Maďarští, polští a rakouští špeditéři u ústavního soudu v Karlsruhe napadli výklad, podle kterého se německá minimální mzda ve výši 8,50 euro vztahuje i na řidiče projíždějících kamionů. Česko zatím zůstává stranou.
Současně dopravci požádali o vydání předběžného opatření, které by pozastavilo platnost vyplácení minimálních mezd nejen u řidičů projíždějících nákladních automobilů, ale také u těch, které na území Spolkové republiky nakládají či vykládají zboží.
Podle zahraničních dopravců je německá právní norma ohrožením principu volné dopravy na území Evropské unie.
Čeští dopravci původně patřili mezi ty, kteří se proti účinnosti normy také vymezovali. Český ministr dopravy Dan Ťok (ANO) ale v únoru letošního roku dostal od svého německého protějšku Alexandera Dobrindta ujištění, že se minimální mzda nebude vztahovat na řidiče transitní dopravy a na řidiče skládající zboží v německých námořních přístavech, napsala ČTK.
Zavedení německé minimální mzdy i pro tranzitující řidiče v minulosti kritizoval také europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj při průjezdu českého řidiče přes Německo nevzniká žádný obchodní vztah s německým zákazníkem, protože tranzitující dopravce ani není v přímé konkurenci s domácími dopravci.
Proti výjimkám z minimální mzdy pro zahraniční řidiče protestují také německé dopravní odbory. Podle jejich stanoviska dávají výjimky zahraničním společnostem neoprávněnou konkurenční výhodu proti německým firmám.
-of-
