Kuvajtská vláda navrhla zavést daň ze zisku firem ve výši deset procent a zprivatizovat některé státní podniky. Důvodem je rostoucí rozpočtový deficit způsobený propadem cen ropy, uvedla agentura AP.
Návrhy jsou součástí téměř 60stránkového dokumentu popisujícího rozsáhlé hospodářské reformy, které jsou podle vlády nutné ke zvýšení příjmů z jiných sektorů než z ropy, ke snížení výdajů státu a posílení růstu soukromého sektoru. Vláda mimo jiné navrhla zprivatizovat letiště, přístavy či některé z podniků vlastněných ropnou firmou Kuwait Petroleum Company. Firemní daně jsou nyní pro místní a zahraniční firmy různé.
Většina místních firem neplatí daň z příjmů, některé však musí platit daň za zaměstnance a povinně přispívat na chudé a na vědu a výzkum. Zahraniční firmy platí poplatek z komerčních aktivit v zemi ve výši 15 procent. Mezi dalšími návrhy reforem je spojení vládních agentur a ministerstev a přecenění v oblasti veřejných statků a služeb, což naznačuje, že by mohly být částečně zrušeny dotované ceny elektřiny, vody a benzinu.
Ceny ropy začaly klesat ze svých maxim 115 dolarů za barel v polovině roku 2014 a nyní se pohybují pod 40 dolary za barel. Kuvajt poprvé od začátku poklesu cen ropy navrhuje úpravu svých výdajů. Loni se kvůli nízkým cenám ropy příjmy státu snížily o 60 procent a v nadcházejícím fiskálním roce, který začne v dubnu, Kuvajt očekává rozpočtový deficit 40 miliard dolarů (973,7 miliardy Kč). To je o téměř 50 procent více, než má činit deficit v letošním fiskálním roce.
Omezení štědrých výhod je velmi citlivá záležitost. Občané Kuvajtu jsou zvyklí na bezplatnou zdravotní péči, nedanění příjmů a vládní podpory, díky kterým jsou ceny některého zboží nízké. Sousední země zaměřené na vývoz ropy, jako Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty, již také musely zvýšit ceny a zavést podobné reformy. Navrhované reformy již schválila vláda. Aby mohly vstoupit v platnost, musí je schválit také parlament.
ČTK
