INZERCE

Farma větrných elektráren. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Německé velkoobchodní ceny elektřiny prudce porostou. Klesat začnou až od roku 2024, tvrdí analýza

Podle poslední analýzy švýcarského výzkumného centra Prognos vypracované na zakázku Bavorského průmyslového svazu (VBW) budou velkoobchodní ceny elektřiny v Německu v příštích několika letech výrazně vyšší než v období 2019-2020, a to kvůli energetickému mixu země a jejich trvalé závislosti na cenách plynu. Klesat začnou až od roku 2024, tvrdí analýza.

Společnost Prognos zkoumala řadu scénářů založených na faktorech, které by měly ovlivnit budoucí ceny elektřiny, včetně dostupnosti ruského plynu, obnovitelných zdrojů energie a využívání vodíku.

Podle zprávy budou ceny od roku 2024 klesat, ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zůstanou vyšší než dříve.

V případě náhlého zastavení dodávek ruského plynu vzroste průměrná cena elektřiny v roce 2023 kvůli vysokým cenám plynu na více než 500 eur za megawatthodinu (MWh) a poté do roku 2028 opět výrazně klesne, předpovídá zpráva. Do roku 2030 se očekává, že cena dosáhne 98 eur za MWh a poté do roku 2040 klesne na přibližně 80 eur za MWh.

Zpráva zdůrazňuje, že větší rozšíření obnovitelných zdrojů energie by mělo na úroveň cen elektřiny snižující vliv. Ceny elektřiny lze snížit také zvýšením flexibility spotřeby elektřiny prostřednictvím řízení poptávky.

Výroba elektřiny z vodíku však podle společnosti Prognos povede ve střednědobém horizontu k ještě vyšším cenám. Očekává se, že vodíkové elektrárny zajistí bezpečnost dodávek tím, že pokryjí špičkové zatížení v klimaticky neutrálním energetickém systému. Pokud by se využití vodíku promítlo do velkoobchodních cen elektřiny, vedlo by to k výraznému nárůstu cen elektřiny od roku 2028 až do konce roku 2030 na 160 eur. Náklady na vodík by proto neměly být refinancovány prostřednictvím trhu s elektřinou, ale spíše prostřednictvím jiných finančních nástrojů, uvádí zpráva.

Vysoké ceny energií se stávají pro domácnosti a podniky stále větším problémem od konce roku 2021, kdy oživení ekonomiky po pandemii vyvolalo problémy s dodávkami.

Situaci pak vážně zhoršil útok Ruska na Ukrajinu.

Zatímco obavy z nedostatku plynu pohlcují s blížící se topnou sezónou většinu pozornosti, vysoké ceny elektřiny by také mohly výrazně přispět k dramatickému zvýšení životních nákladů.

Německo dosáhlo v polovině září rekordu v solární energii

Rok 2022 bude přitom v Německu rekordním rokem pro výrobu solární energie, jak vyplývá z údajů výzkumného institutu Fraunhofer ISE Energy Charts.

„Už v polovině září vyrobily solární elektrárny v Německu v roce 2022 více elektřiny než za celý rok 2021 nebo 2020,“ napsal Bruno Burger z Fraunhofer ISE na Twitteru.

Solární zařízení letos dodala do německé energetické sítě již více než 51 terawatthodin (TWh). Předchozí rekord v celkové roční výrobě solární energie byl podle Fraunhoferovy společnosti 50 TWh v roce 2020.

Letošní rekordní výroba solární energie je způsobena příznivými povětrnostními podmínkami a neustálým doplňováním kapacity výroby elektřiny v zemi, protože Německo zvyšuje využití obnovitelných zdrojů energie v rámci přípravy plánovaného přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku.

Léto 2022 bylo v Německu nejslunečnější, šesté nejsušší a patřilo mezi čtyři nejteplejší v historii, uvedla tamní Národní meteorologická služba (DWD). Dlouhotrvající vlny veder zasáhly Evropu rok poté, co v roce 2021 silné deště způsobily v centru kontinentu smrtící záplavy.

(hrb)