Litva chce odstranit ze své Ústavy zákaz jaderných zbraní. Poslanci už návrh podpořili. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. Čekají je dvě další hlasování. Ve hře je přitom mnohem víc než jen jaderné zbraně.
Litevský parlament Seimas udělal další krok ke změně ústavy. Poslanci podpořili návrh, který má odstranit zákaz zbraní hromadného ničení na území Litvy. Pro návrh hlasovalo 99 poslanců. Proti jich bylo 13. Dalších pět se zdrželo.
Současná litevská ústava přitom zakazuje nejen zbraně hromadného ničení. Zakazuje také vojenské základny cizích států. Právě proto návrh vyvolal v parlamentu rozsáhlou debatu.
Vlastními jadernými zbraněmi disponují Velká Británie (cca 225 hlavic) a Francie (cca 290 hlavic). Česká republika nemá vlastní jaderné zbraně a jejich umístění na našem území se neplánuje. Česko je v trochu jiné situaci než Polsko, které snahu o zapojení do programu NATO, který umožňuje nejaderným členským zemím Aliance se zapojit do jejich nasazení, deklarovalo.
Program sdílení jaderných zbraní umožňuje nejaderným státům Aliance zapojit se do jejich nasazení. Tyto země mají letadla, která mohou shazovat americké jaderné bomby B61, bomby však mají pod kontrolou Američané a bez jejich souhlasu je není možné nasadit. Program, do něhož je zapojena Itálie, Německo, Turecko, Belgie a Nizozemsko, slouží jako další forma jaderného odstrašení.
Současné hlasování neznamená konec celého procesu. Litevští poslanci musí o ústavní změně hlasovat ještě dvakrát – v říjnu a v lednu. Teprve potom bude jasné, zda Litva skutečně ústavní zákaz odstraní.
Co dnes zakazuje článek 137?
Debata se týká článku 137 litevské ústavy. Ten říká, že na území Litvy nemohou být zbraně hromadného ničení ani vojenské základny cizích států. Navrhovaná změna má tuto část ústavy odstranit. Nejde tedy pouze o jaderné zbraně.
Změna by se dotkla také ústavního zákazu zahraničních vojenských základen. Právě na tento rozdíl upozornil během parlamentní debaty poslanec Ignas Věgėlė.
Pokud by změna prošla, Litva by podle návrhu mohla v budoucnu zvažovat rozmístění jaderných zbraní na svém území. Podmínkou by byly obranné potřeby země nebo jejích spojenců.
Sociální demokrat chce posílit jaderné odstrašení
Změnu podporuje sociální demokrat Remigijus Motuzas. Jeho argumentace se opírá především o fungování jaderného odstrašení NATO. Motuzas uvedl, že odstranění zákazu má vyslat jasný signál spojencům i protivníkům.
Podle něj by Litva měla ukázat, že je plnohodnotnou součástí systému jaderného odstrašení NATO. „Litva musí jasně ukázat spojencům a protivníkům, že bude svou nezávislost bránit všemi prostředky. Nemůžeme být méně chráněni než ostatní země NATO,“ řekl.
Motuzas také tvrdí, že Litva je nyní jedinou zemí NATO s ústavním zákazem rozmístění jaderných zbraní. Toto tvrzení uvádím jako jeho výrok. Dodané podklady samostatný přehled všech členských zemí NATO nepřinášejí.
Podle Motuzase by změna ústavy představovala jeden z nejsilnějších signálů. Mohl by podle něj snížit riziko vojenské agrese.
Křesťanský demokrat: Rusové silné nenapadají
Návrh podporuje také Laurynas Kasčiūnas. Je předsedou frakce Vlasteneckého svazu-Litevských křesťanských demokratů. Kasčiūnas označil jaderné zbraně za jeden z nejúčinnějších prostředků odstrašení. Podle něj právě jaderné odstrašení pomohlo zabránit tomu, aby studená válka přerostla v otevřený konflikt.
„To je král odstrašení, základ. Jinými slovy, pokud to nemáte, nemáte ve své bezpečnostní strategii ani plnohodnotné odstrašení,“ uvedl. Kasčiūnas zároveň upozornil na současné ústavní omezení.
