INZERCE

Úvod Blog Strana 30

Petr Witowski skončil jako ředitel a šéf představenstva pražského dopravního podniku

0

Dozorčí rada pražského dopravního podniku (DPP) dnes na mimořádném jednání odvolala z funkce předsedy představenstva Petra Witowského. V představenstvu skončili také Marek Kopřiva a Jiří Špička, kteří čelí obvinění z korupce. Místo Witowského rada zvolila Jiřího Pařízka, pětičlenné představenstvo tak zůstává usnášeníschopné. Vyplývá to z vyjádření členů dozorčí rady pro ČTK.

Petr Witowski po konci v představenstvu pražského dopravního podniku automaticky skončil i jako generální ředitel společnosti. Na pozici vypíše podnik konkurz, zatím největší pražskou městskou firmu povede místopředseda představenstva Ladislav Urbánek. Witowského dnes v reakci na nová obvinění z korupce z minulého týdne odvolala dozorčí rada podniku.

Na jeho místo podnik z pokynu rady vypíše výběrové řízení, stejně jako na pozici rovněž odvolaného člena představenstva a personálního šéfa DPP Jiřího Špičky. Dozorčí rada dnes z pětičlenného představenstva odvolala i dalšího obviněného člena Marka Kopřivu a naopak do něj zvolila ekonomického ředitele podniku Jiřího Pařízka, takže zůstává usnášeníschopné.

Vrchní státní zastupitelství v Praze minulé pondělí oznámilo, že obvinilo 13 fyzických a právnických osob za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek, podle serveru Seznam Zprávy se počet obviněných rozšířil na 14. Případ podle dosavadních informací souvisí s dřívější korupční kauzou Dozimetr, která se rovněž týkala DPP. Dnešní mimořádné jednání dozorčí rady svolal její předseda Zdeněk Hřib (Piráti) v reakci na nová obvinění.

Patnáctičlenná dozorčí je složena z deseti zástupců města a pěti zaměstnanců podniku a má mimo jiné v kompetenci volbu členů pětičlenného představenstva. Pokud by dnes členové rady nezvolili do představenstva ekonomického ředitele podniku Pařízka, nemělo by dost členů k přijímání rozhodnutí. Na místa dvou obviněných vypíše podnik výběrová řízení.

Witowski minulý týden uvedl, že s ohledem na to, že nefiguruje mezi obviněnými, nevidí ke svému konci v podniku důvod. Jeho rezignaci naopak požadoval Hřib.

Jako bankéř se Witowski věnoval korporátní klientele a finančním trhům. Ve funkci ředitele DPP nahradil v prosinci 2018 Martina Gillara. Po zvolení řekl, že se bude snažit o modernizaci pražské dopravy a chtěl rozvíjet tramvajové tratě. Za jeho působení ve funkci ředitele DPP začala v roce 2022 stavba nové linky metra D, kterou podporoval.

DPP je největší firmou, kterou hlavní město vlastní. Loni dosáhl obratu 27,3 miliardy korun. Město dává ročně na jeho chod okolo 18 miliard korun. Zakázky DPP řeší policie opakovaně, z poslední doby je nejznámějším případem kauza Dozimetr, ve které čelí obžalobě devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, úplatkářství a praní špinavých peněz. Obžaloba tvrdí, že skupina obsadila v DPP důležité pozice tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

Více se o kauze v pražském DPP dočtete zde:

Dozvuky Dozimetru. NCOZ zadržela i šéfa pražského Dopravního podniku

Navýšili cenu projektu o stamiliony, viní policie manažery Dopravního podniku

(čtk, red)

Trh fúzí a akvizic zamrzl. Klesl hlavně zájem zahraničních investorů o české firmy

Počet i výše hodnoty firemních fúzí a akvizic v České republice v letošním třetím čtvrtletí výrazně klesly. Od července do září se podle poradenské firmy TPA uskutečnilo 10 transakcí s účastí českých podniků za zhruba 39 milionů eur (987 milionů korun). Ve stejné období loni to přitom bylo 19 transakcí za 3,45 miliardy eur (87 miliard korun).

Podle poradenské společnosti TPA, která statistiku zveřejnila, to ukazuje na pokles aktivity investorů v České republice – zejména těch zahraničních. Pro investory jsou v poslední době atraktivní sektory energetiky, počítačového softwaru, automatizace, digitalizace a robotizace a telekomunikací, zvýšený zájem zůstává o oblast zdravotnictví a finančních služeb.

Největší zaznamenanou transakcí v Česku byla v třetím čtvrtletí akvizice společnosti Nordic Telecom Regional ze strany O2 Czech Republic, která patří do skupiny PPF. Zmíněnou akvizici povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na konci září. Stanovil tehdy několik podmínek, které bude muset společnost O2 dodržet, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže. Nordic Telecom je poskytovatelem internetu v optické síti a prostřednictvím 5G a Wi-Fi sítí.

V celém středoevropském regionu, do kterého spadají Albánie, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko, klesl ve třetím kvartálu meziročně počet transakcí o 53 na 187. Jejich objem zároveň klesl na 4,8 miliardy eur (121 miliard Kč) z předchozích 22,5 miliardy eur (569 miliard Kč). Nejvíce transakcí bylo zaznamenáno v Polsku, zemí s největším objemem fúzí a akvizic se stalo Rakousko.

„Oproti stejnému období loňského roku, které bylo historicky druhé nejvýraznější, došlo k uskutečnění menšího počtu transakcí a zároveň klesl i jejich objem. Nejvýznamnější v letošním třetím čtvrtletí bylo v regionu z pohledu objemu transakcí odvětví energetiky. Největší zaznamenaná transakce se pak uskutečnila v telekomunikacích,“ uvedl Jiří Hlaváč, partner TPA Valuation & Advisory.

Nejvýznamnější zveřejněnou transakcí v celém regionu byl prodej 100procentního podílu v rakouské telekomunikační společnosti OnTower Austria konsorciu vedeném francouzskou společností Vauban Infrastracture Partners. „Transakce byla oceněna na 803 milionů eur. Obě strany jsou již domluvené, nicméně v čase zpracování tohoto reportu se ještě čeká na schválení příslušných regulatorních úřadů,“ upozornil Jiří Hlaváč.

(rov)

Antimonopolní úřad rozhodoval o povinném ETCS na železnici. Ve třech případech s ním nesouhlasí

0

Harmonogram zavádění automatického zabezpečovacího železničního systému ETCS není na třech úsecích tratí v Česku v souladu se zákonem o drahách. Zbytek harmonogramu je v pořádku. Rozhodl o tom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který od letošního ledna převzal agendu Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI). Rozhodnutí není pravomocné, lze proti němu podat rozklad, uvedl úřad v tiskové zprávě.

V prohlášení o dráze vydávaném Správou železnic byly stanoveny úseky, na nichž bude postupně zaveden výhradní provoz ETCS, tedy pouze pro vlaky vybavené evropským zabezpečovacím systémem. Dopravci se postavili proti zavádění výhradního provozu a jeho zavedení napadli u ÚOHS s argumentem, že jde o diskriminační opatření.

Antimonopolní úřad jim ale dal za pravdu pouze u tří úseků. „Úřad dospěl k závěru, že stanovení výhradního provozu pod dohledem ETCS v rámci prohlášení o dráze 2025 bylo v rozporu se zákonem pouze v případě úseků Plzeň hlavní nádraží – Nýřany, Přerov – Nezamyslice a Horažďovice předměstí – Plzeň hlavní nádraží, neboť u nich nebyla dodržena oznamovací lhůta dle příslušného unijního předpisu,“ uvedl antimonopolní úřad.

Zavádění ETCS po Česku požaduje EU. Má sjednotit odlišné zabezpečovací technologie v jednotlivých členských státech. Náklady se budou pohybovat v desítkách miliard korun. Systém funguje jako nezávislý dohled nad vlaky, který automaticky zasáhne v okamžiku chyby strojvedoucího nebo při jiné nežádoucí situaci a nouzově zabrzdí vlak.

Spuštění ETCS do výhradního provozu v lednu bude postupné. Nejprve do výhradního provozu přejde od 1. ledna trať Česká Třebová – Olomouc – Přerov, od 8. ledna Břeclav – Bohumín, od 15. ledna Česká Třebová – Břeclav a od 22. ledna Praha-Běchovice – Česká Třebová. Na těchto tratích projede denně kolem 1200 vlaků.

Ministerstvo dopravy počítá s vybavením ETCS na dalších 4000 kilometrů tratí do roku 2030, což si vyžádá investice do infrastruktury zhruba 32 miliard korun. V roce 2026 má být výhradní provoz s ETCS zaveden na koridoru Praha – České Budějovice, v prosinci 2027 na trati Beroun – Plzeň – Cheb a do roku 2030 na celé síti.

K výhradnímu provozu na hlavních koridorech bude od ledna potřeba 1500 vlaků vybavených ETCS. Ministerstvo dopravy v září vypsalo další dotační výzvy z operačního programu Doprava s předpokládanou vyčleněnou částkou 500 milionů korun. Celková veřejná podpora pro dopravce se zvýší ze 7,2 miliardy na 7,7 miliardy korun. Peníze na pořizování mobilní části ETCS dopravcům poskytovaly také evropské fondy, aktuální je například výzva z Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

(čtk)

Vláda upraví pravidla pro náhrady státních zástupců působících v zahraničí

Vláda chce zabezpečit, aby státní zástupci působící v zahraničí, požívali stejných náhrad jako ostatní zaměstnanci ve veřejných službách a správě. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto předložilo mimo legislativní plán návrh nařízení vlády o poskytování náhrad některých výdajů státním zástupcům přiděleným k výkonu funkce státního zástupce v zahraničí. Úpravu projedná kabinet Petra Fialy ve středu.

Jde spíše o legislativně administrativní změnu, kdy v této oblasti chybí platná úprava. Záměrem je předložit vládě ke schválení návrh nařízení vlády, který by byl obsahově totožný se zrušeným nařízením vlády č. 372/2004 Sb. tak, aby byla zachována kontinuita ve způsobu poskytování náhrady zvýšených životních nákladů, náhrady zvýšených vybavovacích výdajů, jízdních výdajů a výdajů za ubytování a výdajů spojených s přepravou osobních věcí, včetně zachování výše těchto náhrad.

