INZERCE

Úvod Blog Strana 16

Prosadí Trump razantní zvýšení dovozních cel? Českou ekonomiku by to velmi zasáhlo

Ivana Pečinková
-
0
Prosadí Trump razantní zvýšení dovozních cel? Českou ekonomiku by to velmi zasáhlo

Pokud se znovuzvolený americký prezident Donald Trump vydá po své vlastní stopě a prosadí razantní zvýšení dovozních cel, které nestihl ve svém prvním prezidentském období, negativně se to dotkne celé globální ekonomiky včetně Česka.

Nastávající americký prezident Donald Trump je na rozdíl od své neúspěšné demokratické rivalky Kamaly Harris zastáncem nízkých daní, fosilních paliv i zbrzdění zelené tranzice, kterou rozjel jeho předchůdce ve funkci Joe Biden, a odstraňování byrokratických překážek pro domácí firmy obecně. Jiné je to ovšem s jeho postojem k mezinárodní obchodní a hospodářské kooperaci. Tam v duchu svého volebního hesla „America First“ prosazuje ochranu domácího trhu a tvrdou ruku vůči konkurenci. „Většina slibů Donalda Trumpa, která zazněla v průběhu jeho prezidentské kampaně, má potenciál evropskou a potažmo českou ekonomiku spíše poškodit. Tím hlavním je protekcionistická obchodní politika uvalování dovozních cel. Cla obecně patří k destruktivním ekonomickým nástrojům, které sice mohou přinést úlevu konkrétním sektorům v dotyčné zemi, ovšem děje se tak za cenu poklesu blahobytu zbytku její populace a také okolního světa. Obvykle pak nová cla bývají následována recipročními opatřením protistrany – v tomto případě tedy Evropy či Číny – což celý problém násobí,“ konstatuje hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Také zkušenosti z prvního prezidentského období Donalda Trumpa naznačují, že staronový americký prezident nebude mít problém arzenál těžkého kalibru v podobě dovozních cel využívat. Ve hře jsou cla 60 procent i vyšší na dovoz zboží z Číny a deseti až 20procentní cla na dovoz zboží ze zbytku světa.

Čísla hovoří o škodlivém potenciálu takového kroku pro Evropu dostatečně. Spojené státy jsou pro Evropskou unii nejdůležitějším vývozním trhem. Směřuje tam asi pětina veškerého unijního vývozu, což lze vyčíslit na 500 miliard eur ročně. Spojené státy jsou rovněž významným partnerem unijní sedmadvacítky i na straně dovozu. Hodnota amerického zboží dováženého do Evropy představuje asi 350 miliard eur ročně, což znamená 14 procent veškerého dovozu. Pro Česko jsou Státy v oblasti exportu druhým nejvýznamnějším regionem mimo EU. Představují klíčový trh zejména pro automobilový průmysl, strojírenství, elektroniku, ale i IT technologie. Pokud dojde na cla, budou české firmy silně znevýhodněny.

České firmy ale, pokud na cla dojde, budou inkasovat dvojí ránu. Ta druhá by přišla ze strany našeho nejdůležitějšího partnera Německa. Spojené státy totiž dlouhodobě figurují mezi třemi nejvýznamnějšími německými exportními destinacemi. Do států každoročně směřuje okolo desetiny celkového vývozu a pro mnoho německých firem jsou právě prodeje na americkém trhu hlavním zdrojem jejich tržeb. Česko v Německu dlouhodobě uplatňuje asi třetinu svého vývozu. Nejvíce na ráně jsou opět automobily a strojírenská výroba. V loňském roce směřovalo z Německa do USA 11,4 procenta všech exportovaných aut, přičemž řada německých automobilek v čele s koncernem Volkswagen využívá řadu subdodavatelů z českých firem. Největší česká firma s tržbami přes 500 miliard korun, Škoda Auto, je součástí německého koncernu Volkswagen.  Netřeba asi připomínat, že automobilový průmysl se na českém hrubém domácím produktu podílí asi desetinou.

Donald Trump při kampani Foto: Liam Enea/Wikimedia

Obavy z odchodu firem z Evropy

Riziko pro unijní ekonomiku přitom představují i potenciální cla uvalená na Čínu ze strany USA. V takovém případě by se podle přesvědčení řady ekonomů Čína snažila uplatnit své zboží ve výrazně zvýšené míře na evropském trhu, čímž by oslabila pozice domácích výrobců. Mimochodem – my v Česku máme tendenci vidět za čínským dovozem jen textil či papírnický sortiment. Ve skutečnosti však odtamtud dovážíme ve významném množství také elektroniku a stroje. 

Evropské firmy také mohou řešit problém s vysokými cly tím, že do USA přestanou vyvážet své výrobky, nýbrž je budou vyrábět přímo na místě. Již nyní má mnoho německých firem v Americe své výrobní závody, vývojová centra a obchodní zastoupení. Například automobilové koncerny jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz mají v USA rozsáhlé výrobní kapacity. „V případě, že dojde na realizaci některých avizovaných opatření na ochranu amerického trhu, jako je například zavedení dodatečných 20procentních cel, mohlo by dojít ke značnému poklesu transatlantického obchodu. Potom patrně budeme svědky zvýšení zájmu evropských společností o investování v USA,“ uvedla po zvolení Trumpa americkým prezidentem viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Tím ale nekončí výčet faktorů, které mohou vést evropské firmy k posílení jejich angažmá na evropském trhu a přesunu investic za oceán. Pro evropské firmy jsou potenciálně přitažlivé také – vedle pravděpodobného dalšího snížení korporátních daní i zdanění fyzických osob, což by mohlo snížit náklady na zaměstnance – Trumpovy plány zvýšit těžbu fosilních paliv, včetně ropy a zemního plynu, a odstranit „zelené“ iniciativy, jako je podpora elektromobilů. To by mohlo vést k nižším cenám energií a přesunu i toho posledního zbytku průmyslu, který zde zbyl. Již dnes už řada evropských zemí, v čele s Německem, čelí odchodu svých firem za Velkou louži kvůli vysokým cenám energií, rychle rostoucím mzdovým nákladům a nárůstu byrokracie.

Ivana Pečinková

Stavba první polské jaderné elektrárny má dodavatele energie

Jan Hrbáček
-
0
Stavba první polské jaderné elektrárny má dodavatele energie

Společnost Energa-Operator zahájila přípravu projektové dokumentace pro připojení k napájení staveniště první polské jaderné elektrárny. V konečném důsledku umožní záložní napájení pro vlastní potřebu rozestavěné budovy.

Během setkání, kterého se zúčastnili zástupci Polskie Elektrownie Jądrowe, GDDKiA, PKP PLK, Námořní úřad v Gdyni a PSE, Robert Świerzyński, prezident společnosti Energa-Operator, představil Świerzyński postup prací souvisejících s výstavbou přípojky za účelem záložního napájení zařízení, přípojky pro staveniště a také proces související se zvýšením kapacity jejího připojení.

„Tato investice, která má klíčový význam pro energetickou bezpečnost Polska, se buduje v oblasti operací společnosti Energa-Operator, a proto je naší odpovědností zásobovat a zabezpečit staveniště první jaderné elektrárny v zemi dodávkami energie s odpovídajícími parametry. Cítíme, že se podílíme na vytváření nové kapitoly polského energetického sektoru, která se odehrává před našima očima a za naší účasti,“ řekl Świerzyński.

Klíčem k vytvoření staveniště EJ1 je jeho napájení, za které je společnost Energa-Operator v této oblasti zodpovědná jako provozovatel distribuční soustavy. Společnost bude také provádět práce na rekonstrukci sítě s cílem odstranit kolize se stávající distribuční infrastrukturou. Všechny tyto činnosti vyžadují úzkou koordinaci.

Pokud nedojde k nepředvídaným okolnostem, plánuje společnost Energa-Operator dodat staveniště EJ1 do konce roku 2026. Připojení umožní zahájit nezbytné přípravné práce.

Staveniště v obci Choczewo, kde se staví první polská jaderná elektrárna, má být zásobováno jak ze sítí 15 kV, tak ze sítí 110 kV v souladu se stanovenými podmínkami.

Přípravy na výstavbu první polské jaderné elektrárny (EJ1) vyžadují realizaci mnoha úkolů. Je nutné mimo jiné vybudovat silnice, včetně výstavby státní silnice na úseku spojujícím EJ1 Lubiatowo-Kopalino s trasou S6, zajistit železniční přístup k jaderné elektrárně, integrovat EJ1 s národním energetickým systémem a také vybudovat námořní vykládku (MOLF).

(nik)

Bezvětří prověřilo evropskou energetiku. Cena byla až 820 eur za MWh, Německo dováželo ze všech směrů

David Tramba
-
0
Bezvětří prověřilo evropskou energetiku. Cena byla až 820 eur za MWh, Německo dováželo ze všech směrů

Velkou zatěžkávací zkouškou prošla v tomto týdnu evropská energetika. Slabý vítr vyřadil z provozu větrné elektrárny, po západu slunce z bilance vypadly také fotovoltaické elektrárny. Cena elektřiny v Německu ve středu večer vylétla až na 820 eur za megawatthodinu, na českém vnitrodenním trhu se cena pohybovala od 488 do 707 eur/MWh. Co lze vyčíst z dostupných dat o této „minikrizi“ na trhu s elektřinou?

Překvapivé je zejména chování Německa, které se příliš neobtěžovalo uvést do chodu další uhelné či plynové elektrárny. Místo toho Němci vsadili na dovoz a začali nasávat energii ze všech okolních zemí s výjimkou deficitního Dánska a Polska. Ve středu večer dováželi okolo 13 tisíc megawattů výkonu, ve čtvrtek dopoledne dokonce už 16 tisíc MW, a to hlavně z Francie, jak vyplývá z informací portálu Electricity Maps.

K řešení tísňové situace přispěla i Česká republika. České elektrárenské společnosti vykázaly solidní flexibilitu a navýšily výkon uhelných a plynových elektráren až na 75 procent instalované kapacity. Ve středu večer Česko vyváželo až 2800 MW výkonu, a to téměř výhradně do Německa. Ve sledovanou dobu, tedy ve středu v 17:00 hodin, bylo Česko čtvrtým největším exportérem elektřiny po Francii, Švédsku a Norsku (viz tabulka níže).

Export a import elektřiny ve středu 6.11.2024, 17:00 hodin

vývozci elektřinyvývoz (MW)dovozci elektřinydovoz (MW)
Francie10 890Německo12 810
Švédsko5 340Itálie2 420
Norsko2 760Belgie2 240
Česko2 660Maďarsko2 190
Švýcarsko2 410Velká Británie2 100
Rakousko1 050Dánsko1 800
Slovensko852Polsko124
zdroj: Electricity Maps

Podle článku na webu Montel news může být ještě hůř a cena na spotovém trhu v Německu bude v zimních měsících vystřelovat k hodnotám okolo 1000 eur/MWh. Situace, kdy bezvětří vyřadí z provozu větrné elektrárny, nejsou nijak výjimečným jevem. V takových situacích se jednotný trh rozpadá, země méně provázané s Německem mohou cenové pasti uniknout. Například v tradičně přebytkové Francii ve středu večer vzrostla spotová cena elektřiny na maximálně 172 eur/MWh.

Itálie a Maďarsko dlouhodobě patří mezi země závislé na dovozu elektřiny. V době bezvětří a bez slunečního svitu k nim vedle Německa přibývá také Belgie, Británie a Dánsko. Do výhody se naopak dostávají země, které mají velký výkon jaderných a vodních elektráren – včetně těch přečerpávacích. A když ani to nestačí, nezbývá nic jiného než uvést do chodu víc uhelných a plynových bloků.

