INZERCE

Úvod Blog Strana 31

Stav silnic i přes zvýšené investice neodpovídá očekáváním, říká náměstek pro dopravu Jihomoravského kraje Crha

Tereza Čapková
-
0
Stav silnic i přes zvýšené investice neodpovídá očekáváním, říká náměstek pro dopravu Jihomoravského kraje Crha

Jihomoravský kraj chystá v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Jaderné elektrárně Dukovany rekonstrukce čtyřiceti dvou silničních úseků. Výše investice dosahuje téměř 2,3 miliardy korun a dokončení staveb je v plánu do roku 2028. Důležitým silničním infrastrukturním projektem je také připravovaný obchvat Blučiny, chystané plány v rozhovoru přiblížil náměstek hejtmana pro dopravu Jihomoravského kraje Jiří Crha (ODS).

Po letošních krajských volbách byla první koaliční smlouva podepsána v Jihomoravském kraji, a to na půdorysu koalice Spolu (KDU-ČSL, ODS, TOP 09) a Starostů pro jižní Moravu. Díky volebním výsledkům můžete navázat na svou pozici náměstka hejtmana a i nadále budete mít na starost oblast dopravy. Jaké jsou tedy aktuální programové priority vedení kraje v oblasti dopravy?

Příští čtyři roky chceme do silnic investovat více než deset miliard korun. Mezi hlavní priority patří určitě oprava silnic. Dále nákup nových vlaků pro další linky nebo postavení obchvatu Blučiny. Konkrétní kroky představíme v programovém prohlášení nového vedení kraje.

Radní Jihomoravského kraje začátkem října schválili zahájení výběrového řízení na pořízení nových hybridních vlaků. Kraj je ale nechce přímo kupovat, náklady za jejich pořízení bude budoucímu dopravci hradit i spolu s ostatními náklady na zajištění železniční dopravy po dobu přibližně třicet let. Proč jste se rozhodli pro takové řešení?

Jedním z důvodů je, že nákupem vlaků prostřednictvím dopravce rozložíme náklady na pořízení do období přibližně třiceti let. To znamená, že finanční zátěž spojená s pořízením hybridních vlaků bude rovnoměrně rozprostřena v čase, což nám umožní lépe spravovat cash flow a vyhnout se jednorázovému obrovskému výdaji, který by výrazně omezil naše možnosti investovat do dalších důležitých projektů v daném období.

Jakou váhu dává kraj alternativním pohonům v dopravě? Kde jsou vhodné?

Hlavní potenciál aktuálně vidíme v železniční dopravě, kde máme záměr pořídit zmíněné hybridní vlaky, které řeší absenci elektrifikace tratí efektivně a ohleduplně k životnímu prostředí.

Řeší v oblasti železniční dopravy kraj ještě další tendry?

Není ve finančních silách kraje řešit dva takto velké projekty současně. Vedle nákupu hybridních vlaků ale řešíme i spuštění nového režimu kontroly a odbavení cestujících. Pro něj jsou již dodavatelé vybráni a dodávky probíhají.

Jaké plány máte pro další volební období v oblasti silniční infrastruktury? Připravuje kraj nějaké významné stavby nebo rekonstrukce?

Naším cílem je nadále zvyšovat financování zanedbaných silnic, což jsme již zahájili v minulém volebním období, a chceme tuto úroveň minimálně udržet, případně dále navyšovat. Stav silnic stále neodpovídá očekáváním, i přes zvýšené investice v končícím období. Je třeba zmínit, že kvůli rozsáhlým opravám silnic první třídy a dálnice D1, které provádí Ředitelství silnic a dálnic České republiky, jsou krajské komunikace často využívány jako objízdné trasy, což jejich stav dále zhoršuje.

Připravujeme řadu projektů, z nichž desítky jsou již ve fázi projekční přípravy. Mezi nejvýznamnější patří rekonstrukce čtyřiceti dvou silničních úseků v Jihomoravském kraji v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Jaderné elektrárně Dukovany, s investicí téměř 2,3 miliardy korun a plánovaným dokončením do roku 2028. Důležitým projektem je také připravovaný obchvat Blučiny.

Chystáte nějaké změny nebo novinky v oblasti veřejné dopravy?

Od 15. prosince letošního roku převezmou železniční dopravci České dráhy a Arriva dopravu na základě nových smluv. S tím budou spojeny další změny, včetně úprav v uznávání tarifů dopravců a sousedních krajů. Průvodčí Českých drah nahradí průvodčí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, které bude zajišťovat krajský koordinátor Kordis JMK.

Tušíte už, jaký bude rozpočet pro oblast dopravy na příští rok? Bude to už více než letos?

Rozpočet na příští rok je v současné době projednáván ve vedení kraje a nebylo by korektní jej nyní jakkoliv komentovat. Samozřejmě bych byl rád, pokud by pro oblast dopravy došlo k jeho posilnění.

Které dopravní akce chcete dotáhnout ještě do konce letošního roku?

Mezi finančně náročnější projekty patří rekonstrukce silnice II/389 na trase hranice kraje Vysočina – Žďárec – Újezd – Dolní Loučky s náklady téměř 48 milionů korun. Koncem listopadu bude dokončena silnice II/380 Hovorany–Mutěnice za necelých 76 milionů korun, a v polovině prosince dokončíme průtah v Žatčanech, který vyjde na necelých 31,5 milionu korun.

Jaké jsou největší rozpracované projekty, které budou pokračovat i v následujícím roce?

Některé projekty nyní začínáme soutěžit, ale z větších akcí, které byly zahájeny letos a budou pokračovat i příští rok, patří například most ve Znojmě s náklady kolem 34,4 milionu korun, pátý úsek ulice Černovické v Brně za přibližně 58,4 milionu korun a most v Tišnově, jehož cena dosahuje zhruba 45,1 milionu korun.

Víte už o něčem, co se dokončit nepodaří?

Jde o velmi zanedbatelné „miniprocento“. V jednom případě došlo k prodloužení výběrového řízení u zakázky na průtah obcí Loděnice. Ve druhém případě se jedná o silnici III/39512 Hlína–Prštice, kde jsme odložili zahájení stavby kvůli probíhajícím okolním rekonstrukcím. Silnice II/395 Neslovice–Hlína se opravuje, navíc letos proběhla oprava povrchu mezi obcemi Syrovice a Ořechov, a v obci Hlína je zúžení. Tato situace by byla pro místní řidiče příliš náročná, proto oba projekty přesouváme na příští rok.

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání předloha zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), novinkou je, že by měla zohledňovat délku silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci krajů. Polepšil by si podle vás kraj, kdyby byl zákon přijat?

