Německý národní plán v oblasti energetiky a klimatu (NECP) k dosažení cílů pro rok 2030 je nedostatečný a je v rozporu s právem Evropské unie. Tvrdí to německá nevládní organizace Environmental Action Germany (DUH) a podala žalobu na spolkovou vládu u regionálního soudu (Oberverwaltungsgericht Berlin-Brandenburg). Klimatická opatření nastíněná v plánu nebyla dostatečně konkrétní a chyběly ověřitelné předpovědi pro posouzení skutečného dopadu, tvrdí DUH.
Zejména vládní opatření v sektoru dopravy a budov nestačila k dosažení cílů pro rok 2030, napsala organizace.
„Nyní naléhavě potřebujeme další opatření a komplexní program rekonstrukce, zejména pro školy a školky,“ řekla spolková výkonná ředitelka Barbara Metz.
Zatímco Německo stanovilo mnoho cílů v oblasti energetiky a klimatu do národních zákonů, jako je zákon o opatřeních v oblasti klimatu, vnitrostátní plán je dokument vyžadovaný pravidly Evropské unie a shrnuje plány s horizontem do roku 2030.
Každý členský stát EU musí předložit vnitrostátní plán, což je desetiletý plán, který popisuje, jak hodlá splnit cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 nebo k nim přispět. Plány se týkají energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, snižování emisí skleníkových plynů, propojení se sousedními zeměmi a úsilí v oblasti výzkumu a inovací. Země měly předložit své konečné aktualizace vnitrostátnímu plánu do konce června 2024.
Nezisková advokační skupina a think-tank Clean Air Task Force (CATF) už kritizovala německou aktualizaci za „podcenění rozsahu a složitosti infrastrukturní výzvy“ přechodu na klimatickou neutralitu.
Německo předložilo svůj původní plán na období 2021–2030 v roce 2019, takže aktualizace musela zohlednit všechny hlavní události od té doby.
Evropská unie například přepracovala většinu svých právních předpisů v oblasti energetiky a klimatu, aby dosáhla vyšších klimatických cílů, Německo od té doby představilo svůj cíl klimatické neutrality do roku 2045, energetická krize převrátila dodávky energie v zemi a současná vládní koalice zavedla řadu právních předpisů, které mají urychlit přechod k nulovým čistým emisím.
Zahraničním investorům do fotovoltaických elektráren dochází trpělivost s českou vládou a jejími šikanózními záměry. Firemní skupiny Enery, Photon Energy Group a Voltaic Network připravují žalobu na Českou republiku kvůli navrhovaným legislativním změnám, které porušují legitimní očekávání investorů a vedou k ohrožení stabilního a spravedlivého investiční prostředí.
Jak informoval právní zástupce zmíněných firem Sebastian Lukic z právní kanceláře Schoenherr, jedná se o reakce na nedávno oznámené záměry ministra financí Zbyňka Stanjury a nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Ti chtějí k novele energetického zákona „Lex OZE III“ dodal přílepky, které zpětně snížují maximálně povolenou výnosnost projektů.
Česká vláda, jmenovitě předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura, obdržela oznámení o zahájení sporu, který vyplývá z porušení závazků České republiky podle Smlouvy o energetické chartě a podle Dohody se Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic. Jde o první krok, který předchází zahájení mezinárodní arbitráže.
Tři poškozené energetické skupiny upozorňují, že nové legislativní návrhy mohou investorům způsobit ztráty a jiné ekonomické nevýhody v důsledku snížení státní podpory poskytované fotovoltaickým elektrárnám. Investoři, kteří na základě přislíbených pobídek investovali do fotovoltaických projektů, jsou nyní ohroženi výrazným snížením příjmů a v důsledku toho i výrazným snížením hodnoty svých investic.
Investoři budou po České republice požadovat zaplacení škod, které jim v souvislosti s výše uvedenými opatřeními vzniknou. Jedná se o vládní záměry, o kterých Ekonomický deník informoval na konci října. Vláda na návrh ministra Stanjury schválila individuální kontroly ziskovosti firem v oboru zelené energetiky; kdo vydělává příliš, tomu stát platby zkrátí. Ministři navrhují také zastavení provozní podpory v době, kdy jsou na krátkodobém (spotovém) trhu záporné ceny elektřiny.
Na dotazy, zda se ministerstvo financí neobává prohraných arbitráží, Stanjura v říjnu odpověděl, že taková rizika jsou nízká. „Nejedná se o změnu pravidel, ale jen o přísnější kontrolu překompenzace,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Navržené změny jsou podle jeho slov v souladu s pravidly Evropské unie.
Kdo se chce soudit?
Rakouská skupina Enery je nezávislým výrobcem energie z obnovitelných zdrojů. Díky diverzifikovanému portfoliu obnovitelných zdrojů o výkonu 490 MW v současné době vyrábí téměř 700 GWh čisté elektřiny ročně. Zaměřuje se na regionu střední a východní Evropy. Skupina Enery v roce 2021 koupila všechny solární parky, které v Česku vlastnil čínský fond China-CEE Fund. Získala také fotovoltaiky od firmy Green Horizon Renewables kontrolované bývalým spoluvlastníkem Škody Transportation Tomášem Krskem. Celkem tak v Česku vlastní solární parky o výkonu 92 megawattů.
