Střelba v polském Krakově nebo na pražské Filozofické fakultě nebyla v Evropě ojedinělou tragédií. Norský ostrov Utøya, německé Hanau, rakouský Graz nebo francouzské Nice se staly dějišti masového vraždění, které připravilo o život desítky lidí. Některé útočníky poháněla extremistická ideologie, u jiných se pohnutky výrazně lišily. Jedno však mají tyto případy společné: většinou jediný člověk dokázal během krátké doby změnit životy stovek dalších.
Dva útoky během jediného dne. Nejprve exploze v centru Osla, poté střelba na ostrově Utøya. Tak vypadal 22. červenec 2011 v Norsku, kde krajně pravicový extremista Anders Breivik zavraždil celkem 77 lidí.
Nejdříve odpálil bombu v hlavním městě. Výbuch nepřežilo osm lidí. Breivik poté zamířil na ostrov Utøya, kde zastřelil dalších 69 osob. Právě tam se odehrála nejkrvavější část jeho řádění. Útočník se hlásil ke krajně pravicovým postojům, odmítal multikulturalismus a přistěhovalectví. Za vraždy dostal doživotní trest.
Breivikův útok patří k nejtragičtějším případům politicky a ideologicky motivovaného násilí v moderní Evropě. Zároveň ukázal, že masový útok nemusí skončit na jednom místě. Norský extremista nejprve udeřil v centru Osla a následně pokračoval na ostrově, kde zavraždil desítky dalších lidí.
V německém Hanau vraždila krajně pravicová nenávist
O necelých devět let později otřásla podobná extremistická motivace Německem. V únoru 2020 zaútočil Tobias Rathjen ve městě Hanau na dvou místech a zastřelil devět lidí. Obětem bylo mezi 21 a 44 lety a většina z nich měla migrační původ.
Po útoku našli vyšetřovatelé mrtvého také samotného střelce a jeho dvaasedmdesátiletou matku v bytě. Německá tragédie se zařadila mezi nejvýraznější příklady krajně pravicového násilí v Evropě.
V Norsku i v Hanau sehrála zásadní roli extremistická ideologie. V obou případech útočníci obrátili svou nenávist proti lidem, které považovali za nepřátele. Podobnost motivace ale neznamená, že oba zločiny měly totožné pozadí nebo průběh.
Praha zažila nejtragičtější střelbu v moderních dějinách Česka
Také Česká republika se v prosinci 2023 zařadila mezi země, které zasáhla mimořádně krvavá střelba. Čtyřiadvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy David Kozák 21. prosince zavraždil přímo v budově třináct lidí. Další oběť později podlehla zraněním v nemocnici. Celkem tak zemřelo čtrnáct lidí. Střelec následně spáchal sebevraždu.
Případ měl i další tragické souvislosti. Policie našla mrtvého pachatelova otce na Kladensku. Balistická expertiza navíc spojila střelce s předchozí dvojnásobnou vraždou v Klánovickém lese.
Pražská střelba se v mnoha ohledech lišila od norského a německého masakru. Přesto patří mezi případy, při nichž jediný člověk připravil o život velké množství lidí. Pro českou společnost šlo o mimořádnou událost, která zasáhla nejen oběti a jejich blízké, ale také celou univerzitu a veřejnost.
V Bělehradě vraždil třináctiletý chlapec
Ještě před střelbou na Filozofické fakultě otřásl v květnu 2023 podobný čin Srbskem. V jedné z bělehradských škol začal střílet teprve třináctiletý chlapec. Zavraždil devět žáků a pracovníka ostrahy.
Pachatel skončil v ústavní péči. Jeho rodiče soud potrestal za zneužívání a zanedbání péče. Tragédie se tak od případů, za nimiž stáli dospělí extremisté, výrazně lišila. Už samotný věk útočníka ukázal, jak rozdílné okolnosti mohou stát za masovým vražděním.
Bělehradský případ proto nelze jednoduše zařadit do stejné skupiny jako útoky Breivika nebo střelce z Hanau. Masové vraždy nemají jediný motiv ani jednotný scénář. Každý případ vyžaduje samostatné posouzení okolností, které k němu vedly.
V rakouském Grazu zemřeli učitel a devět žáků
Další tragédie zasáhla v červnu 2025 rakouský Štýrský Hradec, známý také pod názvem Graz. Jednadvacetiletý bývalý student tam zastřelil učitele a devět žáků. Poté obrátil zbraň proti sobě a spáchal sebevraždu.
