Neděle, 19. září, 2021

Opozice by ráda změnila české zemědělství. Důraz klade na zdravou krajinu, chce krátit dotace

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podpora rodinných farem, důslednější navázaní dotací na hospodaření šetrné vůči okolní krajině, vyšší podpora pozemkovým úpravám či lokální produkci, zpracování a prodeje potravin. Na českém hospodaření s půdou, krajinou i lesy je třeba něco změnit, myslí si obě největší opoziční uskupení. A jak vyplývá z jejich programů i setkání s novináři, rádi by, pokud se po volbách dostanou do vlády a chopí resortu zemědělství, přesunuli důraz z produkce a soběstačnosti na zdravou krajinu. Tomu chtějí přizpůsobit i pravidla pro rozdělování dotací. Otevřeně hovoří o jejich krácení pro velké podniky, což doposud vláda striktně odmítala.

Změny čekají české zemědělství, pokud se po volbách k vládě dostanou obě největší opoziční uskupení. Vyplývá to nejen z nedávného rozhovoru Ekonomického deníku s europoslankyní za ODS Veronikou Vrecionovou, ale především z jejich volebních programů a toho, jak je koalice SPOLU (KDU-ČSL, TOP 09 a ODS) a Pirátů a STAN prezentují veřejnosti.

O stavu českého zemědělství a krajiny, kterou zemědělci spoluvytváří, o potravinové produkci a soběstačnosti se v posledních letech často hovoří v souvislosti s klimatickými změnami a ochranou životního prostředí nebo také domácími poměrně vyhrocenými diskusemi o tzv. dvojí kvalitě potravin a snaze – nakonec neúspěšné – zavést povinné kvóty na prodej potravin českého původu v obchodech.

Právě podpora domácí potravinové soběstačnosti, která je skutečně poměrně nízká, a snížení závislosti na dovozu ze zahraničí, je mantrou posledních let nejen ministerstva zemědělství, ale i velkých profesních svazů jako je Agrární komora nebo Zemědělský svaz. Statistiky nicméně ukazují, že i přes miliardy korun, které tímto směrem k zemědělcům směřují, se toho zatím příliš nezměnilo. A ani se nezdá, že by se mělo změnit. Ministr Miloslav Toman (ČSSD) je naopak kritizován za to, že finanční podpora pro zemědělské podniky je ze strany rezortu pokřivená. Naprostá většina miliardových dotací prokazatelně směřuje k malému procentu největších zemědělských podniků zaměřených na zisk a úzkou skladbu pěstovaných plodin a chovů zvířat. Nedaří se ani zjednodušovat složitou administrativu spojenou s podáváním žádostí o dotace, která je významnou překážkou zejména pro menší zemědělce.

O to zajímavější může být pohled do volebních programů dvou největších opozičních uskupení, tedy již zmíněné koalice SPOLU a dále koalice Pirátů a STAN. Obě mají odhodlané zemědělské odborné týmy (v koalici SPOLU spolupracují dokonce dva bývalí ministři zemědělství – Petr Bendl z ODS a současného předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečka) a obě mají šanci ujmout se po volbách resortu zemědělství, jehož vedení dlouhodobě kritizují. Zavál by jiný vítr?

Více peněz na pozemkové úpravy

Z vyjádření i volebních programů obou uskupení každopádně zaznívá odlišná rétorika, než jak ji známe z vládních kruhů. Namísto důrazu na zvyšování české produkce, soběstačnosti a omezování zahraničního dovozu staví opozice do popředí zdravou a odolnou krajinu a takovou zemědělskou politiku, která napomůže její adaptaci na klimatické změny.

