Lidovci výrazně obměnili svoje vedení. Do čela strany zvolili delegáti na sjezdu v Ostravě jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Prvním místopředsedou se stal poslanec Benjamin Činčila. Noví jsou také dva ze čtyř místopředsedů. Grolich chce lidovce víc přiblížit voličům, měli by dodat opozici novou energii a styl komunikace, což ale podle něj neznamená opustit tradiční hodnoty.
Jednačtyřicetiletý Jan Grolich, který v čele lidovců po dvou letech střídá Marka Výborného, před sjezdem získal nominace ze všech 14 krajů. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování. V kandidátském projevu za hlavní výzvy označil stárnutí populace, modernizaci země i místo Česka v Evropě.
„Musíme je umět přinést do nového světa v 21. století a má to být vidět v našem přístupu k sociální politice, k daňové politice, životnímu prostředí, zdravotnictví,“ řekl Grolich k tradičním hodnotám strany.
Zisky lidovců ve volebních modelech se dlouhodobě pohybují pod pěti procenty potřebnými pro vstup do Sněmovny. Strana má poslance díky tomu, že v loňských sněmovních volbách kandidovala v koalici Spolu.
Grolich v kandidátském projevu označil za silné poselství zdravici Petra Pitharta, v níž jej bývalý předseda Senátu označil za příštího premiéra.
Noví lidovci i vizuál
Bezprostředně po svém zvolení Grolich uvedl, že vedení lidovců nebere jako samozřejmost, ale jako velký závazek. O svém týmu a straně mluví Grolich jako o nových lidovcích, což se promítlo i v nové vizuální prezentaci strany. Ukázali ji hlavně na sociálních sítích.
Tlustou čáru je podle něj třeba udělat za moralizováním a poučováním lidí, jak mají žít, i za nízkými ambicemi, které lidovce řadí do role menších partnerů. O tlusté černé čáře hovořil na sjezdu on i kandidáti na další funkce. Nejde prý ale o loučení se starými lidovci.
Z hejtmanství do Senátu
Na podzim Grolich plánuje kandidovat do Senátu, a pokud uspěje, chce zůstat i hejtmanem. Agenda těchto funkcí se podle něj nepřekrývá. Plánuje, že bude jezdit i do Sněmovny. To, že není poslancem, považuje za výhodu – nemusí ve Sněmovně trávit většinu času.
Podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu se v minulosti ukázalo, že KDU-ČSL se i po vypadnutí ze Sněmovny dokázala dostat zpět po výrazném omlazení vedení a změně politického stylu. Připomněl tak návrat lidovců do dolní parlamentní komory pod vedením Pavla Bělobrádka na podzim 2013. Grolichovu absenci ve Sněmovně nepovažuje Mrklas v době sociálních sítí za až tak velký handicap. Kombinovat tradiční hodnoty s moderním stylem komunikace, jak to Grolich ohlásil, může vést k úspěchu, ukázal dřív podle Mrklase příklad rakouského lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze.
Mohlo by vás zajímat
Činčila druhý mužem strany
Právě Pavla Bělobrádka vystřídal Benjamin Činčila ve funkci prvního místopředsedy lidovců. Ve volbě Činčilu podpořilo 239 z 264 hlasujících. Grolich ještě před svým zvolením zmínil třicetiletého Činčilu jako ekonomického experta, kterého by si ve svém týmu přál.
Do vedení delegáti zvolili také všechny další kandidáty, které Grolich podpořil. Řadovými místopředsedy se tak stali poslanci František Talíř, který podle Grolicha dokáže spojovat konzervativní hodnoty s moderní komunikací. Uspěli také Monika Brzesková a Václav Pláteník i plzeňská zastupitelka Libuše Hubáčková. Brzesková a Pláteník funkce místopředsedů obhájili. Delegáti vybírali z pěti nominovaných, do nejužšího vedení strany se nedostal Jakub Formánek z Karlovarského kraje.
