Chyby při specifikaci pořizované výzbroje, nezajištění náhradních dílů na její životní cyklus, nakupování výzbroje na etapy s nutností vypisování nových zadávacích řízení. Časté chyby při tendrech a nutnost jejich opakování. To všechno jsou pochybení, která zjistili kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu při prověřování nákupů Ministerstva obrany ČR pro Armádu ČR v létech 2017-2020. Nákupy se tím prodražují, zvyšuje se administrativní zátěž a vyzbrojování armády se oproti termínům schváleným vládou v koncepčních dokumentech MO zpožďuje.
„Systém, jakým MO nakupuje výzbroj, nefunguje tak, jak by měl. Nákupy se prodlužují, tím rostou i náklady a zvyšuje se administrativní zátěž pro resort. MO například chybovalo při specifikaci toho, jakou výzbroj nebo náhradní díly chce nakoupit. Zadávací řízení proto muselo opakovat,“ uvádí v kontrolní zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Například při nákupu modulárního zbraňového kompletu, kdy špatně specifikovalo jeden z nábojů. U nákupu náhradních dílů na zbraň 5,56 mm SIG 516 muselo dokonce zrušit již uzavřenou smlouvu s dodavatelem a vypsat zadávací řízení znovu.
Ministerstvo obrany nesouhlasí s některými závěry
Ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že nesouhlasí s některými závěry. „Zejména nesouhlasíme s jejich interpretací v tiskové zprávě NKÚ, jejíž znění je zkreslující a neobjektivní,“ uvádí mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Podle něj na základě vzorku několika zakázek nelze souhlasit s tvrzením, že vyzbrojování se prodlužuje a prodražuje a resort obrany nebuduje bojové schopnosti armády v požadovaném čase. „Naopak, modernizace v posledních letech pokračuje historicky nejvyšším tempem a dle plánů a potřeb Armády ČR. Jen v letech 2019-20 byly v oblasti výzbroje a výstroje uzavřeny stovky smluv v objemu 60 miliard korun. Zpoždění u pořízení ručních zbraní od České zbrojovky navíc nebylo způsobeno resortem obrany, ale nutností čekat na vyřizování námitky podané konkurenční firmou k ÚOHS,“ dodal mluvčí ministerstva obrany.
Kontroloři například upozorňují na to, že při pořizování kulometů MINIMI opakovalo MO čtyřikrát zadávací řízení. Při druhém a třetím zadávacím řízení MO nepostupovalo v souladu se zákonem, když tato zadávací řízení nezrušilo na základě jednoho z důvodů taxativně vymezených v těchto ustanoveních. Druhé zadávací řízení, které MO vyhlásilo dne 21. května 2018, o sedm dní později zrušilo. V dokumentaci veřejné zakázky uvedlo, že důvodem byly náhlé změny specifikace pořizovaného majetku. „Dle vyjádření MO již nejsou současní pracovníci MO schopni vysvětlit, o jakou změnu se jednalo. Třetí zadávací řízení MO zahájilo v červenci roku 2018. Na základě dotazů účastníků k zadávací dokumentaci 12 prodloužilo MO lhůtu pro podání žádosti o účast do 6. září 2018. Dne 4. září 2018, tedy dva dny před vypršením lhůty pro podání žádosti o účast, rozhodlo o zrušení zadávacího řízení s odůvodněním, že ve stanovené lhůtě nebyla podána žádná žádost o účast,“ uvádí se dále ve zprávě.
K těmto kulometům navíc MO nakoupilo nevhodné denní zaměřovače, přestože ho v průběhu zadávacího řízení na tento problém upozornil opakovaně jeden z účastníků řízení a také Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Tento úřad navíc ministerstvu doporučil, aby resort provedl před nákupem zkrácené vojenské zkoušky zaměřovačů s kulomety. Ministerstvo je ale neprovedlo, i když s nimi původně počítalo. Ve výsledku tak resort utratil téměř 3,4 milionu korun za nevhodné příslušenství.
Kontroloři prověřili nákupy za více než 3 miliardy korun, které se uskutečnily v létech 2017-2020. Vyčíslené chyby převyšují 3 miliony korun.
-chl-, -red-