Střelba si vyžádala deset obětí. Podobně jako v Praze se odehrála ve vzdělávací instituci, tedy na místě, kam lidé běžně přicházejí za výukou a každodenními povinnostmi. V obou případech útočník zasáhl prostředí, které si většina společnosti spojuje s běžným životem, nikoli s hrozbou masového násilí.
V Nice zemřelo 86 lidí, teroristé útočili také v Barceloně
Evropa čelila také masovým útokům, při nichž pachatelé nepoužili střelné zbraně. V červenci 2016 najel ve francouzském Nice útočník nákladním vozem do davu lidí. Zemřelo 86 osob a tragédie se zařadila mezi nejkrvavější teroristické útoky v novodobých evropských dějinách.
O rok později, v srpnu 2017, následovaly útoky v Barceloně a Cambrils. Vyžádaly si dohromady 14 lidských životů. V obou případech šlo o islamistický terorismus, při němž útočníci využili vozidla k napadení lidí ve veřejném prostoru.
Podobný způsob útoku zvolil v prosinci 2016 také Tunisan Anis Amri v Berlíně. Nákladním vozem najel do návštěvníků vánočních trhů. Zemřelo dvanáct lidí, mezi nimi i česká žena. Zahynul také polský řidič kamionu, kterého Amri před útokem pobodal a zastřelil. Přibližně padesát dalších lidí utrpělo zranění.
Tyto události se od střeleckých masakrů lišily použitou zbraní, nikoli však ničivými následky. Útočníci zasáhli veřejná místa, kde se v danou chvíli pohybovalo velké množství lidí.
Pařížský Bataclan: během koncertu zemřelo 90 lidí
Jednu z nejkrvavějších teroristických událostí v moderních evropských dějinách zažila Paříž 13. listopadu 2015. Islamisté zaútočili na několika místech francouzské metropole. Nejtragičtější část masakru se odehrála v koncertním sále Bataclan, kde právě vystupovala americká skupina Eagles of Death Metal. Útočníci tam zavraždili 90 lidí. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech města. Celková bilance dosáhla 130 mrtvých.
Pařížské útoky se staly jedním z nejvýraznějších příkladů koordinovaného islamistického terorismu v Evropě. Na rozdíl od případů, při nichž vraždil jediný člověk, se na nich podílela skupina útočníků.
Krakov přidal do smutné bilance dalších šest obětí
Nejnovějším případem v tomto přehledu je sobotní střelba v polském Krakově. Čtyřiadvacetiletý Polák tam 7. listopadu 2026 odpoledne vjel autem na hlavní náměstí a začal střílet na náhodné kolemjdoucí. Na místě zemřelo šest lidí a dalších patnáct utrpělo zranění. Zranění utrpěl také samotný útočník, kterého policie zadržela.
Mezi zraněnými byli rovněž dva policisté. Jeden z nich se nacházel ve velmi vážném stavu. Podle polských médií útočník použil samonabíjecí pušku podobnou civilní variantě AR-15. V automobilu se nacházely také další zbraně a munice.
Vyšetřování odhalilo ještě další tragickou okolnost. V domě útočníka v Ostrowci Świętokrzyskim policie našla těla tří lidí. Šlo o jeho otce, matku a sestru.
Policie podle dosavadních informací předpokládala, že útočník jednal sám, a nehledala komplice. Ministr vnitra Marcin Kierwiński hovořil o náznacích krajně pravicové ideologie a označil událost za terorismus.
Mezi šesti oběťmi na náměstí byl podle polských úřadů jeden Brit, ostatní byli Poláci. Mezi zraněnými jsou i občané Portugalska, Ruska, Německa, Rakouska a Británie.
Od extremistické ideologie až po případy s nejasným pozadím
Popsané tragédie ukazují, jak různorodé mohou být masové vraždy. V Norsku a německém Hanau stála v popředí krajně pravicová ideologie. Útoky v Nice, Barceloně a Berlíně měly islamistické teroristické pozadí. Pražská střelba, události v Grazu a Bělehradě i nejnovější případ z Krakova se zase lišily okolnostmi, věkem pachatelů i tím, co o jejich motivech v danou chvíli věděly úřady.
