Vyděláváte o 11 procent víc než před rokem? Pak odpovídáte statistickému průměru. Český statistický úřad spočítal, že ve druhém čtvrtletí dosáhla hrubá měsíční mzda v průměru 38 275 korun, což je o 11,3 procenta více než ve stejném období loni. Po odečtení inflace vychází růst o 8,2 procenta.
Medián (tedy mzda zaměstnance, který by stát uprostřed řady lidí seřazených podle výše hrubého příjmu) dosáhl 32 408 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 11,5 procenta. Přetrvává zde viditelná nerovnost – medián mezd mužů dosáhl 34 461 korun, u žen 30 026 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 a 63 731 korun.
V odvětvovém členění se průměrná mzda proti stejnému období roku 2020 snížila v peněžnictví a pojišťovnictví (o 1,6 procenta), minimální růst byl zaznamenán v odvětví veřejná správa a obrana.
Nejvyšší růst mezd vykázalo odvětví zdravotní a sociální péče (o 43,8 procenta), kde se projevilo vyplacení mimořádných odměn za práci během pandemie. V dalších odvětvích růst zkreslila nízká srovnávací základna z druhého kvartálu 2020, kdy zemi ochromila opatření proti šíření epidemie koronaviru.
Stát štědře přidává, ve firmách jsou opatrní
Statistický úřad proto nabídl i srovnání se situací před epidemií – s druhým čtvrtletím roku 2019. Za dvouleté období se celková průměrná mzda zvýšila nominálně o 10,7 procenta. Zůstává ojediněle vysoký nárůst průměrné mzdy u zdravotníků v důsledku změn platových tabulek i kvůli mimořádným odměnám. Naopak v bankovnictví a pojišťovnictví byly mzdy o 0,5 procenta nižší než na jaře 2019.
Jedno srovnání je přinejmenším zarážející. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla mzda za dva roky o pět procent, podobná situace je v dopravě a skladování. Také další obory průmyslu a služeb vykazují nárůsty od pěti do sedmi procent. Naopak ve veřejném sektoru se dvouletý růst mezd pohybuje okolo 15 procent, nepočítáme-li specifický případ zdravotnictví s růstem o 47 procent.
Tyto rozevírající se mzdové nůžky zčásti vysvětlují, proč se státní rozpočet propadá do stále hlubšího deficitu.
Praha je nejbohatší, ale mzdy tam rostou nejméně
Nevyrovnané jsou i výsledky krajů. Praha skončila na nejhorší pozici s dvouletým nárůstem mezd zaměstnanců o 7,6 procenta. Druhou nejnižší hodnotu najdeme ve Středočeském kraji (8,1 procenta) a třetím v Plzeňském kraji (9,7 procenta). V ostatních krajích je dvouletý mzdový nárůst více než desetiprocentní. Vůbec nejvyšší byl dvouletý růst v Ústeckém kraji (14,4 procenta), na druhém místě najdeme Jihočeský kraj (13,6 procenta) a na třetím Olomoucký (13,5 procenta).
Podle absolutní úrovně výdělků však zůstává hlavní město stále nejbohatším regionem, průměrná mzda v Praze byla 46 163 korun. Na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39 832 korunami. Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (33 636 Kč). Těsně je pak následován Zlínským krajem, kde průměrná mzda ve druhém čtvrtletí dosáhla 33 856 korun.
David Tramba
