Kabinet kancléře Friedricha Merze schválil historický plán, který počítá se zadlužením v řádu stovek miliard eur. Znamená to i zásadní odklon od rozpočtové disciplíny v novodobé historii země. Německo chce do roku 2030 zdvojnásobit výdaje na obranu. Tímto krokem ale Berlín ignoruje unijní snahy o společné nákupy zbraní.
Kabinet německého kancléře Friedricha Merze schválil v prvním červencovém týdnu návrh rozpočtu, který zavazuje Berlín k půjčce více než 838 miliard eur (20,3 bilionu korun) v letech 2027 až 2030. Výdaje na obranu vzrostou z letošních 82,2 miliardy eur (dva biliony korun) na 183,6 miliardy eur (4,4 bilionu korun) do roku 2030. Jedná se o největší odklon od fiskálního omezení od zavedení dluhové brzdy v roce 2009. Plán signalizuje zásadní strukturální změnu.
Financování je rozděleno do tří zdrojů. Jen v příštím roce si Berlín půjčí 203,6 miliardy eur (4,9 bilionu korun): 118,7 miliardy eur z rozpočtu, 54,9 miliardy eur z nového fondu infrastruktury a 30 miliard eur ze speciálního fondu obrany. Půjčky budou následující roky růst a v roce 2030 dosáhnou výše 219,5 miliardy eur (5,3 bilionu korun).
Suverénní volba, evropské dopady
Merzova vládní koalice prezentuje plán jako „ochranný štít pro růst a bezpečnost“, jehož cílem je od roku 2029 vynaložit na obranu 3,5 procenta HDP. Německý ministr financí Lars Klingbeil tento přístup obhajoval s tím, že se jedná o investici do bezpečnosti a růstu. Jako další ospravedlnění uvedl energetické šoky, které vznikly v důsledku americko-íránského konfliktu.
Německo financuje své vyzbrojení téměř výhradně prostřednictvím svého státního dluhu. Merz vyloučil nový společný evropský dluh. Tato volba je ale v přímém rozporu s balíčkem EU ReArm/Readiness 2030. Jeho cílem je do roku 2030 mobilizovat v celém bloku zhruba 800 miliard eur (19,4 bilionu korun), zvýšit podíl společných zakázek na 40 procent a pořídit 50 procent vybavení od evropských zbrojovek.
Dvourychlostní zbrojení
Výsledkem je dvourychlostní přezbrojení. Německo sází na národní půjčky, úsilí na úrovni evropského bloku zůstává fiskálně omezené. Některá hlavní města, mezi nimi Paříž, Varšava a Řím, se obávají, že německá finanční injekce poskytne místnímu průmyslu strukturální náskok a podkopá úsilí o integrovaný evropský obranný trh.
Dodatečné emise německých státních dluhopisů ve výši přes 200 miliard eur (4,8 bilionu korun) ročně s ratingem AAA mohou ve velké míře přilákat soukromé investory. Pokud by Komise vydala dalších 150 až 300 miliard eur (až 7,3 bilionu korun) v dluhopisech na obranu, investoři by požadovali prémii.
Sever proti Jihu
Členské státy se v otázce německých výdajů na obranu rozdělují podle známých linií. Nizozemsko a Švédsko vítají německé obranné úsilí, ale naléhají na striktní dodržování cíle 60% dluhu HDP do roku 2035. Jižní členské státy, včetně Itálie a Španělska, souhlasí s výjimkou pro přísná fiskální pravidla. Toto napětí by mohlo zkomplikovat další kolo reformy rozpočtových pravidel celé Unie v letech 2027 a 2028.
Berlín může vetovat větší společné evropské půjčky, aniž by ohrozil posilování vlastní obranyschopnosti. Merzovi to dává silnou páku v příštích jednáních o víceletém unijním rozpočtu na období 2028 až 2034. V reakci na to seskupení Francie, Polska, Itálie a pobaltských států zkoumá možnost vydat mezivládní obranné dluhopisy mimo rozpočet Unie, což je cesta, která by mohla znovu otevřít staré spory ohledně fiskální solidarity.
Průmysloví vítězové
Plán německých půjček už vede k transformaci německého průmyslu. Firmy vidí důkaz dlouhodobé poptávky po zbraních od vlády v Berlíně spíše než z dosud projednávaných nástrojů Bruselu. Německé malé a střední podniky se už orientují na výrobu v oblasti obrany.
Automobilový průmysl, který se potýká s klesajícími zisky a čínskou konkurencí, se také zapojuje. Mercedes-Benz se chystá navázat partnerství s mnichovským startupem Tytan Technologies na mobilním systému obrany proti dronům s názvem Drone Defender. Jako podvozek bude využívat dodávku Sprinter a třídu G. Tytan si klade za cíl dosáhnout produkce tisíců systémů ročně a doufá, že je prodá do dalších evropských zemí.
Dohoda s USA
Merz také během summitu NATO v Ankaře uzavřel dohodu o nákupu amerických řízených střel Tomahawk. „Uzavíráme významnou strategickou mezeru v naší obraně a zároveň pracujeme na vývoji a nasazení vlastních evropských systémů,“ řekl.
Předběžné průzkumy německého veřejného mínění naznačují, že 54 procent obyvatel největší unijní země považuje úroveň zadlužení za příliš vysokou. Pouze 39 procent ji považuje za vhodnou.
Zda se nakonec obří zbrojní výdaje stanou motorem ekonomického růstu, nebo úrokovou pastí, závisí hlavně na kvalitě toho, co Berlín s penězi nakonec vybuduje. Druhou otázkou je, zda se Evropa dokáže před rokem 2030 dohodnout na společné bezpečnostní i finanční architektuře, která odpovídá novým požadavkům na zajištění evropské bezpečnosti.