Obě uskupení považují za samozřejmost, že se čtvrtina zemědělské půdy do roku 2030 přesune do režimu ekologického hospodaření tak, jak to předpokládá i nedávno přijatý vládní Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství. Koalice SPOLU chce navíc další desetinu zemědělské půdy vyčlenit k ochraně opylovačů a biodiverzity a tvořit na ní krajinotvorné prvky jako meze, nárazníkové pásy, větrolamy a úhory. Na pozemkové úpravy, které mají zpomalit erozi, zadržet krajinu ve vodě a usnadnit přístup majitelů k jejich pozemkům, slibuje vydat tři miliardy korun. Piráti a STAN chtějí chránit půdu před erozí i tím, že by základní zemědělské dotace podmínili setím meziplodin pro krmné účely a zelené hnojení. „Teď jde hodně peněz na krátkodobá opatření a krajina se nemění. Je nutné podpořit opatření trvalejšího charakteru,“ vysvětlil novinářům zemědělský expert STAN Pavel Čížek.

Piráti chtějí v této souvislosti prosadit užší spolupráci mezi ministerstvem zemědělství a životního prostředí. „Do krajiny proudí hodně peněz, do půdy i do vody, ale agendy jsou roztříštěné mezi obě ministerstva. Je zapotřebí větší synergie,“ prohlásil pirátský poslanec a člen zemědělského výboru Radek Holomočík.

Piráti a STAN se dokonce otevřeně hlásí k cílům, které Evropské unii stanovila Evropská komise ve svých strategiích „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a na ochranu biodiverzity. Tedy snížit do roku 2030 hnojení o 20 procent a používání pesticidů a ztráty živin o 50 procent. To jsou čísla, která naopak působí na resort zemědělství i velké zemědělské svazy jako červený hadr na býka, a to i přes ujištění Evropské komise, že se jedná o cíle celounijní, nikoli národní.

Klíčová je pro obě uskupení podpora lokální produkce, zpracování a prodeje potravin tak, aby tzv. dodavatelský řetěz byl co nejkratší. Chtějí také více podporovat českou bioprodukci. „Budoucnost českého zemědělství vidíme v rozmanitosti a lokálnosti,“ řekl Ekonomickému deníku zemědělský expert Pirátů Jiří Lehejček. Jde o bolavé místa českého zemědělství. Zpracování potravin u nás totiž pokulhává, i proto se tolik vyváží nezpracované plodiny a živá zvířata. Menší zemědělci jsou také málo ochotni sdružovat se do odbytových družstev a sami se starat o prodej své produkce.

Dotace jako kompenzace za společenskou poptávku

Jak Ekonomickému deníku popsala v již zmíněném rozhovoru Veronika Vrecionová, členka příslušného odborného týmu SPOLU, tolik diskutované zemědělské dotace mají zemědělcům především kompenzovat společenskou poptávku po zdravé krajině a šetrném hospodaření. To má být jejich hlavní účel a v tomto smyslu mají motivovat a odměňovat. Z tohoto hlediska je také podle ní klíčové podporovat především malé a střední zemědělce. Na rozdíl od vlády, která doposud odmítala krátit zemědělské dotace podle velikosti podniku, koalice SPOLU otevřeně hovoří o zastropování tzv. přímých plateb, tedy těch peněz, které zemědělci dostávají čistě podle počtu hektarů.

Zastropování STAN a Piráti sice výslovně odmítají, namísto toho však chtějí zavést výrazně vyšší dotace na prvních 200 hektarů, a tím tedy zvýhodnit menší podniky (z hledisky výměry by se toto krácení dotklo zhruba deseti procent podniků). Platby za ekologická opatření pak chtějí proplácet za konkrétní výsledky, a nikoli plošně. Zároveň by tato koalice chtěla omezit zemědělské dotace pro producenty plodin, jež nejsou určené na produkci potravin nebo krmiv. Zde jde především o pěstitele kukuřice anebo řepky, kterou prodávají jako palivo do bioplynových stanic.

KDU-ČSL, TOP 09 a ODS ve své koalici též plánuje posílit vliv vlastníků na stav půdy. „Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu převedeme zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří,“ píší ve svém programu. Chtějí také zajistit, aby předávání farem z generace na generaci nezatěžovala zbytečně složitá administrativa. Připravený mají proto návrh zákona o rodinných farmách.

