Poslanci hospodářského výboru Poslanecké sněmovny doporučili schválit novelu zákona o elektronických komunikacích. Nově by tak Český telekomunikační úřad (ČTÚ) měl rozhodovat spory o neuhrazených prémiových SMS, pomocí kterých dnes lidé platí i za podcasty, DMS či za jízdné. Dosud rozhodoval spory jen o nezaplacené faktury za volání a SMS. Poslanci na výboru hlasovali o osmi pozměňovacích návrzích. Nejhlasitější ohlas vzbudil návrh na ochranu krajinného rázu při budování vysílacích věží.
Podle vrchního ředitele pro digitalizaci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Petra Očka se i při nedávných povodních ukázalo, že pokrytí mobilního signálu je potřeba zajistit i na periferiích. V případě, že v otevřené krajině nebo v citlivém místě je navržena stavba nebo skupina staveb, pak by měla být posouzena z hlediska vlivu na krajinný ráz. „Chceme, aby se otázka povolení z hlediska krajinného rázu vyřešila. Dnes jsou desítky míst, kde se dnes nepostaví vysílací věž jen proto, že stanovisko bylo negativní,“ uvedl Očko s tím, že oficiálně dává MPO k tomuto pozměňovacímu návrhu negativní stanovisko.
Šéf hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) chápe, že je nutné chránit krajinu. „Přemýšlím, jak to Ministerstvo životního prostředí myslí. Pokud nebudeme mít průmysl a příjmy, tak se situace nezlepší. Měli bychom se na to dívat širším pohledem budoucnosti. Neustále narážíme na tyto rigidní postoje. ČR musí udělat obrovský skok nebo tady nebude nic. Mění se svět a mění se ekonomika. A když lidé nemají na nic, tak na ochranu prostředí nekoukají,“ uvedl.
Poslanci nakonec souhlasili, aby se z návrhu zákona vyškrtla část o telemarketingu. Dříve se lidem nemohlo telefonovat pouze v případě, že někdo vyslovil aktivně nesouhlas, dnes je to opačně, je to zakázáno a člověk může pouze aktivně říci, že telefonovat chce. Pak ale existují i individuální souhlasy dané jednotlivým firmám. Návrh měl toto zpřesnit.
Podle poslance Vojtěcha Munzara (ODS) návrh nevede ke změně a výbor se nakonec shodl, že plénu doporučí schválit vypuštění této změny. „Pokud nás do změny nenutí judikatura, tak proč stále měnit znění zákona,“ uvedl.
Svaz měst a obcí (SMPO) má problém s pozměňovacím návrhem poslance Marka Nováka (ANO) – Rozšíření institutu zákonných služebností na samosprávy. „SMO je proti. Obce namítají, že to omezí nebo zásadně poškodí jejich pravomoci,“ uvedl. Podle Nováka ale do pravomocí obcí nezasahuje a poslední slovo budou mít vždy obce.
Náklady na financování podporovaných zdrojů výrazně rostou. Svůj podíl na tom má i jedna nenápadná položka – odměna za činnost povinně vykupujícího. Ta se dříve pohybovala v rozmezí 250 až 400 milionů korun za rok, avšak letos už to má být podle zjištění Ekonomického deníku 2,25 miliardy a v příštím roce 2,5 miliardy korun. Tyto platby je možné snížit, ale schází k tomu politická vůle.
Jde tu o následující věc. Majitelé solárních elektráren, bioplynových stanic, malých vodních elektráren a dalších podporovaných zdrojů mohou vyrobenou elektřinu prodat na trhu a poté získat od státu dorovnání – takzvaný zelený bonus. Druhá možnost je, že elektřinu vykoupí za pevnou cenu, stanovenou Energetickým regulačním úřadem, největší dodavatel v daném regionu. Tedy podle lokality ČEZ Prodej, E.ON Energie nebo Pražská energetika (PRE).
Je to práce navíc, za kterou dodavatelům náleží odměna. Její výše v posledních letech prudce roste. Podle cenového rozhodnutí ERÚ bude v příštím roce dostávat ČEZ Prodej za každou vykoupenou megawatthodinu zelené energie odměnu 877,38 koruny, v případě E.ON Energie to bude 897,85 korun a PRE má dostávat odměnu 1876,75 koruny/MWh. Výsledkem budou vícenáklady v objemu 2,5 miliardy korun, které zaplatí spotřebitelé elektřiny nebo stát z rozpočtu (a tedy nepřímo daňoví poplatníci).
A co takhle otevřená soutěž?
Tyto vícenáklady by šlo snížit tak, že by stát povinně vykupující vysoutěžil a vybral toho, kdo se spokojí s nižší odměnou. Po takovém postupu už v minulosti volal třeba bývalý majitel společnosti Amper Market Jan Palaščák a v poslední době se takovém návrhu znovu v energetické branži hovoří. Na druhé straně ČEZ i další velcí hráči v energetice této změně bránili.
