Tlak na zdražování pohonných hmot odeznívá, díky tomu meziroční inflace v květnu zvolnila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Shodli se na tom oslovení analytici. V dalších měsících se podle nich může inflace pohybovat mezi dvěma a třemi procenty. Klíčové bude, nakolik se v cenách dalších výrobků projeví vyšší náklady, které vyvolalo omezení vývozu surovin z Perského zálivu.
„Geopolitická situace zůstává nejistá, tentokrát však negativní nabídkový šok nemá tak silný inflační dopad jako před čtyřmi lety,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Upozornil, že se cena ropy vrátila pod 100 dolarů za barel. Nafta v květnu v meziměsíčním srovnání zlevnila o šest procent.
Jak to dopadne na potraviny a zboží?
„Ke zpomalení meziměsíčního růstu přispělo odeznívání vlivu cen pohonných hmot. Nedojde-li k další eskalaci situace na Blízkém východě, nebudou již ceny pohonných hmot způsobovat dramatické inflační šoky,“ myslí si Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. „Zajímavé bude spíše sledovat, jak s odstupem času nárůst cen pohonných hmot dopadne na ceny potravin, zboží a služeb,“ dodal.
Před dopadem zdražení pohonných hmot na ceny dalšího zboží varoval i hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. Podle něj navíc může konflikt na Blízkém východě ovlivnit i ceny dalších dovážených komodit. „V návaznosti na situaci na Blízkém východě reálně hrozí, že začne rychleji zdražovat také zboží,“ popsal. Důvodem jsou vyšší dovozní ceny, dražší materiály a logistika. „Ve druhé polovině letošního roku se navíc mohou projevit důsledky zdražení zemědělských hnojiv,“ dodal Novák. To by se pak mohlo promítnout do vyšších cen potravin.
V dalších měsících se má inflace podle analytiků pohybovat mezi dvěma a třemi procenty. Ke tříprocentní hranici zřejmě poroste v závěru roku. „ČNB proto zůstane obezřetná a ponechá si i nadále otevřenou možnost zvýšení úrokových sazeb,“ uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
