněmovního rozpočtového výboru šéf NRR Mojmír Hampl. „Stoupli jsme si na váhu a ta váha ukazuje lepší výsledky. Ale opravdu si nejsme jisti, jestli budeme schopni udržet změnu našeho životního stylu a trajektorii, kterou jsme si stanovili do budoucna. Vidíme, že to bude těžké,“ přirovnal snižování schodků veřejných financí k redukční dietě. Obzvlášť těžké je podle něj „odtučňování“ proto, že se sestavuje rozpočet na volební rok a „ve volebním roce je hlasů proti hubnoucí kůře strašně moc a strašně těžko se jim odolává“. Právě proto považuje NRR rizika obsažená v návrhu rozpočtu za obzvlášť hodná pozornosti.
Jednání vlády Foto: Úřad vlády
„Byla to kultivovaná debata, která se hodně točila kolem našeho textu připomínek. Říkal jsem si, že budou různé dotazy a podněty, ale nebyly,“ zhodnotil pro Ekonomický deník průběh debaty Hampl. Oponentem připomínek NRR byl logicky ministr financí Stanjura, který podle Hampla relativizoval míru nastíněných rizik.
Předpoklady rozpočtu
Ministr financí Zbyněk Stanjura při představování vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2025 poslancům rozpočtového výboru podtrhl, že rozpočet počítá s významným nárůstem investic, posílením výdajů na vědu, výzkum a inovace a také plnění závazku v oblasti obrany ve výši dvou procent HDP. Při výčtu příjmů podotkl, že by se zainteresovaní místa mohla dohodnout na přejmenování odvodů sociálního pojištění na sociální daň. Nesprávné označení je častým terčem kritiky ekonomů, protože neslouží účelu pojištění, nýbrž jsou vzápětí po svém příchodu do státní kasy vypláceny v podobě důchodů.
Návrh státního rozpočtu na rok 2025 je postaven na předpokladu, že se české ekonomice bude v příštím roce dařit lépe než letos. Pro letošek očekává analytická sekce ministerstva financí, na jejíž předpovědích tvůrci rozpočtu své projekce staví, růst hrubého domácího produktu o 1,1 procenta. V příštím roce by už měla ekonomika vzrůst o 2,7 procenta. Ministr Stanjura připomněl, že Výbor pro rozpočtové prognózy, složený z předních odborníků v oblasti finanční sféry, vyhodnotil prognózu jako realistickou.
Stanjura zmínil i změny důchodového systému, k nimž patří třeba pravidla pro odchod do penze. Ty podle něj budou mít pozitivní dopad na stav důchodového účtu. V roce 2023 skončil účet, z nějž se v našem průběžném systému vyplácejí důchody, v deficitu 73 miliard. Letos by to mělo být 55 miliard a v příštím roce 13 miliard.
Ukrajinská vláda na svém posledním zasedání schválila dva dokumenty, které zemi umožní získat další finanční prostředky ve výši 62 milionů eur od Evropské investiční banky. Oznámil to premiér Denys Shmyhal. S Korejskou exportně-importní bankou pak byla podepsána další dohoda o získání finančních prostředků ve výši 100 milionů dolarů. Americká agentura USAID vyčlení více než miliardu dolarů na obnovu ukrajinského energetického systému a poskytnutí humanitární pomoci.
„Tyto prostředky budou použity na budování sociální infrastruktury, energetickou udržitelnost, zásobování teplem a další důležité projekty,“ uvedl šéf vlády.
Podle premiéra Koalice pro obnovu a finanční udržitelnost Ukrajiny zahrnuje desítky zemí a vláda neustále rozšiřuje okruh partnerů.
Konkrétně byla podepsána dohoda s Korejskou exportně-importní bankou o získání finančních prostředků ve výši 100 milionů dolarů.
„Významnou podporu máme také ze strany Spojených států. Tento týden navštívila Kyjev administrátorka USAID Samantha Power. Americká agentura vyčlení více než miliardu dolarů na obnovu ukrajinského energetického systému a poskytnutí humanitární pomoci,“ uvedl Denys Shmyhal.
Kromě toho více než 30 zemí včetně EU nedávno přijalo společné prohlášení o podpoře obnovy a rekonstrukce Ukrajiny. Premiér Shmyhal poznamenal, že se jedná o důležitý dokument o komplexní podpoře obnovy Ukrajiny na cestě ke členství v EU a poskytnutí další finanční podpory v hodnotě přibližně 50 miliard dolarů do konce roku na úkor zmrazených ruských aktiv.
Tento týden Ukrajina rovněž obdržela další balík podpory ze Švýcarska ve výši 1,7 miliardy dolarů na projekty obnovy Ukrajiny v příštích čtyřech letech a také dalších 70 milionů eur od Německa na vybavení ukrajinských obcí kogeneračními jednotkami, generátory a solárními panely.
