Představte si situaci, kdy Česká republika čelí útokům, které se neodehrávají na klasickém bojišti s viditelným nepřítelem, ale v šedé zóně zákulisí, tedy v nekonečném digitálním prostoru a přímo v myslích samotných občanů. V této válce nehrají hlavní roli tanky ani letadla, ale útočníci místo nich využívají zákeřné a koordinované dezinformace, bleskové kybernetické útoky, skrytý ekonomický nátlak a nelegitimní snahy o ovlivňování voleb. Vláda kvůli těmto hrozbám schválila velmi důležitý plán.
Výše zmíněné metody mohou v konečném důsledku podkopat samotné demokratické základy státu. Právě proto se Česká republika intenzivně připravuje na takovou neviditelnou válku, která bezprostředně ohrožuje naši společnou svobodu a stabilitu. Vláda kvůli tomu tento týden schválila klíčový dokument s názvem Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení na roky 2026–2027.
Text představuje detailní mapu cesty k posílení odolnosti naší společnosti, státních institucí a kritické infrastruktury. Plán stanovuje konkrétní úkoly a odpovědnosti za plnění cílů celé strategie. Přímo navazuje i na dva předchozí plány, které vláda schválila v letech 2021 a 2025. Integruje do sebe totiž některé dřívější úkoly.
Tři pilíře národní obrany a systémové hodnocení
Stát celou tuto komplexní strategii důsledně a metodicky řadí podle tří základních pilířů. Jde o posilování odolnosti společnosti, infrastruktury a státu, dále systémový a celostní přístup napříč všemi složkami a v neposlední řadě schopnost adekvátní a včasné reakce na hrozby. Hodnocení plnění úkolů probíhá prostřednictvím samostatného vyhodnocovacího materiálu, který jednotlivé resorty pravidelně předkládají pro informaci Bezpečnostní radě státu.
Například vyhodnocení plnění úkolů v rámci Akčního plánu za rok 2025 musí ministerstva předložit radě nejpozději do poloviny roku 2026. Veškeré navazující úkoly se pak aktualizují ke konci roku 2027 s cílem stanovit povinnosti a úkoly na další navazující období.
Všechny určené subjekty odpovídají za plnění svých úkolů v souladu s působnostmi a kompetencemi, které jim vymezuje platný zákon. Role a působnost jednotlivých institucí zůstávají tímto plánem nedotčeny. Ostatní dotčené subjekty mají ale povinnost na plnění jednotlivých úkolů úzce spolupracovat.
Strategické závislosti na rizikových regionech světa
První pilíř celé strategie se zaměřuje na budování vnitřní síly státu a společnosti tak, aby dokázaly čelit hybridním hrozbám. Klíčovým úkolem je v tomto směru analýza závislostí na rizikových oblastech světa. Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s ministerstvem obrany, NÚKIB a ministerstvem zahraničí vypracuje typové analýzy mapující přímé i nepřímé závislosti Česka. Půjde o klíčové suroviny, vzácné kovy, zeminy a strategické produkty a služby pocházející z rizikových regionů.
Experti identifikují negativní dopady na bezpečnost, odolnost a stabilitu země. Do konce roku 2027 k tomuto účelu vznikne specializovaná pracovní skupina. Ta nejprve zpracuje metodologii a následně vypracuje výsledné analýzy s konkrétními doporučeními pro Bezpečnostní radu státu.
Mohlo by vás zajímat
Posilování odolnosti státní správy
Souběžně s analýzou surovin ministerstvo vnitra průběžně prohlubuje odolnost vůči nelegitimnímu ovlivňování v celé státní správě. Týká se to i územní samosprávy a vybraných bezpečnostních sborů. Půjde o školení a e-learning. Zahrnuje to prohloubení stávajícího systému posilování odolnosti formou opakujících se školení a také spuštění i zdokonalování specializovaného e-learningového rozhraní.
Stát tímto způsobem zajišťuje, aby pracovníci veřejné správy dokázali efektivně čelit pokusům o skryté ovlivňování. To by mohlo narušit stabilitu demokratických institucí. Neustálé vzdělávání tvoří základní bariéru proti moderním metodám hybridního působení, které cílí na lidský faktor v rozhodovacích procesech.