Možné by to bylo. Výběr povinně vykupujícího podle zákona náleží ministerstvu průmyslu a obchodu. Jestliže nevybere nikoho, výkup ze zákona zajišťuje dodavatel poslední instance na daném distribučním území (což je stav platný dodnes). „Zapojení konkurence, která by mohla ceny za zajišťování těchto činností snížit, by ERÚ podpořil. Související rozhodnutí však nespadá do gesce úřadu,“ reagoval mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Téma spadá do gesce ministerstva průmyslu a obchodu, které je však skeptické k tomu, zda by výběr povinně vykupujícího soutěží přinesl úspory a zda by o takovou energii byl vůbec zájem. „Navíc by bylo nutné řešit, zda by vybraný vykupující pokrýval celé území ČR nebo by muselo být vybráno takových subjektů více. Dále by bylo potřeba nastavit takové garance, aby byla zajištěna jejích stabilita, aby systém podpory nebyl narušen,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
Odhad nákladů na podporované zdroje energie
podporovaný zdroj
rok 2024 (mil. Kč)
rok 2025 (mil. Kč)
celkové náklady POZE
36 844
51 329
-z toho na zelenou elektřinu
33 398
46 401
–malé vodní elektrárny
535
1772
–fotovoltaické elektrárny
28 047
30 932
–větrné elektrárny
260
2078
–bioplyn
3300
6415
–biomasa
1094
2715
–moderní teplárny (KVET)
162
2488
-podpora zeleného tepla
408
366
-dotování biometanu
779
2058
-odměna pro povinně vykupující
2258
2503
zdroj: MPO – Stanovení prostředků státního rozpočtu na POZE pro rok 2025
Proč je objem odměny pro povinně vykupující tak vysoký? Podle ERÚ se do výše této částky se promítají především náklady na odchylku, které nese povinně vykupující a které v posledních letech skokově rostly. Další problém je v tom, že majitelé fotovoltaických elektráren na počátku letošního roku hromadně přecházeli z režimu zeleného bonusu k pevným výkupním cenám. Podobně se vyjádřil také správce energetického trhu OTE, který celý systém administruje.
Jak Ekonomický deník opakovaně upozornil, kolem plateb na podporované zdroje energie (POZE) je v posledních týdnech hodně živo. Ministerstvo financí se odmítá smířit s faktem, že náklady na financování POZE zřejmě v příštím roce přesáhnou 50 miliard korun a platby od spotřebitelů elektřiny z toho pokryjí maximálně 19 miliard korun. Zbývajících zhruba 32 miliard by měl doplatit stát z rozpočtu. Ministerstvo financí však v rozpočtu na tuto oblast vyhradilo jen 8,5 miliardy. Podobných vad je ovšem v návrhu rozpočtu na rok 2025 hned několik.
Stanjurova sekera
Ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) chce platby na POZE výrazně snížit, a to už od příštího ledna. „K dispozici je aktuálně sedm různých nástrojů a zvažují se tři nebo čtyři jejich různé kombinace, které jsou buď legislativního, kontrolního či exekutivního charakteru, a pomocí jichž se můžeme dostat k cíli – tedy k celkovému snížení těchto dotací. Všechno dnes totiž platí daňoví poplatníci, kteří je hradí přímo či nepřímo prostřednictvím státního rozpočtu,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí. Zda je mezi těmito nástroji také vysoutěžení povinně vykupujících firem však mluvčí nekomentovala.
Podle zdrojů Ekonomického deníku to vypadá tak, že se Zbyněk Stanjura pokusí s pomocí spřátelených poslanců prosadit omezení plateb na POZE jako přílepek k novele energetického zákona. Ironií osudu by tak novela známá jako Lex OZE 3 mohla změnit v pravý opak původního záměru, kterým bylo podpořit rozvoj moderní, bezemisní energetiky.
Proti plánům na razantní seškrtání výše provozní podpory protestují nejen majitelé podporovaných elektráren, ale varují před ním také podnikatelské svazy, ministerstvo průmyslu a obchodu a ERÚ. Takový zásah by stát vystavil riziku prohraných soudů či arbitráží, ale výrazně by také poškodil pověst České republiky jako bezpečné a férové země z pohledu domácích i zahraničních investorů.
Vrtulníky Black Hawk UH 60A jsou podle informací Ekonomického deníku potenciální favoritem k zajištění leteckého hašení v České republice. Už dnes jsou využívány dva stroje tohoto typu od soukromých společností. Vláda se před časem usnesla, že bude pořízeno celkem 6 strojů v hodnotě 7 miliard korun. Předpokládá se však poloviční refundace nákladů z fondů Evropské komise na vybudování kapacit rescEU. V současné době Česká republika již obdržela od Evropské unie prostředky na pořízení jednoho vrtulníku v předpokládané hodně cca 36 milionu eur.
Ministerstvo vnitra nákupy vrtulníků pro letecké hašení realizuje veřejným výběrovým řízením na základě vládou schválené koncepce. Výběrové řízení se v současné době připravuje, vítězný dodavatel bude znám nejdříve v roce 2025.
Podle několika zdrojů Ekonomického deníku jsou velkým favoritem vrtulníky Black Hawk UH 60A, které unesou bambivaky o objemu 3450 litrů vody. Podle kuloárních informací je prosazují hasiči. Dodavatelem by mohla být jedna z velkých českých zbrojovek.
