Norsko chce ostatní země přinutit, aby postupně opustily uhlí. Cílem by mělo být splnění nových globálních cílů pro zastavení globálního oteplování. Norský průmysl přitom plánuje zvýšit produkci fosilních paliv.
„Víme, že pokud spálíme všechny naše zdroje uhlí, ropy a zemního plynu, které máme k dispozici, pak nesplníme dohodu ujednanou v Paříži,“ řekl Karl Eirik Schjøtt-Pedersen, ředitel norského sdružení ropy a zemního plynu a bývalý ministr financí.
Schjøtt-Pedersen argumentoval tím, že norská fosilní paliva by mohla pomoci zemím jako je Německo nebo Británie, protože podle něj je norský plyn čistší než uhlí: „Pokud by Evropa nahradila uhlí norským zemním plynem, pak by to vedlo k 50procentnímu snížení emise skleníkových plynu pro každou jednotku vyrobené energie. Vyrábíme plyn s nízkými emisemi, který může nahradit uhlí s vysokými emisemi,“ řekl tento týden na setkání politiků, vědců a podnikatelů ze severských států v norském městečku Tromso.
Norsko chce rozvíjet těžbu ropy
Je také zajímavé, že navzdory uzavření pařížské dohody a poklesu cen ropy, které spadly pod 30 dolarů, hodlá největší producent ropy a zemního plynu v EU rozšířit těžbu v některých z nejrizikovějších a nejvíce ekologicky citlivých oblastech. Začátkem tohoto měsíce došlo k vydání 56 nových licencí k tomu, aby 36 podniků mohlo prozkoumat oblast kolem lofotských ostrovů možné zdroje komodit. Ostrovy jsou přitom domovem jedné z největších populací tresky obecné. Národní ropná společnost Statoil by také měla utratit 6 miliard dolarů na rozvoj rovných polí Castberg.
Norská premiérka Erna Solbert řekla, že nízká cena ropy může pomoci světové ekonomice: „Průmysl ropy a zemního plynu zažil v minulosti velké propady, nízké ceny ropy mohou stimulovat světovou ekonomiku a jejich poptávku po ropě,“ řekla na konferenci s tím, že není jiná možnost než využít rozsáhlé naleziště ropy: „Naše námořní teritorium pokrývá rozsáhlou oblast. Mořské dno obsahuje velké zdroje ropy a zemního plynu. Je tam obrovská možnost pro těžbu těchto zásob a „sklidit“ za to odměnu. Proto je velmi důležité vynaložit úsilí, aby oceány zůstaly čisté a produktivní,“ uvedla premiérka.
Ochránci životního prostředí však prosperující zemi, která má jeden z nejvyšších HDP/na obyvatele, kritizují: „Vláda je pokrytecká a popírá Pařížskou dohodu. Tvrdí, že naše ropa je čistá a Evropská unie nás potřebuje. Zdá se, že neexistují žádná omezení norského ropného průmyslu. Chtějí pokračovat v rozšiřování těžby,“ řekl Lundberg Silje z Friends of the Earth Norska.
Norsko má v úmyslu snížit emise o 30% do roku 2020 a o 40 % do roku 2030. Nicméně se jedná o jednu z mála evropských zemí, která od roku 1990 zvýšila emise. Státní úřad statistiky SSB uvedl, že norský ropný průmysl vytvářel 27 % veškerých emisí uhlíku v Norsku a v roce 2013 se roční emise z produkce ropy a plynu oproti roku 1990 zvýšila dokonce o 91%.
Arsen Lazarevič
