Zdánlivě jednoduchá otázka, jejíž zodpovězení však může mít dalekosáhlé dopady prakticky na nás všechny. Cloud totiž využíváme, aniž bychom si to mnohdy sami uvědomovali.
Národnost dat, uložených v cloudových službách, se začala řešit na základě sporu Microsoftu s americkou vládou o to, zda má právo získávat informace z dat, která jsou uložena za hranicemi USA. Microsoft na vládu USA podal žalobu. Ta totiž podle listu The Guardian odmítá technologickému gigantu dovolit své klienty informovat o případech, kdy si jejich e-maily a další data na vzdálených serverech vláda prohlíží. Po Applu je to další technologická firma, která se odmítá jen tak podřídit státnímu špehování.
Celý spor má kořeny v roce 2013, kdy Microsoft odmítl vládě poskytnout přístup do e-mailů služby Hotmail, jejichž majitel měl svůj účet uložený na hostitelském serveru v Irsku. Vláda přístup vyžadovala kvůli vyšetřování případu, spojených s narkotiky. Microsoft argumentuje, že jeho data podléhají legislativním pravidlům té země, ve které jsou servery fyzicky přítomné.
Microsoft dále říká, že „vlamování se do záležitostí suverénní země na základě jednostranného právního aktu, přímo či nepřímo, může mít vážné důsledky pro zahraniční politiku. Ba co hůř, jde o ohrožení soukromí amerických občanů.“ Soudní rozhodnutí, která zatím byla ve prospěch „špehování“ učiněna, vycházejí ze zákona o uchovávání komunikace z roku 1986. Podle Microsoftu je to však nelogické, protože v té době nemohl zákonodárce cloudové služby předpokládat, stejně jako ukládání dat kdekoli na zeměkouli.
Netvrdí, že soudní rozhodnutí je v rozporu s tímto zákonem, ale že vytváří prapodivnou právní spekulaci, jelikož je tento zákon vlastně neaplikovatelný. „Nikdo leteckou přepravu neoznačuje za pozemní jen proto, že se na letiště dopravujete taxíkem,“ argumentuje technologická firma. Veřejní činitelé se legislativu chystají změnit. Senátoři Orrin Hatch z Utahu, Chris Coons z Delaware a Dean Heller z Nevady iniciovali zákon, který by umožnil zpřístupnit data, uložená v zahraničí. Ten by měl upravovat případy, kvůli nimž se dnes Microsoft pře s vládou.
Ta se podle listu Foreign Policy opírá o to, že Microsoft je americká společnost, takže veškerá data, která spravuje kdekoli na Zemi podléhají legislativě Spojených států. Microsoft má sídlo v Redmondu ve státě Washington. Vládní advokáti říkají, že vláda má právo repatriovat veškeré záznamy ze zahraničí. Na druhé straně ale existuje studie evropského think-tanku Cenrum pro studium evropské politiky, v níž stojí: „Microsoft rozhodnutí napadl na základě tvrzení, že data uložená v datových centrech v cizích zemích nejsou vlastnictví Microsoftu, ale spíše uživatelů e-mailových schránek. Rozhodnutí tak znamená konflikt dvou právních systémů a nepřípustný zásah cizí autority.“
Přední právník Microsoftu Brad Smith tvrdí, že pokud společnost proti vládě neuspěje, bude muset data svých klientů důkladněji šifrovat. „Povede to k většímu úsilí technologických firem hledat způsoby, jak data svých klientů lépe zabezpečit a schovat si od nich klíče,“ řekl Smith listu the Guardian.
„Máme k tomu formální mechanismy,“ řekl Lee Tien, právní zástupce neziskové organizace Electronic Frontier Foundaiton, která se již od roku 1990 zabývá ochranou základních občanských práv. Tien připomíná kauzu Edwarda Snowdena. Tehdy prý mnoho lidí bylo naštvaných kvůli tomu, že americká vláda využívala skutečnosti, že většina komunikace probíhala a byla uložena v datových centrech, spravovaných americkými společnostmi. Lidé se pak oprávněně ptali, zda jsou jejich data dostatečně zabezpečena.
Tien je také přesvědčen, že vláda nemá mít právo analyzovat emailovou komunikaci za neomezeně dlouhou dobu nebo s neomezeným počtem lidí. Jestliže nějaká důležitá informace, která se týká vyšetřování protizákonného činu, proběhla před dvěma měsíci, „proč by si měla vláda číst několik let starou zprávu, adresovanou něčí matce,“ ptá se.
Právní tahanice mohou komplikovat situaci Microsoftu i v České republice. Podle dosavadní aktivity společnosti se zdá, že má velký zájem podílet se na budování státního a soukromého e-government cloudu, který prosazuje ministerstvo vnitra. Česká republika by však mohla těžko připustit, aby si na její data dělala nárok cizí země. I kdyby to byla členská země NATO, tedy země spojenecká.
-red-
