Záhada nad pražskými Letňany a otazníky nad českým obranným průmyslem. Co se děje v zákulisí ministerstva obrany a proč se představitelé opozice ostře pouštějí do současného ministra obrany? Na výboru pro obranu Poslanecké sněmovny se hned na začátku rozhořela ostrá debata, která odhalila hluboké rozpory mezi současným vedením resortu a předchůdci ve vládě.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti) se s nečekanou razancí pustili do ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), a to kvůli hned několika kontroverzním tématům. Na přetřes přišla nejen rozdílná čísla k výdajům na obranu, ale i plány na novou vojenskou nemocnici v Praze a překvapivé zrušení klíčové sekce průmyslové spolupráce.
Nová vojenská nemocnice v Praze: Zelená fasáda, nulový přínos pro NATO?
Exministr Ivan Bartoš otevřel debatu s jasným dotazem na výstavbu vojenského nemocničního strategického komplexu v Praze-Letňanech. Reagoval na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) z neděle, který zmínil, že by tato investice mohla pomoci Česku splnit požadovaná 2 % HDP na obranu. Bartoš však zdůraznil, že jakákoli investice v řádu desítek miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany by měla vycházet z jasně definované operační potřeby armády České republiky a Koncepce výstavby armády (KVAČR).
„Nic takového jsme nenašli,“ prohlásil Bartoš s odkazem na podrobné prověřování, zda Generální štáb identifikoval potřebu budování druhého vojenského nemocničního centra. Vyjádřil také pochybnosti o tom, že by taková nemocnice byla uznána metodikou Severoatlantické aliance jako výdaj na obranu.
Jeho slova potvrdila i bývalá ministryně obrany Jana Černochová, která byla zprávou o nové nemocnici velmi překvapena. „Za čtyři roky, kdy jsem byla na ministerstvu obrany, jsem nezaznamenala jediný požadavek u někoho, že má v Praze nebo v České republice vzniknout další vojenská nemocnice,“ uvedla. Dále dodala, že nic takového nezaznělo v žádných koncepcích, ani ze strany Severoatlantické aliance, ani Evropské unie.
Černochová ostře kritizovala myšlenku, že by se projekt „přemaloval na zeleno“ a NATO by jej uznalo. „Jestli si Andrej Babiš myslí, že svůj projekt přemaluje na zeleno a že mu to Severoatlantická aliance uzná, tak mu neuzná nic. Je to úplný nesmysl,“ prohlásila. Navrhla, aby se ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem obrany zaměřilo spíše na jednu ze stávajících vojenských nemocnic (v Praze, Brně nebo Olomouci) a udělalo ji čistě vojenskou. To by dávalo smysl pro zvýšení průchodnosti vojáků a zkrácení čekacích lhůt.
Zrušení sekce průmyslové spolupráce: „Nebetyčná blbost“ a likvidace fungujícího systému
Dalším palčivým tématem, které vyvolalo silné emoce, bylo zrušení sekce průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany a převod části úředníků pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Jana Černochová označila tento krok za „obrovskou chybu“ a „nebetyčnou blbost“.
„Pokud tady tato vláda veřejně říká, že chce naopak propojit s průmyslem, ještě víc průmyslem, se zbrojeným průmyslem, všechny rezorty, tak oddělit sekci průmyslové spolupráce od uživatele – od armády – je nebetyčná blbost,“ zdůraznila Černochová. Varovala, že lidé z této sekce odejdou. Nebudou pak schopni poskytovat potřebný background při jednáních ministra nebo náčelníka Generálního štábu v zahraničí.
Mohlo by vás zajímat
„Já to opravdu považuju za něco, že tady ničíte, likvidujete něco, co fungovalo, co nota bene vytvořil, můj předchůdce, před sedmi lety pan (Lubomír) Metnar,“ dodala. Šlo prý o jedno z mála dobrých rozhodnutí bývalého ministra Metnara za ANO.
Zůna reorganizaci hájí
Ministr obrany Jaromír Zůna se k reorganizaci vyjádřil s tím, že cílem bylo zefektivnit činnost ústředních správních úřadů a posílit podporu českého obranného průmyslu na zahraničních trzích, zejména v oblasti projektů vláda-vláda (G to G). Uvedl, že analytika byla vrácena do sekce vyzbrojování a akvizic, věda, výzkum a inovace do sekce obranné politiky a strategie – a odbor dohledu na vojenské letectví na sekci legislativní a právní.
Zůna také zmínil, že od 1. července vznikne na ekonomické sekci oddělení, které se bude zabývat systémovým čerpáním finančních prostředků z fondů Evropské unie, s již připravenými projekty za miliardy korun. Původní plán počítal s přebudováním agentury AMOS na model podobný tomu izraelskému. Ministr Zůna trval na tom, že jeho plán je koncepčně silnější a dlouhodobě připravovaný.
K převodu dvou oddělení (asi devíti pozic) na ministerstvo průmyslu a obchodu došlo podle Zůny na základě vyjádřeného zájmu vicepremiéra Karla Havlíčka. Chtěl údajně posílit své struktury. Zůna zdůraznil, že klíčové působnosti, které nelze oddělit od činnosti ministerstva obrany, zůstanou v resortu.
Černochová však Zunovi vytkla, že neprojednal svůj návrh s ostatními ministry a zpochybnila úspory plynoucí z reorganizace. „Jaká tam je úspora? Máte to spočítaný?“ ptala se. Zůna odpověděl, že úspora se týká celého ministerstva. Reorganizace se provedla v souladu s požadavkem na 3% snížení tabulkových míst do 1. července.
Rozpočtové otazníky a koncepce protivzdušné obrany: Kde jsou slíbené informace?
Jana Černochová dále požadovala informace o koncepci protivzdušné obrany (PVO). Zadávala ji před rokem a půl a měla se předložit do konce roku 2025. „Vy jste tady dvakrát už slíbil, že nám to předložíte. Dosud jste tak neučinil. Proč jste tak neučinil?“ ptala se.
K rozpočtu na obranu Černochová kritizovala ministra Zůnu za odlišná čísla a interpretaci plnění 2 % HDP. To, že Česká republika neplní požadavky NATO, připustili prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš. Upozornila, že metodika NATO se po summitu v Haagu v létě 2025 změnila. Zpětně ale nelze přepočítávat roky 2024 a 2025. „Nikdo nám nic nevyčítá, že jsme my, jako vláda Petra Fialy, něco neplnili. Naopak, my jsme striktně podle té platné metodiky dodrželi 2 % HDP,“ uvedla. Naopak Zůnovi vytkla, že předkládal zákon s 1,78 % HDP, ačkoli tvrdil, že jde o 2 %.
„V příštím roce jste v obrovském prů*eru, protože letos vám tam chybí 21, příští rok vám tam bude chybět 40 a kde je seberete? Kde seberete 60 miliard, pane ministře Zůno?“ zakončila Černochová své vystoupení s požadavkem na odložení těchto témat na příští výbor.
Předseda výboru Josef Flek (STAN) potvrdil, že téma financování obrany a uznatelnosti výdajů Severoatlantické aliance se zařadí na příští jednání. Stejně jako informace o koncepci protivzdušné obrany a vojenská doporučení pro drony.
