OKsystem uspěl se svými stížnostmi na ČSSZ. ÚOHS tendr na výběr důchodů OSVČ zrušil

Nejprve vítěz, potom v poli poražených, který se celkem pětkrát proti rozhodnutí zadavatele odvolal. Nakonec uspěl se stížností na zrušení tendru samotnou Českou správou sociálního zabezpečení. Antimonopolní úřad uznal, že úředníci neargumentovali kvalitně a celou zakázku zrušil. To je příběh IT firmy OKsystem v jedné z posledních zakázek v sociální oblasti, kde má tradičně silné postavení.

Ani čtyři výběrové komise jmenované vedením České správy sociálního zabezpečení během roku a čtvrt nebyly schopny vyhodnotit zakázku „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II„ tak, aby nebyla napadnutelná kýmkoliv z účastníků. Nyní dal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za pravdu jednomu z uchazečů o tuto zakázku, společnosti OKsystem, že i zrušení zakázky Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo špatně odůvodněné a proto celý tendr, jehož cena byla odhadována na 198.347.107,00 Kč bez DPH, zrušil. ČSSZ navíc musí zaplatit pokutu 30 tisíc korun za náklady správního řízení.

Z Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které je vyhotoveno na 38 stranách vyplývá, že zadavatel ČSSZ) nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, když rozhodnutím ze dne 8. 2. 2017 zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona. „Jako důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedl jednak skutečnosti, které popsal natolik obecně a neurčitě, že jejich existenci nebylo možno přezkoumat, a dále uvedl skutečnosti, které nejsou důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,“ uvádí se v rozhodnutí ÚOHS. Podle mluvčího ÚOHS Martina Švandy rozhodnutí úřadu znamená, že se průběh tendru vrací do okamžiku před zrušením tendru zadavatelem. „Zadavatel samozřejmě může zrušit zakázku, ale musí to být odůvodněné. Zejména jde o případy, kdy nastanou skutečnosti, které nemohl předpokládat,“ uvedl Švanda s tím, že v tomto případě se tedy budou opět hodnotit podané nabídky.

Předmětem veřejné zakázky je zajištění komplexních služeb, které zajistí zadavateli stabilní rozvoj a podporu tzv. lokálního aplikačního vybavení, které provozuje Česká správa sociálního zabezpečení decentralizovaně na všech okresních správách sociálního zabezpečení. Jedná se o agendu, která komplexně řeší především výběr pojistného na důchodové pojištění OSVČ, kontrolní činnost a dobrovolné důchodové pojištění.

Mohlo by vás zajímat

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Rafaj má obavy o zapojení českých firem do dostavby Dukovan

Anabáze zakázky za 200 milionů

V květu 2015 bylo zahájeno užší zadávací řízení. A v srpnu 2015 jmenována první výběrová komise, která v září otevřela nabídky a vyzvala Atos Solution, který byl v roce 2016 největším dodavatelem IT služeb pro ČSSZ, aby odůvodnila svou nízkou nabídkovou cenu.

Přehled IT dodavatelů na Českou správu sociálního zabezpečení v roce 2016. Zdroj: MPSV, Robert Baxa

Druhého října 2015 hodnotící komise shledala, že nabídka uchazeče Atos IT Solutions and Services, s.r.o. nesplňuje požadavky zadavatele, protože obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, kterou uchazeč dostatečně nevysvětlil. „Hodnotící komise zpracovala zprávu o posouzení a hodnocení nabídek (nedatovanou), ve které uvedla, že nabídku uchazeče Atos IT Solutions and Services, s.r.o. vyřadila pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a ze zbývajících dvou nabídek vybrala jako nejvhodnější nabídku navrhovatele (OKSystem),“ uvádí se ve shrnutí veřejné zakázky. Vedení ČSSZ však o dva měsíce později rozhodlo, že je potřeba nabídky posoudit znovu, jelikož komise rozhodla nesprávně, když Atos vyloučila. Týden před Vánoci 2015 (18. 12.) byla jmenována nová komise, která o pět měsíců později vybrala jako vítěze Atos. To se však nelíbilo OKsystemu, který proti návrhu II. komise podal námitky. Odvolací pokusy zopakoval celkem pětkrát, až u ÚOHS uspěl a nabídky se tedy budou muset hodnotit znovu.

[mn_protected]

V Rozhodnutí ÚOHS se lze dočíst konkrétní důvody, které vedly OKsystem k tomu, že se obrátil na ÚOHS. Mj. ČSSZ vytýká, že mu nesdělil, jaké byly závěry první hodnotící komise a proč je zadavatel neakceptoval. „Dále navrhovatel vyjadřuje pochybnost, zda zadavatel svým postupem v zadávacím řízení neporušil zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace, když ve dvou případech, kdy byla hodnotící komisí vyhodnocena jako nejvhodnější nabídka uchazeče Atos IT Solutions and Services, s.r.o., zadavatel „prakticky okamžitě“ po předložení zprávy příslušné hodnotící komise rozhodnul o výběru nabídky tohoto uchazeče, zatímco ve dvou dalších situacích, nasvědčujících spíše skutečnosti, že hodnotící komise mohla posoudit nabídku uchazeče Atos IT Solutions and Services, s.r.o. jako nabídku s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, zadavatel reagoval tak, že buď jmenoval novou hodnotící komisi nebo zrušil zadávací řízení,“ uvádí se ve spise.

