Německému startupu Isar Aerospace se jako prvnímu soukromému subjektu podařilo vyslat raketu na oběžnou dráhu přímo z kontinentální Evropy. Evropská kosmická agentura (ESA) na úspěch reagovala zakázkou za bezmála pět miliard korun. Chce tím podpořit konkurenceschopnost evropského sektoru vůči americkému gigantu SpaceX.

Na začátku září odstartovala z norského kosmodromu za polárním kruhem osmadvacetimetrová raketa. A o sedm minut později dokázala něco, co žádný evropský stroj soukromé výroby předtím nezvládl. Dosáhla oběžné dráhy při startu z kontinentální Evropy.

Může Evropa konkurovat Americe?

Německá společnost Isar Aerospace změnila pohled na to, jakým způsobem může Evropa konkurovat v oblasti vesmírných technologií. Raketa Spectrum, která dosáhla oběžné dráhy, není tou nejvýkonnější evropskou raketou. Ariane 6 vynáší větší a těžší náklady. To, co činí ze startu rakety Spectrum takový úspěch, je způsob jejího vzniku.

Byla vyvinuta soukromě s využitím rizikového kapitálu. Způsobem, jaký se v Evropě u nosné rakety dosud nepodařilo realizovat. „Teď, když se jim to podařilo, se mění celkové směřování sektoru. Je to důkaz, že dokážeme rozvíjet potřebné kapacity odlišným způsobem,“ uvedl Matija Renčelj, ředitel pro strategii a operace v Evropském institutu pro kosmickou politiku (ESPI).

Evropská alternativa ke SpaceX

Hlavním konkurentem v tomto segmentu je společnost SpaceX, která ovládla trh soukromých letů do vesmíru tím, že dokázala snížit náklady na dosažení oběžné dráhy při každém jednotlivém startu. Spectrum zatím cenově konkurovat nemůže, ale představuje první šanci na skutečnou soukromou evropskou alternativu.

„Je to pro Evropu významný okamžik. Ani ne tak kvůli bezprostředním možnostem, které otevírá. Je to moment, od kterého budeme možná svědky toho, že veřejné subjekty budou více důvěřovat soukromé iniciativě, podnikání a ochotě riskovat,“ řekl Renčelj.

Evropa stále dohání ztrátu

Několik dní před startem udělila Evropská kosmická agentura společnosti Isar zakázku v hodnotě 197,8 milionu eur (4,8 miliardy korun) v rámci iniciativy European Launcher Challenge.

Platby jsou vázány na dosažení konkrétních cílů, nikoli vypláceny formou jednorázové dotace. Evropa dohání ztrátu. V roce 2025 uskutečnila méně než deset startů na oběžnou dráhu oproti více než 190 startům USA.

Nejdřív peníze, později výsledky

Renčelj realisticky hodnotí dobu potřebnou k tomu, aby se investice vrátily. „Existuje období, kdy do toho musíte sypat peníze, aniž by se okamžitě dostavily výsledky,“ vysvětlil. Poznamenal, že značná část pracovníků se učí od úplných základů. Vývoj raket trvá déle než vývoj aplikací, protože hardware je velmi nákladný.

Evropští aktéři v kosmickém průmyslu však čelí jiným výzvám než ti američtí. „Společnost SpaceX přerostla v konglomerát, který dalece přesahuje rámec samotných startů a vnímá je spíše jako prostředek umožňující jeho podnikání v oblasti konektivity,“ podotknul.

Roztříštěná Evropa

Evropa naproti tomu zůstává roztříštěná. Jednotlivé části odvětví fungují odděleně. „Můžeme si udržet konkurenceschopnost vůči SpaceX, pokud bude většina našeho sektoru nadále takto segmentovaná?“ klade si otázku Renčelj. Úspěšné firmy jinde ve světě jsou ty, které sdružují různé články dodavatelského řetězce pod jednou střechou.

Celé odvětví směřuje ke konsolidaci. V USA například společnost Rocket Lab kupuje satelitního operátora Iridium, čímž se mění z firmy prodávající přepravu na oběžnou dráhu na společnost, která vlastní i samotnou koncovou službu.

Vládní zakázky

Dokonce i velcí a zavedení evropští hráči, jako francouzská Ariane a italské Avio, provozují divizi startů jako samostatnou obchodní jednotku. Tato strategie funguje pouze díky tomu, že tytéž společnosti vyrábějí rakety i pro evropské vlády, což jim zajišťuje takový rozsah činnosti, jaký by samotné komerční starty nikdy nemohly nabídnout.

Renčelj tvrdí, že pokud chce Evropa v oblasti startů na oběžnou dráhu skutečně konkurovat světu, musí nechat zvítězit nejlepší evropskou firmu a ostatní vytlačit z trhu.

Společnost Isar Aerospace uvedla, že v minulém roce se 60 procent poptávky po jejích službách přesunulo k zákazníkům z oblasti obrany. Jinými slovy, budoucnost evropských nosných raket možná nebude ani tak určována komerčními trhy, jako spíše tím, jak rychle bude Evropa zbrojit.