V posledních třech letech činily náklady vynaložené na náhrady zvýšených životních nákladů státních zástupců přidělených k výkonu funkce v zahraničí z rozpočtu Nejvyššího státního zastupitelství: za rok 2022 za 2 zaměstnance působící v zahraničí 6.250.662,74 Kč za rok 2023 za 3 zaměstnance působící v zahraničí 8.834.763,52 Kč za rok 2024 k 31.08.2024 za 3 a od 3/2024 za 2 zaměstnance působící v zahraničí 4.920.654,82 Kč. Nárůst ministerstvo v budoucích letech nepředpokládá. „Cílem návrhu nařízení vlády je odstranit absenci právního předpisu, podle něhož by bylo možné poskytovat státním zástupcům přiděleným k výkonu funkce v zahraničí náhradu zvýšených životních nákladů, náhrady zvýšených vybavovacích výdajů, jízdních výdajů a výdajů…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(epa)

Firmy i dohodáři si zatím mohou oddechnout. Změny v placení pojistného za brigády se odsouvají

Změny v placení sociálního a zdravotního pojištění pro ty, kteří pracují na dvě a více dohod o provedení práce (DPP), se zatím odsouvají. Minimálně příští rok systém zůstane beze změn, řekl Ekonomickému deníku odborový předák Josef Středula. V chystané úpravě již schválené části konsolidačního balíčku by však ještě mohlo dojít i k dalším změnám.

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení z práce se původně již posouvala z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Systém se ale zatím měnit nebude. To znamená, že pokud si dohodář u každého zaměstnavatele měsíčně vydělá do deseti tisíc korun, nemusí odvádět pojistné.

Konkrétní podoba návrhu se ale teprve chystá. Podle informací Ekonomického deníku má návrh obsahovat i nové změny. „V současné době se připravuje nová podoba těchto změn. Více informací však k tomu ještě nemohu sdělit,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Procházková. Resort by podle ní měl o změnách informovat v nejbližších týdnech.

Jisté by naopak mělo být zachování hranice pro neplacení pojistného z měsíčního výdělku. „Na úterní tripartitě jsme dostali k nahlédnutí data ohledně pracovníků na dohodu o provedení práce, která jsou za měsíc červenec. Z nich vyplývá, že nejsou v případě souběhu dvou a více dohod u dotyčného zneužívány pro placení pojistného,“ zdůvodnil Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Podle Středuly zůstane z původního návrhu v rámci konsolidačního balíčku elektronická evidence těchto dohodářů u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Do té musí od letošního července zaměstnavatelé hlásit své pracovníky na DPP. „Data z portálu bude ministerstvo rok sledovat a na základě výsledků by se pak případně udělaly další změny. Vše ostatní by se však nyní mělo zrušit, a tak resort aktuálně vypracovává legislativní úpravu, aby tyto změny nevešly v platnost,“ přiblížil odborový předák Středula.

Firmy rušení změn vítají

Zrušení původních návrhů vítají firmy. „Pro zaměstnavatele je to určitě dobrá zpráva. Ve změnách totiž byly nedodělky a nejasnosti,“ uvedla Gabriela Hrbáčková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků ČR. Ta dále upozornila, že data ministerstva o počtu registrovaných firem, jež zaměstnávají dohodáře, mohou být zavádějící. „A to z toho důvodu, že se do portálu určitě neregistrovaly všechny, ale jen ty slušné,“ dodala.

„Předchozí návrh spočíval v tom, že pokud by si firma přihlásila dohodáře na ČSSZ, nebude za něj třeba odvádět pojištění momentálně do výdělku 25 procent průměrné hrubé mzdy v Česku pro rok 2024, což je zhruba 10 500 korun,“ vysvětlil Petr Hůrka, který přednáší o pracovním právu na Právnické fakultě Masarikovy Univerzity v Brně.

V případě, že si firma zaměstná člověka na DPP, který již jednu takovou dohudu má, pojistné se neplatí pouze do výdělku čtyř tisíc korun měsíčně, tedy deseti procent současné průměrné mzdy. Návrh se měl dotknout přes sto tisíc firem a tisíců pracovníků mezi nimiž jsou například senioři, ženy na mateřské či studenti.

Kvůli původnímu znění se také již mnoho dohodářů rozhodlo udělat si živnostenský list. A to i proto, že firmy z důvodu větší finanční i administrativní zátěže již o dohodáře příliš nestály. Pracovníci si zase chtějí udržet flexibilitu, o kterou u dohod přicházejí. Proto tedy stále hledají nové alternativy, jak se takovým povinnostem vyhnout. To potvrzují i data Českého statistického úřadu, kdy se počet živnostníků bez zaměstnanců v prvním čtvrtletí letošního roku vyšplhal na více než 726 tisíc, což bylo meziročně o téměř 45 tisíc více.

S tím však rostlo i riziko šedé ekonomiky. Státní úřad inspekce práce totiž v posledních letech odhaluje stále více případů, kdy firmy zaměstnávají podnikatele na švarcsystém (firma se chová k podnikateli jako k zaměstnanci – pozn. red.). Za poslední dva roky toto číslo vrostlo o více než dvojnásobek. Zatímco v roce 2021 úřad odhalil 133 takových případů, v tom loňském to bylo již 296.

Lukáš Karbulka

Hospodářská komora čeká v příštím roce výrazné oživení ekonomiky. Porostou i reálné mzdy

Letos to nebude žádná sláva, zato v příštím roce očekává expertní tým Hospodářské komory ČR výrazné zrychlení růstové dynamiky české ekonomiky. Meziroční reálný růst hrubého domácího produktu (HDP) by mohl dosáhnout 2,8 procenta. Růst cen bude dál zpomalovat na odhadovaných 2,3 procenta. Solidním tempem porostou také mzdy, uvedla Hospodářská komora.

Mzdy v příštím roce porostou nominálně o 5,6 procenta, po očištění od inflace to bude o 3,2 procenta. Hlavním tahounem růstu ekonomiky tak bude zvyšující se spotřeba domácností. Posílení poptávky a pokles úrokových sazeb podpoří také ochotu firem investovat. Hospodářská komora očekává, že fixní investice firem meziročně vzrostou o 2,7 procenta (po téměř nulovém růstu v letošním roce). Významný kladný příspěvek bude mít také kladné saldo zahraničního obchodu, které podpoří silnější zahraniční poptávka.

Současně však Hospodářská komora dodává, že vývoj v příštím roce je zatížen řadou nejistot a rizik – především ve směru dolů. Rozhodující bude, kdy a v jaké síle se dostaví ekonomické oživení v Německu, jak silná bude zahraniční poptávka ze zbytku eurozóny nebo jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině. Rizikem je dále situace na Blízkém východě, která může dále eskalovat do podoby se zásadním negativním vlivem na světovou ekonomiku.

Odhad vývoje ekonomiky ČR letos a v příštím roce. Zdroj: Hospodářská komora ČR

Co se týká letošního roku, Hospodářská komora oproti předchozí prognóze z března zhoršila odhad růstu reálného HDP z 1,3 procenta na 0,9 procenta. Nadále platí, že hlavním prorůstovým faktorem bude obnovená spotřeba domácností. Inflace v letošním roce bude činit 2,5 procenta (2,7 procenta v předchozí prognóze) a nominální růst průměrné mzdy dosáhne 6,3 procenta (oproti 6,1 procenta v předchozí prognóze).

Hlavním důvodem růstu mezd zůstává podle Hospodářské komory napjatý trh práce, který staví zaměstnance do silné vyjednávací pozice. Poptávka po pracovní síle totiž navzdory slabšímu ekonomickému růstu zůstává relativně silná. Naopak nezaměstnanost zůstává na nízkých hodnotách, a sice 2,8 procenta dle metodiky ČSÚ, respektive 3,8 procenta dle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí.

Ekonomiku letos brzdí například rozpouštění zásob z minulých let, které firmy vytvořily v reakci na problémy v odběratelsko-dodavatelských řetězcích. Nebo také ekonomická stagnace hlavního obchodního partnera – Německa. V aktualizované prognóze Hospodářská komora očekává, že průmyslová produkce v Česku letos meziročně poklesne o 0,8 procenta.

(rov)

Státní zastupitelství k nevyplácení záloh na ex offo obhajobu: Nehodláme řešit sociální situaci advokátů

Advokáti často nedostávají odměnu za obhajobu ex offo v reálném čase poskytování právní služby, ale mnohdy až s několikaletým zpožděním. To je podle České advokátní komory (ČAK) neúnosné a ekonomicky takřka likvidační. „Advokáti totiž musí v době poskytování právní služby hradit jak provozní náklady své činnosti, tak běžné životní výdaje vlastní i své rodiny. Naproti tomu orgány činné v trestním řízení dostávají své platy pravidelně každý měsíc,“ uvedla mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Poradní orgán představenstva ČAK – Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (VOPOZA) nedávno poukázal na opakující se problém, kdy advokátům nejsou často vypláceny zálohy na mimosmluvní odměnu při výkonu ex offo činnosti, především obhajoby. Státní zastupitelství v jednom z případů uvedlo, že není povoláno řešit finanční situaci advokátů.

Úprava poskytování záloh na odměnu obhájce je obsažena v ust. § 151 odst. 3, věta třetí trestního řádu, podle níž na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.

To je však podle informací České justice praxí orgánů činných v trestním řízení vykládáno tak, že záloha je bez ohledu na situaci advokáta poskytována maximálně v případě trestního stíhání nejzávažnějších trestných činů, a to ještě trvajících několik let.

Městské státní zastupitelství například v jednom z vyjádření k přezkumu odmítnutí žádosti o proplacení zálohy za služby ex offo uvedlo, že „orgány činné v trestním řízení nejsou nijak povolány řešit sociální situaci obhájců, kdy lze jen podotknout, že pokud by zákonodárce měl v úmyslu zavést povinnost poskytnout zálohu ve skutkově složitějších případech, jistě by ji vetknul do příslušného zákonného ustanovení.“ Státní zastupitelství dále uvedlo, že nepřiznávání záloh na odměnu „nevykazuje žádné známky svévole, stěží je lze považovat za protiústavní, když i Ústavní soud rozhodl, že poskytnutí zálohy je plně v rukou orgánů činných v trestním řízení.“

Podle názorů advokátů je tento problém vyvolán tím, že zálohy obhájců a zmocněnců jsou placeny z rozpočtu orgánů činných v trestním řízení, které tak mohou mít pocit, že je advokátům tzv. vyplácejí ze svého. „Navíc, policejní orgán a státní zastupitelství jsou pravidelně oponenty obhajob, což jistě nepřispívá k ochotě zálohy na odměnu obhájců vyplácet. Základním problémem však je neexistence samostatného odděleného resortního financování právních služeb ex offo,“ uvedla Iva Chaloupková.

Výbor proto doporučil představenstvu ČAK zahájit jednání s Ministerstvem spravedlnosti o možnosti přijetí metodického pokynu, aby v případě rozsáhlejšího poskytování právních služeb, byly vypláceny zálohy ve výši 70 procent skutečných nákladů za každé čtvrtletí poskytované právní služby. Předseda ČAK Robert Němec toto téma s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem již otevřel.

Eva Paseková

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Kauza Vidkun: Vrchní soud přitvrdil. Policejního náměstka poslal do vězení

0

Přestože se obžalovaní ve známé kauze Vidkun, v níž jde o údajné vynášení informací z policie, snažili dostat před soud nové svědky, kteří by svědčili v jejich prospěch, olomoucký Vrchní soud to zamítl. Dnes vynesl rozsudek. Přehodnotil svoje původní rozhodnutí a trestal výrazně tvrději. Bývalého náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece, který byl původně odsouzen podmíněně, poslal na 3 a půl roku do vězení.

Podnikateli Ivanu Kyselému soud ponechal podmínku, ale výrazně zvýšil peněžitý trest a to z 346 tisíc na 1, 82 milionu korun.

Exhejtmanovi Jiřímu Rozbořilovi (SOCDEM) soud potvrdil dvouletý trest s podmíněným odkladem na 3,5 roku a peněžitý trest 182 tisíc korun.

V známé kauze Vidkun, týkající se údajných úniků informací z policejních spisů a údajného ovlivňování kauz obžalovaní vinu od začátku popírají a žádali zproštění obžaloby.

Navíc soud vyzvali k předvolání nových svědků z řad policie, kteří měli svědčit v jejich prospěch. Objevily se totiž nové informace o způsobech vyšetřování kauzy Vidkun ZDE či ZDE. Soud ale návrh na slyšení nových svědků zamítl.

Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Miroslav Stoklásek pro policejního exnáměstka Karla Kadlece žádal od podání obžaloby pět let vězení. Přísnější trest zdůvodňoval generální prevencí i postojem obžalovaného v celé trestní kauze.

Bývalý náměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec vychází z jednací síně. Vlevo státní zástupce Miroslav Stoklásek. Foto: Jan Hrbáček

Vrchní soud Stokláskovi napodruhé částečně vyhověl. Karla Kadlece, který byl původně odsouzen podmíněně, poslal na 3 a půl roku do vězení. Soud mu taktéž potvrdil pětiletý zákaz činnosti v bezpečnostních složkách. Souběžně s nepodmíněným trestem mu snížil „peněžák“ ze 438 tisíc na 219 tisíc korun.

Očekává se, že v kauze padnou nejen dovolání, ale i návrhy na obnovu řízení kvůli nepřipuštěným svědkům z řad policie.

Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc – uznal loni v říjnu znovu vinnými bývalého náměstka olomoucké krajské policie Karla Kadlece a vlivného podnikatele Ivana Kyselého v korupční kauze Vidkun. Podle obžaloby Miroslava Stokláska z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci si měli několik měsíců v roce 2015 sdělovat informace z trestních spisů a využívat je k posílení svého vlivu. Odsouzen byl i bývalý olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD – SOCDEM), který podle obžaloby získával v jedné z kauz informace z trestního řízení a Kadlecovi za to měl nabídnout úplatek. Prvoinstančně byli všichni tři odsouzeni k podmíněným trestům, ale do případu po odvolání zasáhl Vrchní soud v Olomouci. Z dikce jeho rozhodnutí vyplynulo, že odvolací soud nalézací soud nabádal vyslyšet více text obžaloby.

Podle dikce prvoinstančního rozsudku měl bývalý policejní náměstek Kadlec nejméně od února do srpna 2015 poskytovat informace podnikateli Kyselému a v jednom případě i tehdejšímu hejtmanovi Rozbořilovi.

Sdělovat měl nejen informace z trestních řízeních, ale i o důkazní situaci a plánovaných rozhodnutích ve věci, uvedl soudce Martin Lýsek.

Chtěl se tím podle soudu vlivnému podnikateli odvděčit za své setrvání ve funkci a posílit tak svůj vliv u policie.

„Věděl přitom, že obžalovaný Kyselý může tyto informace sdělit jiným osobám a zmařit tak trestní řízení,“ řekl dnes soudce Lýsek.

Podnikatel podle rozsudku tyto informace využíval k posílení svého vlivu v podnikatelsko-politickém prostředí.

