Ministerstvo zemědělství: Kůrovcová kalamita přesáhla rámec, na který je lesnictví nastaveno. Hodlá zřídit krizový štáb v čele s vládním zmocněncem

Za situaci překračující nastavení lesnického systému v České republice včetně navazujících dřevozpracujících procesů, označuje současnou kůrovcovou kalamitu Ministerstvo zemědělství. Podle materiálu pro ministry Babišova kabinetu nelze kalamitu v některých krajích zastavit ani účinně tlumit běžnou činností a je potřeba přijetí zásadních systémových opatření, která však přesahují kompetenci resortu Ministerstva zemědělství a nutně vyžadují aktivní zapojení dalších resortů. Situací se bude zabývat vláda na některém z nejbližších zasedání.

Historicky nejrozsáhlejší kalamita kůrovce, který napadá smrkové dřevo. Tak hodnotí stávající stav Ministerstvo zemědělství ČR. Podle materiálu, který vypracovali ministerští úředníci ve spolupráci s kolegy z Lesů České republiky je kalamitou nejvíce postižena oblast severní a střední Moravy a Slezska (prakticky celé území kraje Moravskoslezského a Olomouckého, a ve Zlínském kraji především okres Vsetín). „Další mimořádná kalamitní oblast se vytvořila na jihozápadní Moravě – okresy Třebíč, Znojmo, Jihlava a Jindřichův Hradec, poslední mimořádnou kalamitní oblastí je podhůří Šumavy a Českého lesa v Jihočeském a v Plzeňském kraji,“ uvádí se v materiálu pro členy vládního kabinetu v demisi. Úředníci uvádějí, že celkový objem zpracovaného kůrovcového dříví v roce 2017 dosáhl 5,4 milionů m³.

Mapa kůrovcové kalamity. Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR

Celkový objem těžeb v roce 2017 přitom činil cca 17 mil. m³, přitom:

60 % z tohoto objemu činily těžby nahodilé (těžby, které vznikají neplánovaně působením škodlivých činitelů a které je nutné zpracovávat přednostně v krátkých lhůtách souvisejících se zabráněním dalšího šíření hmyzích škůdců), z toho především:
těžba kůrovcového dříví cca 50 % (cca 5,4 mil. m³)
těžby dříví poškozeného větrem cca 30 % (cca 3 mil. m³)
těžby dříví poškozeného suchem cca 10 % (cca 1,5 mil. m³)

„Ministerstvo zemědělství je nuceno konstatovat, že stávající kalamitní situace v lesích, akcelerovaná nepříznivými klimatickými podmínkami posledních let, přesáhla rámec, na který je nastaveno současné lesní hospodářství, včetně navazujících odvětví i systému státní správy lesů. Kůrovcovou kalamitu v některých krajích již nelze zastavit ani účinně tlumit běžnou činností vlastníků lesů či správních úřadů. K jejímu řešení je nyní potřeba přijetí zásadních systémových opatření, která však přesahují kompetenci resortu Ministerstva zemědělství a nutně vyžadují aktivní zapojení dalších resortů,“ uvádí se dále ve zprávě pro ministry s tím, že v nejbližší době bude připraven další materiál pro vládu, který nastíní varianty mimořádných opatření.

Vládní zmocněnec pro řešení kůrovce?

„První variantou bude návrh na vyhlášení nouzového stavu, a to z důvodu přírodní katastrofy. Tato varianta by umožnila mimořádné postupy po dobu vyhlášení nouzového stavu. Druhá varianta předpokládá ustanovit formou usnesení vlády funkci „vládního zmocněnce pro řešení kalamitní situace v lesích v ČR“. Tento zmocněnec by byl v čele kalamitního štábu, zřízeného při Ministerstvu zemědělství, přičemž jeho členy by byli zástupci všech dotčených ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a krajů – vzhledem k závažnosti situace minimálně na úrovni věcně příslušných náměstků. Vládní zmocněnec by současně v periodicitě cca 14 dnů pravidelně informoval členy vlády o postupu prací a plnění doprovodným usnesením uložených úkolů,“ uvádí ministerstvo zemědělství.

