INZERCE

Ministerstvo spravedlnosti neplánuje centralizovat výběr státních zástupců

Ministerstvo spravedlnosti nezamýšlí měnit systém výběru státních zástupců tak, jako to plánuje učinit v případě soudců prostřednictvím centralizace výběru justičních čekatelů. Na rozdíl od soudů totiž státní zastupitelství zachovává pro vznik funkce státního zástupce systém výběru z řad právních čekatelů a do systému „zpravidla nevstupují osoby, které by neprošly přípravnou službou“. Naopak, pouze dva soudy z osmi navrhují soudce výhradně z řad justičních čekatelů.

Na dotaz České justice, to uvedlo ministerstvo spravedlnosti. O záměru změnit systém pro soudy, centralizovat a sjednotit ho pod vedením ministerstva spravedlnosti Česká justice už informovala. Tento plán se státních zástupců netýká.

Podle vyjádření ministerstva je důvodem především odlišná praxe soudů a státního zastupitelství: „Vyhláška č. 303/2002 Sb. upravuje výběr, přijímání, přípravnou službu a odbornou zkoušku justičních čekatelů a právních čekatelů. Změny, které navrhujeme, by se měly dotknout pouze té části, která upravuje výběr, přijímání a přípravu justičních čekatelů. Je pravda, že výběr budoucích soudců a budoucích státních zástupců je sice upraven stejnou vyhláškou, avšak systémy výběru soudců a státních zástupců se v současné době v praxi značně liší,“ uvedl na dotaz České justice Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva.

U státního zastupitelství převažuje výběr čekatelů

Podle jeho dalších slov právní úprava zakotvená v předmětné vyhlášce předpokládá, že soudci a státní zástupci budou vybíráni zejména z řad čekatelů, což dodržují jen státní zástupci: „Tento systém byl však plně zachován pouze u státních zástupců. Výběr, přijímání a příprava právních čekatelů a následné jmenování do funkce státního zástupce je v praxi proces, který je jednotný pro všechny kraje, nejsou zde nedůvodné odlišnosti a v praxi se osvědčil. Krajská státní zastupitelství vypisují výběrová řízení na právní čekatele a z nich se poté stávají státní zástupci.  Zpravidla do systému nevstupují osoby, které by neprošly přípravnou službou,“ upřesnil Říman.

To více či méně potvrzuje popis stávající praxe u státního zastupitelství. Aktuální praxe je taková, že výběrové řízení vypisuje krajský nebo městský státní zástupce, vždy na konkrétní pozici na okresního nebo krajského státního zastupitelství. V sestavené komisi je zpravidla zástupce vedení krajského respektive městského státního zastupitelství, jeden zástupce Nejvyššího státního zastupitelství  v Brně a zástupce ministerstva spravedlnosti. Komise posuzuje písemné podklady, poté kandidát prochází pohovorem a psychotesty, přičemž složení komise i obsah pohovoru s uchazečem se může lišit.

Protože podle zákona o státním zastupitelství jmenuje státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce, komise dává doporučení příslušnému krajskému státnímu zástupci, který dává  návrh na jmenování nejvyššímu státnímu zástupci  a ten pak navrhuje jmenování ministrovi spravedlnosti.

Doporučení komise není závazné stejně jako návrhy, ale nestává se, že by některý z článků systému vzdoroval a takto násobně potvrzený návrh bojkotoval nebo mu nevyhověl. „Zatím se státní zástupci jmenují hlavně z právních čekatelů, výjimečně z jiných právníků, pokud splňují zákonné podmínky. Klasický postup je takový, že když čekateli na okrese uplyne čekatelská lhůta, tak se vypíše výběrové řízení na pozici na tom okrese a ten čekatel to zpravidla vyhraje,“ potvrzuje vysoký úředník, který je se systémem státního zastupitelství obeznámen, praxi, kdy právní čekatel na státním zastupitelství je díky službě obvykle připraven nejlépe. Systém soudů padl s asistenty a věkovou hranicí Podobně jako…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová