Česká republika se v žebříčku nachází pro na 37. místě (27 662 mezinárodních dolarů), jen nějakých 120 dolarů za šestatřicátou Maltou a o 350 dolarů za 35. Slovinskem.
Základním ukazatelem výkonnosti hospodářství je hrubý domácí produkt. Jde o veličinu, která ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou schopni lidé, žijící na určitém území, vyprodukovat za určité období (zpravidla za rok). Ačkoli se nejedná o ukazatel bohatství, bývá často interpretován právě jako měřítko toho, jak jsou lidé v dané zemi bohatí či chudí. Hrubý domácí produkt však určitou spojitost s bohatstvím má. Říká nám, o kolik se bohatství dané země změnilo. Pokud například postavíte dům v hodnotě dvou milionů korun, je to váš „hrubý domácí produkt“ a zároveň to znamená, že vaše bohatství se zvětšilo o dva miliony korun. Pokud v dalším roce vedle domu postavíte bazén v hodnotě čtvrt milionu korun, váš „hrubý domácí produkt“ činil čtvrt milionu a znamená to, že vaše výkonnost se oproti předchozímu roku sice snížila, ale vaše bohatství se zvýšilo o čtvrt milionu korun. Podobně lze hrubý domácí produkt interpretovat i za celou ekonomiku dané země.
Problém ale nastane, pokud chceme ekonomiky srovnávat mezi sebou. Jejich výkonnost je totiž ovlivněna počtem obyvatel (tedy velikostí pracovní síly) a tím, jak jsou tito obyvatelé produktivní (zda například používají stroje, jak jsou vzdělaní, jaké mají zkušenosti, nadání apod.). Budeme-li tedy srovnávat hrubý domácí produkt Číny a Lucemburska, je jasné, že čínská ekonomika jako celek bude výkonnější, než ekonomika lucemburská.
S rozdílností populace se vyrovnáme jednoduše. Hrubý domácí produkt se přepočítává na jednoho obyvatele. Je to sice přesnější, ale ještě nemáme vyhráno. Přepočet HDP na obyvatele, byť jej pro Čínu i Lucembursko vyjádříme v jedné měně, nám neřekne, co si skutečně mohou obyvatelé porovnávaných zemí ve své domovině za svých XY dolarů koupit. Proto se používá ještě jedna početní úprava, a to přepočet podle tak zvané parity kupní síly (PPP – Purchasing Power Parity). Nejde o nic jiného, než o zohlednění rozdílnosti cenových hladin. Pro názornost uveďme jednoduchý hypotetický příklad. Řekněme, že bychom zjistili, že HDP v Německu na obyvatele dosahuje 50 tisíc dolarů. V případě České republiky by to bylo například 25 tisíc dolarů. Na první pohled by na tom průměrný Němec byl dvakrát lépe než průměrný Čech (Moravan, Slezan). Jenže jakmile porovnáme výše cenových hladin a zjistili bychom, že v Německu je průměrně dvakrát dráž než v Česku, pak si Němec za svých 50 tisíc dolarů koupí stejný objem zboží jako Čech za svých 25 tisíc.
Pro sestavování žebříčků zemí podle HDP na osobu po přepočtu paritou kupní síly se využívá přepočet na tak zvané mezinárodní dolary. Jedná se o hypotetickou měnu, která by měla v daném časovém okamžiku stejnou hodnotu, jako dolar americký. Pro přepočet podle parity kupní síly se tak cenové hladiny porovnávaných ekonomik vztahují k cenové hladině Spojených států.
Podle poslední statistiky, která je k dispozici pro rok 2013, je „nejbohatší“ zemí, měřeno hrubým domácím produktem na osobu podle parity kupní síly, Katar. Hodnota sledovaného ukazatele dosáhla něco málo přes 105 tisíc mezinárodních dolarů. O více než 25 tisíc za Katarem zaostává druhé Lucembursko, o dalších 18 tisíc zpět je třetí Singapur. Sedmé jsou Spojené státy, jako poslední země s HDP na osobu podle parity kupní síly nad 50 tisíc mezinárodních dolarů. První desítku uzavírá Austrálie. Německo je na 18. příčce, Velká Británie je až třiadvacátá (!).
Česká republika se nachází pro rok 2013 na 37. místě (27 662 mezinárodních dolarů), jen nějakých 120 dolarů za šestatřicátou Maltou a o 350 dolarů za 35. Slovinskem. Slovinsko je na tom nejlépe z postkomunistických zemí. Naši východní sousedé Slováci jsou na začátku páté desítky s necelými 25 tisíci dolary. Hned za Slovenskem jsou seřazeny Řecko a Portugalsko (obě země méně než 24 tisíc dolarů).
Čína, která bývá často vnímána jako vzorný ekonomický žák, zaujímá až 90. příčku a její HDP na osobu podle parity kupní síly jen o 11 dolarů převyšuje hodnotu 10 tisíc. Indie je na tom ještě hůře. Se svými 4 tisíci dolary ji najdeme na 130. místě. Rusko je dvaapadesáté s více než 18 tisíci dolary. Hospodářský vzor ministra financí Babiše Chorvatsko je ještě dvě příčky za Ruskem a průměrný Chorvat vytvoří za jeden rok hodnotu ve výši 18 066 mezinárodních dolarů.
Hodnotu hrubého domácího produktu, ať už jej sledujeme v jakékoli podobě nelze příliš přeceňovat, protože nezachycuje zdaleka všechny faktory, které mají vliv na kvalitu života v té které zemi. Nicméně je to dobré vodítko pro posouzení, v jaké zemi se dobře žije. To ostatní totiž s hrubým domácím produktem poměrně úzce koreluje.
Petr Musil