Ano, Jihomoravský kraj je dlouhodobě podfinancován, a pokud by byla novela zákona o rozpočtovém určení daní přijata, měl by kraj získat teoreticky více než dvě miliardy navíc. To by významně pomohlo s financováním údržby a rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci kraje.

Kraje naopak přijdou o čtyři miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury, jak na to nahlížíte? Bude kraj na změně přidělování financí nějak tratit?

Pokud by došlo ke schválení změny RUD v Poslanecké sněmovně, dopad na Jihomoravský kraj by byl velmi pozitivní. Místo financí ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) bychom totiž obdrželi zvýšené daňové příjmy, které bychom mohli investovat do silnic. V případě, že ke schválení nedojde, bylo by spravedlivé, aby stát opět poskytoval finance na údržbu silnic II. a III. třídy ze SFDI. Osobně bych uvítal, aby změna RUD prošla co nejdříve.

Vrátím se na začátek, očekáváte, že zastupitelé bez problémů nové vedení kraje potvrdí?

Ano, očekávám, že zastupitelé nové vedení kraje bez problémů potvrdí. Zisk téměř čtyřiceti procent hlasů od voličů je silným mandátem, který ukazuje na důvěru občanů. Navíc dohoda mezi stranami byla rychlá a konstruktivní, což naznačuje, že žádné problémy při potvrzování vedení kraje neočekáváme.

Tereza Čapková

Spor o tipaře a pokuty. Nechají se poslanci zlobbovat od velkých dodavatelů energií?

David Tramba
-
0
Spor o tipaře a pokuty. Nechají se poslanci zlobbovat od velkých dodavatelů energií?

Jak budou nastavena práva a povinnosti na trhu s elektřinou a plynem? Budou v lepší pozici zákazníci, nebo dodavatelé energií? Na tyto otázky odpoví poslanci na schůzi, která začíná v úterý 22. října. Na jejím programu je totiž zařazeno dokončení druhého čtení příslušné novely energetického zákona, stejně jako její závěrečné třetí čtení.

Podle informací Ekonomického deníku se kolem této novely pohybuje řada lobbistů velkých energetických skupin, a ti „masírují“ poslance svými argumenty. Vadí jim například zavedení možnosti takzvaného tipování, které přitom nepředstavuje pro spotřebitele žádné zvýšené riziko. Naopak, tipaři by měli zvýšit informovanost odběratelů o dostupných nabídkách na trhu a jejich cenovém srovnání. Případné uzavření nové smlouvy už by bylo čistě na zákazníkovi.

Další navrhovaná úprava v zákoně by umožnila zákazníkovi provést srovnání nabídek dodavatelů energií bez nutnosti zadávat citlivé osobní údaje na internetových srovnávacích portálech. Tento návrh vychází z požadavku spotřebitelských organizací, ale také z evropské směrnice 2019/944. Do třetice lze zmínit návrh, který upravuje povinnost dodavatelů energií zveřejňovat veškerou smluvní dokumentaci na internetu. Dnes je realita taková, že mnozí z nich tají některé informace, jako třeba výši smluvních pokut. Mimo záznam to přiznávají i zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), podle kterých zhruba polovina dodavatelů neinformuje řádně veřejnost o všech smluvních podmínkách.

Podle zdrojů Ekonomického deníku vzešel tento návrh z politických kruhů a následně se jej začal prosazovat ERÚ. Doporučující stanovisko k němu dalo také ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak poslanci sněmovního výboru se během projednávání novely energetického zákona postavili ostře proti těmto návrhům, které zlepšují pozici malých spotřebitelů vůči dodavatelům. Dobře informované zdroje to dávají do souvislosti se zvýšenou aktivitou lobbistů velkých energetických skupin, jako jsou ČEZ a innogy.

Někteří poslanci hospodářského výboru na konci září zmíněné návrhy rovnou odsoudili jako vstřícný krok vůči energošmejdům. „Je to úplně blbě a já jsem zásadně proti,“ prohlásil rázně předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Při následném hlasování doporučili téměř všichni přítomní členové výboru zamítnutí těchto návrhů.

Tak jako v jiných podobných případech jde i tady hlavně o peníze. Zákazníci, kteří dodavatele nemění a zůstávají u velkých dodavatelů, v praxi platí až o 20 procent více za tržní (neregulovanou) část plateb za elektřiny a plynu než ti, kteří aktivně vyhledávají levnější alternativy. Nemusí se jednat vždy o přechod k menším a cenově přívětivějším dodavatelům; velcí dodavatelé často ve snaze zákazníka udržet předloží výrazně levnější retenční nabídky.

Tahanice o výši pokut

Jak se ukázalo během jednání hospodářského výboru na konci září, dalším citlivým tématem je horní limit pokuty pro zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu na dobu určitou s cenovou fixací. Tady se střetává zájem zákazníků, kteří se chtějí vyvázat z nevýhodných víceletých smluv, a dodavatelů, kteří musejí mít takovou energii dopředu nakoupenou a předčasný odchod zákazníka jim způsobuje finanční újmu.

Původní návrh z dílny ministerstva průmyslu a obchodu výši pokuty stanovil na maximálně 20 procent z hodnoty neodebrané elektřiny a plynu. Velcí dodavatelé energií následně prosadili zvýšení horní hranice pokuty na 40 procent. Po připomínkovém řízení se ministerstvu průmyslu podařilo dojednat kompromis, který se zdál být přijatelný pro všechny zúčastněné: 30 procent z hodnoty neodebrané energie.

Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec na sympoziu Ekonomického deníku. Foto: Radek Čepelák

Teď to vypadá, že dojednaný kompromis padne. Předseda hospodářského výboru Adamec prosadil pozměňovací návrh, který limit zvyšuje zpět na 40 procent. Pro tento bod, označený jako B15, následně hlasovalo všech 19 přítomných členů hospodářského výboru. Podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku je za tím lobbování skupiny innogy, která trvá na co nejvyšších pokutách pro odcházející zákazníky.

Novela zvaná Lex OZE 3

Novela energetického zákona, známá pod označením Lex OZE 3, řeší hlavně úpravu oblasti ukládání elektřiny a flexibility ve spotřebě energie, ochranu spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, je návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.

Co se týká lepší ochrany spotřebitelů energií, novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá seriózní obchodní strategii. Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka. Dodavatelé energií navíc budou povinni zákazníkům oznamovat každou změnu ceny či blížící se konec platnosti smlouvy na dobu určitou.

Vlastník elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW má být nově povinen oznámit provozovateli přenosové soustavy přerušení provozu výrobny elektřiny, které bude trvat více než šest měsíců, a to alespoň půl roku před přerušením provozu. Úplné zastavení provozu budou muset vlastníci elektrárny hlásit nejméně 14 měsíců dopředu. Provozovatel přenosové soustavy poté může doporučit pokračování provozu výrobny elektřiny z důvodu energetické bezpečnosti; případné ztráty by následně vlastníkovi elektrárny uhradil.

Balík návrhů hospodářského výboru sněmovny dále otevírá cestu k zavedení kapacitních mechanismů. V praxi se jedná o motivaci investorů, kteří by chtěli stavět nové plynové elektrárny. Ale také o tzv. nouzovou brzdu odstavení, která má v případě nedostatečného výkonu zdrojů bránit předčasnému odstavení části uhelných elektráren z provozu. Více se o aktuální novele energetického zákona dočtete zde.

David Tramba

Tanky Leopard a nová BVP CV90 rozšíří počet pozic v armádní těžké brigádě

Jan Hrbáček
-
0
Tanky Leopard a nová BVP CV90 rozšíří počet pozic v armádní těžké brigádě

S postupným zaváděním moderní vojenské techniky – tanků Leopard a v dohledné době i bojových vozidel pěchoty CV90 – do moravské 7. mechanizované brigády vznikají nová volná místa zejména u 73. tankového praporu v Přáslavicích. Jde o prestižní útvar, který se může chlubit největší palebnou silou v rámci české armády.

Nejvíce se rozšíří nabídka míst na pozice řidiče tanku a střelce mechanizovaného družstva. To souvisí s probíhajícími akvizičními projekty, při nichž má být těžká moravská brigáda modernizována a vyzbrojena tanky Leopard a bojovými vozidly pěchoty CV90.

„Ze stávající trojkové sestavy tankové čety přejdeme na sestavu čtyřkovou. Tedy čtyři tanky v četě místo tří. Máme tři čety na každou rotu, kde navíc bude ještě jeden tank velitele roty a jeden tank jeho zástupce. Namísto dosavadních devíti tanků jich tím pádem bude mít každá rota čtrnáct,“ vysvětluje zástupce velitele 7. mechanizované brigády Miroslav Vybíhal.

Více tanků samozřejmě musí obsluhovat více vycvičených lidí. Což ještě dále narůstá tím, že zatímco doposud tvořili posádku tanku T-72MR CZ tři vojáci, v modernějších Leopardech je posádka čtyřčlenná.

Podobně vznikne více volných pozic s plánovaným zavedením nových bojových vozidel pěchoty, švédských CV90. Těch by armáda měla mít výhledově 246.

Pro posílení tankových rot hledá momentálně přáslavický prapor zejména řidiče tanku.

Kromě běžných požadavků na vojáka z povolání stačí zájemci výuční list a řidičský průkaz skupiny B.

Při nástupu získá řidič tanku hodnost desátníka a minimální čistý plat přes 34 tisíc korun ihned po dvouměsíčním základním výcviku.

Střelec mechanizovaného družstva, který by posílil mechanizovanou rotu přáslavického praporu, vystačí s výučním listem a dobrou fyzickou kondicí. Začínat bude jako svobodník s minimálním čistým platem necelých 33 tisíc korun.

Všichni vojáci z povolání navíc mohou počítat s širokou nabídkou benefitů, jako je třeba šest týdnů dovolené, plně placená nemocenská, sportování v rámci pracovní doby, výsluhy za léta služby a další. Veškeré podrobnosti jak o podmínkách služby v armádě lze nalézt na webu doarmady.cz.

(hrb)

Zájem o jadernou energii v USA rychle roste. Poptávku táhnou technologičtí giganti

David Tramba
-
0
Zájem o jadernou energii v USA rychle roste. Poptávku táhnou technologičtí giganti

Spojené státy americké stojí na prahu nového boomu jaderné energetiky. Hlavním tahounem zájmu však tentokrát nejsou velké elektrárenské společnosti, ale technologičtí giganti jako Google, Microsoft či Amazon. Ti požadují pro svá datová centra bezemisní zdroj energie se stabilním výkonem a jaderné reaktory se do této role perfektně hodí.

Americký jaderný start-up X-energy se v tomto týdnu pochlubil získáním investice ve výši 500 milionů dolarů do dokončení designu jejího reaktoru včetně licencování, vývoje paliva a komercializace nového reaktoru. V čele skupiny investorů je koncern Amazon.com, který má současně zájem o odběr vyrobené elektřiny.

Plány jaderného partnerství X-energy s Amazonem jsou poměrně ambiciózní. Zahrnují výstavbu nových jaderných bloků o výkonu nejméně 5000 megawattů do roku 2039. První z nich mají vyrůst ve spolupráci s energetickou společností Energy Northwest ve státě Washington. V první fázi se zde počítá se čtyřmi bloky o výkonu 320 megawattů, výhledově to může být až 12 reaktorů a 960 MW výkonu.

Model reaktoru Xe-100. Zdroj: prezentace firmy X-Energy

Zmíněná společnost X-energy vyvinula malý modulární reaktor Xe-100 s elektrickým výkonem 80 MW. Jednotlivé bloky lze propojit do celků o výkonu 320 až 960 MW. Jedná se tedy o podobné řešení, které již dříve zvolil jaderný start-up NuScale Power. Tomu se však přestalo dařit a jeho pilotní projekt v Idahu kvůli ekonomické nevýhodnosti a rostoucím nákladům padl.

Trvalý přísun bezemisní elektřiny si chce zajistit také Google. Ten se v minulých dnech dohodl na odběru energie se společností Kairos Power. Ta chce první reaktor spustit do roku 2030, o pět let později již chce mít zdroje celkové kapacitě 500 MW. Spolupráce má podobu smlouvy o nákupu energie (PPA), kterou podniky v Evropě využívají k odběru elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Kairos Power vyvíjí vysokoteplotní reaktor Hermes chlazený tavenou solí, propojená dvojice reaktorů bude mít elektrický výkon 150 megawattů. První pilotní projekt je od letošního července ve výstavbě v jaderně-výzkumném komplexu Oak Ridge ve státé Tennessee. Dokončen má být v roce 2027. Americký jaderný regulátor vydal příslušné povolení k výstavbě v prosinci loňského roku; jednalo se o první takové povolení pro jiný než vodou chlazený reaktor za více než 50 let.

