Pátek, 1. července, 2022

Geotermální vrty mohou nahradit část ruského plynu. Stát jejich potenciál přehlíží

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Geotermální energie se může stát významným zdrojem tepla pro vytápění budov. Nemusí to přitom nutně obnášet finančně a časově náročné vrtání do hloubky několika kilometrů pod zemským povrchem. Velký potenciál mají také mělké geotermální vrty, které dokážou pokrýt spotřebu tepla i chladu v administrativních budovách, školách, hotelech či sportovních areálech.

Jak tiskové konferenci ve čtvrtek uvedl předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel Radek Červín, v České republice se dosud realizovalo něco přes padesát geotermálních zdrojů energie pro větší budovy. Pro pokrytí jejich spotřeby stačí vrty do hloubky 100 až 200 metrů. Tepelný výkon takových zařízení se zpravidla pohybuje do 1 megawattu, tři největší realizované projekty tuto hranici překračují.

Mezi první větší budovy, jejichž investoři vsadili na ekologické teplo z hlubin země, patří známá kancelářská budova DRN na Národní třídě v Praze. Největším podobným projektem v Česku je zatím zdroj tepla pro novou centrálu ČSOB v Praze-Radlicích s výkonem 1,3 MWt. Stejně ČSOB postupovala v případě loni dokončené regionální centrály v Hradci Králové, kterou vytápí geotermální zdroj o výkonu 800 kWt.

„Geotermální energie je plnohodnotným zdroje schopným již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek nahrazovat v poměrně velkém rozsahu fosilní zdroje využívané pro vytápění v České republice. S ohledem na zcela mimořádnou situaci a energetickou krizi je však třeba rozvoj tohoto sektoru významně akcelerovat tak, aby byl schopen pokrýt plánovaný útlum uhelných a zejména neplánovaný útlum plynových zdrojů v sektoru teplárenství,” uvedl Radek Červín.

„Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit její rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní, bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii, doplnil člen předsednictva České geotermální asociace Antonín Tym.

Vytápění budov geotermální energií je zatím na okraji zájmu státu. Radek Červín uvedl jako vzor Německo a Polsko, kde se zmíněný zdroj energie stal jednou prioritních oblastí zájmu v oblasti zelené energetiky. Dalším limitujícím faktorem je nedostatek vrtných souprav a kvalifikovaných zaměstnanců, kteří s nimi umějí zacházet. Zdlouhavé je v Česku také povolování vrtů o hloubce přes 30 metrů.

Co se týká hlubších geotermálních vrtů v Česku, zatím jich je minimum. Realizovat se zatím podařilo využití podzemní vody v Děčíně (tu však musí děčínská teplárna ze skupiny MVV Energie dál dohřívat zemním plynem) nebo čerpání podzemní horké vody pro akvapark v Pasohlávkách na jižní Moravě. Další oznámené plány na stavbu geotermálních elektráren či tepláren naopak zůstávají jen na papíře.

Podle výsledku studie představené v květnu zástupci Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby je přitom potenciál využití geotermální energie rozsáhlý. Nejlepší podmínky pro hlubinné vrty přitom nabízejí Severovýchodní a severozápadní Čechy, oblast Českých Budějovic a východní Morava.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter