Jediné funkční PPP projekty v této zemi jsou smlouvy se zárukou energetických úspor

Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO, a.s. na Investiční konferenci Zdravotnického deníku představil zejména výhody metody EPC pro nemocnice. Foto: Radek Čepelák

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je podinvestovanost některých českých nemocnic, a platí to dvojnásob o velkých pražských zařízeních, přímo do očí bijící. S tím úzce souvisí skutečnost, že jsou také energeticky nehospodárné. Nicméně pokud již nemocnice někam investuje, je to především na zajištění svých klíčových služeb a na energetické úspory již peníze nezbývají. Podle generálního ředitele společnosti ČEZ ESCO Kamila Čermáka však může spotřeba energií při vhodně zaměřených investicích klesnout až o 50 procent. Zároveň tím lze vyřešit i úspory emisí CO2, což v dnešní době „zelených“ iniciativ přicházejících z EU také není nezanedbatelná skutečnost. Osvědčenou metodou, jak se s tím vším vypořádat, jsou podle Čermáka PPP projekty metodou EPC, smluv o garantovaných energetických úsporách.

„Jediné funkční PPP v této zemi, které zatím běží, je metoda EPC, Energy Peformance Contracting, kontrakty s garantovanou energetickou úsporou,“ prohlásil Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO (dceřiné společnosti ČEZ zabývající se komplexně energetickými potřebami svých klientů) na investiční konferenci s názvem Nové možnosti financování zdravotnické infrastruktury, kterou předminulý týden uspořádal v Praze Zdravotnický deník (o konferenci si můžete přečíst zde, zde a zde, kde jsme psali i o PPP projektech ve zdravotnictví).

Jedná se o projekty na modernizací budov s cílem dosáhnout energetických úspor. Návrh komplexních úsporných opatření a realizaci celého projektu má plně na starosti dodavatel vzešlý z výběrového řízení (firma, která poskytuje energetické služby, tj. Energy Services Company  -ESCO) a zákazník posléze projekt splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. V případě, že úspor není dosaženo dle předem stanoveného modelu, hradí dodavatel rozdíl. Dodavatel tak odpovídá za kvalitu celé dodávky, a zároveň garantuje zákazníkovi smluvně sjednanou výši úspory. Tyto úspory jsou formulovány v kilowatthodinách, krychlových metrech plynu či vody a gigajoulech tepla. Měří se, co se uspořilo a přepočítá se to na cenu, přičemž se pracuje s referenční cenou výchozího roku. Ve výběrovém řízení se tedy soutěží na ekonomickou výhodnost, nikoli na cenu, což je dnes už možné.

Obr.1 Jak funguje EPC projekt. Náklady se splácí prostřednictvím předem smluvně sjednaných úspor. Pokud jich není dosaženo, dodavatel hradí rozdíl. Zdroj: Kamil Čermák, ČEZ ESCO

Součástí projektu je i důsledný energetický management, což je prvek, který ve standardních dodavatelských vztazích obvykle chybí. Údaje o spotřebě energií se průběžně vyhodnocují a slouží k hledání dalších vylepšení.

Dokonalý přehled

Zkušenosti s EPC projektem má například krajská nemocnice v Jihlavě. „To je projekt, který by stál 69 milionů korun investic do 25 budov nemocnice. Takhle na kapitálových investicích nestál nemocnici ani korunu a šetří jí ročně 13 milionu korun na energetických nákladech,“ popisuje Čermák. Spotřebu pitné vody se podařilo díky projektu stlačit z 77.613 m3 v roce 2009 na 61.505 m3 v roce 2014 a 63.451 m3 v roce 2015. Snížit celkové náklady pomohla i modernizace vybavení jídelny, kde vaří šest druhů jídel pro stovky pacientů a více než 1.100 zaměstnanců. Vedení nemocnice má navíc dokonalý přehled o tom, v jaké místnosti nemocnice je jaká teplota a jestli odpovídá nastaveným standardům. Teplotu může snižovat či zvyšovat operátor od počítače.

Roční splátka jihlavské investice je 9 milionů korun a nemocnice ji bude splácet do roku 2022 (celkem deset let) a poté již bude na energetických opatřeních jen vydělávat. A mimochodem, projekt získal cenu za Nejlepší evropský projekt energetických služeb v anketě European Energy Service Award 2014 Evropské iniciativy pro energetické služby (EESI).

Obr.2: Možné úspory na jedné nemocniční budově. Zdroj: Kamil Čermák, ČEZ ESCO

Podobné projekty realizovalo nebo realizuje ČEZ ESCO také například pro nemocnici v České Lípě (investice 90 mil. Kč, garantovaná roční úspora 13,5 mil. Kč), Českém Těšíně (investice 23,5 mil. Kč, garantovaná roční úspora 4,5 mil. Kč), Nemocnice Pardubického kraje (investice 38 mil. Kč, garantovaná roční úspora 10,6 mil. Kč) nebo nově pro první z velkých pražských státních příspěvkových organizací , a to Thomayerovu nemocnici v Praze, kde se ČEZ ESCO stará o správu a údržbu zařízení pro výrobu a distribuci tepla. Tento projekt je zajímavý mj. i tím, že se jedná o památkově chráněný objekt. „Jednoduše řečeno, lépe než to rozdělit na dvacet drobných podprojektíků a každý kotel, světlo a vodu řešit zvlášť, tak je lepší najít odvahu a udělat jeden velký komplexní projekt, který je transparentní, kapitálově neutrální, protože je na bázi EPC a řeší komplexně všechny energetické požadavky vaší nemocnice,“ říká Čermák.