Aktualizace posouzení rizik a ochrana kritické infrastruktury
Další zásadní oblastí je zohlednění hybridního působení v posouzení rizik státu. Ministerstvo vnitra – respektive Hasičský záchranný sbor – ve spolupráci s armádou zohlední hybridní působení v rámci každé aktualizace dokumentu Posouzení rizik České republiky. To se týká zejména působení vůči kritické infrastruktuře a identifikace všech souvisejících hrozeb.
Do konce roku 2027 experti v tomto směru zpracují návrh metodiky. Provedou potom posouzení rizik a navrhnou opatření ke zmírnění dopadů. Ty následně předloží ke schválení vládě. Tímto krokem stát vytvoří robustní rámec pro ochranu klíčových systémů země před ochromením.
Začlenění do školních osnov
Stát ovšem neopomíjí ani mediální a občanské vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s ministerstvem obrany začlení a prohloubí téma obrany proti hybridnímu působení přímo do strategií a rámcových vzdělávacích programů pro základní i střední školy.
Zároveň stát podpoří začleňování mediálního vzdělávání do studia na všech pedagogických fakultách v zemi.
Do konce roku 2026 ministerstvo doporučí tyto změny do školních vzdělávacích programů pro základní školy. Do konce roku 2027 má zajistit jejich plné začlenění do programů středních škol. Cílem je vybavit mladou generaci schopností kriticky vyhodnocovat informace v digitálním věku.
Metodická podpora učitelů a rozvoj mediální gramotnosti
Ministerstvo školství bude také koordinovat podporu vzdělávání v oblasti kritického myšlení a mediální gramotnosti. Tato práce zahrnuje koordinaci meziresortní pracovní skupiny a pravidelnou aktualizaci rozcestníku s metodickými materiály. Ten spravuje Národní pedagogický institut České republiky.
Pedagogové na základních a středních školách získají metodickou podporu, která vyvrcholí vydáním metodického manuálu do konce roku 2026. Tento manuál poskytne učitelům praktické návody, jak žáky vést k rozpoznávání manipulačních technik a dezinformačních kampaní, které se šíří ve veřejném prostoru.
Zajištění bezpečnosti výzkumu a transferu znalostí
Resort školství se kromě toho zaměří i na bezpečnost výzkumu a odolnost vysokoškolského prostředí ve spolupráci s ministerstvem vnitra, ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu.
Do konce roku 2027 začne stát pravidelně mapovat veškeré mezinárodní aktivity ve vědeckém výzkumu a do konce roku 2026 zřídí centrální informační portál k bezpečnosti výzkumu. Tato opatření mají za cíl chránit výsledky české vědy před nelegitimním transferem do zahraničí. Má také zajistit, aby akademické prostředí zůstalo odolné vůči vnějšímu tlaku. Pravidelný monitoring mezinárodních vědeckých aktivit umožní včas identifikovat rizikové spolupráce.
Prověřování zahraničních investic a ekonomická stabilita
Ministerstvo průmyslu a obchodu bude zvyšovat povědomí o prověřování zahraničních investic a o ekonomické bezpečnosti u soukromého i státního sektoru. Půjde na to prostřednictvím odborných seminářů, školení a komunikačních kampaní.
Ministerstva obrany, školství a průmyslu mají dále rozvíjet spolupráci s nestátními organizacemi a akademickou sférou, a to v rámci celospolečenského přístupu k zajišťování obrany státu. Zahrnuje to pokračování v organizaci aktivit z předchozích let a další rozvíjení rámce kurzů strategického řízení obrany. Stát tak propojuje veřejný a soukromý sektor v jednotném úsilí o zachování hospodářské nezávislosti a stability republiky.
Národní model školení pro klíčové zástupce státní správy
Obrana navíc vytvoří národní model školení pro oblast čelení hybridnímu působení. Bude určený pro vybrané zástupce státní správy.
Do druhého čtvrtletí roku 2026 vznikne koncept školení, na konci roku proběhne pilotní projekt. Od prvního čtvrtletí roku 2027 budou tato školení probíhat pravidelně minimálně dvakrát ročně.