Česká republika se dostává na trhu s elektřinou do „oportunistické“ pozice. Když je to možné, dováží levnou elektřinu z přebytků, které vytvářejí větrné a solární elektrárny v Německu a v poslední době také v Polsku. Naopak v době, kdy výkon větrníků a fotovoltaik klesá k nule, vyvážíme výrazně dražší elektřinu do Německa, Polska a Rakouska.

Dříve vysoký export přebytků elektřiny na Slovensko prakticky skončil, jak Ekonomický deník již dříve upozornil. Od spuštění nového 470megawattového bloku v jaderné elektrárně Mochovce Slovensko není deficitní, ale má výrobu a spotřebu elektřiny v rovnováze či mírném přebytku. Spotřeba u východních sousedů navíc klesla po ukončení výroby primárního hliníku v podniku Slovalco.

David Tramba

Pirátské kormidlo dostal do rukou Hřib

Jan Hrbáček
-
0
Pirátské kormidlo dostal do rukou Hřib

Letitého předsedu Pirátské strany Ivana Bartoše střídá první náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib. Partaj plánuje reformovat, jedině tak se jí podle něj podaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Zdeněk Hřib ve finále předsednické volby porazil bývalého senátora Lukáše Wagenknechta, jenž se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Ve druhém kole Hřib v internetovém hlasování 454 hlasů získal z celkového počtu cca 1 200 členů. Jeho hlavní vyzyvatel Wagenknecht dostal 401 hlasů.

O Hřibovi se již předem mluvilo jako o favoritovi předsednické volby a svou pozici dnes jistě potvrdil.

Piráti vybírali z šesti uchazečů. Senátorka Adéla Šípová a bývalý ostravský radní David Witosz ještě před prvním kolem hlasování z volby odstoupili a podpořili Lukáše Wagenknechta. Wagenknecht, kterému se letos nepodařilo obhájit svůj mandát v senátních volbách na Praze 8, zůstal posledním Hřibovým vyzyvatelem, protože v prvním kole vypadli zbývající dva kandidáti: končící náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík a někdejší místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl.

Hřib slíbil, že bude pracovat na tom, aby se z Pirátů stala silná liberální středová stranu, která by obsadila důstojné místo ve Sněmovně. V ní mají Piráti nyní jen čtyři poslance a po neúspěchu v letošních krajských a evropských volbách jim hrozí ústup z parlamentních pozic.

„Cílem politiky není politika samotná, jsou to lidé. Čeká nás spousta práce, aby liberální hlas nepřišel nazmar,“ řekl po zvolení Hřib.

Zároveň vyzval, aby členové partaje podpořili stranickou reformu, kterou se svým týmem připravil.

Již dříve Hřib vyloučil, že by pro sněmovní volby v příštím roce uvažoval uzavřít koalici jakou měli před posledními sněmovními se Starosty, kteří je přeskákali.

Po volbách si dokáže představit spolupráci s kýmkoliv z trojice ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Místo v čele Pirátů obsadil po Ivanu Bartošovi, který stál v čele strany zhruba 15 let. Dnes Hřibovi po zvolení popřál úspěch v konsolidaci strany a předal mu symbolické kormidlo. Bartoš v září spolu se čtyřmi místopředsedkyněmi na stranické funkce rezignoval kvůli neúspěchu Pirátů v regionálních volbách. Piráti odešli do opozice po odvolání Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení.

Pirát ze Slavičína

Zdeněk Hřib nyní působí jako náměstek primátora hlavního města Prahy pro dopravu. Narodil se v roce 1981 ve Slavičíně a vyrůstal ve Zlíně. V letech 1999 až 2006 vystudoval obor všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (získal titul MUDr., specializace nemoci z ozáření). Během studií absolvoval v roce 2005 stáž na Tchaj-wanu. V Praze žije od roku 1999. Je ženatý a má 3 děti.

V roce 2007 pracoval pro akciovou společnost MD Access, kde byl vedoucím projektů MD KEY a MD COMFORT. O rok později působil jako vedoucí sekce informatiky ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a absolvoval stáž National Patient Safety Agency v Londýně. V letech 2008 až 2018 byl dále konzultantem ve společnosti AQUASOFT, která v roce 2016 změnila název na Solitea Business Solutions. V této firmě se podílel na projektu elektronického receptu.

Od roku 2012 do roku 2020 byl ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví, která mimo jiné provozuje Národní systém hlášení nežádoucích událostí a nabízí službu vyhodnocení produkce konkrétní nemocnice pomocí Národní sady ukazatelů zdravotních služeb vypočítaných z výkazů dat pro zdravotní pojišťovny. Publikoval řadu článků v domácích i zahraničních médiích (Zdravotnické noviny, Medical Tribune, EURO, IT Systems, CIO Business World, Sdělovací technika, International Journal for Quality in Health Care, …). Byl členem několika pracovních skupin k tématům informatiky a kvality služeb na úrovni ministerstva, Světové zdravotnické organizace a EU. V lednu 2018 se stal za Piráty členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

Od října 2013 je registrovaným příznivcem Pirátů. V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval ještě jako nestraník do zastupitelstva hlavního města Prahy. Členem Pirátské strany se stal v dubnu 2017, od května 2016 byl garantem v oblasti zdravotnictví. V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval jako lídr kandidátky Pirátů do zastupitelstva hlavního města Prahy a ucházel se o post primátora Prahy. Ve volbách 2018 obdržel 75 082 preferenčních hlasů. Od listopadu 2018 do února 2023 byl primátorem hlavního města Prahy.

V roce 2022 byl zvolen členem výboru Zastupitelstva hlavního města pro zdravotnictví.

