Německo rozšiřuje svůj vojenský aparát a čísla ukazují zajímavý rozpor. Bundeswehr má nejvíce příslušníků za zhruba 13 let a zároveň výrazně roste počet lidí, kteří se vojenské službě odmítají podřídit.
V prvních sedmi měsících letošního roku paradoxně přibylo žádostí o službu i nových vojáků. Současně se v Německu znovu rozbíhá systém vojenské registrace, který má státu umožnit získat přehled o mladých lidech schopných případné služby.
Podobný růst náborových čísel zaznamenává také česká armáda. Do služby letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí, přestože původní plán počítal s přijetím 2250 nových vojáků. Obě země tak řeší rozšiřování svých ozbrojených sil, v Německu však současně sílí i veřejný odpor části společnosti k vojenské službě.
Bundeswehr má nejvíce vojáků za 13 let
Ke konci července 2026 měl Bundeswehr přibližně 186 700 příslušníků. Jde o nejvyšší počet za zhruba posledních 13 let.
Ve srovnání s červencem loňského roku německé ozbrojené síly posílily o více než dvě procenta. Přibylo přibližně 3700 lidí. Bundeswehr se tím už dostal do plánovaného rozmezí pro letošní rok, které počítá se silou mezi 186 000 a 190 000 příslušníky.
Německé ministerstvo obrany zároveň očekává, že počet příslušníků bude do konce roku dál růst. Vývoj mohou ovlivnit sezonní výkyvy.
Zájem o službu výrazně roste
Růst počtu příslušníků Bundeswehru doprovází také vyšší zájem lidí o vojenskou službu. V prvních sedmi měsících roku 2026 dostal Bundeswehr přibližně 47 300 žádostí o službu. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jde o 26procentní nárůst.
Ještě konkrétnější obrázek nabízí počet nově přijatých příslušníků. Za prvních sedm měsíců letošního roku jich nastoupilo přibližně 15 400, což představuje meziroční nárůst o 12 procent.
Mohlo by vás zajímat
Německé ministerstvo obrany zároveň upozorňuje, že růst počtu uchazečů souvisí také se zavedením nového systému evidence potenciálních vojáků.
Německo obnovuje vojenskou registraci
Od roku 2026 platí u sousedů nový model vojenské služby. Jeho hlavním cílem je především zvýšit počet příslušníků Bundeswehru.
Nový zákon počítá s postupným růstem velikosti německých ozbrojených sil. Do roku 2035 by měl Bundeswehr dosáhnout 255 000 až 270 000 příslušníků.
Jedním z klíčových prvků reformy se stalo obnovení systému registrace potenciálních vojáků. Mladí Němci narození v roce 2008 a později dostávají zvláštní dotazník. Ten se ptá na jejich zdravotní stav, vzdělání, schopnosti a ochotu vykonávat vojenskou službu. Muži musí dotazník vyplnit povinně, ženy tak mohou učinit dobrovolně.
Dalším krokem reformy má být obnovení povinných zdravotních prohlídek a posuzování způsobilosti k vojenské službě, známých jako Musterung. Od roku 2027 by měli touto procedurou povinně procházet muži v příslušných věkových skupinách.
Německo tak obnovuje systém, který státu umožňuje zjistit, jaké lidské zdroje má k dispozici. Současně tak získat informace o potenciálních kandidátech na službu v Bundeswehru.
Povinná vojna se zatím nevrací
Přes změny systému ale vojenská služba v Německu zatím zůstává dobrovolná. Povinnou vojenskou službu země pozastavila v roce 2011. Nový zákon pouze vytváří mechanismus, který umožní Německu případně povinnou službu zavést, pokud dobrovolný nábor nepřinese požadovaný počet příslušníků Bundeswehru.
Právě obnovení vojenské registrace proto představuje důležitou změnu. Stát znovu získává přímější přehled o skupině mladých lidí, kteří by v případě potřeby mohli připadat v úvahu pro vojenskou službu.
Více uchazečů, ale také více odpíračů
Obnovení vojenské registrace už podle dodaných údajů přináší výsledky v podobě rostoucího počtu kandidátů. Zároveň ale nelze celý nárůst žádostí připsat pouze novému systému přihlašování.
Růst počtu příslušníků Bundeswehru a zájemců o službu zapadá do širší snahy o posílení německých ozbrojených sil. Nový mechanismus umožňuje armádě přímo oslovit velké množství mladých lidí a získat informace o potenciálních kandidátech.
Do systému se ale dostávají i lidé, kteří se nakonec pro dobrovolný vstup do armády nerozhodnou. S obnovením vojenské registrace a přípravou na návrat povinného posuzování způsobilosti se pro část mladých Němců stává otázka vojenské služby konkrétnější.
Podklady zároveň uvádějí prudký nárůst počtu odpíračů vojenské služby. Neobsahují však konkrétní číslo, které by tento nárůst umožnilo přesně vyčíslit.
Posílení východního křídla NATO
Růst německé armády nesouvisí pouze s celkovou snahou o posílení ozbrojených sil. Německo zároveň přebírá závazky spojené s obranou východního křídla NATO. Jedním z příkladů je rozmístění německé obrněné brigády v Litvě.
Jde o první trvalé rozmístění velké bojové jednotky Bundeswehru mimo Německo. Takové nasazení podle dodaných údajů vyžaduje nejen techniku a infrastrukturu, ale také značný počet vojáků.
Navýšení počtu rezervistů
Berlín současně nepočítá pouze s růstem počtu aktivně sloužících vojáků. Německo chce rozšířit také svou vojenskou rezervu.
