Mládek: Čínské firmy mají zájem se podílet na dostavbě Dukovan

Čínské firmy mají zájem podílet se na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Novinářům to po dnešní poradě ekonomických ministrů se zástupci odborů a zaměstnavatelů řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).

Hospodářské noviny dnes uvedly, že Číňané požadují po české vládě slib, že některá z tamních firem dostane zakázku na dostavbu jaderného bloku v Česku automaticky, bez výběrového řízení. O tom, že je energetika předmětem zájmu čínské strany a mělo by se o ní diskutovat příští týden na setkání šestnácti evropských premiérů s tím čínským v Rize jsme podrobně psali minulý týden v textu Jsou za dopisem pro Čínu projekty Stezka a Pásmo? 

V kapitole věnované energetickým zdrojům se hned na začátku uvádí, že obě strany hodlají posilovat spolupráci v oblasti jaderné energie a pobízet podniky obou stran ke spolupráci v oblasti projektové výstavby, výroby zařízení, řízení provozu, řízení  bezpečnosti a technických služeb. To je zajímavé zejména v kontextu informací, které v srpnu tohoto roku řekl nový vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller. Ten totiž uvedl, že v souvislosti s chystanou dostavbou jaderné elektrárny Temelín byli  osloveni dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. „Odpovědi na naše dotazy a nabídky očekáváme do konce října“ uvedl Štuller. V Rize tedy možná bude Temelín tou nejžhavější otázkou probíranou oběma premiéry.

„O tom, že by to mělo být bez výběrového řízení, nevím. Rozhodně na to nejsme připraveni,“ uvedl dnes Mládek. Připustil, že teoreticky takový postup ale možný je. Podle něj se tímto způsobem staví například elektrárna Paks v Maďarsku. Dostavbu tamní jaderné elektrárny provádí ruská společnost Rosatom.

Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba později doplnil, že při jednáních, která vede vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller, podobný požadavek od čínské strany nezazněl. Resort podle něj očekává, že vláda rozhodne o investičním modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.

Štuller v srpnu uvedl, že jednání s možnými dodavateli technologie pro stavbu nového dukovanského bloku teprve začínají. Osloveni podle něj byli dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. Celkem má jít o deset projektů firem, některé z toho jsou mezinárodní. „V souladu se seznamem, který odsouhlasila vláda, ČR oslovila deset společností. Zájem poskytnout informace jich projevilo šest a s nimi v současné době jednáme,“ uvedl dnes bez bližší specifikace Kotrba. Potvrdil, že odpovědi od jednotlivých společností, které se budou týkat technického řešení stavby, česká strana očekává do konce října.

Podle dřívějšího vyjádření Štullera mají přípravy na stavbu nového jaderného bloku Dukovan zpoždění tři až čtyři roky, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová pak minulý týden hovořila v rozhovoru s ČTK o zpožděním zhruba dvouletém. Současné zpoždění ve výstavbě nových jaderných bloků v Česku by ale podle ní mohla odstranit změna legislativy, která by urychlila povolovací proces.

Vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v druhé tuzemské jaderné elektrárně v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Jako první by stavba měla začít v Dukovanech.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů (MW). Při plném provozu pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Kvůli nekvalitním rentgenovým snímkům v dokumentaci začali odborníci od loňského září v blocích elektrárny kontrolovat sváry. V důsledku neplánovaných odstávek klesly minulý rok dodávky elektřiny z Dukovan o 18 procent na 12,6 terawatthodiny (TWh). Nižší výrobu má elektrárna kvůli delším odstávkám i tento rok.

Majitel obou tuzemských elektráren, energetická společnosti ČEZ, zrušila v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Důvodem bylo, že vláda na stavbu neposkytla státní garance. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

–čtk–, –chl–