Nemusí přitom jít pouze o nové jaderné zdroje. Elektrárenská společnost Constellation Energy v září oznámila uzavření 20leté smlouvy typu PPA s Microsoftem. Obnoví díky tomu provoz prvního jaderného bloku v elektrárně Three Mile Island v Pennsylvanii, který byl kvůli stáří a ekonomické nevýhodností odstaven v roce 2019. Odběratelem vyrobené elektřiny budou datová centra Microsoftu u východního pobřeží Spojených států.

Nebude to však ze dne na den. Constellation nejprve musí investovat do modernizace a oživení provozu v 819megawattovém bloku Three Mile Island 1, což je reálné nejdříve v roce 2028. Předcházet tomu musí povolení ze strany jaderného regulátora U.S. NRC a také státních a regionálních úřadů. Pokud to vyjde, Constellation má v plánu restartovaný blok provozovat až do roku 2054.

Jméno elektrárny Three Mile Island není úplně neznámé ani v českém prostředí. Na druhému bloku došlo krátce po zahájení komerčního provozu v březnu roku 1979 k havárii chladicího systému, který vedl k roztavení jádra reaktoru a úniku radioaktivních látek do okolí elektrárny. Druhý blok tím byl nenávratně zničen. Nedošlo sice k žádným úmrtím ani k jiným škodám na zdraví obyvatel, ale i tak vedla zmíněná havárie ke ztrátě zájmu o stavbu dalších jaderných elektráren v USA.

David Tramba

Finance došly. Podnikatelé „rozebrali“ program Národní rozvojové banky na pořízení elektromobilů

Tereza Čapková
-
0
Finance došly. Podnikatelé „rozebrali“ program Národní rozvojové banky na pořízení elektromobilů

Národní rozvojová banka (NRB) začátkem třetího říjnového týdne oznámila, že už nemůže v rámci programu Záruka elektromobilita přijímat další žádosti o záruky k úvěrům na pořízení elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a dobíjecích stanic. V programu, kde bylo připraveno 1,95 miliardy korun, se vyčerpaly zdroje. Doba programu byla přitom stanovená do konce září příštího roku. Banka celou dobu evidovala o program vysoký zájem.

Podle tiskové mluvčí banky Kláry Vaníčkové od spuštění programu 18. března do jeho ukončení přijala Národní rozvojová banka celkem 5907 žádostí o záruku. Peníze na podporu čisté mobility byly vyčerpány během necelých sedmi měsíců. Podporu již získalo 4581 podnikatelů. Dalších 237 žádostí bylo schváleno a v současné době NRB zpracovává 1033 přijatých žádostí. Na finančních příspěvcích podle mluvčí dosud banka vyplatila klientům 335,4 milionu korun.

„Výzva překonala naše očekávání. Do 14. října, kdy byl zastaven příjem žádostí, jsme ve spolupráci s NRB evidovali více než 6100 projektů na nákup vozidel, což je o více než 2000 vozidel více, než byl závazek vyplývající z Národního plánu obnovy. Podnikatelé rovněž požádali o podporu na instalaci 2696 dobíjecích stanic,“ uvedl vrchní ředitel sekce hospodářství ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Resort podle něj zatím žádnou další výzvu na podporu elektromobility pro podnikatele neplánuje.

Největší poptávka byla po vozech značek Tesla a Volkswagen. Zdroj: NRB

Národní rozvojová banka v rámci programu Záruka Elektromobilita zájemcům nabídla na nákup nízkoemisních vozidel a dobíjecích stanic poskytnutí bezplatné záruky k úvěru. Po doložení vlastnictví vozidla mohly firmy a podnikatelé získat také finanční příspěvek ve výši až 300 tisíc korun na vozidlo a až 150 tisíc korun na dobíjecí stanici. Finance na program proudí z Národního plánu obnovy.

Zatímco u programu Záruka Elektromobilita příjem žádostí skončil, jiné státní programy podpory elektromobilů stále běží. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka Ekonomický deník informoval, že i nadále pokračuje dotační program v rámci Operačního programu dopravy na podporu dobíjecích a vodíkových plnicích stanic. „Zatím byly podané projekty za přibližně dvě miliardy korun, přičemž stále ještě probíhá jejich hodnocení,“ zmínil.

V současnosti jsou podle Jemelky otevřené dotační výzvy v celkovém objemu přibližně 1,5 miliardy korun.  Program bude podle něj pokračovat ještě v dalších dvou letech, přičemž celková výše podpory v Operačním programu dopravy je šest miliard korun. Zároveň se podle Jemelky očekává využití prostředků z Modernizačního fondu, mimo jiné na podporu nákupu autobusů na alternativní paliva. Výzva by měla směřovat na veřejný sektor, státní podniky a nevládní neziskové organizace.

To potvrdila také mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Výzva by měla být spuštěna do konce roku 2024 a v roce 2025 bude pokračovat. „Ve stejném roce se také chystá nová výzva na podporu nákladních vozidel s alternativním pohonem od 4,25 tuny pro podnikatele,“ sdělila Ekonomickému deníku Krejčí. S podporou vozidel s alternativním pohonem do 4,25 tuny resort životního prostředí nepočítá, tu bude mít podle Krejčí na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Dále bude pokračovat podpora neveřejných dobíjecích stanic pro domácnosti a bytové domy z programu Nová zelená úsporám, ta je platná od září 2023. Veškeré podpory budou vyhlašovány z Modernizačního fondu. Dále budou vyhlašovány výzvy na podporu výstavby veřejných dobíjecích stanic,“ uvedla Krejčí.

Upřesnila také, že zatím jediná známá a ze strany Evropské komise (Evropské investiční banky), je schválená alokace na podporu městské hromadné dopravy, tedy autobusy. Jde o 7,5 miliardy korun. „Na podporu nákladních vozidel a na podporu vozidel pro státní správu ještě explicitní alokace stanovená není, bude záležet na aktuální disponibilitě finančních prostředků příští rok,“ doplnila Krejčí.

Nákup elektrobusů, vodíkových autobusů, trolejbusů, tramvají a vozidel na bioplyn pro provozovatele veřejné dopravy na území krajů a obcí pokrývá také ministerstvo pro místní rozvoj. A jak uvedl Eduard Muřický, ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo výzvu na nákup nízkoemisních vozidel pro sociální služby.

S podporou elektromobility úplně neskončila ani Národní rozvojová banka. Podle mluvčí banky Kláry Vaníčkové je možné z programů, které má NRB aktuálně v nabídce nákup elektromobilů podpořit také bezúročným úvěrem v programu Transformace, určeným pro podnikatele v uhelných regionech, tedy v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. „Podnikatelé v těchto částech republiky mohou úvěr využít mimo jiné také na nákup elektromobilů používaných k zajištění služeb jejich firmy. Jde tedy například o rozvoz, servis a další podobné účely,“ poznamenala Vaníčková.

Zájem o elektromobily v Česku roste

Centrum dopravního výzkumu na webu Čistá doprava v září informovalo o tom, že zatímco celková čísla registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel za členské země Evropské unie meziročně za období od letošního ledna do srpna klesla o 8,3 procenta na 902 011 vozů, v Česku bylo ve stejném období registrováno 5763 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 41,6 procenta více.

Podíl registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel v zemích EU v období 1-8/2024. Zdroj: Čistá doprava

„V této souvislosti je nutno zmínit, že podstatná část z těchto registrací byla podpořena ze Záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky,“ uvedl k tomu již dříve Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Co do počtu nově registrovaných osobních vozidel napříč palivy bylo podle Kaduly Česko desátou zemí v Evropské unii, s těmi bateriovými elektrickými se umístilo až šestnácté kvůli jejich nízkému podílu na registracích, jde o 3,8 procenta.

Aktuálně je v Česku zaregistrovaných téměř 31 tisíc osobních bateriových elektrických vozidel kategorie M1, která zahrnuje vozidla pro přepravu osob a zavazadel s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa řidiče.

Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici podle Kaduly 5547 veřejných dobíjecích bodů, více než sedmdesát procent z nich jsou běžné AC dobíjecí body s výkonem do 22 kilowattů. „Díky budování nových bodů či posilování těch stávajících roste v posledním období podíl vysoce výkonných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením nad 150 kilowattů, které se aktuálně podílí na veřejné dobíjecí infrastruktuře sedmi procenty,“ uzavřel Kadula.

Tereza Čapková

Tři body pro SÚRAO. Získalo souhlas s průzkumem lokalit pro hlubinné úložiště

Tomáš Rovný
-
0
Tři body pro SÚRAO. Získalo souhlas s průzkumem lokalit pro hlubinné úložiště

Ministerstvo životního prostředí stanovilo na lokalitách vytipovaných pro možné umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu průzkumná území s právem zasahovat do zemské kůry. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) aktuálně zkoumá čtyři lokality: Březový potok na Klatovsku, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji. Souhlas se týká tří lokalit, tedy s výjimkou Hrádku.

O průzkumná území zažádalo SÚRAO v únoru loňského roku. „Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální a záložní lokalitu pro umístění hlubinného úložiště,“ uvedl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic a dodal, že na základě pravomocného stanovení těchto území se ze zákona dotčeným obcím vyplácejí příspěvky, které mohou použít dle svého uvážení.

Lokality byly dříve zkoumány jen z povrchu. Teď je podle SÚRAO zapotřebí získaná data rozšířit o klíčové informace především z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv, v němž by úložiště jednou mělo být. „Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ uvádí vedoucí oddělení geologických bariér Marek Vencl.

Kromě hlubokých vrtů proběhnou na lokalitách také geofyzikální měření, která pomocí mnoha speciálních metod pomáhají určit třeba oblasti většího porušení horninového masivu nebo případné dutiny v něm. Cílem je najít nejvhodnější místo pro dlouhodobé uložení použitého paliva z jaderných elektráren, ale i radioaktivních materiálů z jiných zdrojů.

Samotná průzkumná území mají mnohem větší rozlohu než pak následně povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše 2 až 3 kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů, uvedlo dále SÚRAO.

S povolením průzkumných území pro geologické práce na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína a Horka na Třebíčsku nesouhlasí Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 39 obcí a měst a 18 spolků. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi životního prostředí Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou, reagoval sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti Edvard Sequens.

Platforma dále upozornila, že hluboké geologické vrty musí získat ještě další samostatné povolení. Vládou schválený harmonogram přípravy hlubinného úložiště, který počítá s rozhodnutím o výběru lokality nejpozději v roce 2028, tak z dnešního pohledu nevypadá příliš reálně. Členové platformy upozorňují na nesplněné sliby politiků o narovnání práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti. Problémem je podle Sequense také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení radioaktivních odpadů pod zem.

(rov)

Plán Fialovy vlády dostat Česko mezi nejvýkonnější země? ANO podle Havlíčka pracuje na vlastní strategii

Ivana Pečinková
-
0
Plán Fialovy vlády dostat Česko mezi nejvýkonnější země? ANO podle Havlíčka pracuje na vlastní strategii

Nová hospodářská strategie, která má Česko dostat mezi deset nejvýkonnějších zemí Evropské unie a jíž minulý týden schválila vláda, možná nepřežije nadcházející parlamentní volby. Pokud se vítězem stane a vládu sestaví hnutí ANO, přijde s vlastním konceptem, jak vytáhnout zemi ze zajetí vyčerpaného ekonomického modelu a postavit ji na růstovou trajektorii. Jak Ekonomickému deníku řekl stínový premiér za ANO Karel Havlíček, na nové strategii se už pracuje a bude hotova do voleb. Mottem přitom bude, že hospodářský růst je třeba podpořit i za cenu vyššího deficitu státního rozpočtu.

„Nebudu negativní, abych hned řekl, připravíme novou strategii. Připravujeme novou strategii, ale ne tak, že by byla z gruntu nová,“ řekl Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) a stínový premiér za ANO. Do koncepce, kterou už tým ANO podle Havlíčka chystá, totiž zahrne části poslední vládní strategie a dále materiálu, který za Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) připravil viceprezident SP ČR a člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Dalšími inspiračními zdroji bude podle Havlíčka například koncept, který vypracoval spolek Druhá ekonomická transformace. Hnutí chce také využít další evropské hospodářské strategie. Základnou bude inovační strategie, kterou v roce 2019 pod Havlíčkovým vedením vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a jež sahala do roku 2030.  

„Naše inovační strategie Country for the Future měla svoji implementaci a hlavně myslím, že vůbec neměla špatné výsledky. Posunuli jsme nejen financování, ale hlavně výsledky výzkumu. Přidaná hodnota musí být základem jakékoliv strategie jakékoliv vlády. A přidaná hodnota je vždy založena na inovacích,“ říká Havlíček. Dodává, že na strategii tehdy jeho ministerstvo pracovalo dva roky, a to i za spolupráce s izraelskými a americkými odborníky.

Být připraven na vládnutí

Hospodářské strategii s podtitulem „Česko do top 10″, kterou minulý týden schválila vláda, Havlíček vedle chybějících orientačních rámců financování navržených kroků vyčítá to, že materiál podle něj nebyl konzultován s podnikatelskou sférou a že je málo konkrétní v určení důležitých os vývoje v příštích letech.

