Oficiální únorové statistiky z amerického trhu práce máme sice před sebou, nicméně již z čísel, která byla zveřejněna dosud v tomto týdnu, lze usuzovat, že americká ekonomika si navzdory všemu stále užívá solidní konjunkturu.
Ať už vezmeme překvapivé vylepšení hlavního indexu podnikatelské nálady v průmyslu (ISM), silné údaje o stavební výrobě, prodeje automobilů či například včerejší data z trhu práce (ADP), tak vše ukazuje na to, že únor rozhodně nebyl pro USA hospodářsky špatný měsíc.
Vše tak nasvědčuje tomu, že největší ekonomika světa v tomto roce roste, respektive její růst je oproti předchozímu kvartálu nepochybně svižnější (náš běžící odhad ukazuje na růst 2,6 %). To vše se přitom děje v podmínkách, kdy nominální mzdy rostou téměř tříprocentním tempem a kdy je jádrová inflace na úrovni 2 % a bude se po většinu tohoto roku držet nad touto hranicí.Dáme-li si takto vše dohromady, pak počítat s tím, že americká centrální banka bude celý rok sedět se založenýma rukama a bude držet úrokové sazby stále jen těsně nad nulou, je přece jenom poměrně odvážné.
V současnosti se sice trh již opatrně přiklání k tomu, že Fed by mohl letos ještě jednou zvýšit úrokové sazby, ale ještě pár dní zpátky nebylo v dolarové výnosové křivce započítáno na 2016 ani ťuk. Podle našeho názoru by však Fed mohl (pokud Čína nedevalvuje) zvýšit úroky ve volebním roce dvakrát (celkem o 50 bazických bodů), což implikuje, že úrokové sazby, resp. výnosy dluhopisů by se měly posunout viditelně výše.
A půjdou-li dolarové úroky nahoru, tak ceny bezpečných vládních dluhopisů naopak dolů a to nejen v Americe, ale velmi pravděpodobně i v Evropě.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
