Soudy se budou muset znovu zabývat žalobou na stát, v níž požaduje družka odškodnění za smrt otce svého dítěte, který se oběsil před pěti lety v policejní cele. Službu konající policisté byli sice potrestáni, avšak obecné soudy neshledaly příčinnou souvislost mezi jejich pochybením a sebevraždou zadrženého muže. Podle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) ovšem soudy posoudily věc nesprávně.
K tragické události došlo v lednu 2016, kdy policie zadržela a umístila do cely muže, který byl podezřelý z majetkové trestné činnosti. Přestože policisté muži odebrali všechny potenciálně nebezpečné předměty a ani lékař neshledal sebevražedné úmysly, muž se v cele oběsil na tkaničce od kapuce mikiny. Tu mu policisté ponechali, protože bylo v cele chladno a tkanička nešla vyjmout.
Generální inspekce bezpečnostních sborů neshledala v jednání policistů trestný čin, byli pouze kázeňsky potrestáni. Vedle neodebrání potenciálně nebezpečného předmětu také neustanovili osobu, která byla odpovědná za strážní službu v cele.
Soudy posléze posuzovaly žalobu na stát, v níž se družka muže, s níž měl nezletilou dceru, domáhala odškodnění za nemajetkovou újmu, náhrady za pohřeb a měsíční renty, neboť tvrdila, že se muž podílel na nákladech společné domácnosti.
Nalézací i odvolací soud žalobu ženy zamítly s tím, že sice došlo k pochybení policistů, avšak nebyla shledána příčinná souvislost mezi tímto pochybením a mužovo sebevraždou. Podle soudu prvního stupně totiž nebylo možné s jistotou říci, že nesprávný úřední postup policistů byl příčinou, bez jejíž existence by nevznikl škodný následek. Akt sebevraždy byl podle soudu svobodným rozhodnutím zadrženého muže, který k jeho realizaci vyvinul dostatek vnitřní odvahy a úsilí. Soud si také položil otázku, zda lze vůbec nalézt věc, kterou nelze zneužít k ohrožení vlastního života, neboť téměř ze všech oděvů lze vytvořit škrtidlo a poškodit se dá i údery o mříže či zeď. Rovněž nebylo prokázáno, že by úmrtí bylo v příčinné souvislosti s tím, že nebyla určena osoba odpovědná za jeho střežení.
NS, konkrétně senát v čele s předsedou Pavlem Simonem, dospěl ovšem k závěru, že soudy věc rozhodly nesprávně a je to naopak stát, který musí v takových případech prokázat, že byla přetržena příčinná souvislost.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Petr Dimun
