INZERCE

Úvod Blog Strana 15

Teplárna na odpadky v Plané má stavební povolení, podobný projekt v Písku získal kladné stanovisko EIA

Další dvě zařízení na energetické využití odpadu, označované zkratkou ZEVO, se posunuly dále na své cestě k realizaci. Dopravní a energetický stavební úřad při ministerstvu průmyslu a obchodu v úterý vydal stavební povolení pro ZEVO v Plané nad Lužnicí. Ministerstvo životního prostředí ve stejný den schválilo v řízení EIA podobný záměr společnosti ZEVO Písek.

Záměr v Plané nad Lužnicí, za kterým stojí společnost C-energy, má spalovat maximálně 80 tisíc tun odpadního materiálu za rok. Je unikátní tím, že vedle zbytkového směsného komunálního odpadu bude spalovat také odpadní dřevní hmotu. Dopravní a energetický stavební úřad svůj souhlas podmínil naplněním několika podmínek, které zahrnují například limity vypouštěných emisí škodlivých látek nebo minimalizace nepříznivých dopadů na obyvatele okolních obcí a měst.

Jak Ekonomický deník již dříve informoval, společnost C-Energy chce v průmyslovém areálu v Plané nad Lužnicí postavit zdroj na spalování odpadu, který má zčásti nahradit bývalou uhelnou teplárnu v Táboře. Nový zdroj plánuje spustit do provozu v prvním čtvrtletí roku 2027. C-energy nyní hledá dodavatele této stavby v hodnotě zhruba 2,1 miliardy korun.

Razítko od MŽP po dvou letech

ZEVO v nedalekém Písku bude menší, ročně má spálit okolo 50 tisíc tun odpadu. Také zde je hlavním cílem nahradit spalování uhlí. Rozdílná je vlastnická struktura, za firmou ZEVO Písek stojí města Písek a Strakonice. Jedná se v pořadí již o třetí záměr spalovat odpad v Jihočeském kraji (tím zbývajícím je záměr Teplárny České Budějovice s kapacitou 160 tisíc tun odpadu za rok).

Řízení o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) v případě ZEVO Písek trvalo poměrně dlouho – celé dva roky. Ministerstvo životního prostředí nebylo s předloženou dokumentací spokojeno a dvakrát si vyžádalo její doplnění. Souhlas nakonec vydalo a jako obvykle jej doprovodilo řadou podmínek. Jedná se například o využití nejlepších dostupných technologií (BAT/BREF), monitorování emisí dioxinů či omezení hluku při výstavbě nového zdroje.

Navržené ZEVO Písek má sloužit jako zdroj tepla pro toto jihočeské město, který nahradí starý zdroj na uhlí. Výkon nového kotle má činit 14,5 MWt. Výrobu tepla zajistí spalovna společně s kotlem na dřevní štěpku, který už je v provozu. Investor v původní dokumentaci zmiňoval spuštění píseckého ZEVO na konci roku 2025, což už vzhledem k dlouhému povolovacímu řízení není reálné.

Čtyři fungují, páté se už staví

Využití odpadů k výrobě elektřiny a tepla má dlouhou tradici, první takové zařízení bylo spuštěno v Brně již v roce 1905. V současnosti jsou na českém území v provozu čtyři spalovny typu ZEVO v Praze-Malešicích, Brně, Liberci a v Plzni. Podnik Pražské služby v majetku města chystá zvýšení kapacity spalování odpadu, naopak plánovaná investice do třetího kotle ve spalovně SAKO Brno se zřejmě neuskuteční.

Další zdroje na využití odpadu jsou v tuto chvíli ve fázi přípravy – a jedna se už staví. Společnost United Energy ze skupiny EPH odstartovala na konci srpna výstavbu ZEVO v areálu teplárny Komořany u Mostu. Počítá zde s energetickým využitím až 150 tisíc tun komunálních odpadů ročně. Více o chystaných záměrech na energetické využití odpadu se dočtete ve zprávě Spalovna odpadu v Komořanech u Mostu se už staví. Jak jsou na tom další projekty se zkratkou ZEVO?

David Tramba

Ukrajinská vláda zjednodušila povolení pro výrobu energie, zrušila daně pro obnovitelné zdroje

Ukrajinská vláda a ministerstvo energetiky oznámily, že byly výrazně zjednodušeny povolovací postupy pro rozvoj distribuované výroby a zlepšeny dostupné finanční pobídky pro modernizaci energetiky pro podniky a občany.

V současné době existují finanční nástroje na podporu občanů a podniků při nákupu energetického vybavení. Vláda zavedla program finanční podpory domácností, jako je 0 procentní půjčka pro občany na nákup energetického vybavení, rozšířila program Dostupné úvěry na 5, 7, 9 procent na nákup energetického vybavení pro SVJ, bytová družstva, podnikatele.

Vláda také zavedla zvláštní podmínky pro státní a obecní podniky.

Úvěrový program pro SVJ a bytová družstva lze zároveň využít ve spojení s programem GreenDIM.

Došlo k výraznému zjednodušení podmínek pro realizaci projektů distribuované výroby. Byly vyvinuty zejména postupy pro zjednodušení připojování distribuovaných zdrojů výroby k sítím elektřiny, tepla a plynu a standardizovány podmínky pro umístění, výstavbu a uvádění elektráren do provozu. Bylo rozhodnuto o odstranění cel a daně z přidané hodnoty u zařízení pro obnovitelné zdroje energie, zjednodušení postupů zadávání veřejných zakázek na malá distribuovaná výrobní zařízení bez výběrových řízení a usnadnění procesu schvalování a uvádění do provozu.

Stát aktivně podporuje výstavbu a umisťování plynových pístových a plynových turbínových jednotek, včetně kogeneračních jednotek. Seznam dokladů pro jejich stavbu a umístění byl výrazně zredukován. Dnes je možné instalovat výrobní zařízení paralelně s přípravou projektové dokumentace, provoz lze provádět bez osvědčení o uvedení do provozu.

V rámci přípravy na topnou sezónu 2024-2025 mohou státní a obecní podniky nakupovat zařízení pro výrobu bez výběrových řízení. Další zárukou je požadavek na hlášení v elektronickém systému Prozorro.

Vláda také zavedla včasné a spolehlivé informování obyvatelstva a podnikatelů o aktuální situaci v energetice a možnostech překonání energetického deficitu. Zejména vládní telefonní linka STRUM 15-49 aktivně pracuje s poradenskou podporou a možností hlásit zneužití ze strany provozovatelů sítě během připojování výrobních zařízení.

Kromě toho Ukrajina zavedla praxi pilotních aukcí pro rozdělování kvót na podporu výrobců energie z obnovitelných zdrojů. Komplexní pomoc je poskytována rozvoji a přilákání investic do rozvoje nových výrobních kapacit, zařízení pro skladování energie a síťové infrastruktury.

Ministerstvo energetiky Ukrajiny rovněž schválilo Plán rozvoje inteligentních sítí, který počítá se zavedením automatizace a digitálních řešení na všech úrovních energetického systému.

V současné době probíhají jednání s partnery o investicích do moderních systémů skladování energie.

(nik)

Polská armáda má nové jednotky. Chce mít až 300 tisíc vojáků. A rozpočet převýší 4 procenta HDP

„Aktivně pracujeme na zvýšení počtu příslušníků polské armády – již nyní máme více než 186 000 vojáků ve zbrani, ve srovnání s pouhými 95 000 v roce 2015. Pouze početná, vycvičená a dobře vybavená armáda může odradit potenciálního agresora – proto důsledně sledujeme cíl armády o síle 300 000 mužů,“ oznámilo polské ministerstvo obrany. Jeho rozpočet bude v příštím roce činit až 158 miliard zlotých, tedy zhruba 4,2 procenta HDP. Poprvé v historii má Varšava obranu proti útokům balistickými raketami.

Polská armáda od roku 2017 tvoří Síly územní obrany, které dnes čítají přes 38 tisíc vojáků, a rozvíjí schopnosti v obraně kybernetického prostoru vytvořením Sil obrany kyberprostoru v roce 2022.

„Neustále vytváříme nové a obnovujeme dříve likvidované vojenské jednotky – v roce 2018 jsme se rozhodli vytvořit 18. Mechanizovaná divize (jednotky, které ji tvoří, jsou dislokovány mimo jiné ve Varšavě, Siedlcích, Lublinu a Łomżi) a na začátku roku 2023 bylo rozhodnuto o vytvoření další velké jednotky – 1. Legionářská pěší divize (armáda se vrací do měst jako: Ciechanów, Białystok, Czerwony Bór, Siemiatycze, Łomża, Chełmno, Brodnica, Grajewo, Ostrołęka, Ślubowo, Targonie, Wielbark, Kolno, Iława Kamionka). Obě formace, spolu s intenzivně modernizovanou 16. Mechanizovaná divize posílí obranný potenciál východní části Polska – proto tyto jednotky jako první obdrží nejmodernější bojovou techniku,“ uvedlo polské ministerstvo obrany.

V Polsku byl na začátku roku 2022 zaved zákon o obraně vlasti, ministerstvo obrany jím nahradilo jím 14 dalších zákonů, včetně archaických ustanovení o obecné povinnosti obrany z roku 1967. 

„Nejenže jsme armádu otevřeli modernímu náborovému systému vytvořením Ústředního vojenského náborového střediska, které se svými pobočkami působí po celé republice, ale zájemcům jsme dali i možnost vykonávat dobrovolnou základní vojenskou službu – jen za poslední rok a půl jí prošlo přes 42 tisíc lidí – někteří z nich již slouží v profesionální armádě. Zároveň nám záleží na finanční atraktivitě služby – plat privátníka se zvýšil z 2,5 tisíce v roce 2015 na 6 000 zlotých nyní. Zavedli jsme také nové příplatky – motivační, za službu v bojové jednotce nebo na hranicích, stejně jako motivační příspěvek pro vojáky s nejdelší službou – od začátku služby v polské armádě nikdy nebylo tak atraktivní financování. Díky těmto změnám jsme schopni plánovat a využívat nejvyšší obranný rozpočet v historii moderního Polska, který bude v příštím roce činit až 158 miliard zlotých, tedy zhruba 4,2 procenta HDP. Se stejným poměrem výdajů na obranu k HDP vstoupíme mezi přední země NATO, přičemž výrazně překročíme spojenecké minimum 2 procenta HDP. Pro srovnání, v roce 2015 činil rozpočet na obranu pouze 38 miliard zlotých,“ uvedl dále polský resort obrany. 

V rámci zákona o obraně vlasti byla také přeformulována myšlenka aktivní zálohy.

„Na základě amerických modelů chceme armádě garantovat specializovaný personál do budoucna. Tento systém budujeme velmi intenzivně – začínáme na školní úrovni – ve vojenských přípravných jednotkách, v uniformovaných třídách, od 1. září tohoto roku se začalo vzdělávat 28 000 studentů a začátek roku na vojenských vysokých školách byl slavnostně zahájen slavnostní přísahou téměř 1 800 vojáků, kteří zde začali studovat. Díky těmto řešením garantujeme polskému armádě vycvičený a specializovaný personál a posilujeme národní rezervní systém. Ve stejné době se polská armáda stala aktivním sociálním partnerem – programy jako ´Trénujte s armádou´ nebo ´Trénujte jako voják´ otevřely Polákům možnost dozvědět se o armádě a specifikách služby – nikdo jim takové možnosti předtím nenabízel,“ zmínilo dále ministerstvo.

Modernizace armády

Polské ministerstvo obrany, polská armáda, aktivně spolupracují s národním obranným průmyslem na modernizaci polské armády.

Rozsah tohoto procesu je dnes bezprecedentní – polská armáda prochází generační transformací a je na cestě stát se jednou z nejsilnějších armád v Evropě.

Každá složka polských ozbrojených sil je modernizována. Pozemní síly obdrží tanky Abrams a K2, kanónové houfnice KRAB a K9, transportéry BORSUK a průzkumná vozidla ŻMIJA. Polské námořnictvo obdrželo a obdrží nové lodě a ponorky MIECZNIK a KORMORAN v rámci projektu ORKA – v letošním roce byla také zahájena stavba první ze dvou průzkumných lodí objednaných v rámci programu DELFIN. Na polské obloze brzy uvidíme letadla F35 a nejmodernější vrtulníky APACHE – některé z nové letecké techniky m.in. Letadla FA 50, vrtulníky AW 101, AW 149, BLACK HAWK je již v Polsku.

Je třeba zdůraznit, že polské nebe bude poprvé v historii hlídkovat dvěma letouny včasné výstrahy a velení Saab 340 AEW&C zakoupenými letos ve Švédsku. 

Poprvé v historii má Varšava obranu proti útokům balistickými raketami. Jednotka v této bojové službě od roku 2022 přijímá dodávky komponentů Patriot integrovaných se systémem IBCS a je jejím druhým uživatelem na světě. 

Obrana každé pídě země

„Od samého začátku jsme varovali svět před agresivní a imperialistickou politikou Putinova Ruska – Ukrajina potvrdila naše obavy – nyní z toho celý svět vyvozuje závěry. Právě díky našemu přístupu na posledním summitu NATO ve Vilniusu Aliance přijala nejnovější obranné plány, které předpokládají rozhodnou obranu každého kousku území Aliance – společně s NATO nepřipustíme ukrajinský scénář. Polsko jako stát je nedělitelné, a proto – v případě agrese – přebíráme obranu každé části naší země od samého počátku potenciálního konfliktu,“ prohlásilo polské ministerstvo obrany a vypočetlo některé aktivní kroky: „Rychlá a rozhodná reakce na hybridní útok na polsko-běloruské hranici zmařila využívání migrantů Lukašenkovým režimem jako zbraně. Vybudovali jsme účinný ochranný val, který chrání nejen Polsko, ale i celou východní Evropu před Kremlem inspirovanými akcemi zaměřenými na destabilizaci demokratických zemí. Za účelem posílení bezpečnosti jsme v neustálém kontaktu se spojenci v NATO, zejména s Litvou a dalšími pobaltskými státy, a velmi úzce spolupracujeme také s naším strategickým partnerem – Spojenými státy. Bezpečnost na hranicích a v pohraničních oblastech střeží asi 10 tisíc vojáků, z toho 4 tisíce přímo podporují Pohraniční stráž. Armáda je připravena po celou dobu podporovat další uniformované složky – i na dalších úsecích hranice, jako je tomu na hranicích se Slovenskem, které se v současné době potýká s problémem nelegální migrace.“

Polsko bylo a je jedním z lídrů, pokud jde o materiální a humanitární pomoc směřující na Ukrajinu.

„Poskytovali jsme nebo poskytujeme velmi rozsáhlou podporu, m.in výcvikovou, materiální a humanitární podporu. Právě na Ukrajině se tak dobře osvědčily domácí KRABY a PIORUN. Západ po celou dobu spolupracuje – dokonalým příkladem toho může být právě probíhající Vojenská pomocná mise EU (EUMAM) pro tuto zemi – velitelem operačního velení této mise je polský generál. Připomeňme, že právě díky polskému přístupu byly tanky Leopard dodány na Ukrajinu – jsme také jednou z předních zemí, která umožňuje přípravu ukrajinského personálu na používání moderní západní techniky,“ vypočetl resort obrany.

Polská armáda strategicky spolupracuje s USA

V roce 2020 byl V. sbor americké armády rekonstituován – jeho hlavní základna se nachází ve Fort Knox v Kentucky a jeho předsunuté velení je v Poznani. Právě z tohoto města jsou americké síly veleny na celém východním křídle Severoatlantické aliance. 

„Právě na jeho modelu vytváříme 2. polský sbor, který bude zahrnovat prvek letectva související s vrtulníky APACHE. Sbor bude hrát klíčovou roli při vedení případné národní a spojenecké obranné operace v Polsku. Díky vynikajícím vztahům mezi Varšavou a Washingtonem máme v Polsku tak důležitou strukturu – je to také výraz našeho strategického partnerství a posílení dohody o spolupráci, kterou Polsko a Spojené státy uzavřely 15. srpna 2020,“ podotklo ministerstvo.

(hrb)

„Jak to budete mít s F-35?“ zajímala se ve Varšavě Černochová a zamířila na základnu

Ministryně Jana Černochová dnes ve Varšavě jednala se svým polským protějškem Władysławem Kosiniak-Kamyszem. Hlavním tématem návštěvy byla především výměna zkušeností s pořízením letounů F-35. Polsko si objednalo 32 kusů těchto strojů páté generace, první letoun, určený pro výcvik polských pilotů v USA, již obdrželo.

Ministryně Černochová po jednání v hlavním městě navštívila leteckou základnu Łask, kde bude část polských F-35 dislokována.

„Důležitým tématem mé návštěvy je výměna zkušeností s realizací programu F-35. Polsko je v této věci o několik let napřed a jeho zkušenosti jsou pro nás velmi cenné. Polští piloti se již v USA školí na polských letounech F-35, nás to čeká až v roce 2029,“ prohlásila na společné tiskové konferenci ministryně obrany a ocenila ochotu polských partnerů sdílet informace o zkušenostech s pořízením letounů F-35 a jejich zaváděním do výzbroje.

Ministerstvo obrany podepsalo kontrakt na pořízení 24 letounů F-35 letos v lednu, první stroj přiletí do České v roce 2031. Celá letka českých F-35 bude sídlit v Čáslavi.

„Z Varšavy nyní letím na leteckou základnu Łask. Mám s sebou kolegy, kteří se na projektu F-35 v Česku podílí. Cílem je podrobněji se seznámit s polským přístupem k budování pozemní infrastruktury, která je pro zavedení letounu F-35 klíčová,“ upřesnila.

Prohloubení spolupráce v obranném průmyslu i v rámci NATO

Pokračující ruská agrese a rovněž výsledek amerických prezidentských voleb podle ministryně vyžaduje aktivnější členství v NATO, oba ministři proto projednali možnosti dalšího rozvoje spolupráce. Jedním z témat byla schopnost zásobování spojeneckých sil palivem a jejich zabezpečení hostitelským státem tzv. Host Nation Support. Tato schopnost představuje pro Českou republiku jeden ze základních úkolů v Alianci.

Oba ministři se shodli, že spolupráce mezi Evropou a USA v obraně bude i nadále základem naší bezpečnosti. Ale zároveň bude nutné, aby evropské země skutečně převzaly mnohem větší díl odpovědnosti za kolektivní obranu v NATO, což znamená především plnění závazků týkajících se výstavby vojenských schopností.

Jana Černochová se svým polským protějškem Władysławem Kosiniak-Kamyszem diskutovala rovněž možnosti spolupráce v obranném průmyslu. Shodli se na tom, že příležitosti jsou značné a je v zájmu obou zemí jich využít. Konkrétně se jedná například o připravovaný projekt společné výroby dělostřelecké munice, na kterém se budou podílet české a polské firmy.

Jana Černochová se svým polským protějškem Władysławem Kosiniak-Kamyszem diskutovala rovněž možnosti spolupráce v obranném průmyslu. Shodli se na tom, že příležitosti jsou značné a je v zájmu obou zemí jich využít. Foto: Ministerstvo obrany

Co se týče dodávek tohoto druhu munice na Ukrajinu, bude Kyjevu během letošního roku prostřednictvím českého obranného průmyslu dodáno zhruba 1,6 milionu kusů velkorážové munice. V rámci české muniční iniciativy pak Ukrajina v tomto roce dostane půl milionu kusů munice ráže 155 mm. Česká republika hodlá v muniční iniciativě pokračovat i příští rok a oslovuje další země, kteří do iniciativy přispějí. Několik zemí již svou účast přislíbilo.

„Vítám záměr Polska zapojit se do české muniční iniciativy a oceňuji naši spolupráci na výcviku ukrajinských vojáků,“ konstatovala ministryně obrany s tím, že dosud jich česká armáda vycvičila sedm tisíc, z tohoto více než 2750 právě v Polsku.

Władysław Kosiniak-Kamysz před médii ministryni Černochové poděkoval za pomoc, kterou čeští piloti nasazení v Polsku poskytli na konci září při likvidaci následků povodní.

Tři desítky vojáků z 2. úkolového uskupení AČR Heli Unit uskutečnily se dvěma vrtulníky Mi-171Š padesát vzletů, přepravily 130 tun pytlů s pískem a tunu potravin, vody a hygienických potřeb. Za pomoc byli vojáci oceněni medailí polské armády.

(hrb)

Síkelu negrilovali. Chvílemi byl nervózní, ale zřejmě prošel

Žádné zákeřné dotazy, občasná nervozita, když došlo na finance, cítil se ve své kůži, u jiných otázek zůstal u obecných floskulí. Tak dopadlo grilování, které vlastně žádným grilováním nebylo, českého kandidáta na eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkelu. „Během dnešního slyšení se potvrdilo, co jsem čekal, a sice, že máme společný zájem pomáhat rozvojové pomoci, nicméně že musíme brát ve větší míře zřetel i na otázky ekonomické bezpečnosti,“ zhodnotil své vystoupení před europoslanci český kandidát na eurokomisaře.

Na Síkelu a jeho „zkoušku ohněm“ čekalo cca 200 europoslanců, novinářů a zaměstnanců europarlamentu sledovaly slyšení českého kandidáta na eurokomisaře. Slyšení má jasně daný časový sled: europoslanci mají na otázky pouhou minutu a Síkela má na odpověď minuty dvě. Dotazů v určitých chvílích padalo několik najednou a na Síkelovi byla vidět nervozita.

Zahajovací řeč i většinu reakcí Síkela zvládl v angličtině, při otázkách německých europoslanců odpovídal jejich rodným jazykem, ve kterém se evidentně cítil komfortněji než v angličtině.

Drtivá většina otázek cílila na kruciální oblasti Síkelova portfolia – na rozvojovou pomoc, spolupráci se třetími zeměmi a především migraci. Spíše než o grilování, šlo ale o standardní komunikaci na parlamentní půdě.

„Naši partneři od Evropy potřebují víc. Poslední dobou dostávají hodně od jiných světových hráčů s asertivním přístupem,“ narážel Síkela na stávající pozici Evropské unie ve světě.

Síkela se s europoslanci shodl na důležitosti boje s nelegální migrací. Po tříhodinovém grilování ve Výboru pro rozvoj (DEVE) řekl, že zásadnější neshody či tlak během slyšení nezaznamenal, na otázky se během posledních týdnů intenzivně připravoval.

„Poslední dny a týdny jsem strávil konzultacemi s celou řadou odborníků na rozvojovou pomoc. Setkal jsem se i se zástupci nevládních organizací a se všemi relevantními členy výborů v Evropském parlamentu a probral jsem s nimi jejich nejdůležitější otázky… …Během dnešního slyšení se potvrdilo, co jsem čekal, a sice, že máme společný zájem pomáhat rozvojové pomoci, nicméně že musíme brát ve větší míře zřetel i na otázky ekonomické bezpečnosti,“ zhodnotil své vystoupení před europoslanci český kandidát na eurokomisaře. Konstatoval, že diskuze se vedla zejména o tom, jakým způsobem pokračovat v rozvojové pomoci, i jak chce EU v partnerských zemích prosazovat evropské hodnoty, ať už se jedná o lidská práva či rovnost pohlaví,“ řekl dále český kandidát na eurokomisaře.

Podle Síkely se v průběhu debaty objevilo několik chvil, kdy podle něj „do určité míry panovala neshoda napříč politickým spektrem“. Odlišné názory na řešení některých záležitostí mají totiž zástupci politických frakcí spíše levicových, frakcí středových a frakcí spíše pravicových.

„Snažil jsem se ale v rámci těchto různých názorů dosáhnout rovnováhy a zdůraznit to, že v globálním světě nejsme sami a že naše snaha o dokonalost a korektnost se někdy obrací proti nám, protože naši soupeři jsou velmi asertivní a velmi agresivní a vůbec neberou na zřetel klíčové hodnoty, které se snažíme reprezentovat,“ doplnil český exministr průmyslu a obchodu.

Podle českého europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) z lidovecké frakce EPP, ke které patří i Síkela, je český kandidát mezi jeho kolegy velmi oceňován pro své zkušenosti ze soukromého sektoru.

„To, že působil v bankovním sektoru pro něj může být plus, protože i banky přispívají do rozvojové pomoci a on tak toto téma zná, i když z jiného pohledu. Jozef Síkela bude v uvozovkách takovým druhým ministrem zahraničí po Kaje Kallasové, protože rozvojová pomoc a programy, které EU má, slouží mimo jiné i k tomu, abychom posilovali náš vliv ve světě, abychom otevírali nové trhy a navazovali nové vztahy,“ uvedl Kolář, který je takzvaným náhradníkem ve výboru DEVE.

„Když Jozef Síkela portfolio získal, tak reakce u nás doma byly vesměs rozpačité až negativní a myslím si, že to bylo i nepochopením toho, co se za tím skrývá a jaká odpovědnost k tomu patří. Jeho hlavním úkolem nyní bude, aby říkal, proč je rozvoj důležitý a co z toho pozitivního plyne pro EU,“ podotkl Kolář.

„Oceňuji, že si pan Síkela uvědomuje bezpečnostní a obchodní rizika spojená se závislostí na Číně. Ve svých dnešních odpovědích to dal jasně najevo. Jsem také ráda, že vnímá dezinformace jako vážnou hrozbu. Při dnešním slyšení také vyjádřil jasnou ochotu naslouchat Evropskému parlamentu a transparentně zveřejňovat veškeré údaje týkající se evropské rozvojové pomoci. Celkově byl však jeho přístup k portfoliu mezinárodního partnerství jen úzce zaměřený na obchodní zájmy a finanční profit, což je možná důsledek jeho zkušeností z banky a faktu, že na další části svého portfolia se teprve poslední týdny briefoval,“ uvedla česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová z frakce Zelených.

Podle českého europoslance Ondřeje Dostála (koalice Stačilo!, v Evropském parlamentu nezařazený) byl Síkela ve svém projevu umírněnější a pragmatičtější, což hodnotí kladně. „Nicméně portfolio, na něž je pan Síkela navržen, zvlášť po tom, jak dopadly americké volby, dává smysl jen pokud by bylo využito jako nástroj hospodářské spolupráce s respektem ke kultuře a hodnotám partnerů ze států Afriky, Asie a dalších rozvíjejících se regionů, bez šíření nejrůznějších agend a bez mentorování. To ovšem v komisi tak jak byla navržena, tedy pod paní Kajou Kallasovou a paní Ursulou von der Leyenovou, půjde stěží… ..Aby dávalo portfolio pana Síkely, včetně působení jeho samého, smysl, musela by se EU vrátit k tomu, že byla zřízena jako nástroj míru a prosperity, nikoliv jako kvazifederace hrající si na velmoc,“ řekl Dostál.

Německá europoslankyně ze stejného výboru i stejné frakce Hildegard Benteleová ocenila, že se Síkela během slyšení zavázal ke splnění konkrétních závazků. „Snažil se být ve svých odpovědích vyvážený a slíbil větší zapojení Evropského parlamentu, což je důležité i pro mé kolegy z ostatních frakcí,“ řekla Benteleová a doplnila, že vystoupení českého kandidáta bylo velmi dobré a ve svých odpovědích se neustále zlepšoval.

Otázky ohledně migrace Síkelovi kladli zejména představitelé krajní pravice. Zazněly otázky, jestli by se měla rozvojová pomoc a projekty ve třetích zemích podmiňovat spoluprací na návratové politice pro migranty vyhoštěné z Evropy.

Síkela varoval, že takový přístup by se mohl Unii vymstít.

„Pokud odejdeme my, začnou spolupracovat s někým jiným, pravděpodobně s Čínou nebo Ruskem,“ doplnil. Doporučil proto partnerství s možností nabídky bonusů pro země, které na návratových mechanismech s Evropou spolupracují, než striktní podmínky, které by je mohly od evropské pomoci odradit.

„Hladce v otázkách financí, méně hladce ve většině ostatních témat,” zhodnotil Síkelovo „ne“grilování respektovaný server Politico.

Přestože oficiální výsledky hlasování členů příslušného výboru budou zveřejněny až za dva týdny, nejen v kuloárech už se šíří zprávy, že europoslanci dají Síkelovi zelenou. V nové funkci chce mimo jiné upevnit vztahy Evropy s Afrikou či Latinskou Amerikou. V následujících pěti letech bude jako eurokomisař čelit značným výzvám: potírání chudoby, pokusu o zmírnění migrace do Evropy z rozvojových zemí, zmírnění problémů, jež k migraci vedou, budování infrastruktury v rozvojových a nestabilních zemích, budování investičních příležitostí pro evropské společnosti v těchto zemích a v boji o vliv v těchto destinacích s Čínou a Ruskem. 

Oficiálně výsledek grilování sice Evropský parlament zveřejní až 21. října, neoficiálně už ale v Bruselu zaznívají Síkelovi gratulace. První veřejnou gratulaci zveřejnila politická skupina Evropská lidová strana (EPP) na síti X.

(nik, čtk)

Česko chce být klíčovým hráčem v přepravě vodíku. Plynárníci jednali o výstavbě koridorů

Společnost NET4GAS ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu pracuje na vybudování páteřní sítě pro přepravu vodíku v Česku. Cílem je vytvořit evropské vodíkové koridory pro jeho dovoz a vybudovat kapacity pro výrobu cenově dostupného obnovitelného a nízkoemisního vodíku.

Klíčovou roli v tom hrají strategické projekty, o kterých diskutovali provozovatelé evropských plynárenských přepravních soustav a další představitelé energetiky a průmyslu na Czech Hydrogen Backbone Dialogue.

Konference, organizovaná společností NET4GAS a konaná pod záštitou ministerstva, přinesla konkrétní plány a dohodu o společném postupu při realizaci souvisejících projektů.

„Česko má díky své robustní plynárenské přepravní infrastruktuře a poloze ve středu Evropy jedinečnou konkurenční výhodu. Naším cílem je tuto příležitost využít na maximum, proto teď naplno pracujeme na vybudování páteřní sítě pro přepravu vodíku a na vytvoření evropských vodíkových koridorů. Zásadní roli v tom hraje společnost NET4GAS, jejíž koupě nebyla zbytečná, ale strategická, a se kterou v současnosti MPO spolupracuje na tom, aby se Česko stalo součástí evropského trhu s vodíkem a zajistilo si tak nejen roli přepravce, ale také dodávky cenově dostupného vodíku. Česko je připraveno stát se klíčovým hráčem v této oblasti. Abychom uspěli, je potřeba spolupracovat s provozovateli přepravních soustav, výrobci vodíku, velkými spotřebiteli a odborníky z různých oblastí. Tato spolupráce již probíhá,” říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že právě vodík může mimo jiné významným způsobem přispět také k dosažení evropských cílů v oblasti dekarbonizace.

Pohled na mapu budoucí evropské vodíkové přepravní soustavy ukazuje, že vodíková plynárenská infrastruktura v České republice může propojit budoucí zdroje obnovitelného vodíku v Severním a Baltském moři, na Ukrajině, v jižní Evropě, Turecku a v severní Africe s příslušnými evropskými koncovými spotřebiteli.

K tomu pomohou regionální projekty, o kterých diskutovali účastníci setkání z řad budoucích výrobců, přepravců, ale také odběratelů z České republiky a dalších zemí.

K urychlení budování vodíkových koridorů provozovatelé plynárenských přepravních soustav, jako jsou GASCADE, OGE, eustream, DESFA, GTSOUA nebo Bulgartransgaz, letos požádají Evropskou komisi o udělení statusu tzv. Projektů společného zájmu EU (PCI/PMI).