V současnosti po celý rok zajišťují letecké hašení vždy minimálně dva vrtulníky Bell 412 s bambivaky o objemu 900 litrů, které má ve správě Letecká služba Policie ČR.
Nad rámec této služby je v období rizikovém z hlediska lesních požárů letecké hašení zajištěno také dvěma vrtulníky Black Hawk UH 60A soukromého dodavatele, firem HELI COMPANY s.r.o. a TECH-MONT Helicopter Company. Oba disponují bambivaky o objemu 3450 litrů. Tyto vrtulníky budou v souladu s podmínkami veřejné zakázky zajišťovat letecké hašení v rizikovém období (15. června až 15.září) také po dobu následujících tří let až do roku 2027.
„Jedná se o smluvní zajištění pohotovosti leteckého hašení do doby, než se podaří v České republice vybudovat vlastní kapacity, tedy pořídit nové vrtulníky, které by disponovaly minimální kapacitou 3000 l vody. Tento záměr je řešen v koncepci Letecké služby Policie ČR, kde je plánováno pořízení 6 vrtulníků pro letecké hašení požárů, na které schválila vláda rámcový program. Ministerstvo vnitra provedlo předběžnou tržní konzultaci a chystá výběrové řízení dle schválené koncepce. Finanční prostředky na zakoupení tří z nich by měla poskytnout EU, přičemž ČR už od ní obdržela finanční prostředky na zakoupení prvního z nich. O další ČR zažádala. Další tři vrtulníky by měly být pak hrazené z národních zdrojů,“ sdělila Klára Ochmanová z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.
Dodavatelé služby leteckého hašení pomocí vrtulníku s minimální kapacitou 3000 litrů vody byli podle Ochmanové vybráni v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Na zajištění této služby se podílí tři ministerstva – ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství a ministerstvo vnitra. Po dohodě těchto tří ministerstev bylo zadavatelem veřejné zakázky pověřeno ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Vrtulníky Black Hawk UH 60Abudou v souladu s podmínkami veřejné zakázky zajišťovat letecké hašení v rizikovém období (15. června až 15.září) také po dobu následujících tří let až do roku 2027. Foto: Hasičský záchranný sbor
Vnitro s hasiči realizovalo zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rámcová dohoda na zajištění modulu leteckého hašení lesních požárů v letech 2024-2027 v rámci rescEU Transition“. Tato veřejná zakázka byla rozdělena na 2 části:
ČÁST 1 – Zajištění leteckého hašení požárů lesů v působnosti ministerstva zemědělství
ČÁST 2 – Zajištění leteckého hašení požárů lesů v působnosti ministerstva životního prostředí.
V obou částech veřejné zakázky podepsalo vnitro s hasiči rámcové dohody s vítězným dodavatelem služby leteckého hašení. V části 1 se jednalo o slovenskou firmu TECH-MONT Helicopter company, s r. o., a v části 2 se jednalo o firmu HELI COMPANY, s. r. o.
V obou dvou případech se jednalo o zajištění služby jednoho vrtulníku UH 60A s bambivakem o kapacitě 3 410 litrů. S vítěznými dodavateli leteckého hašení uzavřely ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí dílčí smlouvy o dílo.
V první části byli celkem 3 uchazeči: Prvním byla firma HELI COMPANY, s. r. o. s nabídkovou cenou za předpokládaný objem plnění 183 416 000 korun bez DPH. Druhým uchazečem byla TECH – MONT Helicopter company, s.r.o., s nabídkovou cenou za předpokládaný objem plnění 208 800 000 korun bez DPH. Třetím uchazečem byla firma Heli Austria GmbH s nabídkovou cenou za předpokládaný objem plnění 239 380 000 korun.
Po dodatečném posouzení nabídek a kvalifikace dodavatele byla firma HELI COMPANY, s.r.o. z výběrového řízení vyloučena.
Ve výběrové komisi byli dva pracovníci z oddělení veřejných zakázek a tři pracovníci ze sekce Integrovaného záchranného systému a operačního řízení ministerstva vnitra-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
V rámci rámcové smlouvy na zajištění leteckého hašení vrtulníky společnosti HELI COMPANY s.r.o. a společnosti TECH-MONT Helicopter Company na území České republiky absolvovaly výcviky s leteckými záchranáři HZS ČR, dále zasahovaly u požárů lesa a dalších přírodních porostů (v Ústeckém kraji, hlavním městě Praze, Pardubickém kraje a kraji Vysočina), a dále byl v jednom případě vrtulník firmy TECH-MONT Helicopter Company vyslán k požáru průmyslové haly v Ostravě – Vítkovicích.
V rámci Mechanismu civilní ochrany Evropské unie byl jeden z vrtulníků HELI COMPANY vyslán k hašení rozsáhlých lesních požárů do Bulharska a posléze Severní Makedonie. Zahraniční nasazení v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie finančně zajišťuje Evropská unie.
