Evropa přebírá plnou odpovědnost za vlastní bezpečnost, aby uvolnila ruce Spojeným státům v indickopacifické oblasti. Zároveň ale bude Unie se Spojenými státy silně spolupracovat při produkci zbraní. To je vize NATO 3.0, kterou představil eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius na americké Georgetownské univerzitě.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius ve Washingtonu zdůraznil téma transatlantické jednoty. „Sjednoceni se nemusíme bát žádného protivníka. Ale sami a rozděleni jsme v nebezpečí,“ řekl Kubilius před americkým publikem. Jednalo se o akci Noc obrany EU, která se konala na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. Spojila vysoce postavené americké a evropské úředníky, vojenské osobnosti a vedoucí manažery zbrojního průmyslu.
Jednota jako řešení
Dvě světové války, sovětská okupace a studená válka stály Evropu její globální ekonomické vůdčí postavení. „Naší odpovědí tehdy bylo spojit síly. Nechali jsme za sebou ničivé války, abychom pracovali na svobodě a prosperitě,“ prohlásil evropský komisař.
Po 70 letech jednoty má EU nyní HDP přibližně 23 bilionů dolarů (488 bilionů korun). Celkem se tak řadí mezi druhou největší ekonomiku světa. „Jednota nás posílila,“ zdůraznil Kubilius. Proto vyzval k pokračování silné transatlantické vazby. „Jako spojené ekonomiky si i na konci století budeme schopni udržet globální ekonomické vůdčí postavení,“ řekl.
Jako největší hrozbu pro evropský kontinent zmínil Rusko, které je ale nebezpečím i pro celou Severoatlantickou alianci. Poznamenal, že Moskva vynakládá až 50 procent svého rozpočtu na svou válečnou mašinérii a bude schopna ročně vyrobit deset milionů dronů. Budoucí směr Aliance označil jako NATO 3.0. Evropa přebírá odpovědnost za svou vlastní obranu a umožňuje Spojeným státům soustředit se na indickopacifický region.
Velký třesk pro Evropu i NATO
Připomenul také to, že osm evropských zemí už nyní vydává na obranu více než Spojené státy jako podíl na vlastním HDP. Hlavně se jedná o Polsko a pobaltské země. Pokud budou tyto trendy pokračovat, do roku 2030 budou evropské země v nominálním vyjádření utrácet za obranu více nebo stejně jako Spojené státy. Zhruba bilion dolarů. „Skutečný velký třesk v obraně, který posílí Evropu i NATO,“ zdůraznil Kubilius.
Na druhou přiznal i slabiny evropského bloku. Stále spoléhá na 27 samostatných obranných trhů. EU ale zkrátila čekací doby na povolení pro výrobní zařízení pro obranu ze čtyř let na 60 dní, pochlubil se. Unijní země také zásadně zvýšily produkci munice.
Obchodní nerovnováha
Evropa ale stále nakupuje 40 procent svého obranného vybavení od Spojených států. Spojené státy naopak kupují od Evropy jedno procento. „Nemyslím si, že jsme tak špatní, že nemáme Američanům co prodat,“ řekl eurokomisař během panelové diskuse, která následovala po jeho projevu.
Mike Duffy, náměstek amerického ministra války pro akvizice, připomenul, že poptávka evropských zemí po amerických zbrojních systémech je stále velmi vysoká. Poukázal na stíhačky páté generace F-35, na jejichž produkci se podílejí i evropské firmy včetně českých.
Musíme spolupracovat
Magdalena Sokowiak Czarnecka, státní tajemnice polského ministerstva obrany, se nejostřeji vyjádřila k současnému stavu Evropy. Polsko, první členský stát EU, který už podepsal a obdržel úvěrovou dohodu SAFE, nasměroval svůj podíl do domácího průmyslu, částečně proto, aby přilákal americké společnosti. „Myslím, že doba, kdy jsme byli pouze klientem, končí. Musíme spolupracovat,“ řekla Sokowiak Czarnecka.
Vysloužilý generálporučík Howard Bromberg, viceprezident pro globální rozvoj obchodu ve společnosti Lockheed Martin, která vyrábí také stíhačky F-35, popsal rozsah spolupráce, která již funguje. Lockheed například fyzicky přesouvá celou výrobní linku pro střely ATACMS do Německa. Polsko vyrábí díly pro rakety PAC3. Spolupráce s evropskými partnery je podle něj stále silnější.
Mohlo by vás zajímat
Odradit Rusko od další války
Kubilius si svůj nejsilnější argument schoval pro Ukrajinu. Ukrajinský průmysl vyrábí „dostatečně dobré zbraně, vhodné pro válečné podmínky, aby fungovaly na bojišti“. EU a Ukrajina minulý týden podepsaly Pakt o obranném průmyslu a založily alianci pro drony pro společnou výrobu dronů a systémů proti dronům. Mají také plány na společné protibalistické systémy založené na ukrajinských raketách v kombinaci s evropskými senzory a radary.
I proto by Evropa měla i nadále se Spojenými státy spolupracovat nejen v oblasti zbrojní výroby. „Je naší odpovědností čelit velké výzvě naší doby. Odradit ruskou agresi a zabránit válce. A také pokračovat v naší transatlantické alianci a přivést ji až do příštího století,“ uzavřel Kubilius.