Bývalý hejtman Rozbořil podle rozsudku nabídl Kadlecovi 13. srpna 2015 úplatek za informace v případu stavby jezdeckého areálu v Lazcích, který byl prověřován kvůli možnému dotačnímu podvodu.

Trojice obžalovaných vinu po celou dobu procesu odmítá.

Ivan Kyselý popírá, že by někoho instruoval a pravidelně zjišťoval informace, sdělené informace podle něj žádné vyšetřování zmařit nemohlo.

Karel Kadlec namítal, že styky s podnikatelem byly jeho operativní činností, kdy se snažil naopak informace získávat, což odmítl jak krajský, tak Vrchní soud. Soud ale uvedl, že o operativní činnost nešlo a Kadlec porušil povinnost mlčenlivosti policisty.

Vinu odmítl i bývalý hejtman Jiří Rozbořil, styky s Kadlecem označil za kriminalizaci „tlachání v hospodě u piva“.

Kauza Vidkun je postavena důkazně především na odposleších. Předsedkyně senátu vrchního soudu Martina Kouřilová dnes podle agentury ČTK při čtení rozsudku opakovaně uvedla, že všechny odposlechy byly provedeny zákonně, vyvrátila námitky všech obžalovaných.

Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na nich monitorovali několik desítek hlavních aktérů případu v olomouckých kavárnách a restauracích, ale i z kuřárny olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecovy kanceláře v budově krajského policejního ředitelství.

Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny. Obžalovaní přitom soudu prokazovali, že se bavili o mediálně známých záležitostech, jenže soud nepřesvědčili.

Další podrobnosti o kauze Vidkun si lze přečíst ZDE.

(hrb)

Stav silnic i přes zvýšené investice neodpovídá očekáváním, říká náměstek pro dopravu Jihomoravského kraje Crha

Jihomoravský kraj chystá v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Jaderné elektrárně Dukovany rekonstrukce čtyřiceti dvou silničních úseků. Výše investice dosahuje téměř 2,3 miliardy korun a dokončení staveb je v plánu do roku 2028. Důležitým silničním infrastrukturním projektem je také připravovaný obchvat Blučiny, chystané plány v rozhovoru přiblížil náměstek hejtmana pro dopravu Jihomoravského kraje Jiří Crha (ODS).

Po letošních krajských volbách byla první koaliční smlouva podepsána v Jihomoravském kraji, a to na půdorysu koalice Spolu (KDU-ČSL, ODS, TOP 09) a Starostů pro jižní Moravu. Díky volebním výsledkům můžete navázat na svou pozici náměstka hejtmana a i nadále budete mít na starost oblast dopravy. Jaké jsou tedy aktuální programové priority vedení kraje v oblasti dopravy?

Příští čtyři roky chceme do silnic investovat více než deset miliard korun. Mezi hlavní priority patří určitě oprava silnic. Dále nákup nových vlaků pro další linky nebo postavení obchvatu Blučiny. Konkrétní kroky představíme v programovém prohlášení nového vedení kraje.

Radní Jihomoravského kraje začátkem října schválili zahájení výběrového řízení na pořízení nových hybridních vlaků. Kraj je ale nechce přímo kupovat, náklady za jejich pořízení bude budoucímu dopravci hradit i spolu s ostatními náklady na zajištění železniční dopravy po dobu přibližně třicet let. Proč jste se rozhodli pro takové řešení?

Jedním z důvodů je, že nákupem vlaků prostřednictvím dopravce rozložíme náklady na pořízení do období přibližně třiceti let. To znamená, že finanční zátěž spojená s pořízením hybridních vlaků bude rovnoměrně rozprostřena v čase, což nám umožní lépe spravovat cash flow a vyhnout se jednorázovému obrovskému výdaji, který by výrazně omezil naše možnosti investovat do dalších důležitých projektů v daném období.

Jakou váhu dává kraj alternativním pohonům v dopravě? Kde jsou vhodné?

Hlavní potenciál aktuálně vidíme v železniční dopravě, kde máme záměr pořídit zmíněné hybridní vlaky, které řeší absenci elektrifikace tratí efektivně a ohleduplně k životnímu prostředí.

Řeší v oblasti železniční dopravy kraj ještě další tendry?

Není ve finančních silách kraje řešit dva takto velké projekty současně. Vedle nákupu hybridních vlaků ale řešíme i spuštění nového režimu kontroly a odbavení cestujících. Pro něj jsou již dodavatelé vybráni a dodávky probíhají.

Jaké plány máte pro další volební období v oblasti silniční infrastruktury? Připravuje kraj nějaké významné stavby nebo rekonstrukce?

Naším cílem je nadále zvyšovat financování zanedbaných silnic, což jsme již zahájili v minulém volebním období, a chceme tuto úroveň minimálně udržet, případně dále navyšovat. Stav silnic stále neodpovídá očekáváním, i přes zvýšené investice v končícím období. Je třeba zmínit, že kvůli rozsáhlým opravám silnic první třídy a dálnice D1, které provádí Ředitelství silnic a dálnic České republiky, jsou krajské komunikace často využívány jako objízdné trasy, což jejich stav dále zhoršuje.