Nad rámec rámcové dohody na zajištění leteckého hašení lesních požárů v letech 2024 – 2027 zajistil vrtulník firmy TECH-MONT Helicopter Company i pomoc při povodních v Moravskoslezském a Olomouckém kraji 16. až 17. září 2024. Tato služba byla zajištěna na přímou výzvu ministerstva vnitra-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a je řešena jiným smluvím vztahem.
Více než 150 megawatthodin. Tolik činil celkový objem první sdílené elektřiny v České republice. V prvním měsíci po startu sdílení, tedy v září, si energii mezi sebou vyměnilo více než 4000 výroben a 3500 odběrných míst, které prošly celým procesem registrace a uzavřely včas smlouvu s Elektroenergetickým datovým centrem (EDC).
Počet zájemců o sdílení elektrické energie dál narůstá. EDC již eviduje téměř 10 500 žádostí, počet uzavřených smluv k 30. září dosáhl počtu 7062 účastníků. „Ve druhém měsíci od zahájení přijímání registrací evidujeme v Česku již první reálně sdílenou elektřinu. Objem ve výši 150,58 MWh pro představu odpovídá průměrné měsíční spotřebě téměř pěti set domácností,“ řekl Petr Kusý, předseda představenstva EDC.
Žádosti o registrace se daří vyřizovat zpravidla do dvou dnů. Stejně jako v srpnu, tak i v září byl největší zájem o sdílení elektřiny v rámci jedné nebo více nemovitostí jednoho vlastníka. Tento režim představoval konkrétně 37 procent ze všech nově uzavřených smluv. Sdílení se týkalo hlavně elektřiny ze střešních solárních elektráren. Celkové množství uzavřených smluv poroste podle EDC díky přibývajícímu počtu registrací i v dalších měsících. „Výraznější nárůst, stejně jako registrace energetických společenství, pak očekáváme s příchodem jara,“ doplnil Petr Kusý.
Rostoucí počet zájemců o sdílení elektřiny se v září výrazněji projevil i v aktivitách provozovatelů distribučních soustav – ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce. Jejich pracovníci musejí u všech zájemců o sdílení elektřiny registrovaným u EDC nainstalovat chytré elektroměry. Jenže ne všude se to podaří snadno a hladce.
Například ČEZ Distribuce ke konci září evidovala více jak 1700 žádostí o výměnu elektroměru. Avšak u třiceti procent zákazníků se objevil problém s dostupností či stavem rozvaděče a energetici tam jeli zbytečně. „Zákonná lhůta pro osazení nových elektroměrů je 90 dní, my aktuálně požadavky plníme v rozmezí dvou až pěti týdnů, což zákazníci jistě ocení. Řada zákazníků ale nepřipraví správně svůj rozvaděč. Tím si zbytečně protáhnou termín pro začátek sdílení,“ upozornil místopředseda představenstva ČEZ Distribuce Radim Černý.
EDC začalo fungovat teprve v letošním roce, navíc v omezeném rozsahu. Na začátku srpna spustilo registraci zájemců o sdílení elektřiny mezi aktivními zákazníky, mezi více odběrnými místy stejného vlastníka a v rámci energetických společenství do zákonem stanoveného limitu. V roce 2026 se počítá se zahájením plného provozu, který nabídne další možnosti sdílení elektřiny. Současně rozšíří funkce EDC do dalších oblastí moderní energetiky, jako jsou akumulace, flexibilita nebo agregace.
Vzdělání poskytuje větší míru ochrany k tomu, aby se společnost nezvrhla v diktaturu. Vede také k ekonomické prosperitě a ta vede k vyšší politické stabilitě. Na IX. Právnickém salonu to uvedl jeden ze zakladatelů advokátní kanceláře PORTOS Jaromír Císař. Podle něj by se mělo uvažovat o zákazu líbivých hesel v předvolebních kampaních. Ty totiž narušují volební proces.
Tématem letošního Právnického podzimu bylo Vzdělání a demokracie (aneb Co Marie Terezie netušila). Akce se se tradičně konala v rezidenci pražského primátora. Společník a advokát PORTOS Jaromír Císař ve své přednášce připomněl, k čemu vedlo zavedení všeobecného volebního práva – k jakobínské diktatuře a teroru. Zavedení všeobecného volebního práva znamenalo, že rozhodovat mohou i nevzdělaní lidé.
Připomněl také, že méně vzdělané vrstvy se ani necítí na to rozhodovat – a proto je i u nás volební účast obvykle nízká a třetina společnosti vůbec nevolí. „V předvolebních kampaních se používají metody, kdy se využívají útoky na nejnižší emoce člověka. Lidé se lákají na stručná a líbivá hesla. Mělo by se to zakázat jako škodlivá metoda, která způsobuje korupci a narušení volebního procesu,“ uvedl Jaromír Císař s tím, že demokracie se lehce zvrhne v demagogii a ta v diktaturu.
Účastníci právnického salonu Foto: Stálá konference českého práva
O smyslu vzdělání hovořil i předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. „V první řadě je to stát, který formuje strukturu vzdělávacího systému. Role státu je absolutně nezastupitelná,“ připomněl. Stát svoji politikou, prostředky a rámcovými vzdělávacími programy formuje obyvatele, kteří budou voliči.
České školství je postaveno na faktografii a to je podle Mlsny správné. Mělo by podle něj vychovávat k demokracii i toleranci ke světonázorům. „Ale ne ke všem, taková tolerance není možná. Školní systém je ideologický a je to správně,“ dodal.
Poslanec Radek Vondráček, šéf ÚOHS Petr Mlsna a Eliška Hašková-Coolidge Foto: Stálá konference českého práva
Za mikrofonem se poté vystřídala další plejáda řečníků, kteří přednesli své příspěvky k problematice vzdělání a demokracie. Mezi jinými promluvili Cyril Svoboda, Michal Skřejpek, Roman Šmucler, Ivan Langer, Ivo Jupa nebo Stanislav Balík.
„Letošní vystoupení se věnovala jak filosofické otázce role vzdělávání pro uspořádání a rozvoj společnosti, tak aktuálním výzvám a potížím českého systému vzdělávání. Zazněla pojednání o úloze a postavení soukromých vysokých škol, vztahu státního a soukromého školství, roli AI ve vzdělávání, či příspěvky o historických souvislostech a mezinárodních srovnáních,“ uvedl pořadatel Stálé konference a moderátor akce Karel Havlíček.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Evropská komise otvírá debatu o podpoře letectví v následujících letech. Nová pravidla by měla začít platit po roce 2027. V tuto chvíli je celý proces na svém začátku, kdy Komise sbírá pro rozhodnutí podněty. Stávající pravidla podpory platí od roku 2014. Mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl uvedla, že se současná podoba pokynů ke státní podpoře letišť a leteckých společností v praxi téměř nevyužívá. Resort bude tlačit na jejich změnu.
„Rádi bychom pokyny nasměrovali víc do podoby, ve které by lépe vyhověly potřebám konkrétních dopravců i regionů. Zaměřili bychom se například na rozšíření možností podpory a také na její výši, nebo na zavedení flexibilnějších a také jednodušších pravidel,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí.
Důležitá je podle ní také oblast podpory na zahájení provozu nových linek. Maximální výše podpory leteckých společností na start nových linek jak z regionálních letišť, tak i letišť ze vzdálených destinací, je podle Aleny Mühl momentálně stanovena na padesát procent letištních poplatků, a to po dobu maximálně tří let. „A vzhledem k tomu, že se zaváděním nových linek jsou spojeny vysoké náklady, není momentálně tato podpora pro letecké společnosti nijak atraktivní a ani motivující,“ upozornila mluvčí.
Upřesnila také, že ministerstvo dopravy zatím žádnou investiční ani provozní podporu letištím v České republice neposkytlo – kromě výjimky během pandemie Covidu-19. „To samé platí i pro letecké společnosti, které také pokyny ze strany ministerstva zatím nevyužily,“ konstatovala.
Exteriér Letiště Karlovy Vary. Foto: Letiště Karlovy Vary
Pokyny sice nastavuje Evropská komise, ale do reality je přetavují jednotlivé členské státy. A právě státní podpora je nedostatečná podle jednatelky společnosti Letiště Karlovy Vary Alice Justiny Undus.
Provozní náklady letiště jsou podle ní dotovány Karlovarským krajem jakožto majitelem. „Pro regionální letiště, která jsou vesměs hybridně vlastněna kraji a mají menší roční provoz než přibližně 1,5 milionu pasažérů, je nemožné samofinancovat provoz a potřebné investice. Jejich podpora by měla být řešena centrálně, jako tomu je u silniční, železniční a vodní dopravy,“ uvedla.
Letiště Karlovy Vary podle Undus čerpá také podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), z něj je ale možné finance využít pouze na bezpečnostní oblast, tedy například na bezpečnostní rámy. Není z něj možné čerpat podporu například na investice do infrastruktury jako jsou opravy či konstrukce runwaye. „O nutnosti změny statutu SFDI se jen planě několik let hovoří, ale výsledek žádný,“ uvedla Undus. Na pořízení bezpečnostních zařízení čerpá ze SFDI podporu ve výši 85 procent podle také například Letiště Pardubice, informovala mluvčí Mária Luticová. Celkovou podporu ze státu hodnotí velmi pozitivně.
Rovná hospodářská soutěž
Analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum Filip Křenek, který se zaměřuje na oblasti evropské ekonomiky, hospodářské soutěže, konkurenceschopnosti a klimatu připomněl, že současná evropská pravidla podpory měla původně platit deset let, ale s ohledem na dopad pandemie, a to zejména na odvětví dopravy, byla jejich platnost prodloužena do roku 2027.
Pokyny Evropské komise mají podle něj zejména minimalizovat negativní dopady na hospodářskou soutěž a cílí na zachování konektivity. „To znamená, aby financování jedné aerolinky nebo letiště státem nepoškozovalo jejich konkurenty. A aby ta podpora z veřejných financí byla namířena zejména k menším regionálním letištím, která plní důležitou roli například ve vnitrostátní dopravě – což se týká například ostrovů nebo dalších letišť ve špatně dostupných lokalitách,“ sdělil Ekonomickému deníku.