V roce 2023 byl v nové koalici zvolen prvním náměstkem primátora zodpovědným za oblast dopravy. Je rovněž předsedou dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy.

(nik, čtk)

Na likvidaci litevské jaderné elektrárny se bude podílet americká firma Amentum

Jan Hrbáček
-
0
Na likvidaci litevské jaderné elektrárny se bude podílet americká firma Amentum

Americká společnost Amentum byla vybrána jako konzultant pro první demontáž bubnových separátorů páry v blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Ignalina (INPP) v Litvě. Tento krok je velmi důležitý při vyřazování z provozu kdysi největšího výrobce elektřiny v zemi. Očekává se, že reaktory budou plně vyřazeny z provozu do roku 2038, přičemž většinu nákladů na jejich vyřazení z provozu bude financovat Evropská unie prostřednictvím EBRD a dalších fondů.

Sedmiletý kontrakt, jehož hodnota se odhaduje na 5,5 milionu eur a který má být realizován v souladu s podmínkami Žluté knihy Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (FIDIC), bude spravován Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a financován z grantů Evropské komise.

Společnost Amentum bude poskytovat poradenské služby na podporu jednotky projektového řízení (PMU) INPP a plnit povinnosti inženýra FIDIC pro zakázku na demontáž.

„V tomto průlomovém projektu využijeme naše rozsáhlé zkušenosti s vyřazováním jaderných elektráren z provozu a nakládáním s odpady z Velké Británie, Francie, Česka a Slovenska,“ řekl Andy White, který vede společnost Amentum Energy & Environment International.

Amentum pomůže společnosti INPP řídit demontáž separátorů parních bubnů – velkých bubnů instalovaných nad grafitovým jádrem, které odvádějí páru k turbínám. PMU bude dohlížet na návrh a bezpečnostní zdůvodnění demontáže a fragmentace bubnů a souvisejícího vybavení, které jsou umístěny v radiologicky kontaminovaném primárním okruhu elektrárny. Tým společnosti Amentum bude také k dispozici pro podporu dalších fází vyřazování z provozu v INPP.

„Poskytovatel služeb FIDIC, společnost Amentum, se významně podílí na demontáži bubnových separátorů páry. Jejich rozsáhlé mezinárodní zkušenosti jak jako inženýr FIDIC, tak při práci na různých podobných projektech jaderné energetiky budou přispívajícím faktorem k úspěchu společné realizace projektu,“ řekl generální ředitel INPP Linas Baužys.

Litva převzala vlastnictví dvou bloků RBMK-1500 – lehkovodních reaktorů moderovaných grafitem, podobných těm v Černobylu – v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Souhlasila s uzavřením jaderné elektrárny Ignalina jako podmínkou svého vstupu do Evropské unie, přičemž první blok byl odstaven v prosinci roku 2004 a druhý blok v prosinci roku 2009. Očekává se, že reaktory budou plně vyřazeny z provozu do roku 2038, přičemž většinu nákladů na jejich vyřazení z provozu bude financovat Evropská unie prostřednictvím EBRD a dalších fondů.

Dva reaktory RBMK-1500 společnosti INPP vyráběly až 70 procent litevské elektřiny před tím, než byla elektrárna v roce 2009 odstavena. Tradiční firmy společnosti Amentum zde začaly pracovat před více než 20 lety, kdy pomohly dodat nové dočasné úložiště vyhořelého paliva a další zařízení potřebná pro vyřazení z provozu.

„Amentum je světovým lídrem v oblasti pokročilého inženýrství a inovativních technologických řešení, kterému důvěřují Spojené státy a jejich spojenci při řešení jejich nejvýznamnějších a nejsložitějších výzev v oblasti vědy, bezpečnosti a udržitelnosti. Naši lidé uplatňují nezlomnou zvědavost, neúnavné ambice a bezmeznou představivost, aby zpochybnili konvence a podpořili pokrok. Naše závazky se opírají o přesvědčení, že bezpečnost, inkluze a pohoda jsou nedílnou součástí úspěchu. Sídlíme v Chantilly ve Virginii a máme více než 53 000 zaměstnanců v přibližně 80 zemích na všech 7 kontinentech,“ píše o sobě firma Amentum na svém webu.

(nik)

Musíme držet kurz, říká kandidátka na eurokomisařku pro životní prostředí ke Green Dealu. Poslanci z ČR byli skeptičtí

Karolína Novotná
-
0
Musíme držet kurz, říká kandidátka na eurokomisařku pro životní prostředí ke Green Dealu. Poslanci z ČR byli skeptičtí

Po „grilování“ plném kritiky schválili europoslanci kandidátku na eurokomisařku pro životní prostředí, odolnost vody a pro soutěživou a cirkulární ekonomiku Jessiku Roswall. Předcházet tomu musela podle bruselského deníku Politico domluva tří frakcí o vzájemné podpoře kandidátů. Roswall totiž z jedné strany čelila kritice kvůli Green Dealu, k jehož dalšímu prosazování se zavázala, z druhé pak proto, že se vyhýbala konkrétním slibům. Otázky kladli i čeští europoslanci, kteří byli ke klimatické politice Unie spíše skeptičtí.

„Je vidět, že máte jasnou agendu, že je pro vás důležité brát ochranu klimatu jako celospolečenský úkol,“ řekla na slyšení třeba europoslankyně z německých křesťanských demokratů, tedy stejné politické rodiny jako Roswall, Christine Schneider. „V uplynulém legislativním období jsme čelili problému, že jsme přišli o mnoho důvěry a že jsme se často snažili regulovat pomocí zákazů, což přispělo k nárůstu skepse,“ dodala. Zdůraznila také, že je třeba deregulovat, pokud „skutečně chceme dostat lidi na naši stranu“.

Ursula von der Leyen v září přivítala kandidáty na eurokomisaře v bruselském Berlaymontu. Zdroj: sociální síť X/Ursula von der Leyen

Roswall v reakci řekla, že chce podpořit evropské udržitelné podniky. Zazněla také slova o zjednodušení pravidel, podrobení současných pravidel zátěžovým testům a o digitalizaci.

Skeptičtí byli ve svých dotazech i čeští europoslanci. Alexandr Vondra z ODS, která na evropské úrovni spadá do rodiny evropských konzervativců a reformistů, se ptal například na dovoz a poptávku po kritických surovinách. „Evropská unie čelí obrovskému riziku, když spoléhá na nejisté dovozy ze třetích zemí,“ řekl.

To chce kandidátka na eurokomisařku řešit třeba zvýšením recyklace, a tedy opakovaným užitím. „Jak posílit systém recyklace a opětného získávání tak, aby sekundární trh pro materiály byl levnější než u nových, nedotčených materiálů – zvýšíme cenu druhých, nebo zajistíme snížení ceny u první skupiny?“ ptal se Vondra. Poukázal tak na nepříjemnou realitu, že se používání recyklovaných kovů dnes mnohdy nevyplatí. Roswall v odpovědi řekla, že se na tuto problematiku podívá.

Kritika ze strany Patriotů pro Evropu

Největší kritika klimatických opatření přišla ze strany frakce Patrioti pro Evropu. Česká europoslankyně Jana Nagyová (ANO) se zeptala, jak Roswall plánuje sladit ambice Green Dealu s potřebou zajistit financování, když zásada zvaná „do no significant harm“, neboli nezpůsobit významnou škodu, která v podstatě diktuje, že evropské peníze nelze utrácet na projekty, které by poškodily celkové environmentální cíle bloku, brání spuštění některých projektů.

„Tento princip je důležitou součástí financování a je obsažen v řadě legislativ,“ odpověděla Roswall a zdůraznila, že podporovány by měly být především udržitelné projekty.

Nagyové frakční kolegyně, europoslankyně Susanna Ceccardi, se Roswall zase zeptala, zda je podle ní třeba přehodnotit zelená opatření, která podle ní „penalizují byznys“. „Pokud jde o Green Deal, musíme držet kurz,“ odpověděla švédská kandidátka na post europoslankyně s tím, že současně je důležité přesvědčit o jeho potřebnosti i lidi a firmy.

Problematická účast ve švédské vládě

Naopak strany, které jsou klimatické politice více nakloněny, měly pochybnosti o tom, zda Roswall skutečně povede Evropě směrem k větší environmentální odpovědnosti. Europoslanec z frakce Renew Pascal Canfin se třeba ptal, zda bude Roswall skutečně nezávislá na švédské vládě, které byla součástí. Švédsko se totiž v posledních letech opakovaně stavělo proti klíčovým legislativám, jako je nařízení o obnově přírody nebo nařízení o odlesňování. Roswall řekla, že ano. Udělá prý vše, co je v jejích silách, aby zajistila jejich správnou implementaci. „Pokud přijdeme o přírodu a biodiverzitu, přijdeme také o odolnost. Bez přírody se nemůžeme posunout ani v oblasti konkurenceschopnosti,“ řekla.

Švédský europoslanec z frakce Levice Jonas Sjöstedt zase žádal zhodnocení toho, jak dobře si tamní vláda vedla v dosahování klimatických cílů, a ptal se, jak by Roswall postupovala proti zemím, které nechtějí environmentální zákony dodržovat. „Je důležité, aby všechny členské státy implementovaly evropskou legislativu,“ řekla Roswall, přičemž se vyhnula otázce na Švédsko.

V otázce, kdy navrhne úpravu chemické politiky Evropské unie, se zase vyhnula konkrétním datům. Nezavázala se ani k úplnému zákazu takzvaných věčných látek, které jsou spojovány s řadou chorob.

(knn)

Stát omezí převody pozemků na jiné osoby, chce se vyhnout jejich zcizení či vyvlastňování

Irena Válová
-
0
Stát omezí převody pozemků na jiné osoby, chce se vyhnout jejich zcizení či vyvlastňování

Výčet důvodů, pro které nelze převádět pozemky v majetku státu na jiné osoby se rozšíří. Stát se tak chce vyhnout zcizení, výkupům a vyvlastňování pozemků. Nebude možné získat pozemek ze seznamu liniového zákona nebo ze státní rezervy. Novela řeší i strach z úředníků kvůli zvýšení bonity půdy, úředník Státního pozemkového úřadu bude návštěvu pozemku avizovat deset dní předem. Při koupi se má skládat záloha 100% ceny před podpisem smlouvy, zástavy se ruší.

Na jiné osoby se podle návrhu novely nebudou smět převádět pozemky z rezervy státních pozemků, které stát smění nebo zakoupí pro pozemkové úpravy a „realizaci společných zařízení“. Cílem držení pozemků v rezervě je mimo jiné zajištění kvality života na venkově, diverzifikace hospodářství, konkurenceschopnost, životní prostředí či ochrana a zúrodnění půdního fondu, lesní a vodní hospodářství.

„Na směnu a koupi takových pozemků pak SPÚ vynakládá státní prostředky, které však mohou být vynaloženy zbytečně, pokud by takto zajištěné pozemky následně mohly využít oprávněné osoby v rámci podávaných žalob na nahrazení projevu vůle. K ochraně pozemků před jejich zcizením a k zabránění zbytečně vynaložených prostředků se navrhuje doplnit § 6 odst. 1 o zákonnou překážku pro jejich převod,“ uvádí důvodová zpráva, proč žádná oprávněná osoba nebude tyto pozemky vlastnit.

Zákaz převodu tratí, přehrad a parků na strategickou výrobu

Druhým bodem ve výčtu pozemků, které bude zakázáno převádět ze státu na jinou osobu, jsou „zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů“.