Připravujeme řadu projektů, z nichž desítky jsou již ve fázi projekční přípravy. Mezi nejvýznamnější patří rekonstrukce čtyřiceti dvou silničních úseků v Jihomoravském kraji v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Jaderné elektrárně Dukovany, s investicí téměř 2,3 miliardy korun a plánovaným dokončením do roku 2028. Důležitým projektem je také připravovaný obchvat Blučiny.

Chystáte nějaké změny nebo novinky v oblasti veřejné dopravy?

Od 15. prosince letošního roku převezmou železniční dopravci České dráhy a Arriva dopravu na základě nových smluv. S tím budou spojeny další změny, včetně úprav v uznávání tarifů dopravců a sousedních krajů. Průvodčí Českých drah nahradí průvodčí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, které bude zajišťovat krajský koordinátor Kordis JMK.

Tušíte už, jaký bude rozpočet pro oblast dopravy na příští rok? Bude to už více než letos?

Rozpočet na příští rok je v současné době projednáván ve vedení kraje a nebylo by korektní jej nyní jakkoliv komentovat. Samozřejmě bych byl rád, pokud by pro oblast dopravy došlo k jeho posilnění.

Které dopravní akce chcete dotáhnout ještě do konce letošního roku?

Mezi finančně náročnější projekty patří rekonstrukce silnice II/389 na trase hranice kraje Vysočina – Žďárec – Újezd – Dolní Loučky s náklady téměř 48 milionů korun. Koncem listopadu bude dokončena silnice II/380 Hovorany–Mutěnice za necelých 76 milionů korun, a v polovině prosince dokončíme průtah v Žatčanech, který vyjde na necelých 31,5 milionu korun.

Jaké jsou největší rozpracované projekty, které budou pokračovat i v následujícím roce?

Některé projekty nyní začínáme soutěžit, ale z větších akcí, které byly zahájeny letos a budou pokračovat i příští rok, patří například most ve Znojmě s náklady kolem 34,4 milionu korun, pátý úsek ulice Černovické v Brně za přibližně 58,4 milionu korun a most v Tišnově, jehož cena dosahuje zhruba 45,1 milionu korun.

Víte už o něčem, co se dokončit nepodaří?

Jde o velmi zanedbatelné „miniprocento“. V jednom případě došlo k prodloužení výběrového řízení u zakázky na průtah obcí Loděnice. Ve druhém případě se jedná o silnici III/39512 Hlína–Prštice, kde jsme odložili zahájení stavby kvůli probíhajícím okolním rekonstrukcím. Silnice II/395 Neslovice–Hlína se opravuje, navíc letos proběhla oprava povrchu mezi obcemi Syrovice a Ořechov, a v obci Hlína je zúžení. Tato situace by byla pro místní řidiče příliš náročná, proto oba projekty přesouváme na příští rok.

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání předloha zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), novinkou je, že by měla zohledňovat délku silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci krajů. Polepšil by si podle vás kraj, kdyby byl zákon přijat?

Ano, Jihomoravský kraj je dlouhodobě podfinancován, a pokud by byla novela zákona o rozpočtovém určení daní přijata, měl by kraj získat teoreticky více než dvě miliardy navíc. To by významně pomohlo s financováním údržby a rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci kraje.

Kraje naopak přijdou o čtyři miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury, jak na to nahlížíte? Bude kraj na změně přidělování financí nějak tratit?

Pokud by došlo ke schválení změny RUD v Poslanecké sněmovně, dopad na Jihomoravský kraj by byl velmi pozitivní. Místo financí ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) bychom totiž obdrželi zvýšené daňové příjmy, které bychom mohli investovat do silnic. V případě, že ke schválení nedojde, bylo by spravedlivé, aby stát opět poskytoval finance na údržbu silnic II. a III. třídy ze SFDI. Osobně bych uvítal, aby změna RUD prošla co nejdříve.

Vrátím se na začátek, očekáváte, že zastupitelé bez problémů nové vedení kraje potvrdí?

Ano, očekávám, že zastupitelé nové vedení kraje bez problémů potvrdí. Zisk téměř čtyřiceti procent hlasů od voličů je silným mandátem, který ukazuje na důvěru občanů. Navíc dohoda mezi stranami byla rychlá a konstruktivní, což naznačuje, že žádné problémy při potvrzování vedení kraje neočekáváme.

Tereza Čapková

Spor o tipaře a pokuty. Nechají se poslanci zlobbovat od velkých dodavatelů energií?

Jak budou nastavena práva a povinnosti na trhu s elektřinou a plynem? Budou v lepší pozici zákazníci, nebo dodavatelé energií? Na tyto otázky odpoví poslanci na schůzi, která začíná v úterý 22. října. Na jejím programu je totiž zařazeno dokončení druhého čtení příslušné novely energetického zákona, stejně jako její závěrečné třetí čtení.

Podle informací Ekonomického deníku se kolem této novely pohybuje řada lobbistů velkých energetických skupin, a ti „masírují“ poslance svými argumenty. Vadí jim například zavedení možnosti takzvaného tipování, které přitom nepředstavuje pro spotřebitele žádné zvýšené riziko. Naopak, tipaři by měli zvýšit informovanost odběratelů o dostupných nabídkách na trhu a jejich cenovém srovnání. Případné uzavření nové smlouvy už by bylo čistě na zákazníkovi.

