Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce přispět ke snížení deficitu veřejných rozpočtů. Předložilo návrh na zvýšení poplatků, které odvádějí těžební společnosti státu, kraji a obcím z vytěžených nerostných surovin. Jenže víc než čtyřnásobné navýšení poplatku na (skomírající) dobývání černého uhlí a skoro dvojnásobné na hnědé uhlí naráží na nesouhlas, jak dokládá výsledek připomínkového řízení k návrhu nařízení vlády z dílny MPO.
Svaz průmyslu a dopravy či Hospodářská komora, které jsou tradičně kritické k vládním návrhům regulujícím ekonomiku, tentokrát neměly zásadní připomínky. Nejostřejší nesouhlas k návrhu MPO tak zazněl z řad Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Návrh vnímáme jako pokračování ´honu na čarodějnice´ – v našem případě na uhlí a zejména uhlí hnědé, u něhož se navrhuje zvýšení úhrad nejvyšší,“ uvedly odboráři v úvodu svého vyjádření, které lze nalézt ve vládní legislativní databázi eKlep.
Odboráři se totiž obávají, že vyšší poplatky donutí těžební podniky šetřit na svých zaměstnancích. „Jednou z oblastí, kam se tlak na úspory promítne, jsou pracovní místa jako taková a pracovní podmínky zaměstnanců, zejména v oblasti mezd, příplatků, dovolených a benefitů. Zásadně to tedy ztěžuje podmínky pro kolektivní vyjednávání,“ obávají se zástupci ČMKOS. Dodávají, že vyšší poplatky z těžby stavebních materiálů se negativně projeví ve výsledné ceně nových bytů a domů, komerčních budov i dopravních staveb.
Kam to povede? Zdraží teplo i nové byty
Také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR varuje před zvýšením poplatků z vytěženého hnědého uhlí. To prý vychází z rekordní ziskovosti uhelných elektráren v letošním roce, která se už nebude opakovat. Naopak, hovoří se o riziku, že po roce 2026 již nebude tento segment energetiky rentabilní. Navýšení poplatku tak bude o to víc komplikovat další provoz uhelných elektráren i dolů.
Ministerstvo financí nesouhlasí s předpokladem MPO, že navržená úprava nebude mít žádný dopad na české domácnosti a firmy. „Nelze očekávat, že těžební společnosti absorbují nárůst sazeb úhrad z vydobytých nerostů na úkor svých marží. Namísto toho nárůst sazeb přenesou do cen své produkce. Tvrzení o nulových dopadech tak není pravdivé,“ upozornilo ve svém vyjádření ministerstvo financí. Podobně se vyjádřilo ministerstvo životního prostředí, které varuje hlavně před dopadem do cen tepla.
Velmi podobně se pak vyjádřil například resort zemědělství: „Odůvodnění uvádí, že navrženou úpravou se neočekávají dopady na rodiny a na podnikatelské prostředí se dopady očekávají pouze v rozsahu samotného zvýšení sazeb úhrady z vydobytých nerostů. Je přitom zcela zjevné, že dojde-li k navýšení sazeb úhrady z vydobytých nerostů, např. u černého uhlí a stavebních nebo sklářských materiálů, promítne se toto navýšení do cen výsledných produktů.”
Návrh, který vychází z dohody koaličních stran o podobě takzvaného konsolidačního balíčku, předpokládá pozitivní dopad na státní rozpočet v podobě navýšení příjmů o 64 milionů korun. Ještě víc peněz má ale změna přinést do rozpočtu obcí – konkrétně o 280 milionů korun – a také do kas jednotlivých krajů. Ty si mají polepšit zhruba o 235 milionů. Celkově mají těžaři zaplatit na úhradách z vydobytých nerostů o 579 milionů víc než v roce 2022.
Návrh MPO na zvýšení poplatků z těžby musí ještě posoudit vláda. V případě schválení začnou platit od ledna příštího roku. Zpoplatnění osmi vybraných surovin naleznete v následujícím přehledu (v případě lithia, manganů a dalších kovů, jejichž těžba se nyní v Česku připravuje, se sazby nemění).
Současné a navržené poplatky z těžby surovin
| surovina | současná sazba | návrh MPO |
| černé uhlí | 9,9 Kč/t | 44,88 Kč/t |
| hnědé uhlí | 1,18 Kč/GJ | 2,05 Kč/GJ |
| ropa | 558 Kč/m3 | 740,95 Kč/m3 |
| zemní plyn | 0,27 Kč/m3 | 0,39 Kč/m3 |
| lithium | 10 692 Kč/t | 10 692 Kč/t |
| mangan | 2308 Kč/t | 2308 Kč/t |
| kaolin | 30 Kč/t | 35 Kč/t |
| stavební kámen | 2,91 Kč/m3 | 8,45 Kč/m3 |
Zdražení poplatku z černého uhlí by v praxi dopadlo na státem vlastněnou společnost OKD, které těží na posledním činném dole ČSM na Karvinsku. Ale i zde má produkce do konce roku 2025 skončit. Hnědé uhlí těží společnosti Severočeské doly (dceřiná firma ČEZ), Vršanská uhelná, Severní energetická a Sokolovská uhelná. Plán rozjet těžbu lithia u Cínovce má společný podnik ČEZ a australské EMH, kanadská Euro Manganese se vážně zajímá o produkci manganu z hald u Chvaletic v Polabí.
David Tramba, Tomáš Svoboda