Kůrovcová kalamita a tedy nutnost těžit prioritně kalamitní dříví se projevuje také v hospodaření státního podniku. Přebytkem vytěženého dřeva vzniká tlak na dřevozpracující podniky a klesá tím cena dříví. Podle čerstvých údajů klesl státnímu podniku Lesy ČR zisk za 1. čtvrtletí o 27% na 1,25 miliardy korun. V ekonomických predikcích je zisk v letošním roce odhadován na 1,51 miliardy korun. Kromě klesající ceny dřeva, jsou dalšími vlivy zvýšení platů o 300 milionů korun na základě kolektivní smlouvy, změna smluv s dodavatelskými firmami, které nebyly schopny dodržet podepsané kontrakty především kvůli stoupající ceně práce lesních dělníků. Generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád si proto nechal posvětit, že může změnit smlouvy se všemi dodavateli, což mu umožnila ještě předchozí vláda. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprvé o této možnosti mluvil loni na konci září. Podle Szóráda byl kolaps na trhu se dřevem tak zásadní, že by mohl vést až k likvidaci těžařských firem. Firmy „Cílem je maximalizovat zpracování nahodilé těžby,“ uvedl tehdy Szórád. Ten už v srpnu nechal zastavit plánovanou těžbu dřeva a soustředil všechny síly na zpracovávání kalamitních porostů, které jsou, zejména na severu Moravy, napadeny škůdci. Jenže těžební firmy měly problém sehnat pracovníky za podmínek, se kterými vyhrály tendry. Podle bývalého předsedy dozorčí rady státního podniku, ekonoma Miroslava Zámečníka, bylo jasné, že musí přijít propad v hospodaření státního podniku. „Dodavatelům se svíraly peněžní nůžky. Aby lidi udrželi, museli jim přidat. Ale je to jako by Škodovka v Boleslavi dodavatelům řekla, my víme, že rychle rostou mzdy, tak to vypovězte a my uděláme nové smlouvy, které budou pro vás výhodnější. To by soukromý sektor asi neudělal, ale státní podnik Lesy ČR to udělal. Stát tedy těžařům, kteří jsou napojeni na Lesy ČR, udělal vstřícný krok za tyhle peníze, což se projeví v hospodářském výsledku firmy,“ Ekonomickému deníku Miroslav Zámečník. Podrobně jsme očekávané hospodářské výsledky Lesů ČR rozebírali v dubnovém textu Lesy ČR letos očekávají dramatický propad zisku.

Ministerstvo zemědělství od začátku září 2017 dočasně zastavilo u státního podniku Lesy ČRveškeré úmyslné těžby smrků a borovice s cílem uvolnit zpracovatelské kapacity na prioritní zpracování kalamitního dříví. „Stejný cíl sledovalo i opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dne 22. 11. 2017, kterým ministerstvo nařídilo všem vlastníkům lesů přednostní zpracování nahodilých těžeb v termínu do 31. 3. 2018. Po dobu účinnosti opatření (od prosince 2017 do března 2018) zpracovaly LČR, s. p. celkem 2,2 mil. m3 kalamitní dřevní hmoty – zejména živelné (1,4 mil. m3) a kůrovcové (620 tis. m3). Oproti období prosinec 2016 až březen 2017 činí nárůst zpracování 208 %,“ uvádí se v ministerském dokumentu.

Mohlo by vás zajímat

Politolog Mlejnek: Vetovat rozpočet by bylo od prezidenta zbytečným gestem

Nová vyhláška umožní řešení podle krizového zákona

Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) navíc na konci minulého týdne podepsal vyhlášku, která umožní řešit kůrovcovou kalamitu podle krizového zákona. Podobně jako loni na Zlínsku při vyhlášení krizového stavu kvůli africkému moru prasat bude mít exekutiva v případě vyhlášení krizového stavu větší pravomoci. Podle vyhlášky také lesníci nebudou muset prioritně vyhledávat suché, mrtvé stromy, které už kůrovec opustil, budou muset těžit stromy napadené tímto broukem, ze kterých ještě nevylétl. „Je zbytečné plýtvat lidskými silami a kapacitou na likvidaci uschlých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, jak to ukládala dosavadní podoba vyhlášky. Musíme se zaměřit na vyhledávání a hubení brouků v dosud živých stromech, což je jeden z nejdůležitějších přínosů novely,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek. Stát si od vyhlášky slibuje zrychlení boje s parazitem. Novela začne platit poté, co vyjde ve Sbírce zákonů, mělo by se tak stát v první polovině května.

Jiří Reichl