Pro soukromý sektor vytvoří resorty průmyslu a vnitra do konce tohoto roku manuál ke zvýšení schopnosti firem čelit nelegitimnímu ovlivňování. Tento manuál pomůže podnikům identifikovat hrozby ekonomické špionáže a chránit své strategické zájmy před cizími mocnostmi.
Personální bezpečnost v kritické infrastruktuře
Dalším kritickým bodem je snížení rizika zaměstnávání nespolehlivých osob na důležitých pozicích v rámci kritické infrastruktury státu. Ministerstvo obrany ve spolupráci s generálním ředitelstvím hasičů navrhne možné způsoby snížení rizika. Do konce roku vznikne meziresortní pracovní tým, který projedná výsledná doporučení v rámci Bezpečnostní rady státu.
Ministerstvo průmyslu také identifikuje dodavatele kritických služeb státních institucí v souladu se zákonem o kritické infrastruktuře. V oblasti strategické komunikace budou ministerstva zahraničí, vnitra a obrany realizovat online i offline aktivity k posílení odolnosti společnosti.
Celostní přístup k národním a mezinárodním cvičením
Druhý pilíř strategie zajišťuje systémový a celostní přístup napříč celou republikou. Prostřednictvím ministerstva obrany a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost budou průběžně zapojovat tématiku hybridního působení do národních i mezinárodních cvičení.
V letech 2026–2027 se toto téma objeví v minimálně pěti národních cvičeních. Zástupci státu se zúčastní minimálně pěti mezinárodních akcí, kde budou hybridní prvky aktivně prosazovat do scénářů.
Kybernetický úřad navíc zohlední toto působení v naplňování Národní strategie kybernetické bezpečnosti a připraví k ní akční plán. Ministerstvo obrany do konce roku 2026 provede komplexní vyhodnocení naplňování cílů celé strategie a předloží jej Bezpečnostní radě státu.
Mechanismus detekce a národní systém reakce na hrozby
Třetí pilíř se zaměřuje na schopnost adekvátní a včasné reakce. Ministerstvo obrany dokončí Národní systém reakce na hybridní působení, projedná mechanismus detekce a reakce včetně návrhu typových reakcí a zahájí pravidelné diskuse o hrozbách.
Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem (FAÚ) bude rozvíjet využívání sankčních nástrojů proti destabilizujícím činnostem Ruska. Zahrnuje to školení pracovníků, posilování sankčních režimů na úrovni Evropské unie a posilování národních kapacit pro vymáhání sankcí.
Resorty průmyslu, zahraničí a vnitra ve spolupráci s ministerstvem financí a FAÚ posílí kapacity pro potírání obcházení sankcí nákupem technologických nástrojů a databází.
Využití AI pro monitoring online prostoru
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a armádou budou provádět systematický monitoring a analýzu dopadů hybridního působení v mediálním a veřejném online prostoru. Mají využívat i prvky umělé inteligence a zajistit sdílení relevantních výstupů napříč státní správou.
Policie se zaměří na hybridní působení v kriminálním prostředí. Podílet se na tom má široké spektrum institucí zahrnující Policii České republiky a její složky. Konkrétně půjde o Národní centrálu proti organizovanému zločinu, Úřad služby kriminální policie a vyšetřování, Národní protidrogovou centrálu, Národní centrum proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, Ředitelství služby cizinecké policie a Policejní prezidium.
Meziresortní spolupráce a zapojení strategických institucí
Na procesech potírání hybridních hrozeb spolupracuje také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Generální ředitelství cel, Generální finanční ředitelství, ministerstvo spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství, Ministerstvo financí, Finanční analytický úřad, veškeré zpravodajské služby, Česká národní banka, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obrany.
Tyto kroky mají směřovat k budování nezdolného státu, který se nenechá zaskočit žádnou formou moderní agrese. Celý Akční plán na roky 2026–2027 představuje proaktivní štít České republiky, který zajišťuje svobodu a stabilitu pro všechny občany. Česko tímto dává jasně najevo, že je připravena aktivně bránit své demokratické základy v digitálním i fyzickém světě.
