Estonsko musí podle OECD rychleji snížit svou závislost na ropě, a posunout se tak k více zelenému hospodářskému růstu.
Nejsevernější pobaltská země učinila od roku podstatný hospodářský pokrok, přičemž se jí dařilo snižovat negativní dopady na životní prostředí. Přesto Estonsko zůstává uhlíkově nejintenzívnější ekonomikou v rámci zemí OECD.
Na tisíc dolarů hrubého domácího produktu připadá 533 kilogramů emisí oxidu uhličitého, což je zhruba dvakrát více než průměr OECD. Na vině je především vysoká energetická náročnost a závislost na energii z ropy, tvrdí nejnovější zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Příliš mnoho ropy
Ropa se na estonské primární energetické spotřebě podílí téměř ze tří čtvrtin. V případě výroby elektřiny je závislost na černém zlatu ještě markantnější – až devět z deseti kilowatthodin elektrické energie pochází v Estonsky z ropy.
Od roku 2000 se Estonsku podařilo zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie o více než 80 procent, a to zejména díky biomase. Dosáhlo tak téměř průměru celé OECD. Současně se ale emise skleníkových plynů ve stejném období zvýšily o 23 procent.
Estonsko proto potřebuje urychlit snižování své závislosti na ropě a zredukovat produkci odpadu. OECD doporučuje přijmout taková opatření, která výrazně zvýší energetickou efektivnost hospodářství, včetně rozšíření nákupu čisté energie na společném evropském energetickém trhu nebo zvýšení investic do zelených energetických zdrojů.
„Snižování závislosti na těžbě ropy je jednou z největších ekonomických, environmentálních a sociálních výzev, kterým Estonsko bude čelit,“ řekl v Tallinu Simon Upton, ředitel sekce OECD pro životní prostředí. „Bude muset nalézt způsob, jak se dostat na cestu k zelenějšímu hospodářskému růstu,“ dodal.
Nezdaňují příjmy, ale spotřebu
Jenže to nemusí být snadné. Estonsko totiž svého cíle mít do roku 2020 čtvrtinu energie z obnovitelných zdrojů dosáhlo už před šesti lety, a to díky masivní vládní podpoře využití biomasy pro vytápění a výroby elektřiny z větrných elektráren. Životaschopnost dalších větrných projektů je však kvůli současným nízkým cenám elektřiny a emisních povolenek velmi nejistá.
OECD estonské vládě doporučuje pokračovat v ambiciózní daňové reformě, která je v souladu s cílem mít více „zelený“ daňový systém. Dochází totiž k přesunu zdanění od příjmů směrem ke spotřebě. Výnosy z těchto zelených daní dosáhly zatím nejvyšší úrovně v roce 2010, kdy tvořily 2,9 procenta HDP, v současnosti jsou zhruba o tři desetiny procentního bodu nižší. Přesto Estonsko v tomto ohledu zůstává mezi nejlepší třetinou zemí OECD s tím, že je zde prý prostor pro další růst.
Nejpalčivějším problémem z hlediska životního prostředí zůstává produkce nebezpečného odpadu. Estonsko jej generuje až 35krát více než činí průměr OECD. Až 98 procent ho přitom pochází z těžby a zpracování ropy. Ropné laguny, které vznikly ještě za sovětské éry, znečišťují podzemní vody. Produkce jiného než nebezpečného odpadu vzrostla v Estonsku od roku 2005 o 40 procent.
Těžba a rafinace ropy znečišťuje také vzduch. Ten sice na celostátní úrovni dosahuje poměrně dobré kvality, nejvíce zatížený je ale region Ida-Viru na severovýchodě země. Kromě vzduchu zde trpí také půda a spodní vody. Zdejší obyvatelstvo vykazuje výrazně vyšší úroveň respiračních a kardiovaskulárních onemocnění než ve zbytku Estonska.
Pokračovat v nastoupeném trendu
OECD Estonsku doporučuje, aby připravilo a přijalo další opatření, která pomohou naplnit emisní cíle pro roky 2030 a 2050. Ruku v ruce s tím se má tamní vláda zasazovat o efektivnější připojení k jednotnému evropskému energetickému trhu, aby Estonsko dokázalo lépe nahrazovat fosilní zdroje zdroji obnovitelnými, a i nadále snižovalo energetickou náročnost svého hospodářství.
Estonsko ale při tom nemám zapomínat na sociální stránku věci. Opatření mají být citlivá a doprovázená adekvátní politikou zaměstnanosti, tak aby pracovní síla mohla plynule přejít z utlumovaných sektorů energetiky do těch rozvíjejících se.
V neposlední řadě pak OECD klade důraz na to, aby Estonsko posilovalo investice do ekologických inovací. K tomu má sloužit jednak cílená finanční podpora, ale také daňové úlevy. Podpora má být zaměřena zejména na malé a střední podniky.
-usi-
