Stát má tendenci přidělovat svým úřadům automaticky peníze na provoz a přiděluje málo prostředků na investice do renovací budov ministerstev a dalších institucí. „Prostředky by měly prioritně směrovat do investičních projektů vedoucích ke snižování spotřeby energie, aby se z dlouhodobého hlediska minimalizovaly čím dál tím vyšší provozní náklady,“ zmínil vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla během svého vystoupení na sympoziu Ekonomického deníku.
Sympozium „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ se zaměřilo právě na efektivní spotřebu energií ve veřejném sektoru a cesty k jejímu dosažení. Prostor k úsporám je zde značný. Státní úřady loni vydaly za energie 1,4 miliardy korun, zmínil ve svém vystoupení na sympoziu René Neděla. Investice do renovace budov ministerstev a jiných úřadů by mohly státu ročně ušetřit stovky milionů korun na provozních nákladech.
Pomoct mohou také provozní opatření, jako je lepší regulace spotřeby a snížení teploty ve vytápěných budovách. Díky nim státní instituce loni snížily spotřebu energie o 13 procent oproti roku 2021. Taková opatření se však neprosazují snadno – stačí připomenout bouřlivou reakci, kterou vyvolal loňský návrh ministerstva průmyslu a obchodu na snížení teploty vytápění škol, nemocnic či kanceláří v případě výpadku dodávek paliv do Česka.
Co se týká investiční opatření, mohou zájemci využít široké nabídky dotačních titulů pod správou ministerstva průmyslu a obchodu nebo ministerstva životního prostředí. Využití energetických služeb se zaručeným výsledkem (Energy Performance Contracting – EPC) u státních institucí zatím brzdí legislativní bariéry. „Financování EPC u organizačních složek státu naráží na započítání poskytnutého financování do státního dluhu,“ upřesnil Neděla a dodal, že EPC mohou významně pomoct při renovaci budov v majetku státu.
Podle Neděly platí známé pravidlo, že ušetřená energie je levnější než ta vyrobená. Evropská unie si to dobře uvědomuje a přichází proto s náročnějšími požadavky na spotřebu energie v budovách. Nová směrnice o energetické účinnosti vstoupila v platnost letos v říjnu. „Klíčovým požadavkem nové směrnice je snížení spotřeby energie o 20 procent v roce 2030 oproti roku 2021. V českých podmínkách by to znamenalo snížit spotřebu o 200 petajoulů,“ upozornil René Neděla.
Jisté úspory primární energie lze dosáhnout v dopravě přechodem od fosilních paliv k elektromobilitě, ale největší prostor k šetření je v oblasti vytápění budov. To se totiž na celkové spotřebě energie podílí zhruba ze 40 procent. Právě na tuto oblast cílí Evropská unie. Nová směrnice proto obsahuje navýšení závazku každoročních povinných úspor energie do roku 2030 z 0,8 procenta na 1,5 procenta za rok.
Vedle předepsaných procent EU požaduje například to, aby nové budovy nevytvářely žádné emise skleníkových plynů. Všechny veřejné budovy postavené po roce 2028 mají být bezemisní a pokud to bude možné, budou mít na střeše solární panely. To je podle ředitele sekce energetiky splnitelné, za větší výzvu považuje navržené standardy pro starší budovy po renovaci. „To je nejkontroverznější bod směrnice, u kterého v současnosti nelze říct, jak dopadne v rámci vyjednávání a jakou podobu bude tato povinnost mít,“ řekl Neděla.
Slibně se rozvíjející sektor EPC služeb
Na novou evropskou legislativu se ve svém vystoupení na sympoziu zaměřil také Radoš Horáček, vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise. Upozornil, že pro členské státy bude závazné snížení konečné spotřeby ve veřejném sektoru o minimálně 1,9 procenta ročně. „Členské státy mají dva roky na to, aby směrnici transponovaly do národního práva a zajistily její efektivní fungování,“ řekl Horáček.
Předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslav Marada popsal vývoj v oblasti EPC kontraktů v České republice. Trend je slibný, hodnota realizovaných investic do energetických úspor se zaručeným výsledkem se letos vyšplhá na nejméně 1,2 miliardy korun. V minulých letech se přitom v průměru pohybovala jen okolo 200 milionů korun. „Když se klientů ptáme, co je pro ně nejdůležitější, tak odpovídají, že komplexnost. A většina dodává, že bez dodavatelského financování by takto komplexně a najednou nebyli schopni projekt připravit a realizovat,“ řekl Marada.
Obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola představil půlmiliardový EPC projekt v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Veolia jej brzy dokončí, výsledkem bude od příštího roku úspora nejméně 30 procent energie. Jednatel firmy D-energy Eduard Paulík pohovořil o dalším nedávno dokončeném projektu, kterým je komplexní renovace budov Českého statistického úřadu v Praze za 251 milionů korun.
Vedoucí Oddělení obnovitelných zdrojů energie na Státním fondu životního prostředí Ondřej Vrbický představil nabídku dotací na energetické úspory v budovách. Zatímco mimopražské domy mohou čerpat podporu z Operačního programu Životní prostředí, na pražské nemovitosti se zaměřila dotační výzva z Modernizačního fondu. Vrbický dále potvrdil Maradův výrok, že evropské dotace dnes nekonkurují EPC kontraktům, ale že se vhodně doplňují.
Právním aspektům EPC kontraktů se věnovala Michaela Machálková, advokátka kanceláře Císař, Česka, Smutný. David Procházka, vedoucí týmu České spořitelny pro obchodování, projekty a exportní financování zmínil možnost zapojení bank. Podle jeho zkušenosti fungují projekty energetických úspor bez problémů. „Ještě se nestalo, že by řešení provedené v rámci EPC kontraktu nefungovalo,“ zmínil ve svém vystoupení.
David Tramba
Poděkování za podporu sympozia „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ patří generálnímu partnerovi, společnosti Veolia Energie ČR, a partnerovi Tiscali Media.