Zákon 416/2009, tzv. liniový zákon, obsahuje tři přílohy, kde výčtem vyjmenovává místa, zařízení, infrastrukturu jako jsou železniční tratě, přehrady, plynovody. Příloha číslo tři obsahuje názvy třinácti podnikatelských parků v drtivé většině spojených se záměry na elektromobilitu, ať už výrobou nebo skladováním baterií, dále na robotickou výrobu nebo výrobu celků pro obnovitelné zdroje, polovodičů a recyklátů. Tzv. liniový zákon včetně příloh je zde. Stát zákazem dává najevo „nezbytnost zajistit zachování vlastnictví státu k pozemkům určeným pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby“.  „Aby nebylo nutné jejich následné vykupování nebo vyvlastňování v momentě realizace uvedených staveb, je navrženo do § 6 odst. 1 zákona…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

Obří německá chemička BASF prodloužila smlouvu s DB Cargo o další dva roky

Jan Hrbáček
-
0
Obří německá chemička BASF prodloužila smlouvu s DB Cargo o další dva roky

DB Cargo již mnoho let přepravuje chemické produkty pro skupinu BASF se sídlem v Ludwigshafenu v Německu a Evropě. Před dvěma lety byl představen inovativní koncept kyvadlové dopravy, který úspěšně propojil oba závody. Společnost BASF nyní prodloužila smlouvu s DB Cargo o další dva roky.

Koncept kyvadlové dopravy zahrnuje přepravu mezi dvěma největšími evropskými závody společnosti BASF, Ludwigshafenem v Porýní-Falci a Schwarzheide v Braniborsku. To, co se na první pohled může zdát jako běžná přepravní operace mezi body A a B, odhalí při bližším pohledu sofistikovaný logistický koncep.

„Kombinujeme velký, ale ne zcela vhodný pro přepravu ucelených vlaků s dalšími jednotlivými vozy, abychom mohli našim zákazníkům i nadále nabízet požadovanou kvalitu ucelených vlaků,“ vysvětluje Senior Account Manager ve společnosti DB Cargo BTT Charlotte Hieronimi.

Jak to probíhá? V závodě v Ludwigshafenu se různé chemické zboží nakládá do cisternových vozů nebo speciálních kontejnerů společnosti BASF a spojuje se do ucelených vlaků přímo na vlečce závodu. Pořadí a třídění vozů je zde již zohledněno, protože ne všechny vozy jsou přepravovány do Schwarzheide. Díky tomu, že se vlak tvoří přímo v závodě, není nutné další manévrování na nejbližším seřaďovacím nádraží, což umožňuje rychlé a spolehlivé přepravní časy – což je důležitá výhoda této kyvadlové dopravy.

Na cestě do Schwarzheide vlak zastavuje na seřaďovacím nádraží v Halle, kde se odpojí vagony pro zákazníky společnosti BASF v regionu a hlavní náklad může rychle pokračovat směrem na Schwarzheide.

Po příjezdu na místo určení se zbývající vagóny odpojí, lokomotiva se otočí a vezme s sebou vagóny do Ludwigshafenu. Na zpáteční cestě je další zastávka v okolí Halle, kde se přidávají další zásilky – tentokrát také průmyslové a nezávislé na zákaznících – a přepravují se do Mannheimu, než se hlavní vlak vrátí do závodu BASF v Ludwigshafenu.

Kyvadlová doprava mezi Ludwigshafenem a Schwarzheide je v provozu od roku 2022 a každoročně přepraví pro společnost BASF přibližně 270 000 tun chemického zboží. Toto číslo se v příštích dvou letech pravděpodobně ještě zvýší, protože od dubna 2024 bude do Schwarzheide jezdit každý týden šest nákladních vlaků místo předchozích pěti.

(nik)

Chybějící brzda, nedostatečné kontroly. Drážní inspekce zveřejnila příčiny nehody lanovky na Ještěd

Tereza Čapková
-
0
Chybějící brzda, nedostatečné kontroly. Drážní inspekce zveřejnila příčiny nehody lanovky na Ještěd

Přetržení zkorodovaného tažného lana, ale také chybějící automatická brzda, která byla odstraněna před více než 30 lety. Drážní inspekce tři roky po tragické nehodě lanové dráhy na Ještěd vydala závěrečnou zprávu, kde shrnula, co vedlo k pádu jedné z kabin. Jako systémovou příčinu označila Drážní inspekce nedostatečný dozor Drážního úřadu.

K brzdnému systému Drážní inspekce uvedla, že jeho prvky byly v rozporu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací lanové dráhy „Liberec-Horní Hanychov – Ještěd“ neoprávněně odstraněny. Další příčinou nehody, která se stala 31. října 2021, bylo podle Drážní inspekce pravidelné uznávání lanové dráhy techniky „jako způsobilé k provozu přes zjevné rozpory skutečného stavu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací, které způsobilost k provozu vylučovaly.“

Přetržený konec tažného lana nalezený 55 metrů od horní stanice. Zdroj: Závěrečná zpráva Drážní inspekce

Drážní inspekce ve zprávě také zmínila dlouhodobou absenci technologických postupů údržby a kontrol lanové dráhy, a to včetně záznamů o údržbě. Jmenovala také nedůsledný přístup zaměstnanců k provádění činností dle vnitřních předpisů. Nevyloučila zároveň ani střet zájmu při provádění technické prohlídky a zkoušky.

Ke kontrolám techniků inspekce uvedla, že Drážní úřad nezjistil, „že oprávněné osoby vykazovaly dlouhodobě zjevné nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňovaly ověřování technické způsobilosti a bezpečnost provozu určeného technického zařízení.“ Drážnímu úřadu ve zprávě doporučila například mimořádnou kontrolu provozovatelů lanových drah či provedení nestranných prověrek.  

Jak poznamenal mluvčí ministerstva dopravy Františka Jemelky, Drážní inspekce ale neřeší konkrétní vinu. „V této souvislosti je třeba zdůraznit, že podle zákona cílem šetření Drážní inspekce není stanovit vinu, neboť toto je předmětem paralelně probíhajícího trestního řízení. Z toho důvodu se nebudeme vyjadřovat k případné odpovědnosti konkrétních osob,“ sdělil mluvčí Ekonomickému deníku s tím, že nehodu podle něj šetří Policie České republiky.

Nová legislativa

Konkrétně ministerstvu dopravy Drážní inspekce adresovala doporučení na změnu legislativy. „Pokud bude ze strany Drážního úřadu identifikována potřeba úpravy obecně závazných právních předpisů, jsme z pozice ministerstva dopravy připraveni tyto návrhy projednat a následně do těchto předpisů promítnout,“ sdělil Ekonomickému deníku Jemelka.

Drážní úřad na zprávu Drážní inspekce reagoval, že už na návrhu změny legislativy, která by měla rozšířit možnosti jeho dohledu s ministerstvem spolupracuje. Upozornil, že je na základě stávající právní úpravy fakticky schopen kontrolovat pouze dodržování zákonných požadavků na provedení povinných revizí, prohlídek nebo zkoušek ve stanovených intervalech a situacích. Nemá ale možnost dozorovat revizní techniky při výkonu jejich činnosti.

Červeně je znázorněna jízda vozu č. 2 (čárkovaně nezajištěná jízda po přetržení tažného lana), modře je znázorněna jízda vozu č. 1. Zdroj: Závěrečná zpráva Drážní inspekce

Nová legislativa by měla podle Drážního úřadu nastavit systém provádění revizí a prohlídek a zkoušek, tak aby měl Drážní úřad možnost se jejich provádění účastnit. V současnosti nemají termín konání revizí, prohlídek a zkoušek na lanových dráhách jejich provozovatelé povinnost hlásit.

Chybějící brzda nevadila

K závěrečné zprávě Drážní inspekce se vyjádřil také provozovatel lanovky, společnost České dráhy. V tiskové zprávě dráhy uvedly, že po celou moderní historii (po roce 1990) disponovaly vždy veškerými úředními povoleními, schváleními a ověřeními potvrzujícími, že faktický stav lanové dráhy, a to včetně absence automatické vozové brzdy, odpovídá bezpečnostním požadavkům pro její provoz v souladu s platnou legislativou a všemi obecně závaznými předpisy.

„Od roku 1996 proběhla na lanové dráze celá řada kontrol Drážní inspekce, Drážního úřadu a dalších orgánů státní správy, byly prováděny pravidelné revize, které nikdy technický stav lanové dráhy nezpochybnily. Současně tyto kontroly nikdy nekonstatovaly, že by jakýkoliv bezpečnostní prvek chyběl,“ upozornila společnost.

Tragický nehoda lanovky na Ještěd. Zdroj: Závěrečná zpráva Drážní inspekce

Dodala, že pokud by totiž při kontrole bylo zjištěno, že technický stav nezaručuje bezpečnost lanové dráhy, nebo zařízení nemá vlastnosti schváleného typu, případně nemá platný Průkaz způsobilosti či nejsou u něj prováděny pravidelné technické prohlídky, musel by Drážní úřad rozhodnout o nezpůsobilosti lanové dráhy k provozu, a k tomu nikdy nedošlo.

„Drážní úřad tak po celou dobu provozu lanové dráhy Liberec-Horní Hanychov – Ještěd na základě vydaných Průkazů způsobilosti deklaroval správnou a bezchybnou funkci lanové dráhy a technickou způsobilost kabin lanové dráhy,“ uzavřela společnost.

Provoz lanových drah je nyní podle Drážního úřadu v České republice pod několikastupňovou kontrolou. Základem je denní běžná kontrola lanové dráhy ze strany obsluhy a průběžné kontroly různých technických částí. Jednou ročně je předepsána provozní revize, kterou provádějí revizní technici a jednou za tři roky je akreditovaným inspektorem provedena prohlídka a zkouška technického stavu lanové dráhy.

Tereza Čapková

Jak na hodnocení zdravotnických prostředků. VZP chystá metodiku pro ekonomicko-medicínské analýzy

Redakce Redakce Ekonomického deníku
-
0
Jak na hodnocení zdravotnických prostředků. VZP chystá metodiku pro ekonomicko-medicínské analýzy

Zdravotnické prostředky, které jsou hrazené jako zvlášť účtované materiály (ZUM), jsou dnes legislativně v šedé zóně. Protože schází jejich zákonná úprava, musí se s problematikou popasovat zdravotní pojišťovny. VZP proto před pár lety vytvořila metodiku, jak tyto zdravotnické prostředky zařazovat do úhrad. Tu průběžně zdokonaluje a aktualizaci chystá i nyní, díky čemuž by měl být proces pro výrobce a distributory administrativně méně náročný. Zároveň pojišťovna pracuje na metodice, která bude klíčem k medicínsko-ekonomickému vyhodnocování inovací.

Problematice se věnovala konference společnosti Porta Medica Zdravotnické prostředky 2024, jejíž partnerem byl Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

 „U léčivých přípravků máme detailní legislativu a procesy jsou jasně nastavené, takže není potřeba velkých změn, protože systém funguje dobře. Naopak u zdravotnických prostředků dlouhodobě legislativní zakotvení chybí. Někdy před deseti lety jsme byli kritizováni za nekooperativní jednání při zařazování nových zdravotnických prostředků, zejména ZUM, v letech 2012 a 2013 ale zdravotnické prostředky znamenaly pro systém obrovskou míru neefektivity – mezi roky 2012 a 2014 došlo jen v oblasti kardiologie ke snížení o jednotky miliard a bylo zřejmé, že systém včas nezareagoval na měnící se situaci, takže ceny byly nesmyslně nastavené. Od té doby se udělala řada kroků ke zlepšení, nicméně zdravotnické prostředky stále postrádají kvalitní legislativu,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.   

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Foto: Štěpánka Nuc

Plátci se tak musí vypořádat například s tím, jak definovat inovaci. „Musíme si jasně říci, kdy jde o inovaci a kdy jen o vylepšení stávajícího prostředku. Často partneři přicházejí s ‚obrovskou‘ inovací, která spočívá v tom, že místo křížového šroubováku použijeme hvězdičkový,“ poukazuje Kabátek.

V oblasti poukazových prostředků už legislativu máme, kamenem úrazu jsou ale zvlášť účtované materiály (ZUM), které zůstávají v šedé zóně. Tato oblast tak zůstává na zdravotních pojišťovnách, které věc konzultují na pracovních skupinách na ministerstvu. VZP přitom v uplynulých letech vytvořila metodiky, které problematiku ošetřují.

„Snažíme se nastavit model vstupu nových zdravotnických prostředků a práce s cenami ZUM tak, aby byl vstřícný vůči výrobcům, distributorům i klientům a byl dlouhodobě udržitelný, tedy aby správně pracoval s cenou a celkovými náklady v této nákladové skupině. Tím, že chybí legislativa, je to činnost vyplývající z debaty se zástupci ministerstva zdravotnictví a průmyslu. Snažíme se hledat takové řešení, které bude omezovat administrativní zátěž – slýchám, že v současné chvíli je poměrně vysoká. Zároveň se snažíme o spravedlivé ohodnocení zdravotnických prostředků, kdy využíváme referenčních komparátorů, které jsou k dispozici, a pracujeme se zaměnitelností zdravotnických prostředků,“ popisuje Zdeněk Kabátek s tím, že VZP plánuje metodiku zaktualizovat a dále zrychlit vstupy do úhradového katalogu. Součástí by měla být standardizace požadavků na dokládání technických záležitostí.

Vzniknout by měla také databáze zdravotních výkonů ve vazbě na ZUM – dnes totiž mnohdy není zřejmé, k jakému výkonu se jaký ZUM přiřazuje. VZP také plánuje pracovat na tvorbě skupin zaměnitelných zdravotnických prostředků v rámci úhradových skupin.

Nejdynamičtěji rostou technologie související s robotickou operativou

Příští rok se pojišťovna také chystá dopracovat metodiku hodnocení medicínsko-ekonomických parametrů. „Naší ambicí je, abychom dokázali posoudit přínos nových ZUM pro pacienty a zároveň nákladové zatížení tak, abychom v této oblasti dobře plánovali,“ konstatuje Kabátek.

Podle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára přitom dnes nejdynamičtěji rostou náhrady kolenních kloubů a vůbec nejvíce technologie související s robotickou operativou, kde je nárůst přes sto procent během dvou let. Pojišťovna se proto chce v této oblasti zaměřit na nákladovou efektivitu, zatím ovšem nedokáže vyhodnotit, zda větší investice v jedné oblasti povede k úspoře někde jinde.

„Tak daleko nejsme. Dnes vzhledem k evropskému nařízení hovoříme o národní HTA (hodnocení zdravotnických technologií – pozn. red.) agentuře, která se má zaměřovat na poměrně úzkou výseč zdravotnických prostředků. My bychom se ale ve VZP rádi HTA zabývali, abychom využili principy, nikoliv techniky, které nařízení obsahuje, a to k hodnocení prakticky všech zdravotnických prostředků. Je to ale i o nárůstu personálních kapacit, a v našem rozpočtu je jednou z nejsložitěji diskutovatelných problematik otázka nových lidí a personálních nákladů,“ upozorňuje Jan Bodnár.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka by ale navzdory napjatým rozpočtům pojišťoven nebylo od věci v tomto ohledu do personálu investovat. „Role zdravotních pojišťoven v hodnocení zdravotnických prostředků je naprosto klíčová. Nevyčerpávají přitom procenta na provoz, takže tam je prostor, aby expertízu vytvářely,“ říká k tomu Jakub Dvořáček.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Foto: Radek Čepelák

Podle Kabátka je každopádně potřeba, abychom směřovali k tomu, že bude připravena legislativa, která mimo jiné posílí roli SÚKL. Problematikou se nyní zabývá ministerská pracovní skupina.

„Na rozdíl od některých kolegů se nedomníváme, že je regulace přehnaná a že je možné nechat regulaci ZUM jen na systému CZ-DRG. To by vedlo jen ke zvyšování nákladů. Regulace by měla být správně nastavena a vydefinována, abychom se ZUM uměli pracovat minimálně tak, jako s poukazovými prostředky,“ dodává Kabátek.

Platba za výsledek je snazší než u léků

Vedle metodiky pro zařazování ZUM do úhrad pak VZP využívá i nástroje, které jsou běžné i v její lékové politice, tedy smlouvy o sdílení rizik. „Nástroje v podobě platby za výsledek jsou přesně cestou, kterou můžeme do systému inovace pouštět. Z jednání máme veskrze pozitivní zpětnou vazbu a dohody se začínají množit,“ konstatuje Kabátek.

Tímto směrem plánuje pojišťovna jít i nadále, přičemž rozvíjet by chtěla hlavně smlouvy s platbou za výsledek. „Je totiž na rozdíl od léků jednoduché prokázat, jestli zdravotnický prostředek přinese výsledek, který je definován ve smlouvě,“ doplňuje ředitel VZP.

Michaela Koubová

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

1...151617...1 503Strana 16 z 1 503

Vydavatelství:

Online tituly:

redakce ->

[email protected] / Facebook / Twitter

Portál Ekonomický deník využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Články v názorové rubrice nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
Vydavatelem zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice je Media Network s.r.o., Revoluční 1082/8, 11000 Praha 1, IČO: 02186454, zapsaná pod spisovou značkou 216663 C u Měst. soudu v Praze.
Proč se prezentovat s podporou Ekonomického deníku a České justice - Mediakit.