INZERCE

Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Obce musí mluvit do nové podoby zákonů o odpadech, míní Havelka z odpadové asociace

V polovině dubna by mělo plénum Evropského parlamentu odhlasovat dohodu trialogu o odpadovém hospodářství a recyklovaných výrobcích. Jak se na ambiciózní dohodu dívá ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka?

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI) schválil výsledek trialogu k odpadovému a oběhovému hospodářství. Vzhledem k tomu, že šlo o trialog lze říct, že je to kompromis. Co z tohoto kompromisu nejvíce vítáte?

Ano, určitě se jedná o kompromis a my tento kompromis vítáme. Jsem rád, že Evropa nesnížila své ambice týkající se recyklace. Recyklační cíl ve výši 65% komunálního odpadu zůstal zachován, jen se posunul v čase o pět let, na rok 2035. Stejně tak byla dojednána shoda na cíli k omezení skládkování. Ten byl stanoven na 10% skládkování komunálních odpadů v roce 2035, tedy za 17 let. Oba cíle spolu souvisí a věřím, že v postupném vývoji odpadového hospodářství se je podaří kvalitně dosáhnout bez potřeby výrazných dopadů na ty, kdož služby nakládání s komunálními odpady platí. Tedy zejména na obce a města.

Stejně důležité jako jmenované cíle je také to, že Evropa by měla mít konečně jednotný systém vykazování a sledování plnění cílů, a to v rámci Eurostatu, a také jednotné definice. Srovnání mezi státy tak bude více vypovídající a myslím, že pro některé to může být celkem překvapení.

Co naopak z konečné verze trialogu vypadlo a je podle vaší asociace důležité?

Zatím jsme neobjevili něco zásadního, co bychom očekávali a nakonec tam nebylo. Aktuálně sledujeme, jak to Evropa myslí se zařazováním výstupů z některých zařízení, jako například popílku a strusky, či dalších nespalitelných výstupů ze spaloven, nebo bioodpadu ze zařízení na třídění odpadů.

Jaký hlavní signál vysílá EP směrem k členským státům?

Že to myslí se zodpovědnějším přístupem k nakládání s odpady, jako se zdroji surovin pro další výrobu, skutečně vážně. V uvedeném horizontu k roku 2035 by odpady skutečně neměly být ukládány na skládky, či končit jako neupravený směsný komunální odpad ve spalovnách. Tento názor nezastává jen Evropský parlament, je to i Evropská komise a nakonec i jednotlivé členské státy, které se na věci ve finále také shodly. A to je pozitivní.

Jaké budou hlavní dopady na města a obce (tedy pokud výsledek odhlasuje EP, což předpokládám)?

To záleží spíše na tom, zda ten který stát bude chtít mít nastavení přísnější, než je to evropské. Anebo se bude řídit podle toho aktuálně schvalovaného evropského. V dopadech na obce a města to může být zásadní rozdíl. Ekonomicky je to tak, že čím přísnější nastavení a rychlejší cíle, tím větší náklady obcí a měst. To je samozřejmě logické. Podle nás je evropské nastavení a časování cílů vhodné a v pořádku a plně ho podporujeme. Při postupném vývoji jsme schopni evropské cíle splnit bez citelných a skokových dopadů na obce a města. Pokud by však obce a města chtěly evropské cíle splnit dříve, pak je to samozřejmě možné, ale za výrazně vyšších nákladů. To však příliš nepředpokládáme.

Jak se to promítne do legislativního procesu v ČR? Není dosud schválen nový zákon o odpadech, který „zůstal viset“ v LRV, bude podle Vašeho názoru stažen a přepracován? Jaké další zákony budou muset projít revizí?

Na implementaci nových směrnic budeme mít cca 1,5 roku. Rok starý návrh nového odpadového zákona je samozřejmě třeba přepracovat a už nyní se ukazuje, že bylo velmi správné, že jsme se zákonem počkali. Evropský balíček přinesl zásadní změny. Budou stanoveny nové definice základních pojmů, nové postupy výpočtů stanovených cílů a další a další věci, které celý zákon významně ovlivňují.

Původní návrh zákona také více počítal se směřováním velkého množství neupravených směsných komunálních odpadů do kapacit nových spaloven. To bylo často ministerstvu vyčítáno. S ohledem na finální evropské recyklační cíle se ale ukazuje, že by to byla slepá ulička. ČR by prostě nesplnila vysoké evropské recyklační cíle. Což dlouhodobě říkaly například i ekologické organizace.

Zákon je tedy třeba přepracovat a obce a města musí mít znovu prostor se k novému zákonu dostatečně vyjádřit. Obce a města budou po mnoho dalších let celý systém nakládání s komunálními odpady platit, a proto musí mít rozhodující slovo mimo jiné i k jeho ekonomickým nástrojům. Evropský balíček ukazuje, že původně navrhované čtyřnásobné zdražení, potřebné zejména pro spalovny, vůbec nebude třeba. Separace a recyklace takové zdražení nepotřebuje. To je podle nás pro obce jednoznačně dobrá zpráva.

V návaznosti na nové evropské směrnice pak bude jistě nutné, co nejdříve aktualizovat národní Plán odpadového hospodářství a s ním i všechny krajské plány odpadového hospodářství. To je jasné. Nové cíle je třeba co nejdříve zakotvit do strategických plánů. To vše vnímáme velmi pozitivně a jsme připraveni s tím jako Česká asociace odpadového hospodářství co nejvíce pomoci.

Jiří Reichl

O tématu jsme psali:

Ambiciózním cílům EU v odpadovém hospodářství se budeme muset přizpůsobit 

Jednotná definice komunálního odpadu v celé EU je historickým úspěchem, říká k dohodě o… 13.3.2018

Polčák: Výbor EP ENVI odhlasoval výsledek trialogu odpadové legislativy. Výsledná podoba by mohla být… 27.2.2018

Europarlament odhlasoval “zelenější” energetiku. Jak zvedali ruku Češi? 18.1.2018

Den starostů SMO ČR: Odpady, voda a energetika a jak s nimi v budoucnu… 27.2.2018

Obecní útrata za odpady: od 21 Kč po 3 321 Kč za osobu ročně 9.11.2017

Beneš (SOVAK): Zákaz využití kalů v zemědělství od 2020 nenařizuje Brusel, ale naši legislativci 27.2.2018

Provoz chráněné dílny komplikují udání a neustálé kontroly 21.11.2017

Známe plán výzev na dotace pro životní prostředí na rok 2018 29.9.2017