Status PCI umožní rychlejší schvalování projektů a tím urychlí výstavbu vodíkové infrastruktury, která bude efektivně pokrývat rostoucí poptávku po vodíku v celé Evropě. Tato infrastruktura zároveň pomůže snížit evropskou závislost na dovozu energií a fosilních palivech.

Zástupci společnosti NET4GAS, provozovatele české plynárenské a v budoucnu i vodíkové přepravní soustavy, v souladu s národní vodíkovou strategií zdůraznili potenciál České vodíkové páteřní sítě. Ta propojí hlavní oblasti výroby vodíku s centry poptávky, a to jak v rámci České republiky, tak v celé Evropě. Účast mezinárodních hráčů ukazuje rostoucí význam České vodíkové páteřní sítě pro propojování evropských vodíkových iniciativ a strategický význam společnosti NET4GAS.

„Jsme svědky toho, jak se vize postupně mění ve skutečné projekty. Naše plánovaná vodíková síť postupuje od myšlenky k reálné infrastruktuře, která podpoří budoucí evropský trh s vodíkem. Považuji také za zásadní úspěch, že se nám podařilo dostat do Prahy na jedno místo tak reprezentativní skupinu lidí z byznysu i dalších odborníků. To je důkazem, že vodík má budoucnost,“ vysvětlil ředitel strategie společnosti NET4GAS Michal Slabý.

(nik)

Poslanci váhají, zda podpoří Stanjurův návrh na osekání podpory solárním elektrárnám

Na jedné straně tlak vlivného ministra financí Zbyňka Stanjury na snížení dotací vyplácených solárníkům, na druhé straně obavy z narušení pověsti České republiky jako férové země, která nepoškozuje práva domácích a zahraničních investorů. Poslanci hospodářského výboru dnes stáli před nelehkou volbou. Nakonec zvítězila střední cesta – poslanci výboru ke Stanjurovým návrhům nezaujali doporučující, ale ani zamítavé stanovisko.

Jedná se o čtyři body s označením D.14 až D.17, které byly na poslední chvíli jako přílepek propašovány do aktuální novely energetického zákona, známé pod názvem Lex OZE III. Zatímco samotný základ novely i většina pozměňovacích návrhů prošla hladce, kolem čtyř „Stanjurových bodů“ se rozpoutala delší a emotivní debata. Zapojili se do ní také přítomní hosté: k zamítnutí návrhů poslance vyzvali legislativní expertka Skupiny ČEZ a Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy František Chaloupecký a výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Z přítomných poslanců se ostře proti schválení návrhů vyslovila zejména Berenika Peštová z hnutí ANO. „Vidím tady retroaktivitu, rozpor s notifikací, neprošlo to řádným schvalovacím procesem ani posouzením dopadů. Nikdy pro to ruku nezvednu,“ řekla Berenika Peštová. Varovala také před narušením podnikatelského a investičního prostředí v Česku a varovala, že tím vláda ohrozí plánované investice do nových solárních a větrných elektráren i do výroby biometanu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na jednání výboru osobně nedorazil. Jeho ministerstvo zde zastupoval vrchní ředitel sekce daní a cel Stanislav Kouba, který se pokoušel rozptýlit obavy, že tato legislativní změna je v rozporu s notifikací od Evropské komise a že bude extrémně administrativně náročná či dokonce protiústavní.

Poslanci vládní koalice byli na rozpacích, jak s citlivými pozměňovacími návrhy naložit. Jejich pocity shrnul předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS), který řekl, že je má obhajovat, ale radost z toho nemá. Při hlasování, zda hospodářský výbor schválení „Stanjurova protisolárního balíčku“ poslancům ve třetím čtení doporučí, nezískal dost hlasů návrh na kladné ani záporné stanovisko.

Co je obsahem tohoto kontroverzního návrhu? Všechny solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů, spuštěné do provozu v letech 2009 a 2010, budou muset projít individuálním posouzením ziskovosti. Sami se k tomu mají přihlásit, jinak jim stát přestane podporu vyplácet. Další bod otevírá cestu ke snížení hranice pro přiměřenou míru ziskovosti, která je stanovena jako vnitřní výnosové procento (IRR). Majitelé všech obnovitelných zdrojů s provozní podporou přijdou o dotace v době, kdy je na krátkodobém trhu záporná cena elektřiny.

Solární asociace již dříve před negativním dopadem vládních záměrů, které představil Stanjura spolu s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem na konci října, důrazně varovala. Kontroly se dotknou zhruba 3000 subjektů, mezi kterými nejsou zdaleka jen takzvaní solární baroni. Vzhledem k nešťastně zvolené hranici 30 kW budou každoročnímu posuzování ziskovosti podléhat třeba i města a obce, které mají fotovoltaiku na střechách škol, radnic či jiných budov.

Výsledkem schválení těchto vládních návrhů bude téměř jistě smršť soudních sporů a arbitráží proti České republice. První investoři již tento krok avizovali. Konkrétně se jedná o firemní skupiny Enery, Photon Energy Group a Voltaic Network, které v minulých dnech oznámily zahájení sporu, který vyplývá z porušení závazků České republiky podle Smlouvy o energetické chartě a podle Dohody se Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic. Jde o první krok, který předchází zahájení mezinárodní arbitráže.

Jak dopadly další mediálně sledované pozměňovací návrhy k novele energetického zákona? To naleznete v přehledu níže:

  • bez stanoviska hospodářského výboru míří na plénum sněmovny také snížení pokut za předčasný odchod zákazníka od smlouvy na dobu určitou z 40 na 30 procent hodnoty neodebrané elektřiny (zavedení těchto vysokých pokut předpokládá komplexní pozměňovací návrh k novele Lex OZE 3, který dnes hospodářský výbor podpořil)
  • kladné stanovisko získal návrh, který rozšiřuje informační povinnost dodavatelů energií vůči zákazníkům; týká se to například zveřejňování kompletních smluvních podmínek na webu dodavatele
  • Hospodářský výbor podpořil – navzdory odporu ministerstva financí – osvobození bioplynových stanic od spotřební daně z plynu, který není přímo spotřebován k výrobě elektřiny
  • jen těsně výbor doporučil úpravu podmínek pro bioplynové stanice z let 2013 až 2015, které mají nevýhodně stanovenou výkupní cenu a jsou ztrátové
  • prošlo také zjednodušení podmínek pro umisťování bateriových úložišť, která souvisejí s fotovoltaickými elektrárnami včetně agrovoltaiky, na zemědělské půdě
  • poslankyně Berenika Peštová stáhla svůj pozměňovací návrh na zavedení dočasné finanční podpory, která by umožnila udržení uhelných elektráren v provozu

Novela energetického zákona nyní míří do závěrečného třetího čtení, které se má odehrát na plénu sněmovny v nejbližších týdnech.