Materiál chce Havlíček následně předložit všem segmentům podnikatelské sféry i úspěšným vědcům a opoziční hospodářskou strategii mít připravenou tak, aby ji nová vláda mohla začít prosazovat co nejdříve. „Pokud budeme u vlády, pak bych to chtěl během několika týdnů nechat odsouhlasit, možná s drobnými korekturami podle koaličních partnerů, tak, aby v prvním čtvrtletí funkčního období nové vlády mohla být nová strategie představena,“ nastiňuje současný stínový premiér za ANO.  „Hospodářská strategie vlády musí být představena v prvním kvartále vládnutí. Ne na konci. Jinak to připomíná situaci, kdy běžec na posledním úseku štafety zjistí, že nemá v ruce kolík,“ podtrhuje Havlíček.

Z čeho by tedy měla být opoziční strategie financována? „To vám dnes neumím říci. Musíme se podívat, co vlastně chceme a co jsme schopni zaplatit ze stávajících zdrojů. Podívat se na růst hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu pěti let. Největším problémem našeho hospodářství totiž nejsou cíle anebo to, že bychom neměli schopné lidi. Největším problémem je nerůst HDP. A to je alfou omegou všeho. Rozumím tomu, že má vláda ambici konsolidaci veřejných financí, což by měla mít každá vláda, zejména po nepříjemných obdobích, jako byla pandemie či energetická krize. Ale výdaje nelze stále jen řezat a řezat. Rok to vydržíte, ale co pak. Budete brát důchodcům? Na 95 procent jsou výdaje našeho rozpočtu mandatorní,“ říká stínový premiér. „Já vládě nevyčítám schodky, dokonce si myslím, že s nimi musela do značné doby pracovat. Doba nebyla jednoduchá. Ale úplně fatálně jí vyčítám její účetní pohled na rozpočet, který zabil hospodářský růst,“ naznačuje, že potenciální vláda sestavovaná hnutím ANO bude ochotná realizovat svou hospodářskou strategii i za cenu zvyšování rozpočtových výdajů a schodků.  

Strategií ve skutečnosti moc nebylo

„Současné vládě zbývá rok a kousek a nejsem si úplně jistý, zda je možné během této lhůty seriózně a při všech věcech, které nás čekají s blížícími se volbami, akční plány nové vládní strategie seriózně dokončit. Podle mne stojí za to v nich pokračovat bez ohledu na to, jaká politická konstelace tady za ten rok bude,“ hodnotí ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník šance čerstvého počinu kabinetu premiéra Petra Fialy.

„Stále si myslím, že jsme takových strategií za těch uplynulých 35 let moc neměli,“ podotýká Zahradník na adresu kritiků, kteří hovoří o tom, že vláda vytvořila další z nekonečné řady nicneříkajících strategií. Československo respektive Česko mělo za tu dobu podle Zahradníka pouhé dva materiály, které by se daly nazvat strategií. První předložil tehdejší vicepremiér pro ekonomiku a dnešní člen představenstva Škody Auto Martin Jahn zhruba před 20 lety. Druhou  – Strategii konkurenceschopnosti – pak pro vládu vypracoval profesor ekonomice Michal Mejstřík v roce 2012.

Spolek Druhá ekonomická transformace v roce 2023 založilo 32 osobností z podnikatelské sféry a v čele stojí Martin Wichterle, majitel průmyslového holdingu Wikov Industry a vnuk slavného českého vědce, který mimo jiné vymyslel kontaktní čočky.

Ivana Pečinková

Text současně vyšel na portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří do mediální skupiny Media Network.

Německé automobilky ztrácejí podíl na svých největších trzích

Jan Hrbáček
-
0
Německé automobilky ztrácejí podíl na svých největších trzích

Prodej automobilů německých výrobců Volkswagen, Audi, Porsche, BMW a Mercedes v Evropské unii, USA a Číně je v roce 2024 zatím o 2,1 procenta nižší než ve stejném období loňského roku. A to navzdory tomu, že celkové tržby na těchto trzích vzrostly, uvedl ekonomický list Handelsblatt.

Data, která pocházejí od dvou společností zabývajících se analýzou automobilů, Marklines a Dataforce, ukazují, že konkurenti jako BYD v Číně a Tesla v USA těží z německé ztráty podílu na trhu.

Deník píše, že mnoho spotřebitelů již není ochotno platit vysoké ceny spojené s německými výrobci po letech inflace.

„Pro většinu světových výrobců automobilů bude v nadcházejících letech obtížné zvýšit své ziskové marže, protože se dostanou pod rostoucí tlak, aby snížili své ceny tváří v tvář tvrdé konkurenci,“ uvedla pro noviny úvěrová analytička ratingové agentury S&P Global Vittoria Ferrarisová.

Očekává se však, že VW, BMW a Mercedes letos vygenerují provozní zisk ve výši více než 14 miliard eur.

Frank Schwope, přednášející automobilové ekonomiky na Technické univerzitě Fachhochschule des Mittelstands v Hannoveru, řekl, že „toto ještě není krize“.

Jedním dechem ale dodal, že by se jí mohla stát, pokud společnosti nebudou řešit čtyři hlavní problémy: jejich podíl na prodeji vozidel se spalovacími motory je příliš vysoký, vozidla musí brzy dodržovat přísnější limity oxidu uhličitého v EU, zhoršující se vyhlídky německých výrobců automobilů na čínském trhu a nadměrná kapacita v domácí výrobě a vysoké mzdové náklady.

„Celkově je jasné, že výrobci automobilů ztrácejí tím větší podíl na trhu, čím více spalovacích motorů nabízejí,“ napsal Handelsblatt.

Ztráta tržního podílu německého automobilového průmyslu vedla ke snížení emisí v tomto odvětví. Tuzemské prodeje elektromobilů výrazně klesly poté, co vláda v loňském roce zrušila dotace na výkup. Německo se nedávno postavilo proti clu EU na čínská elektrická vozidla, aby ochránilo svůj automobilový průmysl před případnou odvetou, i když se mu nepodařilo získat podporu k jejich zablokování.

(nik)

Polsko získalo z ModFondu 10 miliard zlotých na urychlení transformace na zelenou energii

Jan Hrbáček
-
0
Polsko získalo z ModFondu 10 miliard zlotých na urychlení transformace na zelenou energii

Polsko si zajistilo rekordních 10 miliard polských zlotých (cca 2,3 miliardy eur) tranši z Modernizačního fondu EU na podporu transformace na zelenou energii, což je podle úředníků největší částka, která kdy byla z fondu poskytnuta. Dobrou zprávu oznámily ministryně klimatu a životního prostředí Paulina Hennig-Kloska a Dorota Zawadzka-Stępniak, předsedkyně Národního fondu pro ochranu životního prostředí a vodního hospodářství (NFOSiGW).