Podle plánů německé vlády má mít Bundeswehr v roce 2035 zhruba 255 000 až 270 000 vojáků v aktivní službě a přibližně 200 000 rezervistů.
Bundeswehr už proto oslovuje bývalé příslušníky, kteří v minulosti sloužili. Nabízí jim informace o možnosti návratu do systému rezerv a účasti na vojenském výcviku.
Rezerva má představovat důležitý zdroj vycvičeného personálu v době, kdy Bundeswehr potřebuje další lidi. Tvořit ji mohou nejen vojáci po skončení aktivní služby, ale také bývalí branci a další občané, kteří absolvovali potřebný vojenský výcvik.
Podle německých médií Německo zároveň zvažuje zvýšení věkové hranice pro rezervisty na 70 let. Takový krok by umožnil získat další vycvičený personál.
Cílem proto není pouze zvýšit počet aktivních vojáků. Německo chce současně vytvořit rozsáhlou rezervu, která by mohla v případě rozsáhlého konfliktu doplnit ozbrojené síly.
Nový systém vojenské služby má proto Bundeswehru přinést více než jen nové rekruty. Po skončení aktivní služby se část vojáků může zařadit do rezervy a postupně tak zvyšovat počet vycvičených lidí.
Pacifismus jako reakce na zbrojení
Návrat vojenských témat do každodenního života v Německu zároveň oživil pacifistické hnutí. Jeho představitelé otevřeně odmítají zbrojení země, rozšiřování Bundeswehru i možný návrat povinné vojenské služby.
Jedním z výrazných zastánců těchto postojů je sedmadvacetiletý německý spisovatel Ole Nymoen. V roce 2025 vydal knihu Why I Would Never Fight for My Country, v níž vysvětluje svůj odmítavý postoj k účasti ve válce.
Nymoen uvádí, že dokonce i v případě napadení by dal přednost kapitulaci a životu pod okupací před účastí v ozbrojeném odporu. Podle něj by se v případě, že by se 24. února 2022 nacházel na Ukrajině, pokusil ze země uprchnout nebo se ukrýt. Do boje by ale nešel.
Podobné postoje zastávají i další představitelé německého protiválečného hnutí. Michael Schulze von Glaser, politický ředitel Německé mírové společnosti – Svazu odpíračů vojenské služby, odmítá militarizaci Německa a přípravy na případný konflikt s Ruskem. Podle něj by válka mezi NATO a Ruskem mohla přerůst v jaderný konflikt.
Proti návratu povinné vojenské služby vystupuje také německý politický influencer Simon David Dressler. Uvedl, že pokud by Rusko napadlo Německo, pokusil by se se svými blízkými ze země odjet, místo aby se zapojil do bojových operací.
Dva opačné trendy v jedné zemi
Právě tyto postoje pomáhají vysvětlit jeden z důvodů prudkého nárůstu počtu odpíračů vojenské služby. Po obnovení vojenské registrace a přípravě návratu povinného posuzování způsobilosti se podle dodaných podkladů pro část mladých Němců stává možnost války méně abstraktní.
Jedni proto vstupují do Bundeswehru, zatímco druzí veřejně odmítají vojenskou službu i ozbrojený odpor obecně.
Reforma tak odhaluje dva protichůdné trendy v německé společnosti. Země současně rozšiřuje své ozbrojené síly a čelí významné části společnosti, která odmítá vzít do rukou zbraň i v případě přímého ohrožení.
Nárůst odmítačů služby tak představuje jeden z vedlejších důsledků návratu k rozsáhlejší vojenské registraci. Německý stát znovu aktivně pracuje se skupinou lidí, která od roku 2011 z velké části zůstávala mimo přímý kontakt se systémem vojenské služby.
Česká armáda také překonává plán náboru
Podobný růst náborových čísel zaznamenává podle dodaných údajů také česká armáda. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uvedl v srpnu na slavnostní přísaze ve Vyškově, že do české armády letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí. Původní plán přitom počítal s přijetím 2250 lidí.
Klíčové období pro nábor podle ministra teprve přijde na podzim, kdy do armády tradičně nastupují čerství absolventi škol.
„Dosáhneme mimořádně dobrých výsledků v letošním roce, pokud jde o doplňování armády, a vysoce překonáme i objemy těch nárůstů, které byly za předchozí čtyři roky předchozí vlády,“ uvedl Zůna.
Do tohoto počtu se započítávají také přísahy po absolvování dobrovolných vojenských cvičení.
Demografický vývoj a generační obměna
Zůna při hodnocení náborových čísel upozornil i na demografický vývoj a věkové složení armády.
„Pokud jde o demografický vývoj, samozřejmě o něm víme. Proto jsme stanovili, že personál je prioritou v těchto letech, protože co neuděláme do roku 2029, 2030, budeme potom už obtížně dohánět,“ řekl ministr.
Podle Zůny působí v ozbrojených silách ještě jeden zásadní faktor, o kterém se veřejně příliš nemluví. Jde o generační obměnu.
Profesionalizace armády byla schválena v roce 2002 a armáda už tehdy fungovala jako poloprofesionální. Významný počet vojáků proto podle ministra nyní dospěl do věku, kdy je potřeba jejich obměna.
„Dochází ke generační obměně vojáků, takže my i s tímto faktorem musíme pracovat. To znamená, že nedoháníme pouze doplňování, ale i tu generační obměnu. Takže letos nám armáda i omládne,“ dodal.