„Navrhovatel upozorňuje na nepřehlédnutelnou podobnost postupu zadavatele v tomto zadávacím řízení s postupem zadavatele v některých jiných zadávacích řízeních (navrhovatel uvádí tři konkrétní zadávací řízení), jichž se účastnili coby uchazeči jak navrhovatel, tak Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Podle navrhovatele se v několika různých zadávacích řízeních opakují situace, kdy zadavatel ruší zadávací řízení, v němž je nabídka navrhovatele buď hodnocena lépe, než nabídka „jiného konkrétního uchazeče“, nebo má být dosud lépe hodnocená nabídka téhož uchazeče vyřazena a nabídka navrhovatele se má stát nejlépe hodnocenou nabídkou. Navrhovatel nepovažuje popsaný postup zadavatele za náhodný a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, podle kterého zásada transparentnosti je porušena i tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele,“ uvádí se dále v Rozhodnutí.

PROHLÉDNĚTE SI CELOU ANABÁZI SEŘAZENOU CHRONOLOGICKY

DOKUMENT – PŘEČTETE SI CELÉ ROZHODNUTÍ ÚOHS

Proč ČSSZ zakázku zrušilo? (argumentace ČSSZ)

nejasnost zadávací dokumentace v důsledku nedostatečného popisu předmětu části veřejné zakázky ve spojení se stanovením maximálního počtu člověkodní, při jehož překročení se dodavatel zavazuje poskytovat službu aplikační podpory dále bez nároku na odměnu, dodavatelé mohli každý zcela jinak pochopit předmět veřejné zakázky, což se mohlo projevit v různé míře zohlednění tohoto rizika v jejich nabídkách, a tím v porovnatelnosti jejich nabídek
neporovnatelnost nabídek – To, že zadávací podmínky umožňují rozdílný výklad, a všichni uchazeči, co podali nabídky, jej údajně posuzují jednotně, nelze jednak s ohledem na nemožnost seznání vypořádání se s riziky ostatními uchazeči jednoznačně potvrdit, a zároveň to ani neznamená to, že k porušení zákona (a tím pádem i k ohrožení soutěže) nedošlo.“
koncepce předmětu plnění veřejné zakázky neodpovídá rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky – – hrazení služeb na základě člověkohodin či člověkodnů je vhodné v případě požadavků na rozvoj, avšak v případě podpory již považuje takové hrazení u dané veřejné zakázky za neopodstatněné. Podle zadavatele rozdíl mezi hrazením na základě paušální částky a člověkohodin není pouze v samotném placení, ale rovněž i ve způsobu převzetí výsledků, odstraňování nedodělků či chyb, možnosti uplatňovat smluvní pokuty, apod., tedy v celkovém nastavení zadávacích podmínek. tím, že zrušil předmětné zadávací řízení, předešel situaci, kdy by sice s některým z uchazečů uzavřel rámcovou smlouvu, ale tuto smlouvu dále nevyužíval, což je dle zadavatele „systémový problém, který nelze odstranit pouze tím, že zadavatel specifikuje své požadavky v rámci jednotlivých dílčích smluv“.
Změna přístupu k zajišťování provozu a rozvoje ICT – na základě systémové kontroly či auditu zadávacího řízení, který se uskutečnil v lednu tohoto roku
Pochybnosti o transparentnosti postupu zadavatele tento důvod podporuje dříve uvedené důvody pro zrušení zadávacího řízení“, a vyslovuje hypotézu, že v případě přezkumu by mohla být shledána „další možná pochybení zadavatele“, která by mohla „vnést negativní světlo ohledně transparentního postupu zadavatele“ v zadávacím řízení. Zadavatel uvádí, že „i z tohoto důvodu se, v tomto případě preventivně, rozhodl pro zrušení zadávacího řízení“.
Nerealizovatelnost části předmětu veřejné zakázky“

[/mn_protected]

O problémech vedení České správy sociálního zabezpečení s výběrovými komisemi jsme psali v dubnovém textu ČSSZ má složitý interní systém. Nestíhá proto soutěžit zakázky, v němž jsme mimo jiné upozornili na stížnosti poslanců Výboru pro sociální politiku na situaci v ČSSZ. Tehdy se dokonce spekulovalo o tom, že ústřední ředitel Jiří Biskup přešlapy jeho podřízených zaplatí svou vlastní hlavou. Místo toho se stal státním tajemníkem Ministerstva práce a sociálních věcí po odstupujícím předchůdci. Ekonomický deník jako první o tomto kroku informoval v polovině června v textu Novým státním tajemníkem MPSV bude dosavadní šéf ČSSZ. Místo Biskupa byl vedením ČSSZ pověřen dosavadní náměstek ministerstva Petr Hejduk (ČSSZ prozatím povede Hejduk z MPSV). Výběr odborníka na ekonomii jako dosavadního ředitele ČSSZ svědčí o tom, že vedení resortu si je vědomo nedostatků v tendrech a ekonomickém řízení ČSSZ, které je potřeba zlepšit.

O zpožděních v tendrech a způsobu jejich organizace jsme podrobně psali v rozhovoru o IT systémech na MPSV a ČSSZ s Robertem Baxou, náměstkem ministryně Marksové.

Jiří Reichl