V rámci probíhající revize je podle něj hlavní otázkou, nakolik jsou tyto pokyny stále aktuální a potřebné vzhledem k množství jiných pravidel pro veřejnou podporu, které lze aplikovat i v oblasti letectví. Konkrétně jmenoval například pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky z roku 2022, služby obecného hospodářského zájmu či pokyny na záchranu a restrukturalizaci.
V praxi také podle Křenka řada členských států z veřejných financí ve velkém dotuje i velké „národní“ aerolinky. „To se projevilo zejména v době covidu, kdy byla pravidla pro financování z veřejných rozpočtů rozvolněná a řada aerolinek dostala podporu v rámci takzvaného dočasného krizového rámce,“ zmínil. Ještě dnes se proto podle něj řeší, zda část této podpory nebyla poskytnutá v rozporu s pravidly – jako v případě německé Lufthansy.
Podle analytika Institutu pro evropskou politiku Europeum je možné současnou revizi vnímat také v širším kontextu sladění s cíli Green Dealu. Ty by podle něj ale měly být naplněny především tím, že by do roku 2026 mělo dojít k vyřazení bezplatných emisních povolenek v oblasti letecké dopravy, na čemž se Evropská unie dohodla už loni.
„Dnes systém emisních povolenek pokrývá jen vnitro-evropské lety, to znamená ty, které začínají i končí v Evropě, takže je zpoplatněno jen něco málo přes dvacet procent emisí,“ dodal Křenek. Evropská unie se podle něj loni také dohodla na podpoře udržitelných leteckých paliv s nižšími emisemi v rámci iniciativy Refuel EU Aviation a nyní je v procesu zároveň konzultace právě k systému měření leteckých emisí.
„Na čem shoda naopak dosud není, je revize Směrnice o zdanění energií, která by mohla zatížit kerosin spotřební daní, podobně jako to je dnes u jiných pohonných hmot. Nejnovější zpráva je, že se maďarskému předsednictví nepodařilo prosadit kompromis, který by zaručil dvacetiletou výjimku ze zvyšování daní právě pro leteckou a námořní dopravu,“ uzavřel analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum Filip Křenek.
Německé konzervativní strany CDU a CSU se jednoznačně přihlásily k jaderné energetice. Pokud tyto opoziční strany vyhrají příští volby do Bundestagu, chtějí znovu zprovoznit jaderné elektrárny odstavené v minulých letech. Závazné rozhodnutí chce CSU učinit o tomto víkendu na stranické konferenci v Augsburgu, jak uvedl web deníku Handelsblatt.
„Poslední jaderné elektrárny byly odstaveny, ale demontáž ještě nezačala,“ řekl Handelsblattu Sebastian Brehm, šéf odboru malých a středních podniků CSU. Potvrzuje to expertní zpráva francouzské společností Framatome, podle které lze ještě spustit pět jaderných reaktorů, které byly odstaveny jako poslední a ve kterých dosud nezačala demontáž zařízení. Již na konci září vyzvaly CDU a CSU v Bundestagu k moratoriu na demontáž posledních odstavených bloků.
CSU doufá, že jaderná energetika pomůže především průmyslu. „Ještě nejsme v bodě, kdy bychom mohli používat vodík,“ vysvětlil Brehm rozhodnutí. Místo toho se dál ve velkém využívá hnědé uhlí a jaderná energie se do Německa dováží ze zahraničí, hlavně z Francie.
Poslanecký klub CDU/CSU navíc prosadil vyšetřovací výbor. Komise má prověřit, zda ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) skutečně nezávisle zkoumal konec jaderné energetiky v roce 2022. Tehdy bylo předmětem kritiky, že ideologicky stanovený konec jaderné energetiky může zemi poškodit v době energetické krize, která vypukla v důsledku ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022. „Existuje stále více důkazů, že k nezávislému přezkumu, jak tvrdil ministr Habeck, nikdy nedošlo,“ řekl Handelsblattu předseda výboru Stefan Heck (CDU).
Poslední německé jaderné reaktory byly odstaveny v dubnu 2023. Jednalo se o jaderné bloky Emsland energetické společnosti RWE, Neckarwestheim 2 v majetku EnBW a Isar 2 patřící koncernu E.ON. Předcházela tomu ostrá hádka uvnitř semaforské koalice tvořené sociálními demokraty (SPD), Zelenými a liberály z FDP. Závazný termín pro konec jádra nakonec svým rozhodnutím stanovil kancléř Olaf Scholz (SPD).
Obrat v CDU přichází ve chvíli, kdy německá ekonomika stagnuje a jedním z hlavních problémů země jsou drahé energie a nedostatek stabilního výkonu elektráren. CDU a CSU nově sázejí na politiku technologické neutrality, kdy mají dostat šanci všechny nízkoemisní elektrárny včetně jaderných. Politický program CDU také poněkud odvážně navrhuje postavit první fúzní reaktor na světě.
S problémy duševního zdraví se potýká více než 80 milionů Evropanů. Padesát tisíc z nich pak každý rok spáchá sebevraždu, přičemž v Evropské unii je sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí dospívajících. Kromě lidských tragédií si psychická onemocnění vybírají daň i na ekonomice – podle nedávných zjištění vědců kvůli duševním potížím přichází evropská ekonomika ročně o 170 miliard eur, což je v přepočtu asi 4,3 bilionu korun. O potřebě společné komplexní strategie v této oblasti promluvili 10. října u příležitosti Světového dne duševního zdraví europoslanci i zástupce Evropské komise.
Psal se červen 2023, když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doplnila evropskou zdravotní unii o nový pilíř – komplexní přístup k duševnímu zdraví. Šlo o deklaratorní krok, kterým bylo duševní zdraví postaveno na roveň zdraví fyzickému. O některých z dvaceti iniciativ, kterými Komise od té doby podpořila úsilí členských států v boji za zlepšení duševního zdraví svých občanů, na včerejší schůzi Evropského parlamentu stručně pohovořil místopředseda Komise Margaritis Schinas.
Zhoršování psychického stavu evropské populace popsal jako „tichou epidemii“ a dal ji do souvislosti s covidovou pandemií a z ní vycházejícími omezeními. „Dotkla se zejména nejzranitelnějších občanů, totiž mladých a starších,“ uvedl Schinas. Právě na děti a mládež, jejichž psychické zdraví je podle Komise ohroženo zejména v důsledku digitálních technologií a sociálních sítí, míří jedna z iniciativ. „Musíme poskytovat školním orgánům nástroje k prevenci,“ řekl místopředseda Komise.
Dalším problémem je zajištění dostatku specialistů, kteří se budou duševnímu zdraví věnovat. I za tímto účelem Komise spolupracuje se členskými státy. „Letos jsme vytvořili multidisciplinární projekty, kterých se účastní třicet zemí, včetně Ukrajiny,“ dodal Schinas.
Součástí strategie ale má být i snaha prolomit stigma a diskriminaci, které se s duševními onemocněními často pojí. „Je načase, aby v Evropě všichni chápali, že je v pořádku nebýt v pořádku, a na tom musíme dále pracovat,“ konstatoval Schinas. Prvotní je ale zlepšení přístupu k pomoci, neboť napříč evropskými zeměmi jsou stále velké rozdíly v dostupnosti psychologické a psychiatrické péče.
Důraz na prevenci i zajištěné financování
„Musíme zajistit Evropanům – ve velkých i malých městech – přístup k pomoci a zároveň musíme bojovat proti stigmatizaci,“ podpořil slova místopředsedy Evropské komise předseda podvýboru pro veřejné zdraví (SANT) Adam Jarubas. Za svou frakci lidovců uvítal pozornost, jakou Ursula von der Leyenová věnuje tématům duševního zdraví, zejména pokud jde o zdraví mladých v digitální době. Posteskl si však nad tím, že stále nejsou vydávány dostatečné prostředky na vzdělávání nových profesionálů. Jarubas rovněž využil příležitosti a zopakoval, že posilování duševního zdraví v Evropě by pomohlo i to, kdyby byl podvýbor SANT plnohodnotným výborem. Kromě toho za celou frakci vyzval k vydání evropského akčního plánu pro boj s duševními onemocněními, v čemž ho podpořila řada dalších europoslanců.
Jedním z nich byl i český europoslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu), který ocenil, že se oblasti duševního zdraví věnuje stále více pozornosti, neodpovídá tomu ale podle něj dostupnost péče. „Je to skutečně rostoucí problém a týká se celé populace, včetně dětí,“ řekl. Vyzval proto k tomu, aby po vzoru Evropského plánu boje proti rakovině vznikl ucelený plán boje za duševní zdraví, jehož součástí bude i prevence a který pomůže nasměrovat budoucí ekonomické nástroje na pomoc členským státům realizovat tento společný plán.
Bez peněz to nepůjde
Vznik komplexní společné strategie pro oblast duševního zdraví podpořili i další europoslanci. Mezi nimi Aurelijus Veryga (konzervativci a reformisté) či Estelle Ceulemansová (socialisté a demokraté), která dodala, že by v takovém dokumentu měly být mimo jiné stanoveny rozpočtové závazky.
Duševní zdraví je často přehlížené i podle slovinské europoslankyně Ireny Jovevové (Renew Europe). „Vede to ke stigmatizaci a nedostatku pracovníků v této oblasti,“ zhodnotila situaci. Pozadu nezůstala ani 1. místopředsedkyně podvýboru SANT Tilly Metzová (Zelení). „Je načase vypracovat evropskou strategii pro psychické zdraví s jasnými cíli, časovým plánem a rozpočtem. Strategii, která bude mobilizovat Komisi a členské státy na všech relevantních frontách, aby jednali,“ vyzvala závěrem.
(fk)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
České dráhy chtějí v provozu na železnici otestovat datové připojení přes satelitní internetovou síť Starlink společnosti SpaceX Elona Muska. Státní dopravce původně očekával spuštění pilotního provozu v polovině roku, nyní to ale vypadá spíše na jeho konec. „Aktuálně dochází k výrobě antény pro příjem signálu ve společnosti SpaceX. Došlo tam od výrobce k určitým technickým inovacím,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí Českých drah Filip Medelský.
Po dodání antény ji plánují podle Medelského České dráhy v testovacím provozu nainstalovat a provozovat v jedné z jednotek InterPanter. Zapůjčení zařízení je od společnosti SpaceX podle mluvčího zdarma, jde o referenční projekt testování fungování této technologie ve vlacích.
Cíl projektu je podle Medelského zřejmý – zlepšení dostupnosti datových služeb ve vlacích. „Konkrétně v tomto pilotním testování jde o ověření možnosti poskytnutí kvalitnějšího datového signálu ve vlacích Českých drah bez vlivu kvality signálu mobilních operátorů, tedy prostřednictvím alternativní technologie – satelitního přenosu dat,“ zmínil mluvčí. Na základě tohoto pilotního provozu pak bude podle něj rozhodnuto o dalších krocích, včetně případných dalších instalací.
O využití technologie Starlink hovořil generální ředitel Českých drah Michal Krapinec už letos na jaře. „Byli jsme se podívat v zahraničí, kde jsme viděli, jak se SpaceX spolupracuje zahraniční dopravce. Chtěli bychom to minimálně odpilotovat i na našem území,“ popsal pro server Zdopravy.cz podrobnosti Krapinec.
Opakovače a upravená okna
České dráhy se snaží vylepšit dostupnost hlasových a datových služeb ve vlacích i jinými cestami. Spuštěné jsou aktuálně dvě velké zakázky na vybavení vybraných dálkových vlaků opakovači 5G mobilního signálu a také na laserovou úpravu oken pro snazší průchod signálu do jedoucího vlaku.
Jak už Ekonomický deník informoval, zadávací dokumentace předpokládá dodání a instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do všech jednotek Pendolino a InterPanter a šesti jednotek railjet. Předpokládaná hodnota tendru je až 132 milionů korun.
„Větší dostupnost hlasových a datových služeb je jednou z našich hlavních priorit ve vztahu ke službám na palubách našich vlaků. Stále se totiž na hlavních koridorech objevuje spousta bílých míst, kde si z vlaku prostě nezavoláte, ani se nepřipojíte na internet. Instalace opakovačů, případně také speciálně upravených oken pro snazší průchodnost signálu do jedoucího drážního vozidla, představuje důležitý krok, kterým tuto situaci ve vlacích výrazně zlepšíme,“ sdělil už dříve Michal Krapinec.
Dodal, že vlaky se po instalaci pro cestující promění v plnohodnotný train-office, což posílí konkurenční výhodu vlakové dopravy oproti té automobilové. České dráhy takzvané opakovače testovaly poslední dva roky v jedné z jednotek railjet. Jde o zařízení, které je schopné přenášet signál mobilních operátorů do jednotlivých vagónů a výstupní výkon signálu případně zesílit. Eliminuje se tak útlum signálu způsobený vozovou skříní. Míra zesílení se dynamicky nastavuje podle aktuálního pokrytí. Samozřejmostí je podle Českých drah alokace výstupního výkonu jednotlivým operátorům bez rozdílu.
Dva další plovoucí dovozní terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) mají být v Německu uvedeny do provozu před zimou. Oznámila to státní provozní společnost Deutsche Energy Terminal (DET) tiskové agentuře dpa. Společnost neupřesnila předpokládaný termín uvedení do provozu, práce na zprovoznění terminálů se totiž o měsíce zpožďují oproti původním plánům. Stále probíhají ve Wilhelmshavenu a Stade, které se nacházejí na pobřeží Baltu státu Dolní Sasko.
V současné době jsou v Německu tři aktivní dočasné terminály LNG (Wilhelmshaven, Brunsbüttel a Lubmin na ostrově Rujána) se čtyřmi loděmi – tzv. plovoucími skladovacími a zplyňovacími jednotkami (FSRU). Dohromady dodávají 5 až 12 procent plynu spotřebovaného v zemi každý měsíc.
Cca 45 procent plynu plynu spotřebovaného v Německu pochází z Norska plynovody, 4 procenta z Nizozemska, 5 procent je domácí produkce a zbytek proudí potrubím od západních sousedů, kde je obtížné určit původ.
Válka na Ukrajině přiměla Německo diverzifikovat dodávky plynu pryč z Ruska. Kromě zvýšeného dovozu z Norska se německá vláda rozhodla podpořit vybudování vlastní dovozní infrastruktury pro LNG v zemi. Ta se skládá z dočasných takzvaných plovoucích terminálů – lodí, které vyžadují pouze omezenou novou přístavní infrastrukturu – a trvalejších terminálů na pevnině s větší kapacitou.
Plovoucí jednotky FSRU jsou instalovány od roku 2022, instalace těchto jednotek pro zpětné zplynování ale byla od začátku považována za dočasné řešení, než se vybudují pozemní terminály, které zajistí přechod k dekarbonizaci v rámci strategie na ochranu klimatu prosazované německou vládou.
