Čtvrtek, 15. dubna, 2021

Méně uhlí, více plynu. Pět trendů, které formují českou energetiku

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Statistika nuda je, má však cenné údaje, zpívá se v jedné pohádce. Zdánlivě nudné mohou být i detailní statistiky Energetického regulačního úřadu. Přinášejí však informace o tom, jak se česká energetika mění a jak si ovlivňují vnější vlivy – včetně wuchanské chřipky.

Nedávno zveřejněná čísla potvrzují ústup od spalování uhlí i rostoucí zájem o využití zatím nepočetných paroplynových elektráren. Menší využití a odstavování uhelných bloků se projevuje v klesajícím vývozu elektřiny do zahraničí. Omezování ekonomické aktivity se loni projevilo poklesem spotřeby energie v průmyslu a službách, naopak spotřeba domácností vylétla nahoru.

Ekonomický deník vybral pět trendů, které aktuálně probíhají v české elektroenergetice.

1. Postupný odklon od uhlí

Dekarbonizace české energetiky se stává realitou. Zatímco mezi lety 2013 a 2018 vyráběly uhelné elektrárny stabilně 45 miliard kilowatthodin (kWh), předloni nastal pokles na 41,4 miliardy a loni na 35,2 miliardy kWh. Za dva roky tak produkce uhelných elektráren klesla o více než 20 procent. Příčiny tohoto trendu jsou zřejmé: zdražující emisní povolenky a postupné dožívaní starých uhelných bloků. Své pozice v české energetice rychle ztrácí hlavně dražší černé uhlí, jehož příspěvek k výrobě elektřiny byl loni zanedbatelný.

2. Nejnižší export od roku 2001

Česká republika i v loňském roce zůstala významným exportérem elektrické energie, kladné saldo mezi vývozem a dovozem dosáhlo 10,15 miliardy kWh. Oproti předcházejícím rokům se však jedná o snížení, v letech 2017 až 2019 se vývozní saldo pohybovalo vždy mezi 13 a 14 miliardami kWh ročně. Loňský výsledek je nejnižší zaznamenanou hodnotou od roku 2001. Na druhou stranu lze dodat, že export byl slabý hlavně v první polovině loňského roku, naopak v druhém pololetí opět ožil.

3. Zemní plyn na vzestupu

Velké paroplynové elektrárny loni vyrobily rekordních 6,04 miliardy kWh elektřiny, což je v meziročním srovnání o deset procent více. Produkci přitom táhnou pouze dva velké výrobní zdroje: paroplynový blok společnosti ČEZ v Počeradech a elektrárna Sokolovské uhelné ve Vřesové. Druhý zmíněný zdroj dříve spaloval uhelný plyn, v srpnu loňského roku z ekonomických důvodů přešel na zemní plyn. Obecně platí: čím dražší jsou emisní povolenky, tím je plyn výhodnější než uhlí. O stavbě dalších paroplynových elektráren uvažuje ČEZ, nahradit by mohly například uhelné bloky v Tušimicích a Prunéřově.

Podíl různých druhů elektráren na celkové výrobě elektřiny v ČR. Zdroj: Roční zpráva ERÚ o provozu ES ČR 2019

4. Dopady koronavirové epidemie

Po letech mírného růstu se loni netto spotřeba elektřiny v Česku propadla o 3,4 procenta na 59 miliard kWh. Pokles byl výrazný hlavně ve skupině největších odběratelů elektřiny (o 6,6 %) a ostatních velkoodběratelů (o 7,6 %). Spotřeba podnikatelů a menších firem se snížila o necelá tři procenta. Lidé trávili více času doma, což se projevilo růstem spotřeby v segmentu domácností o 4,7 procenta.

5. Stagnace obnovitelných zdrojů

Statistiky ERÚ potvrzují, že růst oboru zelené energetiky se v Česku prakticky zastavil. Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů se v posledních letech příliš nemění. Co se týká objemu vyrobené elektřiny, vodním elektrárnám loni pomohlo větší množství srážek. Díky tomu vyrobily 2,14 miliardy kWh, což je nejvyšší číslo od roku 2013. Naopak fotovoltaické elektrárny s produkcí 2,23 miliardy kWh zaostaly za výsledkem z let 2018 a 2019; jistou roli zde může hrát i ztráta výkonu solárních panelů v čase.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter