Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty. O víkendu a v pondělí vzroste maximální cena nafty o 12 haléřů na 48,89 koruny za litr. Nejvyšší přípustná cena benzinu klesne o 61 haléřů na 46,11 koruny za litr.
Při zahájení cenové regulace 1. října byl cenový strop na naftu 48,72 koruny za litr. Ministerstvo ho následně snížilo a teprve v pátek se nejvyšší povolená cena dostala nad tuto úroveň. O víkendu se maximum posune ještě výš.
U benzinu dosáhla maximální prodejní cena vrcholu ve středu, kdy činila 47,21 koruny za litr. Od té doby klesá o desítky haléřů denně. Ministerstvo apeluje na provozovatele čerpacích stanic, aby k nejvyšším přípustným cenám přistupovali jen ve výjimečných případech.
Regulace platí od začátku října
Regulace cen pohonných hmot platí od začátku října. Vláda k ní přistoupila kvůli rychlému zdražování paliv v předchozích měsících. Opatření má platit do konce měsíce. Cenové stropy stanovuje ministerstvo financí vždy na následující den. Na dodržování maximálních cen dohlíží Specializovaný finanční úřad.
Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.
Podobná opatření platila už na jaře
K regulaci cen paliv kabinet Andreje Babiše (ANO) přistoupil i letos na jaře, kdy využíval podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července. Její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.
Mimořádná daň pro rafinerie
Vláda se už dříve také rozhodla uvalit mimořádnou daň na rafinerie, uplatňovat ji chce v letošním a příštím roce. Zdaňovat se má zvýšená marže proti roku 2025. Kabinet zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou. Výnos daně pomůže kompenzovat náklady opatření, kterými se vláda snaží reagovat na zdražování pohonných hmot.
Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně. Bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Podle ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku. Inkaso daně za příjmy rafinerií uskutečněné v letošním roce by podle ministerstva mělo být zhruba 5,5 miliardy korun.
Vládní opatření vychází z podobné logiky jako daň z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou stát v letech 2023 až 2025 uplatňoval zejména na energetické společnosti v reakci na prudké zdražení energií. Schillerová v pondělí uvedla, že se nyní zdaňuje část rafinerské marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích.
Paliva táhnou inflaci nahoru
Podle Českého statistického úřadu pohonné hmoty v září meziročně zdražily o 37,5 procenta, proti srpnu se jejich ceny zvýšily o 8,1 procenta. Zdražování paliv významně přispívá k růstu inflace, která v září zrychlila na 2,5 procenta ze srpnových 1,9 procenta.
Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu.
