Více než 11 miliard korun určených na rozvoj vysokorychlostních sítí internetu zatím leží ladem na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Do vyhlášeného prvního kola programu se dosud nikdo nepřihlásil. Vyplývá to z informací ministerstva pro členy Sobotkova kabinetu.

První výzva Programu podpory „Vysokorychlostní internet“ byla vyhlášena 31. března 2017 s alokací 11,55 mld. Kč. Na konci dubna byl zahájen příjem žádostí, který bude probíhat minimálně do 26. 9. 2017 s tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) může termín prodloužit. „Žádosti lze podávat na tzv. intervenční oblasti, které byly definovány před vyhlášením výzvy. Celkový počet intervenčních oblastí pro první výzvu je osmdesát a zahrnuje přes 3.700 základních sídelních jednotek. Podpora bude poskytována maximálně na 75 % celkových způsobilých výdajů projektu. Na jeden projekt lze poskytnout až 200 milionů Kč,“ uvádí MPO ve zprávě pro členy vlády.

Zarážející je, že ani po dvou měsících od spuštění projektu se nikdo nepřihlásil. „V současné době neregistrujeme žádnou žádost o poskytnutí dotace v rámci vyhlášené první výzvy. Jelikož se však jedná o výzvu kolovou, kde nerozhoduje datum podání žádosti, je velmi pravděpodobné, že žádosti budou přicházet až ve druhé polovině doby vyhrazené pro jejich podávání,“ uvádí ve zprávě úředníci MPO.

Celá realizace tohoto projektu je v minimálně půlročním skluzu. Transpozice směrnice 2014/61/EU do českého právního řádu měla proběhnout k 1. lednu 2016. Návrh příslušného zákona byl schválen vládou usnesením ze dne 5. října 2016 č. 871 a následně Poslaneckou sněmovnou dne 7. dubna 2017 a Senátem dne 31. května 2017. Na kritiku ze strany Evropské komise jsme upozornili v prosinci v textu Komise kritizuje pravidla pro rozvoj sítí. Přitakává tak IT sektoru a akademikům

Mohlo by vás zajímat

Bruselští úředníci v prosinci sice potvrdili uzavření mezioborové konzultace ohledně plnění předběžné podmínky 2.2 týkající se příští generace vysokorychlostní sítě, a to s kladným výsledkem – potvrzujícím splnění této podmínky, ale kritizovali ministerstvo průmyslu a obchodu za stav připravenosti plánů na rozvoj vysokorychlostního připojení internetu na území republiky. Potvrdili tak kritická slova nejrůznějších IT odborníků, kteří dlouhodobě protestují proti stylu, jakým je vedena veřejná konzultace tohoto klíčového projektu, na nějž je alokováno cca 14 miliard korun z rozpočtu EU.

„V návaznosti na odezvu kolegů z DG CNECT (Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie) vás upozorňujeme, že se zdá, že je problém se započítáváním adres jiných než jsou adresy domácností (garáží, atd.) při výpočtu prahové hodnoty pro veřejnou intervenci (v příslušné oblasti prošlo méně než 50 % domácností). Metodologie mapování by měla být vylepšena tak, aby takové adresy neobsahovala,“ psalo se v dopise, který je adresován náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému a Ekonomický deník jej má k dispozici. Na tuto skutečnost už od léta upozorňují zástupci ICT Unie, která sdružuje velké hráče na poli informačních technologií. V srpnovém textu MPO čelí bezprecedentní kritice kvůli rozvoji internetu jsme psali o naprosto nedodatečně připravené mapě ČR, která měla sloužit pro porovnání dat jednotlivých provozovatelů, zda data zanesená do mapy souhlasí a případně pro podání námětů na opravy.

[mn_protected]

Po ukončení příjmu žádostí o podporu bude probíhat hodnocení projektů na základě výběrových kritérií, která jsou schvalována Monitorovacím výborem. Výběrová kritéria pro výzvu programu podpory „Vysokorychlostní internet“ jsou buď binární (splnil/nesplnil) nebo bodovací. V rámci bodovacích kritérií může být každému projektu přiděleno maximálně 100 bodů. Minimální hranice pro to, aby mohla být projektu přiznána dotace, je 60 bodů.

Z materiálu MPO lze dále citovat:

Cílem Národního plánu rozvoje sítí nové generace, který schválila vláda usnesením ze dne 5. října 2016 č. 885, je definovat strategický přístup České republiky při výstavbě sítí nové generace a současně prostřednictvím cíleně směřované podpory realizovat vliv státu na rozvoj budování těchto sítí.

Stát v obecné rovině může podpořit rozvoj sítí elektronických komunikací jednak prostřednictvím podpory z veřejných zdrojů, která však může být směřována pouze do lokalit, ve kterých selhávají tržní mechanizmy, aby nedocházelo k vytěsnění soukromých investic. Druhým nástrojem je odstraňovaní legislativních, regulatorních a jiných bariér, které brání rozvoji, resp. budování, sítí elektronických komunikací. Tyto dva nástroje tvoří páteř Národního plánu rozvoje sítí nové generace.

Po schválení Národního plánu rozvoje sítí NGA vládou byl tento dokument předložen Evropské komisi. V prosinci 2016 Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku dopisem potvrdilo splnění tzv. předběžné podmínky 2.2, která je podle evropské legislativy nezbytným předpokladem pro zahájení implementace specifického cíle 4.1 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 s názvem „Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu“, resp. Programu podpory „Vysokorychlostní internet“.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Českým telekomunikačním úřadem a s profesními sdruženími, resp. asociacemi zastřešujícími operátory sítí elektronických komunikací vypracovalo návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, kterým bude transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování sítí elektronických komunikací do českého právního řádu.

Cílem implementace uvedené směrnice je stanovit minimální práva a povinnosti platné v celé Evropské unii se záměrem usnadnit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a meziodvětvovou koordinaci. Lze konstatovat, že řádná transpozice a implementace směrnice 2014/61/EU je jedním z nejdůležitějších opatření na straně státu, které zjednodušuje výstavbu sítí pro rychlý internet, odstraňuje administrativní překážky a vytváří podmínky pro rozvoj digitální ekonomiky.

Transpoziční předpis přináší do právního prostředí řadu opatření, prostřednictvím kterých bude možné zjednodušit, zrychlit a zlevnit zavádění vysokorychlostních sítí a meziodvětvovou koordinaci.

Významnou část nákladů na výstavbu moderních sítí lze totiž přičíst neefektivnosti v procesu stavebního řízení. Ta souvisí rovněž s nedostatečným využíváním existující infrastruktury. Náklady proto může výrazně snížit využití stávajících kabelovodů, potrubí, šachet, rozvodných skříní, sloupů a stožárů, antén, věží a dalších podpůrných konstrukcí.

Transpoziční předpis počítá se zřízením jednotného informačního místa pro subjekty, které potřebují informace pro výstavbu vysokorychlostních sítí. Jeho provozovatelem bude Český telekomunikační úřad. Ten bude rovněž příslušným orgánem pro řešení případných sporů.

Návrh přináší nová pravidla pro poskytování informací o fyzické infrastruktuře a sítích elektronických komunikací, plánovaných stavebních pracích a pro koordinaci stavebních prací financovaných z veřejných zdrojů.

Dalším důležitým opatřením je zajištění přístupu k fyzické infrastruktuře pro účely budování prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a průzkum v místě.

Akční plán k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací schválila vláda usnesením ze dne 10. května 2017 č. 350.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době společně s koordinátorem digitální agendy České republiky zahájilo realizaci jednotlivých úkolů z vládou schváleného materiálu.

[/mn_protected]

Na ministerstvu je již připravována výzva druhá, která by měla být vyhlášena ke konci roku 2017. Na tuto výzvu bude alokováno minimálně 2,45 mld. Kč. Tato částka však může být upravena s ohledem na absorpční kapacitu výzvy první. Celkově by tam na rozvoj vysokorychlostních sítí mělo jít 13,95 miliardy korun.

Jiří Reichl

 

Ekonomický deník se tématu rozvoje NGA věnuje pravidelně – přečtěte si něco ze starších textů:

Hospodářský výbor schválil zákon o rozvoji sítí 14.12.2016
Komise kritizuje pravidla pro rozvoj sítí. Přitakává tak IT sektoru a akademikům 14.12.2016
Mládek opět terčem kritiky za Národní plán rozvoje sítí nové generace 6.9.2016
NGA: MPO odmítá kritiku IT sektoru 22.8.2016
MPO čelí bezprecedentní kritice kvůli rozvoji internetu 18.8.2016NGA sítě: Legislativní rada vlády ostře kritizuje návrh zákona o výstavbě sítí
NGA sítě: Legislativní rada vlády cupuje Mládkův zákon o budování sítí
NGA sítě: Mládek se svými plány naráží u vládních legislativců
Hospodářský výbor: Vláda nezvládá projekt NGA sítí
NGA sítě: Zástupci ICT sektoru píší Dienstbierovi, chtějí změny zákona o snížení nákladů na…
NGA sítě: Mládek posílá do vlády i klíčovou transpoziční novelu
NGA sítě: Mládek poslal plán rozvoje do vlády, připomínky nevypořádal
ICT sektor píše Sobotkovi: Svolejte k rozvoji NGA sítí jednání, stav je kritický
NGA sítě: Kritika práce MPO sílí, Mládek splní pokyn premiéra
NGA sítě: Mládek pod tlakem Sobotky i sektoru
Evropské peníze na rozvoj NGA sítí se opět vzdalují: resorty ztrhaly novou verzi „Plánu“
Národní plán rozvoje NGA sítí: Sedmá verze budí spokojenost i rozpaky
Stát v přípravě rozvoje NGA sítí selhává, zaznělo ve Sněmovně
Sobotka, Chovanec a Mládek se potkali kvůli NGA sítím
Unterwurzacher k požadované schůzce nad NGA sítěmi
Hospodářský výbor o NGA sítích: nejasná zpráva o konci světa
NGA: Jak proti sobě dvě ministerstva sjednotila celý trh
NGA: Jak číst vývoj kauzy vysokorychlostního internetu v ČR