INZERCE

Polský hnědouhelný důl Turów. Foto: Greenpeace ČR

Od podpisu česko-polské dohody o lomu Turów uplynul rok. Výsledky jsou poněkud rozporuplné

Dnes je tomu přesně jeden rok od chvíle, kdy česká a polská vláda uzavřely dohodu o spolupráci při řešení negativních dopadů těžby uhlí v povrchovém dole Turów. Zatímco ministerstvo životního prostředí si pochvaluje dosažené výsledky, třeba zpomalení poklesu podzemních vod, ekologické organizace varují, že pokračující těžba připraví lidi na Frýdlantsku a v okolí Hrádku nad Nisou o zásoby vody dříve, než budou postaveny slíbené vodovody.

Optimistický pohled na praktické dopady rok staré dohody představilo ministerstvo životního prostředí. To považuje za úspěch, že polská strana dostavěla stěnu, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vzniká také zemní val, který má přispět k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem. V přípravě jsou náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší.

„Po roce od podpisu dohody si stojím za tím, že to bylo nejlepší řešení stavu kolem dolu Turów. Vedle finančních prostředků, které využije zejména Liberecký kraji pro lepší dodávky vody, je zásadní, že polská strana skutečně plní své závazky a my jsme získali možnost kontroly vlivu těžby na životní prostředí a máme data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší. Díky tomu můžeme dříve a lépe reagovat, pokud se objeví problém,“ shrnuje vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který je též pověřeným ministrem životního prostředí.

Premiéři Polska a České republiky podepisují dohodu o hnědouhelném dolu Turów. Foto: Úřad vlády

„Ukončit spor o důl Turów bylo velmi důležité, zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci a nutnost zajištění energetické bezpečnosti. Podpisem smlouvy se zlepšily česko-polské vztahy, což otevřelo novou kapitolu bilaterálních vztahů. Naši experti jsou v neustálém kontaktu s českými úřady. Během prvního roku trvání dohody byly splněny všechny plánované úkoly,“ dodává polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová.

Součástí dohody je finanční příspěvek polské strany ve výši 45 milionů eur. Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur obdrželo ministerstvo životního prostředí na zajištění monitoringu dopadů těžby v lomu Turów.

Kde je ten slíbený vodovod?

Avšak Sousedský spolek Uhelná společně s českou pobočkou Greenpeace a aktivistickými právníky z firmy Frank Bold vidí realitu v temnějších barvách. Dohoda je podle nich nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu. Po roce od podpisu dohody je podle ekologických aktivistů evidentní, že místním lidem dohoda nepomohla.

Ekologové dále upozornili, že stát už rok odmítá předat data o odtoku vody z českého území do areálu dolu. Není tak možné ověřit, zda funguje podzemní stěna, která má odtoku zabránit. Těžba v dole stále pokračuje, aniž by měla všechna povolení od polských úřadů. Co se týká slíbených vodovodů v pohraničních obcích, tak zatím nebyl postaven ani metr. Také dosud nezačala stavba nadzemního valu mezi dolem a obcí Uhelná.

„Turów není spor dvou zemí. Je to spor, ve kterém stojí na jedné straně zisk fosilního průmyslu a na straně druhé jsou životy a zdraví obyvatel tří evropských zemí. Právo jasně říká, co si může a nemůže takový průmysl dovolit. Případ Turów však ukazuje, že ani soudy, ani státy, ani Evropská unie nejsou schopny své právo na PGE vymoci,” postěžovala si Petra Kalenská, právnička z Frank Bold.

Lom s elektrárnou hned za státní hranicí

Spor o budoucnost dolu Turów, který se nachází poblíž česko-polsko-německého trojmezí, patřil mezi nejžhavější kauzy roku 2021. Polská snaha prosadit „na sílu“ pokračování těžby v Turówě do roku 2044 vedla českou vládu až k podání stížnosti k Evropské komise a k žalobě na Polsko u Soudního dvora EU. Vypjaté emoce zklidnila až mezivládní dohoda z loňského února, kterou osobně podepsali premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki.

Proč Poláci potřebují pokračovat v těžbě v lomu Turów i za cenu zhoršení vztahů s Českem a Německem? O tom Ekonomický deník informoval například v těchto zprávách:

Rozkaz zněl jasně: další těžba v Turówě musí projít. Češi a Němci protestují, jak se dá

Česko-polská bitva o Turów. Proč je lom s elektrárnou pro Poláky tak důležitý?

dtr