David Tramba

Rozpočet ministerstva vnitra proplul výborem pro bezpečnost do druhého čtení

0

Sněmovní výbor pro bezpečnost dnes podpořil navrhovaný rozpočet ministerstva vnitra na příští rok, vládní návrh po prvním čtení dostal zelnou do čtení druhého. V příštím roce by měl mít resort Víta Rakušana (STAN) na výdaje k dispozici téměř 107, 8 miliardy korun. To je o 10, 3 miliardy korun navrch proti letošku. Nejvíce se má navýšení peněz projevit v rozpočtu policie, která dostane 54, 47 miliardy korun, původně to mělo být zhruba o 2 méně.

Ministr vnitra Vít Rakušan slíbil policistům růst platů v následujících třech letech minimálně o pět procent ročně. Předminulý týden uvedl, že příslušníkům bezpečnostních sborů by se měl příští rok zvednout plat o 1 500 korun, což odpovídá pětiprocentnímu nárůstu objemu peněz na platy.

Policejní odbory ale požadují růst o 2 200 korun, což odpovídá růstu objemu financí na platy bezpečnostních složek o 6 ,9 procent.

Opoziční členové výboru kritizovali nepřítomnost ministra vnitra Víta Rakušana, který je služebně v Itálii, i policejního prezidenta Martina Vondráška, ale neuspěli s návrhem na odložení schůze na jiný termín.

S odvoláním na aktuální protesty policistů zdůrazňovali nízké odměny příslušníků policie, které vedou k odchodům ze služby a následně k tlaku na přesčasové služby zbývajících.

Zástupci odborů bezpečnostních sborů budou s Rakušanem o aktuální situaci jednat příští čtvrtek.

Někteří policisté tento týden protestují proti nedostatku členů sboru a přetěžování policistů, rostoucí byrokracii a nízkým nástupním platům. Neudělují například pokuty v případech, kdy jim to zákon dovolí. Další protest plánují odbory na 21. listopadu.

Výbor dnes doporučil také schválit rozpočet Generální inspekce bezpečnostních sborů na příští rok a po širší rozpravě doporučil i přijetí rozpočtu Vězeňské služby. Počítá s pozměňovacím návrhem ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) o přesunu 160 milionů korun z justiční složky na posílení odměn ve Vězeňské službě.

Výbor v této souvislosti řešil i odchody příslušníků Vězeňské služby. Služba aktuálně má 783 neobsazených tabulkových míst, 200 jich chybí na straně občanských zaměstnanců. Podle systemizace, kterou na konci loňského roku schválila vláda, má letos Vězeňská služba k dispozici 7 364 tabulkových míst pro své příslušníky, což je o 198 méně, než měla na počátku roku 2023. Pomoct by mělo v příštím roce meziroční navýšení rozpočtu pro odměňování příslušníků o půl miliardy korun. Letos po navýšení, které odsouhlasila vláda, jde na platy ve Vězeňské službě 3, 95 miliardy korun.

Návrh státního rozpočtu na příští rok bude nyní projednávat Sněmovna v druhém čtení. Celkové plánované příjmy jsou 2, 086 bilionu korun, výdaje 2, 327 bilionu korun. Schodek by měl být 241 miliard korun.

(čtk)

Navrhnu snížení emisí o 90 procent do roku 2040, slibuje kandidát na komisaře pro klima

Musíme posílit klimatická opatření. Europoslancům to při svém slyšení před výbory řekl kandidát na eurokomisaře pro klima, uhlíkovou neutralitu a čistý růst Wopke Hoekstra. Nizozemec, který funkci komisaře pro oblast klimatu zastával již od loňského října, se zavázal k tomu, že navrhne začlenění slibu na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 do evropského klimatického zákona. Kontinent podle něj musí urychlit svou dekarbonizaci a připravit se na narůstající množství klimatických katastrof. Potvrdil také, že nadále počítá se zákazem prodeje nových aut produkujících emise CO2 od roku 2035.

„Znamení doby je jasné. Ruská agrese na Ukrajině, ústup vlády právního státu, útoky na demokracii,“ zahájil Hoekstra svůj projev. Všechny tyto věci jsou podle něj připomínkou, že naše společné hodnoty nejsou samozřejmostí. Výzvy v oblasti geopolitiky a klimatické změny nás podle něj budou bohužel provázet v dalších desetiletích. A on se chce podílet na tom, abychom na ně byli připraveni.

„Věda to říká jasně. Klimatická změna bude mít za následek rostoucí hladinu moře, další záplavy, narušení naší potravinové bezpečnosti. Nemůžeme čekat. Máme zodpovědnost za dnešek a, co je ještě důležitější, za budoucí generace,“ řekl.

Připravenost na klimatické katastrofy

Je proto podle něj nutné řešit čtyři základní věci: klimatická opatření, konkurenceschopnost, spravedlivou tranzici a mezinárodní rozměr.

„Musíme posílit klimatická opatření a já jsem pevně odhodlán držet tento kurz,“ řekl Hoekstra. Europoslancům slíbil, že předloží návrh, který by do evropského klimatického zákona vložil závazek snížit do roku 2040 emise o 90 procent. Ten dnes obsahuje dva závazky: snížení o 55 procent do roku 2030 a klimatickou neutralitu do roku 2050. Předložit chce Hoekstra také návrhy, které by stanovily směr evropské klimatické politiky po roce 2030 tak, aby byla předvídatelná, spravedlivá a efektivní.

„Dopady klimatických změn jsou pociťovány bohužel už po celém kontinentu – letošní povodně ve Španělsku, ve střední Evropě, v severní Itálii, lesní požáry v Řecku a Portugalsku,“ připomněl staronový eurokomisař klimatické katastrofy, které Evropu zasáhly v tomto roce. „Musíme se lépe připravit na tak devastující události, protože bohužel jich bude čím dál více. Budeme potřebovat zlepšit klimatickou odolnost našich společností a ekonomik,“ řekl. Plánuje proto předložit evropský plán adaptace na klima a vytvořit způsob hodnocení klimatického rizika.

Wopke Hoekstra při slyšení v Evropském parlamentu

To je podle něj třeba nejen z hlediska ochrany životů a živobytí, ale také ekonomicky. Jen tak je totiž možné zajistit, že naše aktiva a investice nepropadnou. „Jsem hluboce přesvědčen o tom, že neexistují žádná opatření na ochranu klimatu bez konkurenceschopnosti a naopak,“ řekl.

Rychlejší dekarbonizace

Aby Evropa dosáhla svých cílů, musí podle Hoekstry urychlit svou dekarbonizaci. „Ceny základních surovin založené na tržním systému mohou být použity na dosažení čisté ekonomiky,“ řekl. Evropa se podle něj pyšní celou řadou skvělých malých a středních podniků, je však třeba investovat do čisté budoucnosti.

V prvních sta dnech svého mandátu plánuje předložit dohodu o čistém průmyslu. Ta má podle něj podpořit konkurenceschopnost a vytvořit rámcové podmínky pro čisté a dostupné technologie. S jeho pomocí chce podpořit průmyslovou dekarbonizaci, umožnit přístup průmyslu a ekonomiky k dostupné energii, vytvářet investiční pobídky a otevírat nové trhy.

„Velká většina našich občanů je znepokojena klimatickou změnou a cítí její bezprostřední dopady,“ řekl. Znepokojeni jsou podle něj ale také cenou transformace. Proto je podle něj třeba zajistit, aby byl přechod na čistší ekonomiku spravedlivý. Zmínil přitom sociálně-klimatický fond, který byl přijatý v minulém legislativním období.

Na dotazy europoslanců také potvrdil, že i nadále počítá se zákazem prodeje nových aut produkujících emise CO2 od roku 2035.

Evropa podle něj nemůže vyřešit klimatické výzvy sama. Připomněl, že Evropa dnes vytváří jen šest procent globálních emisí. „To je realita, které na světové scéně čelíme,“ řekl. Proto musíme jít příkladem, ale také být důraznější ohledně našich očekávání vůči zbytku světa, ať už jde o Čínu, USA nebo další velké emitenty emisí.

„Geopolitická situace, které čelíme, není dobrá. Bude to mít dopad na naši klimatickou diplomacii, ale nemůže to být výmluva pro nečinnost,“ myslí si.

Důležitá součást těchto snah je podle něj takzvané přeshraniční uhlíkové clo, známé také pod zkratkou CBAM. I tuto legislativu přijala již předchozí Evropská komise, dnes podle něj musí Evropa podpořit zbytek světa v tom, aby také naceňovala uhlík.

Zelenější daně

V příštích pěti letech vidí také příležitost převzít odpovědnost za zdanění. „Fiskalita je motorem, skrz který financujeme vše, co je pro nás významné. To, jak to dělme, říká mnoho o tom, co považujeme za spravedlivé,“ řekl. Právě daně jsou podle něj prostředkem, jak zajistit, aby „ty nejširší ramena nesly největší zátěž“ klimatické transformace.

O daních z větší části rozhodují členské státy. Hoekstra však bude usilovat o takové iniciativy, které usnadní ekologickou tranzici. Zaměřit se chce na vyplnění mezer ve vybírání daní, tak aby svůj díl odváděly i velké technologické společnosti a ne jen tradiční průmysl. Mluvil také o zdanění energetiky, „ozelenění“ systému DPH nebo boji proti daňovým únikům.

Snahy musí Evropa vyvíjet i na globální scéně, ať už prostřednictvím OECD či OSN. Tak, aby daňový systém vedl k zelenější ekonomice. „Máme kolektivní odpovědnost bojovat s klimatickou změnou. Společně můžeme vybudovat lepší budoucnost,“ řekl Hoekstra na závěr svého úvodního projevu před europoslanci.

(knn)

Dohoda o majetkovém vypořádání mezi Lesy ČR a Správou železnic má urychlit výstavbu tratí

Urychlit přípravu staveb železničních tratí má do budoucna pomoci dohoda o postupu při majetkoprávním vypořádání mezi Správou železnic a Lesy ČR. Jde o způsob spolupráce i vzájemná práva a povinnosti v případech, kdy se investorské činnosti obou společností dotýkají. Dohoda, kterou podepsali generální ředitelé státní organizace a státního podniku ve středu 6. listopadu, navazuje na memorandum z června loňského roku.  

Správa železnic a Lesy ČR si od té doby předávají informace například o plánovaných prohlídkách tratí, kontrole bezpečnosti porostů u železnice i nutném odstranění dřevin v ochranném pásmu dráhy.

„Naší prioritou je zajistit efektivní a transparentní spolupráci při výstavbě infrastruktury, která přispěje k rozvoji naší železniční sítě a podpoří bezpečnost a komfort cestujících,“ uvedl k současnému posunu ve vztazích generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík poznamenal, že chce státní podnik pomoci urychlit přípravu staveb, jejichž investorem je Správa železnic, ale i výstavbu strategicky významné infrastruktury. Do ní mimo jiné spadají například i vysokorychlostní tratě (VRT).

U jejich přípravy výstavby nedávno ministerstvo dopravy připustilo zpoždění. Jako jednu z příčin jmenovalo dlouhá jednání s kraji. V různých fázích vyjednávání jsou podle ministerstva VRT na území Prahy, Olomouckého kraje, Vysočiny a Jihomoravského kraje. Stát může v případě strategicky důležitých infrastrukturních staveb nově předejít prodlevám a rozhodnout prostřednictvím Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Úřad bude přímo posuzovat dokumentaci pro povolení stavby podle nového stavebního zákona. Územní řízení a rozhodnutí se tím z procesu vyřazuje.

Posun termínů

V procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA je podle ministerstva aktuálně například VRT Moravská brána. Výstavba tohoto úseku je aktuálně naplánovaná na rok 2028, původně měla být podle Správy železnic zahájena v roce 2025. Tříleté zpoždění čeká také VRT Jižní Morava. VRT Polabí, tedy úsek z Běchovic do Poříčan, se podle dřívějších vyjádření Správy železnic také měla začít stavět v příštím roce, nyní se hovoří o termínu 2030.

Čtěte také: Vláda schválila kvůli vysokorychlostní trati v Praze návrh na změnu území

K posunu termínů již dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že stále platí, že do deseti let se lidé svezou vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť.

(teč)