Skupina Photon Energy Group od svého založení v roce 2008 postavila a uvedla do provozu solární elektrárny s celkovým výkonem přes 160 MW. Ve svém vlastním portfoliu má elektrárny s celkovým výkonem 129,7 MW, a to hlavně v Česku, Maďarsku, Slovensku a Rumunsku. V současné době chystá projekty s kapacitou 1000 MW v Austrálii, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Působí také v oboru flexibility na trhu s elektřinou a v oblasti vodárenství. Akcie společnosti Photon Energy se obchodují na varšavské, pražské a frankfurtské burze.
Společnost Voltaic Network má sídlo v Německu, zaměřuje se na solární projekty v Německu, Španělsku, Itálii a České republice. V České republice společnost v roce 2010 vybudovala a dodnes provozuje fotovoltaickou elektrárnu Rybníček o výkonu 4,64 MW.
Je důležité, aby vláda řekla cílové datum přechodu na euro. Termín by neměl stanovit kabinet Petra Fialy, ale až nová vláda. V dlouho očekávané analýze to uvádí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Až se ČR rozhodne na euro přejít, neměli bychom pak se vstupem do eurozóny dlouho otálet, radí poradci. Předpokladem našeho úspěšného přechodu na euro je také splnění domácích úkolů, k nimž patří například reforma důchodového systému nebo přechod na bezemisní ekonomiku. NERV také přiblížil rizika, se kterými se musí při přechodu na jednotnou evropskou měnu počítat.
Až se Česká republika rozhodne přejít na jednotnou evropskou měnu, bude zásadní, aby v „přípravce“ na euro, systému směnných kurzů ERM II, strávila co nejkratší dobu a zároveň oznámila cílové datum přechodu na euro. Žádoucí proto je, aby rozhodnutí o euru padlo na začátku vládního mandátu. Dalším zásadním doporučením, které dala vládě v těchto dnech Národní ekonomická rada vlády (NERV), je dosáhnou toho, aby se povinnost vstoupit do bankovní unie na ČR vztahovala až po přechodu na euro. „Předpokládáme, že se vláda bude materiálem zabývat v průběhu listopadu,“ uvedla pro Českou justici mluvčí vlády Lucie Ješátková.
Poradní orgán vlády NERV na konci minulého týdne odevzdal vládě úkol, kterým byla analýza přínosů a rizik vstupu České republiky do systému směnných kurzů ERM II a některých širších souvislostí. Kabinet Petra Fialy (ODS) dostal od svého ekonomického poradního týmu tří zásadní doporučení. Tím nejdůležitějším je, že naše členství v ERM II by mělo být omezeno na co nejkratší dobu a že by zároveň mělo být vyhlášené cílové datum přechodu na euro. Pokud by Česko pobývalo v ERM II déle, mimo jiné by to omezilo současné možnosti naší centrální banky z hlediska udržování vnitřní a vnější cenové stability.
Vize, že by Česko mohlo jít do ERM II bez vyhlášení rozlučky s českou měnou, pronikla do dlouholetých diskusích o našem vstupu do měnové unie velmi viditelně na přelomu roku. Část podnikatelské veřejnosti tak interpretovala novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který vyzval k urychlenému plnění našich závazků v podobě přijetí eura.
Rozhodnutí na začátku vládního mandátu
Za druhý základní předpoklad bezproblémového přechodu na jednotnou evropskou měnu označil NERV nutnost, aby ve vztahu k přijetí eura existovala buď politická shoda, anebo širší společenská podpora. „Aktuálně však není naplněn ani jeden předpoklad, a proto jako nutné minimum vzhledem k délce procesu přistoupení k euru (minimálně tři roky, ale potenciálně i mnohem déle) považujeme, aby padlo takové rozhodnutí na začátku mandátu vlády tak, aby v ideálním případě proces zahajovala i ukončovala totožná vláda,“ uvádí materiál NERV.
Premiér Petr Fiala Foto: Úřad vlády
Třetím doporučením je, aby vláda v případě vstupu do ERM II prosazovala na evropské úrovni dodržování pouze právně zakotvených povinností. Vláda by se měla snažit zabránit tomu, že by se povinnost vstoupit do bankovní unie na Česko vztahovala už dříve, než se rozloučí s korunou a přejde na euro. Jak plyne z dřívějších diskusí, centrální bankéři a ekonomové se obávají precedentu, který by mohl vzniknout kvůli tomu, že Chorvatsko a Bulharsko vstoupily do bankovní unie už v okamžiku svého vstupu do ERM II.
Dle platné legislativy se má země stát členem bankovní unie až po převzetí eura, nikoliv během „pobytu“ v ERM II. Pokud to nastane dříve, odevzdává členský stát EU část svých dohledových pravomocí, ale proti tomu nestojí převzetí spolurozhodovacích a dalších pravomocí vyhrazených členům bankovní unie z řad zemí eurozóny.
Neplníme kritéria a potřebujeme strukturální reformy
Autoři analýzy o přistoupení k euru také rekapitulují stav české ekonomiky a dopady zavedení eura na země, které se už se svou národní měnou rozloučily. Česká republika momentálně neplní maastrichtská vstupní kritéria eurozóny a nebude tomu tak ani na konci letošního roku, kdy se některé naše parametry vylepší, ale nesplněné zůstane kritérium pobytu v ERM II a legislativní sladěnost.
Analýza NERV ovšem hned v úvodu akcentuje, že předpokladem našeho úspěšného přechodu do eurozóny a fungování Česka v ní je splnění domácích úkolů, k nimž patří zejména strukturální reformy. Strukturální odlišnost české ekonomiky, která s sebou mimo jiné nese odlišný průběh hospodářského cyklu, totiž představuje velké riziko pro účinky společné měnové politiky.