Finanční prostředky budou přiděleny na kritické energetické projekty zaměřené na zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti Polska.

„Deset miliard zlotých je největší tranší v historii z Modernizačního fondu a velkým úspěchem po měsících práce Ministerstva klimatu a životního prostředí – tuto informaci představila ministryně klimatu a životního prostředí Paulina Hennig-Kloska.

Fondy podpoří čtyři klíčové iniciativy, včetně 4 miliard zlotých na rozsáhlé skladování elektřiny, 2 miliardy na rozšíření elektrické sítě pro vysoce výkonné dobíjecí stanice, 2 miliardy na nákup vozidel s nulovými emisemi a 2 miliardy na program Energie pro vesnice, který se zaměřuje na obnovitelné zdroje energie ve venkovských oblastech.

Ministryně Hennig-Kloska uvedla, že tento vývoj je významným krokem vpřed v polské energetické transformaci a zdůraznil jeho roli při zvyšování energetické bezpečnosti, snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší.

Financování je součástí širšího úsilí o přechod Polska na nízkoemisní ekonomiku a zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie.

Tato nejnovější tranše financování údajně podtrhuje rostoucí význam iniciativ v oblasti udržitelné energie pro budoucí hospodářský rozvoj Polska, který je poháněn strategickou podporou Evropské investiční banky a klimatickými cíli EU.

(nik)

Evropská komise vybrala prvních 9 projektů malých modulárních reaktorů

Jan Hrbáček
-
0
Evropská komise vybrala prvních 9 projektů malých modulárních reaktorů

Evropská komise vybrala devět projektů malých modulárních reaktorů (SMR), včetně dvou olovem chlazených rychlých reaktorů, k vytvoření projektových pracovních skupin v rámci Evropské průmyslové aliance pro SMR.

Evropská komise zřídila novou Evropskou průmyslovou alianci, jejímž cílem je urychlit vývoj, demonstrace a zavádění malých modulárních reaktorů (SMR) v Evropě do počátku 30. let 21. století letos v únoru. V návaznosti na sdělení nazvané „Zajištění naší budoucnosti: Cíl Evropy v oblasti klimatu do roku 2040 a cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 – budování udržitelné, spravedlivé a prosperující společnosti“, v němž bylo zdůrazněno, že k dosažení cíle Evropské unie v oblasti klimatické neutrality do roku 2050 budou zapotřebí všechny technologie, Komise zveřejnila výzvu k podávání žádostí o členství v alianci SMR.

SMR jsou jaderné reaktory [do 300 megawattů elektrické energie (MWe], které jsou mnohem menší než konvenční velké jaderné elektrárny (více než 1000 MWe). Díky tomu jsou výrazně flexibilnější – pokud jde o výběr místa, rychlost výstavby, množství vody – a jsou vhodné pro použití v integrovaných energetických centrech (například v kombinaci s někdy přerušovanou obnovitelnou energií).

SMR jsou vhodné pro nahrazení elektráren spalujících fosilní paliva, což umožňuje zachovat a nabídnout nové vysoce kvalifikované pracovní příležitosti v oblastech, kde by tyto elektrárny byly uzavřeny. Jsou uzpůsobeny k dodávce elektřiny, ale také tepla pro průmysl a dálkové vytápění a k výrobě vodíku.

Evropská komise nyní oznámila, že počáteční výzva k členství vyvolala reakce od více než 300 zúčastněných stran, včetně návrhářů technologií malých modulárních reaktorů, veřejných služeb, energeticky náročných uživatelů, společností dodavatelského řetězce, výzkumných ústavů, finančních institucí a organizací občanské společnosti.

Členové aliance a její správní rada byli formálně potvrzeni na ustavujícím shromáždění v Bruselu ve dnech 29. a 30. května.

Ve snaze o dosažení hmatatelných výsledků projektů vyhlásila aliance v červnu výzvu pro projekty SMR, které by měly být zváženy v pracovních skupinách pro projekty (PWGs). Následně správní rada za pomoci sekretariátu Aliance provedla přezkoumání a posouzení 22 obdržených žádostí.

Po druhém zasedání správní rady, které se konalo 7. října, byla vybrána první várka projektů SMR, které budou tvořit PWG v rámci Aliance. Patří mezi ně: projekt EU-SMR-LFR (Ansaldo Nucleare), SCK-CEN, ENEA, RATEN), Projekt CityHeat (Calogena, Steady Energy), Projekt Quantum (Poslední energie), Evropský projekt LFR AS (Newcleo), Nuward (EDF), evropský BWRX-300 SMR (OSGE), Rolls-Royce SMR (Rolls-Royce SMR Ltd), NuScale VOYGR SMR (RoPower Nuclear SA) a projekt Thorizon One (Thorizon).

„Každý z těchto projektů bude mít příležitost vytvořit PWG zahrnující všechny partnery, kteří mají zájem o spolupráci na projektu,“ sdělila Evropská komise.

Aliance se zaměřuje na širokou škálu zainteresovaných stran, včetně dodavatelů, energetických společností, specializovaných jaderných společností, finančních institucí, výzkumných organizací, školicích středisek a organizací občanské společnosti. Hlavním cílem aliance je posílit jaderný dodavatelský řetězec v Evropě využitím jeho výrobních a inovačních kapacit a posílením spolupráce v Evropské unii.

„Náš projekt získává označení – je to hlasování o důvěře ze strany Evropy. To bude znamenat obrovskou podporu pro partnery, kteří na tom pracují; To jen dále posiluje naše ambice demonstrovat potenciál olovem chlazené technologie rychlých reaktorů,“ řekl ředitel pro inovativní jaderné systémy v belgickém Středisku jaderného výzkumu (SCK-CEN) Marc Schyns k výběru projektu EU-SMR-LFR.

„Vývojová cesta, která byla schválena Evropskou komisí, zahrnuje stavbu dvou demonstračních prototypů (LEANDREA a FALCON) navržených k ověření technologických možností, které budou postaveny v Belgii a Rumunsku,“ doplnil jej partner projektu Ansaldo Nucleare.

Generální ředitel společnosti Newcleo Stefano Buono uvedl, že výběr projektu LFR AS společnosti byl potvrzením její technologie.

„Těšíme se na spolupráci s novým komisařem Evropské komise a dalšími zúčastněnými stranami z průmyslu, které jsou stejně jako my členy Evropské průmyslové aliance SMR, abychom podpořili příznivé prostředí pro růst nových jaderných technologií,“ řekl Buono.

„Čtyři budoucí partneři Ansaldo Nucleare, ENEA, RATEN a SCK-CEN podepsali společně s Newcleo dohodu o spolupráci. Tím se zahájí diskuse o tom, jak můžeme spolupracovat a kde mohou obě konsorcia spolupracovat na technologii LFR. Spojením sil posilujeme náš společný závazek k inovacím a udržitelnosti v jaderném sektoru a můžeme dále podporovat rozvoj technologie rychlých reaktorů v Evropě,“ poznamenala společnost Ansaldo Nucleare.

Evropská komise doplnila, že většina projektů, které se přihlásily v prvním kole hodnocení a nebyly vybrány v první várce projektů, bude mít možnost podat novou žádost v dalším kole, které by mělo být uspořádáno ve druhém čtvrtletí příštího roku.

Silný evropský dodavatelský řetězec

Když byla Evropská průmyslová aliance letos v únoru spuštěna, tehdejší komisařka pro energetiku Kadri Simsonová k tomu uvedla: „Dnešní zahájení činnosti průmyslové aliance EU pro malé modulární reaktory spojí technologické a energetické společnosti, aby co nejlépe využily bezpečné a všestranné nové jaderné technologie. Mohou přispět k naší cestě k dekarbonizaci, aby doplnily obnovitelné zdroje energie a zajistily výrobu energie v základním zatížení pro hlubokou elektrifikaci, spolehlivý zdroj tepla pro průmysl a městské části, jakož i pro výrobu nízkouhlíkového vodíku. Aliance dále usnadní uvedení prvních reaktorů do provozu do příštího desetiletí v zemích, které se tak rozhodnou, a to při plném respektování nejvyšších standardů jaderné bezpečnosti a udržitelnosti životního prostředí. Stručně řečeno: Chceme, aby tato aliance přinášela výhody z velmi praktického hlediska – prostřednictvím plné angažovanosti v oblasti jaderné bezpečnosti, využívání evropských dodavatelských řetězců a podpory inovací v oblasti nových technologií.“

„Vzhledem k tomu, že čelíme závodu o výrobu dostatečného množství dekarbonizované elektřiny k dosažení našich ambicí v oblasti klimatu, hraje jaderná energie a zejména malé modulární reaktory (SMR) ústřední roli. V souvislosti s rostoucí hospodářskou soutěží v oblasti SMR na celosvětové úrovni Evropa pohotově reaguje a využívá své silné kompetence v oblasti jaderné energetiky, inovace a výrobní kapacity. Evropská průmyslová aliance pro SMR bude řídit proces zavádění prvních SMR v Evropě do počátku 30. let 21. století a vytvoří silný evropský dodavatelský řetězec pro naše ambice v oblasti klimatu a konkurenceschopnost našeho průmyslu,“ podotkl tehdejší komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

„EU je již po desetiletí na špici jaderného výzkumu a inovací. Malé a pokročilé modulární reaktory mají velký potenciál pomoci nám dosáhnout uhlíkově neutrální budoucnosti a přispět k evropské strategické autonomii. To je důvod, proč potřebujeme tuto průmyslovou alianci: pomůže řídit technologický vývoj, oživit důležité jaderné hodnotové řetězce v Evropě a vytvořit přesvědčivý obchodní případ, díky němuž budou SMR atraktivní pro veřejné i soukromé investory,“ doplnila tehdejší komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Iliana Ivanovová.

Práce aliance se zaměřuje „na posílení evropského jaderného dodavatelského řetězce identifikací a řešením nedostatků a podporou úzké spolupráce mezi zúčastněnými stranami podpora předkladatelů projektů SMR při vývoji, demonstraci a zavádění jejich projektů na trhu EU i mimo něj, a to identifikací a odstraňováním překážek a spoluprací s finančními investory, průmyslem a místními orgány stanovení způsobů, jak informovat a zapojit potenciální průmyslové uživatele SMR, jako jsou energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobci vodíku a městské části usnadňování a koordinace projektů zaměřených na řešení budoucích potřeb v oblasti výzkumu a inovací. Zejména pak v oblasti pokročilých modulárních reaktorů v rámci programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu, a zřizováním akademie jaderných dovedností s podporou průmyslové platformy pro nulové čisté emise podpora zapojení veřejnosti do SMR prostřednictvím spolupráce s příslušnými organizacemi občanské společnosti a nevládními organizacemi, jakož i spolupráce s příslušnými mezinárodními orgány s cílem pomoci evropským projektům SMR dostat se na mezinárodní trhy. V kombinaci s dalšími zdroji čisté energie budou povinné požadavky na hospodaření hrát roli při dosahování přechodu na čistou energii a posilování energetické bezpečnosti v Evropě v nadcházejících letech tím, že pomohou dekarbonizovat průmysl, vyrábět nízkouhlíkový vodík a dodávat teplo průmyslu a městským částem“.

Ve srovnání s většími konvenčními jadernými elektrárnami mají SMR několik výhod – například kratší dobu výstavby, vylepšené bezpečnostní prvky a díky nižším počátečním nákladům a kratším časovým plánům výstavby jsou pro soukromé investory přitažlivější.

Komise přispívá k výzkumu souvisejícímu s SMR nějaký čas, a to jak podporou výzkumných konsorcií prostřednictvím svého programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu zaměřeného na zlepšení jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení, tak prostřednictvím své vlastní interní vědecké služby, Společného výzkumného střediska.

Aby se urychlil vývoj a zavádění SMR, bude Evropská unie muset posílit svou schopnost posuzovat bezpečnost a dopad nových návrhů a technologií, jakož i širokou škálu možných aplikací, a to i mimo výrobu energie, například ve zdravotnictví. Euratom a vnitrostátní investice budou rovněž muset podporovat rozvoj nových dovedností a kompetencí v oblasti jaderné energetiky.

(nik)

1...303132...1 500Strana 31 z 1 500

Vydavatelství:

Online tituly:

redakce ->

[email protected] / Facebook / Twitter

Portál Ekonomický deník využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Články v názorové rubrice nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
Vydavatelem zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice je Media Network s.r.o., Revoluční 1082/8, 11000 Praha 1, IČO: 02186454, zapsaná pod spisovou značkou 216663 C u Měst. soudu v Praze.
Proč se prezentovat s podporou Ekonomického deníku a České justice - Mediakit.