Výstavba datového centra trvá rok a půl, čekání na povolení a připojení k elektrické síti ale dokáže návratnost investic v Evropě zpozdit o celé roky. Nová pravidla mají tento byrokratický uzel rozetnout a přilákat investory do zemí, jako jsou Francie, Španělsko či Polsko. Uvedl to v rozhovoru pro EU Perspectives evropský poslanec Diego Solier (ECR/Španělsko).
Návrh nařízení o rozvoji cloudu a umělé inteligence (CADA – Cloud and AI Development Act) má posílit kapacity evropských datových center a snížit závislost na zahraničních poskytovatelích cloudových služeb. Toho se má dosáhnout zjednodušením povolovacího řízení, vytvořením poptávky po evropských cloudových službách prostřednictvím veřejných zakázek a zavedením bezpečnostních požadavků pro veřejné subjekty.
O podrobnostech návrhu nového právního rámce hovořil pro EU Perspectives evropský zákonodárce Diego Solier (ECR/Španělsko).
Jaké jsou hlavní cíle zákona CADA? O jaké nové požadavky na svrchovanost, které navrhuje Evropská komise, se jedná a jak se liší v závislosti na míře rizika – vzhledem k tomu, že tento návrh byl představen jako součást širšího balíčku opatření?
Komise předložila různé typy návrhů. CADA se zaměřuje na infrastrukturu, na které musí fungovat veškeré služby v oblasti umělé inteligence a cloudu. V současné době v Evropě běží 70 až 80 procent všech cloudových služeb na takzvaných platformách hyperscalers. Tedy velkých společností, které ovládají subjekty ze třetích zemí.
Komise na tento problém upozornila. Proto je jedním z cílů CADA podpora vybudování evropského technologického odvětví, které dokáže v rámci Evropy vytvořit větší kapacity a zajistit větší míru svrchovanosti.
Mohlo by vás zajímat
Nová regulace neznamená nadměrnou regulaci
Uvedl jste, že za hlavní technologický problém Evropy považujete „příliš mnoho regulací a příliš mnoho překážek“. Jak to jde dohromady s přípravou nového zákona?
Zavedení nových pravidel neznamená, že firmy zahltíme dalšími regulacemi. Musíme věci zjednodušovat. Tento právní rámec může například pomoci podnikům zkrátit dobu od okamžiku investice do chvíle, kdy se začne vyplácet. Přijetí nové legislativy nemusí nutně znamenat přidání další vrstvy regulace. Cílem iniciativy CADA je naopak zjednodušení stávajících předpisů. A to i na národní úrovni.
Do jaké míry ovlivňuje geopolitické napětí ve světě evropskou politiku v digitální oblasti?
Myslím, že všichni víme, že kvůli geopolitickému napětí si Evropa uvědomila svou technologickou závislost – ať už jde o podniky, naše služby či veřejné služby. Vše zatím fungovalo dobře, ale s nástupem geopolitického napětí jsme si uvědomili existující problémy.
Nacházíme se v situaci, kdy jsme silně závislí na firmách ze třetích zemí. Této závislosti se musíme zbavit. Suverenita pro nás však neznamená izolaci. Evropa stále potřebuje partnery. Musíme i nadále budovat silnější spojenectví s klíčovými hráči v tomto odvětví. To nám pomůže rozvíjet evropský trh, partnerství s klíčovými subjekty v technologickém sektoru.
Jak veřejné zakázky stimulují poptávku po cloudových službách v EU?
Záměrem iniciativy CADA je, aby investoři v Evropě pokračovali ve svých investicích. Chceme také zjistit, jak přilákat mezinárodní investory, aby investovali v Evropě. Jedním z klíčových faktorů je načasování.

Když investujete, chcete, aby vaše peníze začaly pracovat co nejdříve. Například výstavba datového centra může trvat dvanáct až osmnáct měsíců. Problémy s připojením k energetické síti nebo se získáváním povolení však mohou návratnost investice oddálit o celé roky. Cílem tohoto nařízení je omezení průtahů a zvýšení poptávky ze strany veřejného sektoru. To místním podnikům umožní rozšířit svou činnost a dále růst.
Špičkový výzkum, ale nedostatek špičkových firem
Evropská komise se rozhodla vyjmout hardware z požadavků na suverenitu. Co to znamená pro evropskou strategii?
Hardware či infrastruktura, na nichž běží umělá inteligence, nejsou pod naší kontrolou. Je nepravděpodobné, že se to v příštích měsících změní. Kdybychom v rámci iniciativy CADA trvali na nejvyšší úrovni bezpečnostních záruk, žádná společnost by nebyla schopna potřebné výpočetní systémy dodat. Právě proto Komise v této fázi hardware vyjmula.
Upřímně řečeno, doufám – a tento názor zaznívá i z průmyslového sektoru –, že během necelých dvou let budeme mít firmy schopné vyrábět čipy, které budou stejně kvalitní jako ty od společnosti Nvidia, nebo dokonce ještě lepší.
Jedním z evropských trumfů je společnost ASML, která vyrábí stroje sloužící k produkci mikročipů. Přítomnost takto významného podniku v Evropě bude klíčová pro podporu celého evropského čipového odvětví.
Datová centra napříč Evropou
Můžete blíže vysvětlit koncept zón pro urychlený rozvoj datových center a jejich očekávaný dopad na rozvoj digitální infrastruktury v Evropě?
Podle mě to je jeden z klíčových prvků. Pokud mají tyto zóny fungovat, musí fungovat naprosto spolehlivě. V praxi to znamená, že každý členský stát má na svém území vymezit takovou zónu. V ní by měl být zajištěn bezproblémový přístup k povolení, připojení k elektrické síti i k samotným dodávkám elektřiny. Cílem je zjednodušit veškeré kroky, které musí podniknout společnost, jež má zájem investovat do výstavby datového centra.
Je zřejmé, že ne všechny země mají o datová centra stejný zájem. Například v Irsku, kde se usadily velké technologické společnosti, je kapacita pro datová centra již téměř vyčerpaná.
Existuje však mnoho dalších zemí – například Francie, Španělsko či Polsko –, kde se toto odvětví zatím příliš nerozvinulo, a které budou mít o datová centra zájem. Nechceme, aby se všechna datová centra koncentrovala pouze v jediné oblasti. Musíme je rozmístit po celé Evropě, abychom zajistili dostatečnou výpočetní kapacitu.