Další závěr NERV: zkušenosti zemí s eurem ukazují, že došlo ke sblížení měnových veličin, jako inflace a dlouhodobé úrokové sazby, obecně ale euro nevede u všech zemí k větší fiskální odpovědnosti a nemá zásadní dopad na hospodářský růst. Pokud jde o vliv eura na zvýšení inflace, vliv je maximálně ve výši půl procenta. V Česku podle NERV probíhá spontánní přechod na euro v podnikové sféře, přičemž není jasné, zda jde o dočasný či trvalý jev.
Hlavními přínosy přijetí eura jsou podle analýzy NERV následující: větší zapojení do vnitřního trhu EU, snazší plánování zejména pro firmy, odstranění kurzového rizika, nižší transakční náklady, impulz pro zahraniční obchod, levnější a dostupnější financování investic a zjednodušení řízení fondů EU.
NERV vypočítává také další hlavní rizika (vedle strukturálních), jako nízká podpora obyvatelstva, ztráta nezávislé monetární politiky, ztráta autonomního bankovního dohledu, riziko morálního hazardu veřejných financí a finanční závazky vůči eurozóně.
Od prezidentova projevu k úkolu
Národní ekonomická rada vlády dostala za úkol připravit pro kabinet Petra Fialy (ODS) doporučení ohledně přechodu na jednotnou evropskou měnu asi před osmi měsíci. Poté, co shořel projekt vládního zmocněnce pro euro. V únoru totiž ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s odvoláním na intenzivní debatu o potřebě přijmout jednotnou evropskou měnu vytvořil post zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura. Zmocněncem se stal Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen NERV.
„Jmenování Petra Zahradníka do funkce zmocněnce pro vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a přijetí eura je snahou podpořit společenskou odbornou debatu a výhodách a rizicích přijetí eura, ke kterému se Česko zavázalo svým vstupem do Evropské unie v roce 2004,“ uvedl ministr Dvořák. Jmenování zmocněnce ovšem narazilo na odpor u koaličních partnerů, takže byl post obratem zrušen.
Ministr Dvořák odmítl, že by impuls pro jmenování zmocněnce vycházel z letošního novoročního projevu prezidenta republiky Petra Pavla. Byl podle ministrových mediálních vyjádření reakcí na diskusi, která se rozvinula už před koncem roku na konto pravidelného materiálu ministerstva financí o stupni sladěnosti české ekonomiky s ekonomikami Evropské unie.
Hlava státu ve svém novoročním projevu zmínila, že by mělo Česko dostát svému závazku přijmout jednotnou evropskou měnu. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ uvedl prezident.
Ivana Pečinková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Stovky českých domácností si stěžují na nevrácené přeplatky za energie. Problémy jsou hlavně s menšími firmami. Přetrvávající problém Ekonomickému deníku to potvrdil Energetický regulační úřad (ERÚ), který jen za první pololetí letošního roku rozdal dodavatelům energie téměř 30 pokut za 12 milionů korun.
Část dodavatelů nevrací spotřebitelům přeplatky za energie. Na ERÚ, který má tyto praktiky obchodníků s energií kontrolovat, se denně obracejí spotřebitelé, kterým dodavatelé nevracejí přeplatky z vyúčtování.
„Skutečně se setkáváme s případy, kdy dodavatel nevrátí požadované přeplatky. Velká část stížností přitom míří na několik málo firem – sice menších, avšak s chronicky špatnou pověstí,“ potvrdil Ekonomickému deníku Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu. Ten dále uvedl, že se jedná o frekventovaný problém. „V loňském roce to byly tisíce případů a i v letošním roce jich registrujeme stovky měsíčně. Meziročně se v tomto ohledu situace sice mírně zklidnila, nicméně stále jde o významný podíl z celkového počtu spotřebitelských podání,“ doplnil.
V posledních měsících pak podle úřadu výrazně přibylo situací, kdy obchodníci převedli své spotřebitele na jiného dodavatele v rámci takzvaného prodeje závodu. „Nový dodavatel následně mlží a nabádá spotřebitele, aby o vrácení přeplatku žádali původního dodavatele. Zažili jsme dokonce i situace, kdy nový obchodník nabízel, že se o vymáhání přeplatků postará, když ho k tomu lidé zmocní. Zákon ale hovoří jasně: Nastupující dodavatel přebírá zákazníka i se závazky a přeplatek mu musí vrátit on,“ vysvětlila Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Pokud by se nový dodavatel této povinnosti bránil, měl by mu zákazník zaslat písemnou výzvu k uhrazení dlužné částky. Jestliže firma přeplatek stále nevrací, má dvě možnosti. „Buď využít takzvaný úkon započtení, a dluh si postupně umazávat ze záloh, nebo vymáhat částku soudně, popřípadě využít mimosoudního řešení sporů u ERÚ,“ poradila Zemanová s tím, že neuhrazený přeplatek může být zároveň podstatným porušením smlouvy a umožňuje od ní okamžitě odstoupit.
Před podpisem firmu ověřit
Na nevyplácení přeplatků za energie upozornila i spotřebitelská organizace dTest. „Nevrácením přeplatku za energie v ujednané době se dodavatel energií ocitá v prodlení. Spotřebitel v takovém případě může žádat vyplacení přeplatku ihned, a navíc požadovat zákonný úrok z prodlení. Zadržuje-li podnikatel peněžní prostředky spotřebitele bez právního důvodu, jedná se navíc o bezdůvodné obohacení,“ uvedla Karolína Valouchová, vedoucí právní poradny dTest. Ohledně nedoplatků za energie je vhodné si předem ověřit společnost, se kterou dotyčný chce uzavřít smlouvu o dodávkách energií. „Pro ověření mohou spotřebitelé využít také náš stížnostní portál VašeStížnosti.cz, kde si mohou přečíst stížnosti spotřebitelů,“ dodala.
Uplatnění reklamaci je pak na místě, pokud dodavatel klientovi nevrátil včas přeplatky. „Reklamuje-li spotřebitel vyúčtování, je dodavatel povinen vyřídit reklamaci ve lhůtě 15 kalendářních dní. Nedodržení lhůty je sankcionováno v případě plynu částkou 750 korun za každý den prodlení, nejvýše však do částky 7 500 korun,“ uvedla Valouchová. V případě elektřiny je to pak 600 korun za každý den prodlení, ale nejvýší požadovaná částka je 24 000 korun.
Dodavatelům ale mohou hrozit i vyšší pokuty. „Sankce stanovené sankčním řízením mohou dosahovat výše několika milionů korun, což se také děje. U společnosti Lidová energie například pravomocně uložená sankce za potíže s vyúčtováním přesáhla dva miliony korun a nejde o sankci ojedinělou, protože se to týká i dalších,“ sdělil Michal Kebort. Společnosti Lidová energie pak v letošním roce byla dokonce zrušena licence pro neplnění finančních předpokladů držitele licence, což částečně souvisí i s problémy ohledně vracení přeplatků.
Stížnosti spotřebitelů ale ERÚ chodí dál i po odebrání licence Lidové energii. Drtivá většina aktuálních spotřebitelských podnětů na toto téma se přitom týká jediné společnosti – Virtual Energy, s.r.o., která koupila závod nejprve od společnosti Lidová energie, s.r.o., a podle informací zveřejněných v obchodním rejstříku mělo v posledních týdnech k této transakci dojít i se společností ELGAS Energy, s.r.o.
Zrušení licence hrozí i dalším
Podle energetického zákona je přitom možné licenci dodavateli zrušit pouze v krajním případě. U Lidové energie se úřadu podařilo prokázat, že dodavatel přestal splňovat tzv. finanční předpoklady. V minulosti ERÚ nuceně odebral licenci pouze jednomu dalšími dodavateli, společnosti Stabil Energy, která se opakovaně dopouštěla závažných protispotřebitelských praktik.
„Ačkoliv šlo doposud o poměrně výjimečný krok, mohu potvrdit, že v současnosti máme v hledáčku i další licence problémových obchodníků. Zásadní je ale očekávané zpřísnění legislativy. Zatím si totiž problémoví hráči, kterým jsme licence vzali, mohou velmi snadno opatřit nové. A v praxi se to bohužel skutečně děje,“ uzavírá Markéta Zemanová.
Energetický regulační úřad za první pololetí letošního roku uložil za protispotřebitelské praktiky dodavatelů a zprostředkovatelů 27 pokut za 12 milionů korun. Je to nejvíce za více než dvacetiletou existenci úřadu. Meziročně se hodnota pokut zvýšila o téměř sedm milionů korun. V prvním pololetí roku 2023 ERÚ uložil pravomocné pokuty ve výši 5,4 milionu korun, ve druhém pololetí pak za 3,1 milionu korun.
Nejvíce problémů, které úřad řeší, je okolo vyúčtování a reklamací. Letos dal úřad za pozdní vyúčtování dvě vysoké pokuty, a to 1,2 milionu korun společnosti Elgas Energy a milion korun Lidové energii. V lednu nabyla právní moci i historicky nejvyšší pokuta 4,75 milionu korun. Dostala ji firma Armex Energy, která v době začínající energetické krize především nedodržovala fixní ceny, rovněž nevyřizovala včas reklamace a požadovala platby za neobjednané služby.
Lukáš Karbulka
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Kontroverzní politik a byznysmen Donald Trump má své druhé volební vítězství prakticky jisté. V době publikace tohoto článku měl zajištěných 267 hlasů volitelů z 270 potřebných ke zvolení do funkce prezidenta Spojených států, zatímco jeho demokratická protikandidátka Kamala Harrisová měla pouze 224 hlasů najisto. Finanční trhy reagují na Trumpův návrat do Bílého domu pozitivně.
Těsně před polednem přišla zpráva, že Donald Trump zvítězil také ve Wisconsinu, čímž si zajistil vítězství v prezidentských volbách s 277 jistými hlasy volitelů.
Jak uvedla americká byznysově zpravodajská televizní stanice CNBC na svém webu, futures na Dow Jones Industrial Average během nočního obchodování vzrostly o 1133 bodů, tedy o 2,7 procenta. Širší index amerických akcií S&P 500 povyrostl o 2,4 procenta a futures na technologický index NASDAQ 100 vzrostl o 1,8 procenta. Naposledy index Dow Jones poskočil o více než 1000 bodů za jediný den v listopadu roku 2022.
CNBC k tomu dodává jednu zajímavost. Akcie Trumpovy mediální firmy Trump Media & Technology Group během nočního obchodování na makléřské platformě Robinhood vzrostly o 50 procent. Akcie automobily Tesla Motors v takzvaném pre-marketu (tedy mimo řádné hodiny obchodování na newyorské burze) vzrostly o 12,5 procenta na 283 dolarů za kus; spoluvlastníkem a šéfem Tesly je blízký Trumpův spojenec Elon Musk.
Další zajímavostí může být růst cen bitcoinu o 7 procent na 73 815 dolarů, a to jen za posledních 24 hodin. „Trump mimo jiné prohlásil, že z USA chce udělat kryptoměnovou velmoc a s jeho administrativou vytvoří příznivé podmínky pro vývoj tohoto odvětví, což by mohlo podpořit další důvěru a růst ceny,“ připomněl Rostislav Plachý z bitcoinové divize české společnosti Golden Gate.
Výnos desetiletého dluhopisu ministerstva financí vzrostl na 4,43 procenta kvůli spekulacím, že Trumpem navrhované snížení daní a výdajová expanze zvýší rozpočtový deficit. Navíc vysoká cla, která plánuje Trump zavést, by mohla znovu nastartovat inflaci.
Burzovně zpravodajský portál Patria.cz zmínil, že hlavní evropské akciové indexy ve středu po zahájení obchodování rostly zhruba o jedno procento, francouzská a švýcarská burza rostly o dvě procenta. Dařilo se hlavně akciím bankovních titulů, například Deutsche Bank vzrostla o 5,5 procenta, Barclays o 4,8 procenta a Société Générale o 4,2 procenta. Na pražské burze s výjimkou Erste Bank (+2,58 % na 1370 korun) žádný větší pohyb nenastal.
Nedařilo se naopak akciím německých automobilek, pro které představuje americký trh tradiční exportní odbytiště (a případné zvýšení cel by je těžce postihlo). Akcie BMW ve středu dopoledne oslabily o téměř 5 procent, o přibližně 3 procenta klesl také Daimler a Volkswagen.
Viditelný dopad má téměř jisté zvolení Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta na kurz koruny k dolaru. Prvotní ztráty koruna zmírnila, v 10:10 hodin oslabovala vůči dolaru o 1,5 procenta na 23,50 CZK/USD. Jedná se o reakci na zvažované zavedení cel, která poškodí evropský export na severoamerický trh.
Analytici Goldman Sachs podle CNBC předpověděli, že vítězství Trumpa a Republikánské strany v Kongresu vyvolá 3procentní nárůst indexu S&P 500. Dokonce i vítězství Trumpa a rozdělený Kongres by způsobily růst o 1,5 procenta. Na druhou stranu by vítězství Harrisové s Republikány ovládaným Kongresem způsobilo 1,5procentní pokles indexu S&P 500.
Trumpova agenda bude mít podle analytiků smíšený dopad. Snížení daní se bude velkému byznysu líbit, zvýšení celní zátěže a potenciální globální obchodní válka naopak způsobí větší nejistotu a rostoucí inflaci. V případě vítězství Harrisové vyvolávaly obavy plány na přísnější regulaci bank a zdravotnictví, naopak příznivý dopad by vláda Demokratů měla na společnosti vyrábějící elektrická vozidla a firmy z oboru zelené energetiky.
V Moravskoslezském kraji by měly začít jezdit na regionálních železničních tratích už v prosinci první duální elektricko-bateriové vlaky (BEMU) v České republice. Dobíjecí infrastruktura se má ale začít stavět až v příštím roce. Mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda v tom ale problém nevidí. „V rámci pilotního provozu mají tyto vlaky ještě využívat stávající infrastrukturu a dobíjet se během jízdy po elektrifikovaných úsecích,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Nová dobíjecí infrastruktura, která bude vybudovaná v příštím roce, má být posléze podle Gavendy připravena pro velkou dodávku bateriových vlaků, které mají být do pravidelného provozu nasazeny od grafikonu 2025 až 2026. Fungovat by měla ve Štramberku, Budišově nad Budišovkou a Krnově. Výstavbu chystá Správa železnic podle požadavků Moravskoslezského kraje a v koordinaci s Českými drahami, u kterých si kraj regionální dopravu objednává.
Podle mluvčího Správy železnic budou v uvedených stanicích na vhodné dopravní koleji pro BEMU jednotky vybudována dobíjecí místa, jde o dobíjecí troleje, a provedeny související úpravy pro zajištění bezpečného provozu.
„Pro tyto stavby se v současné době finalizují záměry projektu a vyčíslují se náklady, vše budeme předkládat k projednání a schválení Centrální komisi ministerstva dopravy. Realizaci samotných prací v uvedených stanicích potom předpokládáme v průběhu příštího roku,“ sdělil Ekonomickému deníku Gavenda.
Kromě zmíněných dobíjecích bodů se chystá podle něj Správa železnic ještě vybudovat zázemí pro odstavování nových bateriových jednotek ve stanici Frýdek-Místek. „K investici se zpracovává dokumentace a realizace má i v tomto případě proběhnout v roce 2025,“ upřesnil Gavenda.
Náměstek generálního ředitele a člen představenstva Českých drah Jiří Ješeta na říjnové konferenci „Vozidlo, infrastruktura a objednávka veřejných služeb na železnici“ uvedl, že bateriové vlak by měly být v provozu v průběhu prosince na lince Ostrava Studénka, Veřovice přes Štramberk a Kopřivnici a potom následně na dalších třech linkách v kraji.
Koordinace je klíčová
Mluvčí Českých drah Filip Medelský Ekonomickému deníku k chystanému projektu sdělil, že jelikož se jedná o první takto masivní nasazení vlaků, je projektová koordinace mezi dopravcem a správcem infrastruktury klíčová. „České dráhy nad rámec toho ještě realizují a budou realizovat nutné úpravy naší infrastruktury a údržbové základny ve Středisku údržby Bohumín, například ve formě zesilování trolejí před údržbovou halou pro bezpečné nabíjení a vybíjení trakčních baterií,“ poznamenal Medelský.
Úpravy infrastruktury zmiňoval i mluvčí Správy železnic Gavenda, nejde tak podle něj pouze o samotné dobíjecí body, ale například i výstavbu nástupiště pro soupravy BEMU v Suchdole nad Odrou či zesílení trakčního vedení pro potřeby odstavování souprav BEMU v určených úsecích stanic v Českém Těšíně, Ostravě-Svinově, Suchdole nad Odrou a Opavě (Opava-východ).
Vlak zvládne v bateriovém režimu ujet 80 kilometrů. Foto: Škoda Group
„Předpokládané investice se tak v souhrnu pohybují ve výši zhruba 550 milionů korun. S krajem a dopravcem jsme se zároveň dohodli na společné revizi nákladů a požadavků. Nelze tedy vyloučit, že provozní koncept ještě dozná nějakých úprav a nebude potřeba zrealizovat všechny investice v nyní zamýšleném rozsahu,“ upozornil Gavenda.
V souvislosti s provozem BEMU jednotek v Moravskoslezském kraji mluvčí Správy železnic zmínil i připravovanou modernizaci úseku Krnov – Opava – Ostrava, v rámci níž plánuje státní organizace do roku 2030 zelektrizovat úsek z Krnova do Opavy. „Počítáme rovněž s prostou elektrizací trati mezi Olomoucí a Krnovem, zde předpokládáme elektrizaci vybraných úseků, která umožní provoz jednotek BEMU,“ konstatoval.
Správa železnic podle Gavendy nasazení BEMU jednotek na vybraných tratích vnímá jako první postupový krok k dokončení elektrizace železniční sítě. „Tyto jednotky umožní bezemisní provoz realizovat dříve, s využitím částečně elektrizovaných úseků, a následně může být postupně dokončena elektrizace celé trati,“ uvedl.
Státní organizace v současnosti podle mluvčího Gavendy postupuje na základě Koncepce elektrizace železniční sítě v České republice, kterou schválilo ministerstvo dopravy. Vybudování napájecích míst je zařazeno v prioritních projektech. „Kromě Moravskoslezského se jedná o vybudování nabíjecích míst i v Jihomoravském kraji a Správa železnic na toto téma vede diskuzi také s Asociací krajů České republiky. Lze totiž předpokládat, že v rámci uzavírání nových kontraktů na regionální dopravu budou o nasazení jednotek BEMU uvažovat i další kraje,“ uzavřel Gavenda.
Spotřeba zemního plynu v České republice příliš neporoste, a to ani po očekávaném spuštění nových plynových elektráren a tepláren. Provozovatel páteřní sítě plynovodů NET4GAS ve svém Desetiletém plánu rozvoje přenosové soustavy odhaduje, že spotřeba plynu se po roce 2030 stabilizuje na hodnotách mezi 100 a 110 TWh za rok.
Takové číslo může na první pohled vypadat jako velký skok oproti loňské spotřebě ve výši 73,7 TWh. Tu však ovlivnily mírná zima, vysoké ceny plynu a také omezení výroby elektřiny v paroplynových elektrárnách. Na hodnotách okolo 100 TWh za rok (tj. 9 až 10 miliard m3) se přitom pohybovala spotřeba plynu již v prvním desetiletí 21. století. Také v roce 2021 byla spotřeba srovnatelná, a sice 100,7 TWh (9,43 miliardy m3).
Zatím čtyři potvrzené elektrárny na plyn
Očekávaný útlum uhelné energetiky do roku 2030 sice spotřebu plynu zvýší, ale ne zase tak moc. NET4GAS počítá s připojením čtyř větších plynových elektráren či tepláren v období let 2027 až 2030; počítá přitom jen s projekty s finálním investičním rozhodnutím. Tyto projekty po dokončení mohou zvýšit spotřebu až o 113 GWh denně (při třetinovém využití kapacity by se jednalo o cca 14 TWh spotřebovaného plynu za rok).
NET4GAS v nově zveřejněné finální verzi svého Desetiletého plánu zmiňuje pouze velké energetické zdroje (neuvádí však jména investorů ani lokality). Vedle nich vzniknou malé lokální teplárny na plyn či menší plynové turbíny; ty však budou připojeny k místně příslušné distribuční soustavě a nejsou tak předmětem zájmu autorů Desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy.
Firma NET4GAS tak nepřímo poukázala na stejný problém jako její mateřská společnost ČEPS. Tedy na fakt, že zájem investorů stavět bez státních garancí velké paroplynové elektrárny je minimální – navzdory tomu, že po odstavení uhelných bloků je česká energetika bude potřebovat. Zájem o stavbu plynových tepláren se rozhýbal až nedávno po schválení provozní podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu již vyhodnocuje výsledky první aukce, oznámit by je mohlo do konce roku.