Čermák upozorňuje, že v kombinaci s Operačním programem Životní prostředí (OPŽP) lze financování zvýšit ještě příspěvkem z kohezních fondů EU. To je příklad nedávno avizovaných investic do energetických úspor v devíti studentských areálech Českého vysokého učení technického v Praze (více si můžete přečíst zde) v celkové výši 220 miliónů korun. Téměř třetina investice, konkrétně 67 milionů korun, bude hrazena právě pomocí dotace z OPŽP. To umožňuje nové nastavení dotací, kdy žadatelé, kteří se zaváží modernizovat metodou EPC s minimálně 10procentní prokazatelnou úsporou energie, jsou odměňováni pěti procenty dotace navíc. Dotace hradí stavební úpravy jako výměnu oken a dveří a zateplení obálky, tedy opatření, které mají dlouhou dobu návratnosti, ale bez kterých by byl celkový přínos energetické modernizace menší.

Fakultní nemocnice potřebují výjimku

Projekty metodou EPC „slaví“ letos v ČR 25 let. První firma, která začala EPC v Česku realizovat, vznikla v roce 1993, první projekt uskutečnila nemocnice v Jilemnici.  Pro zajímavost: náklady této nemocnice na energie (bez vody) činily v roce 1993 5,1 milionu korun, v roce 2018 to bylo 5,9 milionu korun, a to i přes skutečnost, že se nemocnice svým objemem prakticky zdvojnásobila. Podle Čermáka přineslo za ten čtvrt století více než 250 EPC projektů za téměř 3,6 miliardy korun úspory energií v hodnotě 1,4 miliardy korun a odhadem téměř 300.000 ekvivalentu emisí CO2. V téměř polovině případů se jedná o projekty z oblasti školství, dále ze zdravotnictví, průmyslu či veřejné správy. „Rekonstrukcí na bázi projektu EPC prošly i ikonické budovy Národního divadla (přečtěte si více zde  a zde) a Rudolfina, které dostaly výjimku od ministerstva kultury,“ řekl Čermák. Oblast  energetických úspor by mohl obsahovat i nově připravovaný Národní rozvojový fond. „Je tu obrovský tlak od uživatelů a vlastníků škol, školek i zdravotnických zařízení, zejména státních nemocnic, aby prošly energetickou rekonstrukcí. Chceme být v tomto českému státu aktivním partnerem,“ doplnil Čermák.

V rámci diskuse položil řečníkovi všetečné i vtipné otázky profesor Petr Arenberger, ředitel FN Vinohrady (uprostřed). Vpravo na obrázku je vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, vpravo přednášející Kamil Čermák

Podle dosavadních zkušeností je metoda EPC vhodná především pro subjekty, které na energie, tj. vytápění, elektřinu a spotřebu vody, vynaloží ročně přes 1,5 milionu korun. V případě státních příspěvkových organizací jako například fakultních nemocnic však projekty EPC narážejí na legislativní problém, protože jsou vnímány jako skryté zadlužování státu. Na rozdíl například od slovenské vlády, která vloni v červnu schválila pravidla pro energetické úspory ve veřejných budovách a umožnila tak realizovat EPC i v objektech vlastněných státem, v ČR to není možné. „Proto s ministry Havlíčkem a Vojtěchem usilujeme o to, aby ministerstvo financí svůj pohled změnilo a tyto objekty se mohly do EPC zapojovat, aniž by musely žádat o výjimku, což je způsob, jak se to řeší dnes,“ řekl Čermák. Jako další možné překážky rozvoje EPC projektů ve zdravotnictví vidí Čermák i často chybějící odvahu managementu jít do velkého výběrového řízení a podepsat smlouvu na velký projekt. „O to více čest hrdinům a hrdinkám, kteří to udělají,“ dodává.

Pro generálního ředitele ČEZ ESCO není zelená oblast žádnou ideologií, ale dennodenním chlebem a byznysem. „Je to celoevropský trend a je třeba mu jít naproti. Naši klienti z oblasti podnikatelské i veřejné sféry tato opatření sami žádají. A na konci se to vyplatí oběma stranám,“ prohlásil Čermák.

Téma energetických úspor je skutečně čím dál aktuálnější. Evropská unie si stanovila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti roku 1990 minimálně o 40 procent a spotřebu energií oproti predikcím z roku 2007 o 32,5 procenta (číslo je sice indikativní, ale na národní úrovni platí závazné roční úspory 0,8 procenta spotřebované energie ročně). Tyto závazky, stejně jako cíle v oblasti výroby energií z obnovitelných zdrojů, jsou jedním ze základních bodů současné klimatické politiky Evropské unie, nově posílené Zelenou dohodou pro Evropu, která chce ze „starého kontinentu“ učinit první emisně neutrální oblast do roku 2050 (přečtete si více zde). Právě projekty EPC mají být jedním z nástrojů, jak těchto cílů dosáhnout.

Investiční konference se konala za laskavé podpory generálního partnera ČEZ ESCO a.s. a partnerů OKsystem a.s., CCA Group a.s. a Vojenská zdravotní pojišťovna.

Konferenci se budeme dále věnovat v nadcházejících vydáních ZD.

Text: Helena Sedláčková

Foto: Radek Čepelák

Text vyšel na portále Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.