Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jejich rozsah bude ale výrazně menší, než předpokládal plán minulého kabinetu. Území určené pro možné zrychlené povolování větrných elektráren se omezí na zhruba 11 procent původně navržené plochy. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Předchozí vláda se podle Havlíčka zavázala vymezit akcelerační zóny o rozloze 2685 kilometrů čtverečních. Současný kabinet počítá s 297 kilometry čtverečními. Z původně vytipovaných 110 lokalit zůstalo 61, z toho 49 určených pro větrné elektrárny a zbytek pro fotovoltaické elektrárny. Některé lokality se také zmenšily.
Akcelerační zóna nerovná se výstavba
„Věnovali jsme se tomu první den od nástupu do vlády,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu s tím, že vyřídili tisíce připomínek od krajů a obcí.
Ministr zdůraznil, že kabinet zvolil „minimalistickou variantu“. Uvedl, že akcelerační zóny automaticky neznamenají výstavbu větrných či fotovoltaických elektráren, ale pouze umožňují rychlejší povolovací proces. Každý projekt podle něj musí dál projít standardním povolovacím řízením.
Hrozba sankcí a kritika ekologů
„Obce zůstávají účastníky stavebního řízení a stavět se bude pouze tam, kde pro to bude shoda a místní podpora,“ řekl Havlíček. Vláda podle něj zároveň musela zachovat alespoň omezený rozsah akceleračních zón. Za nesplnění závazku vůči EU by totiž Česku hrozily miliardové sankce prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Ministr ocenil, že se kabinetu podařilo nalézt řešení, které podle něj výrazně omezuje možnou výstavbu větrných elektráren oproti původnímu plánu, současně ale zachovává splnění evropského závazku. O zmenšení původního plánu pro akcelerační zóny podle Havlíčka kabinet jednal s Evropskou komisí.
Ekologové z Hnutí Duha rozhodnutí vlády dlouhodobě kritizují. „Vyškrtnutí části akceleračních oblastí, zmenšení rozlohy u řady dalších a nastavení nesmyslných omezení – jako jsou výškové limity pro větrné elektrárny – způsobilo, že akcelerační oblasti v praxi nedosáhnou cíle, který si Česko stanovilo,“ uvedl v tiskové zprávě energetický expert hnutí Jan Rovenský. Dodal, že tato místa s nejmenším střetem s jinými veřejnými zájmy budou hůře využitelná než jiné lokality.
Sporný limit výšky větrníků
Svaz energetiky ČR už dříve uvedl, že navrhované podmínky akceleračních oblastí mu připadají moc přísné. Kritizovali například stanovený limit celkové výšky větrných elektráren v rozpětí 160 až 200 metrů. Přijetí takového limitu by fakticky znemožnilo výstavbu moderních větrných turbín o výkonu 5 až 7 megawattů. Ty totiž ke svému provozu potřebují celkovou výšku 230 až 250 metrů.
Stejně tak svaz kritizoval požadavek, aby velké fotovoltaické elektrárny byly „rozsekány“ na oplocené areály o velikosti maximálně 10 hektarů. „Nucené dělení na 10hektarové segmenty vede k neefektivnímu využití technologií, nutnosti instalovat více menších (a dražších) komponentů a k vyšším ztrátám v rozvodech nízkého napětí,“ upozornil. Tento sporný požadavek připomíná kauzu „průchodů pro slony“ ve velkých fotovoltaikách, které se agilní úředníci pokusili prosadit do vyhlášky před rokem.
Prošly některé úpravy
Svaz moderní energetiky v tiskové zprávě oceňuje, že vláda a odpovědná ministerstva při přípravě dokumentace upravila některé původně navržené podmínky.
„Nicméně akcelerační oblasti nesmějí vytvořit dojem, že se větrné a solární elektrárny mohou stavět pouze na několika místech vyznačených vládou. Česko potřebuje zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů napříč republikou,“ uvedl místopředseda svazu Marek Lang. Zóny můžou podle něj povolování urychlit, ale rychlejší přístup s respektem vůči místním potřebují i další projekty mimo vyznačené oblasti.
Mohlo by vás zajímat
Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa uvedl, že návrh podle něj zatím přináší více škody než užitku. Kritizoval zejména rozsah akceleračních oblastí, omezení pro výstavbu i netransparentní způsob jejich vymezení, který podle něj vyvolává nejistotu a odpor.