Další navrhovaná úprava v zákoně by umožnila zákazníkovi provést srovnání nabídek dodavatelů energií bez nutnosti zadávat citlivé osobní údaje na internetových srovnávacích portálech. Tento návrh vychází z požadavku spotřebitelských organizací, ale také z evropské směrnice 2019/944. Do třetice lze zmínit návrh, který upravuje povinnost dodavatelů energií zveřejňovat veškerou smluvní dokumentaci na internetu. Dnes je realita taková, že mnozí z nich tají některé informace, jako třeba výši smluvních pokut. Mimo záznam to přiznávají i zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), podle kterých zhruba polovina dodavatelů neinformuje řádně veřejnost o všech smluvních podmínkách.

Podle zdrojů Ekonomického deníku vzešel tento návrh z politických kruhů a následně se jej začal prosazovat ERÚ. Doporučující stanovisko k němu dalo také ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak poslanci sněmovního výboru se během projednávání novely energetického zákona postavili ostře proti těmto návrhům, které zlepšují pozici malých spotřebitelů vůči dodavatelům. Dobře informované zdroje to dávají do souvislosti se zvýšenou aktivitou lobbistů velkých energetických skupin, jako jsou ČEZ a innogy.

Někteří poslanci hospodářského výboru na konci září zmíněné návrhy rovnou odsoudili jako vstřícný krok vůči energošmejdům. „Je to úplně blbě a já jsem zásadně proti,“ prohlásil rázně předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Při následném hlasování doporučili téměř všichni přítomní členové výboru zamítnutí těchto návrhů.

Tak jako v jiných podobných případech jde i tady hlavně o peníze. Zákazníci, kteří dodavatele nemění a zůstávají u velkých dodavatelů, v praxi platí až o 20 procent více za tržní (neregulovanou) část plateb za elektřiny a plynu než ti, kteří aktivně vyhledávají levnější alternativy. Nemusí se jednat vždy o přechod k menším a cenově přívětivějším dodavatelům; velcí dodavatelé často ve snaze zákazníka udržet předloží výrazně levnější retenční nabídky.

Tahanice o výši pokut

Jak se ukázalo během jednání hospodářského výboru na konci září, dalším citlivým tématem je horní limit pokuty pro zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu na dobu určitou s cenovou fixací. Tady se střetává zájem zákazníků, kteří se chtějí vyvázat z nevýhodných víceletých smluv, a dodavatelů, kteří musejí mít takovou energii dopředu nakoupenou a předčasný odchod zákazníka jim způsobuje finanční újmu.

Původní návrh z dílny ministerstva průmyslu a obchodu výši pokuty stanovil na maximálně 20 procent z hodnoty neodebrané elektřiny a plynu. Velcí dodavatelé energií následně prosadili zvýšení horní hranice pokuty na 40 procent. Po připomínkovém řízení se ministerstvu průmyslu podařilo dojednat kompromis, který se zdál být přijatelný pro všechny zúčastněné: 30 procent z hodnoty neodebrané energie.

Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec na sympoziu Ekonomického deníku. Foto: Radek Čepelák

Teď to vypadá, že dojednaný kompromis padne. Předseda hospodářského výboru Adamec prosadil pozměňovací návrh, který limit zvyšuje zpět na 40 procent. Pro tento bod, označený jako B15, následně hlasovalo všech 19 přítomných členů hospodářského výboru. Podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku je za tím lobbování skupiny innogy, která trvá na co nejvyšších pokutách pro odcházející zákazníky.

Novela zvaná Lex OZE 3

Novela energetického zákona, známá pod označením Lex OZE 3, řeší hlavně úpravu oblasti ukládání elektřiny a flexibility ve spotřebě energie, ochranu spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, je návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.

Co se týká lepší ochrany spotřebitelů energií, novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá seriózní obchodní strategii. Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka. Dodavatelé energií navíc budou povinni zákazníkům oznamovat každou změnu ceny či blížící se konec platnosti smlouvy na dobu určitou.

Vlastník elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW má být nově povinen oznámit provozovateli přenosové soustavy přerušení provozu výrobny elektřiny, které bude trvat více než šest měsíců, a to alespoň půl roku před přerušením provozu. Úplné zastavení provozu budou muset vlastníci elektrárny hlásit nejméně 14 měsíců dopředu. Provozovatel přenosové soustavy poté může doporučit pokračování provozu výrobny elektřiny z důvodu energetické bezpečnosti; případné ztráty by následně vlastníkovi elektrárny uhradil.

Balík návrhů hospodářského výboru sněmovny dále otevírá cestu k zavedení kapacitních mechanismů. V praxi se jedná o motivaci investorů, kteří by chtěli stavět nové plynové elektrárny. Ale také o tzv. nouzovou brzdu odstavení, která má v případě nedostatečného výkonu zdrojů bránit předčasnému odstavení části uhelných elektráren z provozu. Více se o aktuální novele energetického zákona dočtete zde.

David Tramba