Spojené státy projevily zájem o zřízení stálé vojenské základny v Polsku, ve středu to řekl agentuře AP náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. Zaznívá to jen den poté, co polská vláda schválila kroky umožňující vznik takové základny na východním křídle NATO. Z druhé strany Atlantiku ale také zaznívá, že USA svoje celkové angažmá v Evropě výrazně omezí.
„Američané mají zájem o polskou nabídku umístit zde stálou základnu,“ uvedl Tomczyk s tím, že by ji financovaly obě země. Americké ministerstvo obrany ve Washingtonu na dotaz uvedlo, že k věci nemá co nového sdělit.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz nedávno uvedl, že Poláci dělají vše, co je v jejich silách, aby stálou základnu získali, ale „rozhodnutí bude vždy na straně Američanů“.
Víc vojáků v Polsku, méně techniky v Evropě
V Polsku se nyní nachází na 10 tisíc amerických vojáků, většina z nich na rotační základě. Polská vláda doufá, že v zemi budou trvale tisíce amerických vojáků. Spojené státy ale nyní přehodnocují svoji celkovou vojenskou přítomnost v Evropě, pokud jde o personál i výzbroj.
The New York Times minulý týden uvedly, že USA stáhnou z Evropy 50 ze stávajících 150 stíhaček F-16 a F-15E. Z 26 na 15 má pak sníží počet námořních průzkumných letounů a škrtnou všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu. Dále změní přidělení zmíněné ponorky a letadlové lodě včetně několika dalších vojenských plavidel a stíhaček, které letadlovou loď na misích doprovázejí. Také změní přidělení jedné ze dvou skupin bombardérů určených na obranu Evropy. USA nemají v Evropě trvale rozmístěnou letadlovou loď, ta ale do evropských vod na různé mise připlouvá.
Die Welt k tomu tehdy uvedl, že škrty v počtu stíhaček se týkají strojů, které nejsou žádné novinky, protože některé vstoupily do služby před padesáti lety. „Jedná se o letadla čtvrté generace, nikoli páté,“ napsal. Die Welt uvedl, že na seznamu je sice osm moderních tankovacích letounů KC-46, ale jsou na něm i stárnoucí tankery KC-135 z 50. let, které prošly modernizací. I tak podle deníku zůstane pro Evropu vyčleněno 63 z 80 takovýchto letounů.
Menší role Německa
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v květnu náhle pozastavila vyslání dalších 4000 vojáků do Polska. O něco později ale Trump oznámil vyslání dalších 5000 vojáků. Žádné další podrobnosti však neuvedl, a tak není ani zřejmé, kdy vojáci přijedou.
V květnu se v médiích také objevily zprávy, že Spojené státy zmenší objem vojenských sil, které by daly k dispozici na pomoc evropským členům NATO v případě velké krize, jakou by byl například útok na některý z těchto států. Navíc americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil snížení počtu amerických vojáků v Německu o 5000 během šesti až 12 měsíců. V současnosti má americký kontingent v Německu zhruba 35 tisíc příslušníků. Ke konci loňského roku se v Evropě nacházelo přibližně 85 tisíc amerických vojáků.