„Pokud by nějaká loď s jadernou zbraní našich spojeneckých Američanů nebo letadlo chtělo přeletět naším vzdušným prostorem z důvodů odstrašení, nemůže to udělat, protože máme toto omezení a musí se našemu území vyhnout,“ řekl.
Podle Kasčiūnase odstranění zákazu neznamená, že Litva chce jaderné zbraně okamžitě rozmístit. Tvrdí však, že možnost takového kroku by posílila bezpečnost země. „Rusové silné nenapadají,“ prohlásil.
Odpůrci mluví o zneužití v propagandě a referendu
Návrh má také své odpůrce. Jedním z nich je Remigijus Žemaitaitis, předseda hnutí Nemuno aušra. Podle něj je změna ústavy zbytečná. Žemaitaitis také tvrdí, že Rusko a Bělorusko mohou změnu využít ve své propagandě.
Podle jeho názoru navíc mohou jaderné státy v případě potřeby použít jaderné zbraně k obraně Litvy i bez změny ústavy. „Pouze cestou referenda lze tento článek ústavy měnit,“ tvrdil Žemaitaitis. Jeho námitka se tak týká samotného návrhu i způsobu změny ústavy.
Problém s vojenskými základnami
Člen smíšené skupiny členů Seimasu Ignas Věgėlė upozornil na další problém. Podle něj totiž rušený článek ústavy nemluví jen o jaderných zbraních. Zakazuje také vojenské základny cizích států na litevském území.
„Proč škrtáme i tuto část věty? Chystáme se snad předat litevskou půdu vojenským základnám, které nebudeme kontrolovat a řídit?“ ptal se.
Věgėlė zároveň poukázal na výklad litevského Ústavního soudu. Podle jeho vyjádření soud připustil možnost zahraničních vojenských základen v Litvě. Muselo by však jít o základny spojenců, které Litva řídí a kontroluje. Podle poslance by stejný přístup měl platit také pro zbraně hromadného ničení.
Odstrašení není eskalace války
Návrh podporuje také předsedkyně liberálů Viktorija Čmilytė-Nielsen. Ve svém vystoupení zdůraznila rozdíl mezi odstrašením a eskalací války. „Odstrašení není eskalace války a agresora neodradíme, pokud budeme slabší a tiše sedět v koutě,“ řekla.
Dodala: „Dnešní hlasování je o tom, abychom nebyli slabší.“ Také ona tedy změnu spojuje především s bezpečností a schopností odstrašení.
Ve hře je také americký jaderný deštník
Debata v Litvě se neodehrává izolovaně. Litva začala už v červnu jednat se Spojenými státy o možném rozmístění amerických jaderných zbraní na svém území. Ve stejné době měly Estonsko a Francie zahájit jednání o takzvaném „jaderném deštníku“. Do debaty vstoupil také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ten v březnu představil návrh nové evropské koncepce jaderného odstrašení. Její součástí by podle tohoto návrhu mohla být možnost, aby partnerské země dočasně přijaly francouzské strategické letectvo s jadernými zbraněmi.
Podle informací deníku Financial Times na začátku června Spojené státy zvažovaly možnost rozmístit jaderné zbraně v několika dalších evropských členských státech NATO.
Poslanci rozhodnou až v dalších měsících
Litevský parlament tedy první krok už udělal. Pro návrh hlasovalo 99 poslanců. Proti bylo 13 a pět se zdrželo. To ale ještě neznamená definitivní změnu ústavy.
Poslanci musí hlasovat znovu. Potom je čeká ještě jedno závěrečné hlasování. Mezi hlasováními musí uplynout nejméně tři měsíce. Navíc musí pokaždé získat nejméně 94 hlasů ze 141.
První hlasování má podle předsedy parlamentu přijít 6. října. Druhé je naplánované na 12. ledna příštího roku. Teprve tehdy se ukáže, zda Litva skutečně odstraní ústavní zákaz.
Pokud změna projde, země už nebude mít v ústavě současnou překážku pro případné rozmístění zbraní hromadného ničení. Samotné schválení změny však automaticky neznamená, že se na litevském území jaderné zbraně objeví.