Mapa plynovodů v majetku společnosti NET4GAS. Zdroj: NET4GAS
Škrtidlo Made in Germany
Není to jediný problém, na který NET4GAS v Desetiletém plánu upozorňuje. Hned v úvodu varuje před dopady německého rozhodnutí omezit kapacity pro vývoz plynu směrem do České republiky. Německý provozovatel sítě Gascade s platností od 1. října omezil kapacitu na předávací stanici Brandov v Krušnohoří na 350 gigawatthodin (GWh) denně. Z tohoto množství bude tvořit 268,8 GWh denně garantovaná kapacita a zbytek bude přerušitelná kapacita.
Ekonomický deník o tomto sporu informoval v červenci. V té době vyvolal vlnu emocí, hlavně po vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. Ministr podle agentury Bloomberg obvinil Němce, že „zadržují plyn určený pro Českou republiku“ a že uměle omezují tok plynu na český trh. Německé plynárenské společnosti si problém uvědomují a přislíbily investice do posílení kompresních stanic; to však bude hotové zřejmě až v roce 2028.
Zmíněné množství nepřerušitelné kapacity v přepočtu vychází na 98 TWh za rok (s přerušitelnou kapacitou na 128 TWh). To postačí na pokrytí současné spotřeby plynu v České republice, ale už to nestačí pro zvažované dodávky neruského plynu na slovenský a rakouský trh. Závislost na dovozu plynu přes území Německa by mohlo snížit plánované nové propojení české a polské soustavy, které NET4GAS plánuje na rok 2028 (jedná se o další zpoždění proti termínu, který plynaři zmiňovali před rokem).
Diplomaticky volená slova s cílem nikoho neurazit a každému nabídnout aspoň něco z toho, co chce slyšet. Tak lze shrnout projev dánského kandidáta na pozici evropského komisaře pro energetiku a bydlení Dana Jørgensena před poslanci Evropského parlamentu. Pozitivní z českého pohledu je, že prohlásil jadernou energetiku za součást řešení vedoucího k dekarbonizaci unijní ekonomiky.
Jørgensen se prezentoval jako skromný a milý chlapík, který se na svou práci upřímně těší. Za své priority nepříliš překvapivě označil boj s globální změnou klimatu, zrychlení reforem a strukturálních změn i snížení cen energií pro evropské podniky a obyvatele. Vysoké ceny energií považuje za vážný problém a jejich zkrocení považuje za svou „top prioritu.“
Poměrně rázně se vyjádřil k otázce ukončení odběru paliv z Ruska. „Dříve jsme odebírali 45 procent zemního plynu z Ruska. Dnes tento podíl klesl na 18 procent, ale to nestačí. Musíme být stoprocentně nezávislí na ruských fosilních palivech,“ zdůraznil Jørgensen. Později během debaty uvedl, že během prvních sta dní v úřadě představí plán, jak závislost na ruském plynu ukončit co možná nejrychleji.
Pustil se i do úvahy o tom, že instituce Evropské unie musí být více inkluzivní a že Evropská komise nesmí být uzavřena v bruselské bublině. „Musíme více naslouchat lidem, kteří mají obavy z dopadů politiky Green Dealu a Fit for 55,“ prohlásil Jørgensen. Poté se vrátil k tradiční agendě, jakou je volání po snížení byrokratické zátěže, zrychlení povolovacích řízení a lepší propojení přenosových sítí mezi jednotlivými státy.
Dan Jørgensen se stručněji zmínil také o svém druhém oboru působnosti, kterým je oblast bydlení. Jeho ambicí je sestavit první unijní plán pro dostupné bydlení, přislíbil také zdvojnásobení dotací z kohezních fondů EU na tuto oblast. Za další prioritu označil boj s takzvanou energetickou chudobou.
Hlasováním dánský politik hladce prošel, získal důvěru dvou třetin europoslanců z příslušných výborů.
Sociální demokrat Jørgensen působil v letech 2019 až 2022 jako ministr pro klima a energetiku. Poté přešel na pozici ministra pro globální opatření v oblasti klimatu a rozvoje a stal se prominentním vyjednavačem na každoročních klimatických summitech. Jak Ekonomický deník upozornil v září, Jørgensen je známý jako skalní fanoušek Green Dealu, který v dánské vládě prosadil ambiciózní cíl snížení emisí skleníkových plynů o 70 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990.
Web The Brussels Times v září uvedl, že funkce komisaře pro energetiku není ani zdaleka tak vlivná, jak se obecně předpokládá. Značný vliv na to, kam se bude energetika dál vyvíjet, totiž získá komisař pro klima a čistou ekonomiku; tím se má stát nizozemský politik Wopke Hoekstra. Další osobou, která bude nejspíš do oboru energetiky silně zasahovat, je navržená viceprezidentka Evropské komise Tereza Ribera, která má mít na starosti oblast energetické a ekonomické tranzice.
Ze 150 korun na 500 korun za den navrhuje ministerstvo spravedlnosti zvýšit odměnu pro laické přísedící u soudů. Současná odměna je podle resortu „neadekvátní“. Za 28 let se totiž nezměnila. Inflace přitom vzrostla o 78 procent, uvádí se v podkladech pro vládu. Návrh vyhlášky navazuje na výrazné omezení laických přísedících, které nedávno před veto prezidenta Petra Pavla schválila Poslanecká sněmovna.
Vyhláška mění i náhradu za ušlý zisk, kdy přísedící není kvůli jednání u soudu v práci. Zatímco dříve to bylo 80 korun za hodinu a maximálně 680 korun za den, nově půjde o částku odpovídající průměru trojnásobku minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě nebo dvacetičtyřnásobku této částky za jeden den.
„Výše základní sazby minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, je v současné době 103,80 Kč za hodinu, což by odpovídalo částce nejvýše 830,40 Kč za den,“ uvedlo ministerstvo. Dříve stát za přísedící ročně utratil asi 13 milionů, nyní po výrazném omezení přísedících půjde o 6 milionů korun.
Soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna o tom znovu rozhodla na konci října, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor. Kabinet argumentoval snižováním byrokracie.
Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů budou přísedící nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Dokončení a rozšíření transevropské dopravní sítě (TEN-T), propojení hlavních a velkých měst v Evropské unii vysokorychlostní železnicí, zvýšení bezpečnosti na trati, rozvoj vojenské mobility či konkurenceschopnost automobilového průmyslu, to je jen část priorit, které v pondělí představil ve svém úvodním projevu při slyšení před výbory Evropského parlamentu řecký kandidát na eurokomisaře pro udržitelnou dopravu a cestovního ruch Apostolos Tzitzikostas.
Jako jednu ze svých nejvyšších priorit zmínil budování vysokorychlostní železnice. „Doba jízdy například z Hamburku do Kodaně se zkrátí ze čtyř hodin a dvaceti minut na dvě hodiny a třicet minut,“ nastínil Tzitzikostas. Železnici věnoval ve své úvodní řeči poměrně velký prostor. Občané i firmy podle něj tento typ dopravy využívají, pokud je cenově dostupná, pohodlná i spolehlivá. Zmínil noční vlaky, ale také nákladní dopravu. Přislíbil, že pokud bude jmenován, předloží v prvním roce svého mandátu návrh nařízení o jednotném digitálním systému rezervace a prodeje jízdenek.
„Doprava nás nejenom propojuje uvnitř Unie, ale i mimo ni,“ konstatoval. K rozšíření TEN-T uvedl, že pomůže integrovat budoucí státy Evropské unie jako je Ukrajina či Moldavsko i západní Balkán do jednotného trhu. „Což pomůže ochránit je i nás před budoucími otřesy a zajistí to také konektivitu pro okrajové členské státy,“ dodal.
Doprava podle Apostolose Tzitzikostase sehrává také klíčovou roli v evropské bezpečnostní architektuře. Dobrým příkladem jsou podle něj koridory solidarity mezi Evropskou unií a Ukrajinou a dohoda o silničních komunikacích s Ukrajinou. „Jsem odhodlán dále pracovat s našimi ukrajinskými partnery ve prospěch jak Evropské unie, tak Ukrajiny a jejich ekonomik,“ zdůraznil Tzitzikostas. Ve svém úvodním projevu zmínil i rozvoj vojenské mobility.
Apostolos Tzitzikostas vyzdvihl zároveň vypracování akčního plánu Evropské unie pro automobilový průmysl. Podle vyjádření se chce zabývat celým hodnotovým řetězcem a zapojit vše ve prospěch konkurenceschopnosti průmyslu „Ať už jde o zajištění kritických dodavatelských řetězců, cenovou dostupnost až po infrastrukturu pro tankování, dobíjení a automatizaci dat,“ uvedl.
Na začátku svého mandátu chce také představit strategii pro evropské přístavy. Tzitzikostas se přihlásil ke kontinuitě v plánu Evropské unie pro ekologickou transformaci a jmenoval balíček „Fit for 55“. Doprava je podle něj jediné odvětví, jehož emise ve srovnání s rokem 1990 neustále rostou. Dodal, že největším přispěvatelem ke znečištění je silniční doprava.
„Musíme podporovat větší využívání bezemisních automobilů a čistších těžkých užitkových vozidel. Jedním z prvků je urychlení snižování emisí z firemních vozových parků, což pomůže našim městům bojovat proti znečištěnému ovzduší, ale také to vytvoří trh s ojetými vozidly pro spotřebitele a zajistí to lepší cenovou dostupnost bezemisních vozů,“ popsal. Dodal také, že bude podporovat udržitelnou městskou mobilitu. Tzitzikostas přislíbil, že chce podporovat členské státy a podniky v úkolu transformace silniční, námořní a letecké dopravy.
Destinace číslo jedna
Ve své řeči neopomněl zmínit ani cestovní ruch, který má podle něj zásadní dopad na hospodářský růst, zaměstnanost a sociální rozvoj. Evropa je podle Tzitzikostase turistickou destinací číslo jedna. „Máme více než tři miliony aktivních mikropodniků, řada z nich jsou rodinné firmy v oblasti ubytovávání, restaurací, osobní dopravy a cestovní kanceláře,“ poznamenal. Aby podpořil rozvoj odvětví, plánuje předložit strategii pro udržitelný cestovní ruch.
Velkou brzdou pro evropské odvětví dopravy je podle něj závažný nedostatek zaměstnanců. Potřeba je tak podle Tzitzikostase zmobilizovat nástroje, aby bylo možné vyškolit a připravit pracovníky na nové požadavky a příležitosti v této profesi. „Chystám se uspořádat v prvních dnech svého působení dialog s mladými lidmi, abych pochopil jejich očekávání, abych zjistil, co můžeme udělat pro to, aby profese v oblasti dopravy byla atraktivnější,“ přislíbil.
Kandidát na eurokomisaře pro udržitelnou dopravu a cestovního ruch Apostolos Tzitzikostas připomněl také tragickou železniční nehoda v Řecku, která se stala v roce 2022. Jako další prioritu číslo jedna tak jmenoval bezpečnost.