Více chtějí také investovat do modernizace a moderních technologií, kde Češi dosti zaostávají. Bez tzv. precizního zemědělství přitom nelze podle odborníků adekvátně a udržitelně zareagovat na požadavky na šetrné hospodaření a také úbytek pracovních sil. „Tady nám brutálně ujel vlak,“ komentoval to před novináři Jurečka.

Lesy nemusí generovat zisk

Obě uskupení se také vymezují proti dosavadnímu hospodaření v českýchlesích. „Ekologická funkce a dlouhodobá udržitelnost, nikoli okamžitý zisk,“ popisuje koalice SPOLU, co by mělo být dlouhodobou prioritou v tomto sektoru. Případné zisky ze státní lesů by pak neměly končit ve státním rozpočtu, ale směřovat do obnovy lesních ekosystémů a ochraně vody. Koalice chce také více podpořit rozvoj malých a středních dřevařských firem, aby byly konkurenceschopné při získávání státních zakázek.

To je ostatně velké téma i pro Piráty a STAN, kteří navrhují zcela změnit obchodní politiku státního podniku Lesy ČR. Ten by měl podle nich část dříví povinně prodávat lokálním pilám namísto toho, aby je vyvážel do okolních států nebo dokonce až do Číny. „Stát ignoruje dřevo jako materiál. Obchodní činnost státních lesů s malými a středními provozy dlouhodobě selhává, vypovídají s nimi smlouvy. Při tom právě ty mají velký vliv na zaměstnanost na venkově a jsou páteří dřevozpracovatelského sektoru,“ řekl v této souvislosti novinářům Holomčík. Státní podnik by tak podle něj mohl každoročně určit plán těžby na příští rok, nějakou část (neupřesněnou) z vytěženého dřeva by pak musel prodat regionálním pilám.

Změní se ještě strategický plán pro rozdělování dotací?

Právě již zmíněná pravidla pro rozdělování dotací se mohou stát pro dnešní opoziční uskupení významným nástrojem k tomu, aby mohly začít realizovat své vize. Jenže právě zde bude mít nástupce Miloslava Tomana omezený prostor. Tato pravidla Česká republika aktuálně sepisuje do svého strategického plánu společné zemědělské politiky do roku 2027. Ministerstvo zemědělství na něm pilně pracuje již více než rok. Jeho znění musí, podobně jako v případě Národního plánu obnovy, schválit Evropská komise. První verzi chce rezort odeslat do Bruselu ještě před sněmovními volbami, které se konají počátkem října.

„Strategický plán je intenzivně projednáván s nevládními organizacemi, přičemž po schválení průběžné verze v rámci ministerstva zemědělství bude během září předložen k neformální konzultaci Evropské komisi,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Podle něj musí plán ještě projít posouzením dopadů na životní prostředí a předběžným hodnocením.

Finální verze schválená vládou musí být podle Bílého do Bruselu odeslána do konce roku. Jde o poměrně obsáhlý a technicky detailní materiál, a podle zástupců obou opozičních uskupení tak bude mít nový ministr zemědělství již jen omezený prostor k tomu jej ještě nějak zásadně upravovat. Na druhou stranu jim současný dokument přijde málo ambiciózní, neboť toho v podstatě podle nich příliš změnit nechce. A to se jim nelíbí.

„Myslím, že bychom mohli (alespoň) lépe přesměrovat peníze na menší a malé subjekty,“ řekla Ekonomickému deníku Vrecionová, která se jednání o strategickém plánu účastní jako předsedkyně Spolku pro obnovu venkova. „Některé věci bychom chtěli změnit, pokud to půjde,“ potvrdil novinářům také Holomčík. „Každopádně pořád zůstává velký prostor v samotné implementaci plánu,“ dodal poslanec na závěr.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter